Přejít k obsahu

Statistická ročenka Plzeňského kraje

Metodické vysvětlivky

2. ÚZEMÍ, PODNEBÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘ EDÍ

ÚZEMÍ, PODNEBÍ

Úvodní tabulka poskytuje základní přehled o všech krajích a okresech České republiky. Údaje o rozloze krajů a okresů k 31. 12. 2008 byly převzaty z oficiálních dat Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v Praze.

Velikostní struktura obcí byla zpracována podle územně správního uspořádání k 31. 12. 2008.

Údaje o podnebí jsou reprezentovány základními meteorologickými daty, která byla naměřena na meteorologických stanicích sídlících na území kraje. Údaje z těchto stanic byly převzaty z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organizmů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organizmy, ekosystémy a energie.

Podle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je rozlišováno 6 kategorií zvláště chráněných území: národní parky a chráněné krajinné oblasti – označované jako velkoplošná chráněná území, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, označované jako maloplošná chráněná území.

  • národní parky - rozsáhlá území jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam
  • chráněné krajinné oblasti - rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení
  • národní přírodní památky - přírodní útvar (i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk) menší rozlohy, naleziště nerostů či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů s národním či mezinárodním významem ekologickým, vědeckým či estetickým
  • národní přírodní rezervace - menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné v národním či mezinárodním měřítku
  • přírodní památky - obdobně jako národní přírodní památka, ale pouze s regionálním významem
  • přírodní rezervace - menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast
Výdaje na ochranu životního prostředí – zahrnují výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku na ochranu životního prostředí a neinvestiční náklady, které se vztahují k aktivitám na ochranu životního prostředí (technologie, procesy, zařízení nebo jejich části). Data jsou získána z ročního statistického výkazu ČSÚ podle sídla investora.

Údaje o dlouhodobém hmotném majetku (DHM) na ochranu životního prostředí představují sumu výdajů, které vykazující jednotky vynaložily na pořízení DHM (koupí nebo vlastní činností), spolu s celkovou hodnotou DHM získaného formou bezúplatného nabytí, nebo převodu podle příslušných legislativních předpisů, nebo přeřazením z osobního užívání do podnikání. Neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí zahrnují mzdové náklady, platby nájemného, energie a ostatní materiál a platby za služby, u kterých je hlavním účelem ochrana životního prostředí.

Oblasti ochrany životního prostředí jsou:

  • ochrana ovzduší a klimatu
  • nakládání s odpadními vodami
  • nakládání s odpady
Ostatní oblasti ochrany životního prostředí jsou:
  • ochrana krajiny a biodiverzity
  • ochrana a sanace půdy, podzemních a povrchových vod
  • omezování hluku a vibrací (kromě ochrany pracovišť)
  • ochrana proti záření
  • výzkum a vývoj
  • ostatní granty a dotace
  • ostatní aktivity na ochranu životního prostředí
Ekonomickými přínosy z aktivit na ochranu životního prostředí jsou:
  • tržby z prodeje služeb na ochranu životního prostředí
  • tržby z prodeje vedlejších produktů vzniklých při činnostech spojených s ochranou životního prostředí
  • úspory z opětovného využití vedlejších produktů (vlastní využití vedlejších produktů i úspory nákladů, kterých bylo dosaženo díky opatřením na ochranu životního prostředí)
Emise je děj, při kterém jsou vnášeny cizorodé látky různého skupenství do ovzduší. Uvádějí se v kilogramech za hodinu nebo v tunách za rok.

V průběhu roku 2006 byly dokončeny přepočty emisí z vytápění domácností pro údaje za období let 2000–2006. Úpravy metodiky se projevily celkovým poklesem potřeby tepla a tím i spotřeby paliv a množstvím emisí o cca 15–20%, u technických znečišťujících látek dokonce o cca 40%. Rovněž v metodice stanovení spotřeb pohonných hmot a emisí mobilních zdrojů bylo provedeno dokončení nového přerozdělení spotřeb motorové nafty mezi dopravní prostředky a ostatní nesilniční mobilní zdroje. Údaje o spotřebách pohonných hmot za celé období let 2000–2006, získané z ČSÚ, byly využity pro aktualizaci bilance emisí z dopravy, provozu zemědělských a lesních strojů a dalších nesilničních vozidel (např. stavebních strojů). Množství uvedených znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší je evidováno v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který je podle závislosti na druhu zdrojů a jejich tepelných výkonů členěn na:

  • REZZO 1 (velké zdroje znečišťování) - zahrnují stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu 5 MW a vyšším a zařízení zvlášť závažných technologických procesů
  • REZZO 2 (střední zdroje znečišťování) - zahrnují technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW a zařízení závažných technologických procesů, jakož i uhelné lomy a obdobné plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek
  • REZZO 3 (malé zdroje znečišťování) - zahrnují technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů znečišťování, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší. Od roku 2007 jsou emise tuhých znečišťujících látek REZZO 3 doplněny o emise tuhých znečišťujících látek z chovů hospodářských zvířat (emise ze steliva, krmiva a exkrementů zejména u stájových chovů). Tyto emise jsou rozpočteny odborným odhadem pouze do úrovně jednotlivých krajů, nikoli okresů.
  • REZZO 4 (mobilní zdroje znečišťování) - zahrnují mobilní zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší, zejména silniční a motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla
Měrné emise jsou emise znečišťujících látek za určité časové období připadající na jednotku plochy území nebo na obyvatele.

Odpadem je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a která přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v zákonu o odpadech.

Nebezpečný odpad je odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů a jakýkoliv další odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v zákonu o odpadech.

Nakládáním s odpady se rozumí jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování. Způsoby nakládání s odpadem jsou rozděleny do dvou skupin, které odpovídají rozdělení podle Evropské unie, na využívání odpadů (R-kódy), odstraňování odpadů (D-kódy) a ostatní způsoby nakládání s odpady (N-kódy).

Data o odpadech jsou získávána zpracováním ročního statistického výkazu. Soubor respondentů je tvořen ekonomickými subjekty a vybranými obcemi (OKEČ 751). Z šetření ekonomických subjektů byly získány údaje o podnikových odpadech podle sídla producenta odpadu, z obcí údaje o komunálním odpadu.

Komunálním odpadem se rozumí veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, který je zařazen do skupiny 20 v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. V této publikaci údaje za komunální odpad zahrnují i živnostenský odpad, který je podobného složení jako komunální odpad a vzniká při nevýrobní činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání (např. drobní podnikatelé, úřady, kanceláře).

Kódy pro nakládání s odpady:

Využívání odpadů (R - kódy)
R1Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie
R2Získání/regenerace rozpouštědel
R3Získání/regenerace organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně biologických procesů včetně kompostování)
R4Recyklace/znovuzískání kovů a kovových sloučenin
R5Recyklace/znovuzískání ostatních anorganických materiálů
R6Regenerace kyselin a zásad
R7Obnova látek používaných ke snižovaní znečištění
R8Získaní složek katalyzátorů
R9Rafinace použitých olejů nebo jiný způsob opětného použití olejů
R10Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii
R11Využití odpadů, které vznikly aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R10
R12Předúprava odpadů k aplikaci některého z postupů uvedených pod označením R1 až R11
R13Skladování materiálů před aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R12 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku před sběrem)
Odstraňování odpadů (D - kódy)
D1Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (např. skládkování apod.)
D2Úprava půdními procesy (např. biologický rozklad kapalných odpadů či kalů v půdě apod.)
D3Hlubinná injektáž (např. injektáž čerpatelných kapalných odpadů do vrtů, solných komor nebo prostor přírodního původu apod.)
D4Ukládání do povrchových nádrží (např. vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží, lagun apod.)
D5Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (např. ukládání do oddělených, utěsněných, zavřených prostor izolovaných navzájem i od okolního prostředí apod.)
D6Vypouštění do vodních těles, kromě moří a oceánů
D7Vypouštění do moří a oceánů včetně ukládání na mořské dno
D8Biologická úprava jinde v tomto přehledu nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů D1 až D12
D9Fyzikálněchemická úprava jinde v tomto přehledu nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12 (např. odpařování, sušení, kalcinace)
D10Spalování na pevnině
D11Spalování na moři
D12Konečné či trvalé uložení (např. ukládání v kontejnerech do dolů)
D13Úprava složení nebo smíšení odpadů před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12
D14Úprava jiných vlastností odpadů (kromě úpravy zahrnuté do D13) před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D13
D15Skladování odpadů před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D14 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku odpadu před shromážděním potřebného množství)
Ostatní způsoby nakládání (N - kódy)
N1Využití odpadů s výjimkou využívání kalů podle vyhl. 382/2001 Sb. na terénní úpravy apod.
N2Předání kalů ČOV k použití na zemědělské půdě
N3Předání jiné oprávněné osobě (kromě přepravce, dopravce)
N5Zůstatek na skladu k 31. prosinci vykazovaného roku
N7Vývoz odpadu do členských zemí EU
N8Předání (dílů, odpadů) pro opětovné použití
N9Zpracování autovraku
N10Prodej odpadu jako suroviny („druhotné suroviny”)
N11Využití odpadu na rekultivace skládek
N12Ukládání odpadů jako technologický materiál na zajištění skládky
N13Kompostování
N14Biologická dekontaminace
N15Protektorování pneumatik
N17Vývoz odpadu do zemí mimo EU
N18Zpracování elektroodpadu

Běžný svoz je svoz směsného odpadu z popelnic, kontejnerů nebo v pytlích.

Svoz objemného odpadu je svoz odpadu, který se velikostí nevejde do popelnic, kontejnerů nebo pytlů.

Podle převažující činnosti jsou šetřeny ekonomické subjekty s 20 a více zaměstnanci zařazené do oddílů OKEČ 01-36, 40-41, 45, 502, 505, 52, 55, 601-602, 61, 62, 642, 747, 7481, 851-852, 9211 a 93. U vybraných OKEČ 37 (zpracování druhotných surovin) a 5155 (velkoobchod s chemickými výrobky) jsou zahrnuty jednotky s 5 a více zaměstnanci, a u OKEČ 5157 (velkoobchod s odpadem a šrotem) a 90 (nakládání s odpady) všechny jednotky bez ohledu na počet zaměstnanců.

Obor vodovodů a kanalizací zahrnuje vodohospodářské činnosti související se správou a provozem vodovodů a kanalizací, tj. zajišťování dostatečného množství kvalitní pitné vody a zajišťování odvádění odpadních vod a jejich čištění.

Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu zahrnují vodovody a kanalizace zřízené a provozované ve veřejném zájmu.

Voda vyrobená zahrnuje vodu fakturovanou a vodu nefakturovanou. Součet údajů vody fakturované a nefakturované se může lišit od údajů za vodu vyrobenou o vodu převzatou od jiných organizací, popř. o vodu předanou jiným organizacím.

Za čistírnu odpadních vod (ČOV) se považují objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod s mechanickým, biologickým, příp. dalším stupněm čištění. Za ČOV se nepovažují zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod (česla, lapače písku, lapače oleje apod.), septiky, žumpy a jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována a obsluhována.

Kapacita ČOV je uvedena jako projektovaná kapacita čistíren v m3/den. Vyšší kapacita než je projektovaná se uvádí tehdy, když provedená intenzifikační opatření byla schválena vodoprávním úřadem.

Údaje byly získány na základě zpracování výkazů ČSÚ od organizací spravujících vodní toky a provozovatelů vodovodů a kanalizací. Údaje za vodovody a kanalizace jsou shromažďovány od hlavních provozovatelů a nyní i výběrovým zjišťováním od drobných provozovatelů a následně pak dopočteny na úroveň krajů a Českou republiku celkem.

Na území ČR je umístěno 257 profilů (míst měření) státní sítě sledování jakosti vody v tocích, na kterých se provádějí analýzy základních fyzikálně-chemických parametrů. Údaje byly převzaty od Českého hydrometeorologického ústavu.

Jednotlivé ukazatele jakosti povrchových vod jsou vyjádřeny aritmetickým průměrem a hodnoceny v daném ukazateli podle ČSN 75 7221.

Tekoucí povrchové vody se podle jakosti zařazují do pěti tříd:

I - neznečištěná voda
II - mírně znečištěná voda
III - znečištěná voda
IV - silně znečištěná voda
V - velmi silně znečištěná voda



* * *


Na internetových stránkách ČSÚ jsou další údaje zveřejňovány na:
/plk/zivotni_prostredi-xp
/plk/chranena_uzemi-xp
/plk/podnebi-xp
/plk/vodovody-xp
/plk/vyuziti_pudy-xp