Statistická ročenka Královéhradeckého kraje

Na severu a severovýchodě se rozkládají pohoří Krkonoše a Orlické hory, které na jihu a jihozápadě přecházejí do úrodné Polabské nížiny. Obě pohoří od sebe odděluje Broumovský výběžek, geologicky i horopisně pestrý, který byl kdysi plochou pánví mezi dvěma pohořími a kde příroda vytvořila rozsáhlá skalní města. Jsou to Teplické a Adršpašské skály, Broumovské stěny, Křížový vrch a Ostaš. Tato oblast patří mezi nejvydatnější a nejkvalitnější zásobárny pitné vody v České republice. Významnou část území tvoří krkonošské a orlické podhůří. Hlavními vodními toky jsou Labe a jeho přítoky Orlice a Metuje. Téměř celé území kraje náleží do povodí Labe, jen okrajová část Broumovského výběžku k povodí Odry. Nejvyšším vrcholem kraje je Sněžka (1 602 m n. m.) v Krkonoších, která je zároveň nejvyšší horou České republiky. Nejníže položeným bodem je hladina Labe v místě, kde opouští území okresu Hradec Králové v nadmořské výšce 202 m.

Území kraje je po provedené reformě státní správy od 1. 1. 2000 tvořeno pěti okresy - Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. K 1. 1. 2007 došlo ke změně hranic okresů Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou o tři obce. Obce Jílovice, Ledce a Vysoký Újezd přešly z okresu Rychnov nad Kněžnou do okresu Hradec Králové a došlo tak ke sladění hranic správních obvodů obcí s rozšířenou působností s hranicemi území okresů.

V Královéhradeckém kraji bylo k 1. 1. 2003 zřízeno 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 35 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. Pověřené obecní úřady spravují obce v území, které je skladebné do okresů i do správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

Rozlohou 4 759 km² zaujímá Královéhradecký kraj šest procent rozlohy České republiky a řadí se na 9. místo v pořadí krajů. Je pátým krajem s nejvyšším podílem zemědělské půdy i lesních pozemků. K 31. 12. 2008 představovala zemědělská půda 58,6 % celkové rozlohy kraje, podíl orné půdy činil 40,4 % a lesy pokrývaly území z 31,0 %. Rozlohou je největší okres Trutnov, který tvoří téměř čtvrtinu rozlohy kraje, za ním následuje okres Rychnov nad Kněžnou s 20,6 % a zbytek území se rovnoměrně zhruba po 18 % dělí mezi tři zbývající okresy.

Ke konci roku 2008 měl Královéhradecký kraj celkem 554 520 obyvatel, což je 5,3 % celkového počtu obyvatel České republiky. Nejlidnatějším okresem je okres Hradec Králové s více než 162 tisíci osobami. Naopak populačně nejmenší s 79 198 obyvateli je okres Rychnov nad Kněžnou. Hustotou 117 obyvatel na km² nedosahuje kraj celorepublikového průměru 133 osob. Rozdílná je i v okresech a pohybuje se od nejvyšší v okrese Hradec Králové (182 obyvatel na km²) po nejnižší v okrese Rychnov nad Kněžnou (81 obyvatel na km²).

Na území kraje je celkem 448 obcí, z nichž k 31. 12. 2008 mělo 48 statut města a 10 statut městyse. Podíl městského obyvatelstva dosáhl celkem 68,1 %. Hlavním centrem kraje je statutární město Hradec Králové s 94 498 obyvateli, druhým největším městem s 31 039 obyvateli je město Trutnov. Nejméně urbanizován je okres Jičín, kde žije i nejvíce obyvatel v obcích do 500 obyvatel (více než pětina). V kraji činil tento podíl osminu obyvatel. Průměrná rozloha obce je 1 062 ha a průměrný počet obyvatel v obci dosáhl 1 238 osob.

Královéhradecký kraj má nejnižší podíl obyvatel ve věku 15 – 65 let ze všech krajů a zároveň má druhý nejvyšší podíl obyvatel ve věku nad 65 let (15,7 %) hned po Hl. m. Praze (15,8 %). Průměrný věk mužů i žen je rovněž nad republikovým průměrem. Stejně je tomu v porovnání s krajským průměrem v okresech Hradec Králové a Jičín. Nejvyšší podíl obyvatel do 14 let měly okresy Rychnov nad Kněžnou a Náchod, nejvyšší podíl obyvatel ve věku 15 - 64 let byl v okrese Trutnov a ve věkové skupině nad 65 let v okrese Hradec Králové.

Královéhradecký kraj lze charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Průmysl je soustředěn do velkých měst, intenzivní zemědělství do oblasti Polabí. Největší koncentrací cestovního ruchu v České republice se vyznačují Krkonoše. Národní park Krkonoše zasahuje na území kraje dvěma třetinami své výměry a nacházejí se zde nejcennější lokality parku. Mezi chráněné krajinné oblasti patří Broumovsko, Orlické hory a Český ráj.

Na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice se kraj v roce 2008 podílel pouze 4,4 %, v přepočtu na 1 obyvatele dosahuje 83,1 % republikového průměru a je mezi kraji na 9. pozici.

Podle výběrového šetření pracovních sil bylo v roce 2008 v hospodářství kraje zaměstnáno celkem zhruba 265,1 tisíc osob, z toho 36,1 % ve zpracovatelském průmyslu, 11,8 % v obchodě, opravách motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu, 7,0 % v odvětví zdravotnictví a sociální péče, veterinární činnosti, 7,9% ve stavebnictví a 3,9 % v zemědělství a lesnictví.

V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin (pšenice, ječmen), řepky a kukuřice, významná je též produkce cukrovky a pěstování jablek. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. V průmyslu převažuje z odvětvového hlediska podle počtu zaměstnanců zpracovatelský průmysl, v jeho rámci pak textilní výroba a výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení. V České republice však kraj nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti, podíl na tržbách průmyslových podniků v roce 2008 činil 3,4 %.

V roce 2008 se v kraji v 941 statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo téměř 903 tisíc hostů, z toho cca 290 tisíc ze zahraničí, převážně z Německa, Nizozemska a Polska. Průměrná doba pobytu byla necelých pět dní. Většina těchto zařízení (70 procent) je soustředěna v okrese Trutnov, na jehož území leží Krkonoše.

V posledních letech se rozvíjí mnoho forem přeshraniční spolupráce. Jednou z nich je Euroregion Glacensis, který vznikl v roce 1995 jako jeden z euroregionů působících na polsko-českém příhraničním území. Velký rozmach také zaznamenaly doborovolné svazky obcí, v nichž se obce sdružují za účelem rozvoje svých území.

Na závěr několik nej- o Královéhradeckém kraji v mezikrajském srovnání v roce 2008:

nejvýše položený bod – 1602 m n.m. (Sněžka – nejvyšší hora České republiky)
nejnižší podíl obyvatel ve věku 15 – 64 let (70 %)
nejnižší podíl zaměstnaných v odvětví stavebnictví na zaměstnaných celkem
nejvyšší podíl absolventů škol a mladistvých na uchazečích o zaměstnání
nejvyšší sklizeň rybízu

druhý nejvyšší podíl obyvatel ve věku 65 a více let po Hl. městě Praze
druhý nejvyšší průměrný věk obyvatel po Hl. městě Praze
druhá nejvyšší naděje dožití mužů
druhá nejnižší kojenecká úmrtnost
druhý nejvyšší podíl zaměstnaných v průmyslu na zaměstnaných celkem
druhý nejnižší objem tržeb z průmyslové činnosti v podnicích se 100 a více zaměstnanci
druhá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda na zaměstnance v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci
druhá nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda na zaměstnance ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji
druhý nejvyšší počet hromadných ubytovacích zařízení
druhý nejvyšší průměrný počet přenocování a průměrná doba pobytu
druhá nejvyšší sklizeň jablek, třešní a višní

třetí nejnižší podíl čištěných odpadních vod
třetí nejnižší míra nezaměstnanosti
třetí nejnižší objem stavebních prací v tuzemsku podle místa stavby
třetí nejvyšší počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních
třetí nejvyšší počet lékařů ambulantní péče na 10 000 obyvatel
třetí nejvyšší průměrná pracovní neschopnost pro nemoc