K 31. prosinci 2008 žilo na území Jihomoravského k
| K 31. prosinci 2008 žilo na území Jihomoravského kraje 1 147 146 obyvatel, proti konci roku 2007 se počet obyvatel zvýšil o 6 612 osob (o 0,6 %). Meziroční nárůst počtu obyvatel je zaznamenáván pravidelně od roku 2003, přesto však ještě nebylo dosaženo početního maxima, a to 1 149 203 obyvatel, kterého dosáhl Jihomoravský kraj v roce 1994. Od tohoto roku docházelo k postupnému snižování počtu obyvatel až na nejnižší hodnotu v roce 2002, kdy na území kraje žilo 1 128 820 obyvatel. Počet obyvatel se na konci roku 2008 zvýšil ve všech okresech Jihomoravského kraje s výjimkou okresu Hodonín. Zde došlo ke snížení počtu obyvatel o 92 osob (o 0,1 %), naopak k nejvyššímu nárůstu stavu obyvatel došlo v okrese Brno-venkov, zvýšení o 2 735 osob znamenalo nárůst 1,4 %. Na konci roku 2008 žilo v Jihomoravském kraji 559 211 mužů (48,7 %) a 587 935 žen (51,3 %), na 1 000 mužů tak připadalo 1 051 žen. Nejvyšší rozdíl v počtu mužů a žen se projevuje ve věkové skupině 65 a více let, zde bylo 39,2 % mužů a 60,8 % žen (na 1 000 mužů této věkové skupiny připadalo 1 551 žen). Z okresů kraje byl nejvyšší podíl žen v populaci okresu Brno-město, podíl 52,1 % žen znamenal, že na 1 000 mužů připadalo 1 087 žen. Dětská složka populace (věk 0 až 14 let) se ve všech okresech kraje vyznačovala vyšším podílem chlapců, ve skupině obyvatel v ekonomicky aktivním věku (15 až 64 let) byl nadpoloviční podíl žen pouze v okrese Brno-město, v ostatních okresech v populaci této věkové skupiny převažovali muži. Stárnutí populace a snižování podílu dětské složky ve věkovém složení obyvatelstva je průvodním jevem populačního vývoje posledních let v celé naší společnosti. V Jihomoravském kraji na konci roku 2008 tvořila dětská složka 13,8 % obyvatel, obyvatelstvo v produktivním věku tvořilo 70,6 % celku a obyvatelstvo v poproduktivním věku 15,5 % z celkového počtu. Pro ilustraci vývoje lze uvést podíly jednotlivých věkových skupin v roce 1993 – podíl dětí tvořil 19,5 %, podíl ekonomicky aktivních 66,8 % a v poproduktivním věku bylo 13,6 % obyvatel kraje. Z okresů kraje byl na konci roku 2008 nejvyšší podíl dětí z celku v okrese Brno-venkov (15,1 %), nejnižší v Brně-městě (12,7 %). Nejvyšší podíl obyvatel ve věku 15 až 64 let byl v okrese Břeclav (72,0 %), nejnižší v okrese Brno-venkov (69,8 %). Nejvyšší podíl obyvatel nejstarší věkové skupiny byl v Brně-městě (17,1 %), nejnižší pak v okrese Znojmo (14,0 %). Ze zastoupení 3 základních věkových skupin obyvatel kraje jsou konstruovány indexy stáří, závislosti či ekonomického zatížení. Hodnota indexu stáří 112,3 udává, že na 100 dětí připadlo 112,3 osob starších 65 let. Hodnota indexu závislosti I 19,6 udává, že na 100 obyvatel ve věku 15 až 64 let připadá 19,6 dětí, hodnota indexu závislosti II 22,0 udává, že na 100 obyvatel ve věku 15 až 64 let připadá 22,0 osob starších 65 let a konečně hodnota indexu ekonomického zatížení 41,6 udává, že na 100 obyvatel ve věku 15 až 64 let připadá 41,6 obyvatel v dětském věku a poproduktivním věku. Průměrný věk mužů v Jihomoravském kraji dosáhl v roce 2008 hranice 39,1 let, což bylo o 3,9 roku více než v roce 1993, průměrný věk žen se v roce 2008 ve srovnání s rokem 1993 zvýšil o 3,6 let a dosáhl hodnoty 42,4 let. Nejvyšší průměrný věk byl zjištěn v okrese Brno-město (muži 40,0 let, ženy 43,7 let), naopak nejmladší obyvatelstvo žilo na Znojemsku (38,4 let u mužů, 41,4 let u žen). V průběhu roku 2008 se v Jihomoravském kraji narodilo 12 401 dětí, živě se narodilo 13 196 dětí, mrtvě 21 dětí. Proti roku 2007 byl počet živě narozených dětí o 825 dětí vyšší a zároveň nejvyšší od roku 1993. Dlouhodobě se rodí více chlapců než dívek, v roce 2008 to bylo 6 753 chlapců a 6 443 děvčat. Pro porovnání porodnosti v okresech kraje je vhodné použít přepočet živě narozených na 1 000 obyvatel středního stavu (hrubá míra porodnosti). V tomto smyslu pak nejvyšší porodnost byla v okrese Brno-město (12,6 živě narozených na 1 000 obyvatel), nejnižší pak v okrese Hodonín (9,9 živě narozených na 1 000 obyvatel). Jen pro doplnění, 4 043 živě narozených dětí, tedy 30,6 % z celku, se narodilo mimo manželství. Nejvyšší podíl mimomanželsky narozených dětí byl zaznamenán v okrese Znojmo (34,6 %), naopak v okrese Brno-venkov jejich podíl činil jen 25,6 %. V průběhu roku 2008 zemřelo v Jihomoravském kraji 11 262 osob (5 677 mužů, 5 585 žen), což bylo o 512 osob méně než v roce minulém . Hrubá míra úmrtnosti (přepočet počtu zemřelých na 1 000 obyvatel) činila 9,8 zemřelých na tisíc osob. Z okresů Jihomoravského kraje nejvíce lidí zemřelo v Brně-městě (3 816 osob), což znamenalo i nejvyšší úroveň úmrtnosti v relativním vyjádření (10,3 zemřelých na 1 000 obyvatel). Nejnižší úmrtnost (9,2 osob na 1 000 obyvatel) byla v okrese Brno-venkov. Ve struktuře zemřelých podle nejčastěji zastoupených příčin úmrtí první místo v kraji náleží nemocem oběhové soustavy, druhé místo nádorovým onemocněním a na třetím místě se v závislosti na pohlaví střídají vnější příčiny úmrtí (poranění, otravy apod.) u mužů a nemoci dýchací soustavy u žen. V roce 2008 zemřelo v kraji na nemoci oběhové soustavy 2 650 mužů (46,7 % z celkového počtu zemřelých mužů) a 3 267 žen (58,5 % z celkového počtu zemřelých žen). Na novotvary zemřelo 1 585 mužů, tj. 27,9 % zemřelých mužů (nejčastěji se vyskytoval zhoubný nádor průdušek a plic – 325 případů) a 1 285 žen, tj. 23,0 % zemřelých žen (202 žen zemřelo na zhoubný nádor prsu). Třetí nejčastější příčinou úmrtí u mužů byly vnější příčiny, a to 420 případů (7,4 % z počtu zemřelých mužů), u žen v 272 případech nemoci dýchací soustavy (4,9 % z počtu zemřelých žen). Celkem 19 žen a 101 mužů spáchalo v průběhu roku 2008 sebevraždu, proti roku 2007 byl zaznamenán pokles o 5 sebevražd. Do Jihomoravského kraje se v roce 2008 přistěhovalo 12 327 osob a vystěhovalo se z něj 7 649 osob. Hrubá migrace, což je úhrn počtu přistěhovalých a vystěhovalých, byla proti roku 2007 o 6 416 osob nižší (v roce 2007 se do kraje přistěhovalo 16 883 osob a vystěhovalo se 9 509 osob). Nejvíce lidí se v roce 2008 přistěhovalo do krajského města (9 476), zároveň se však odsud i nejvíce obyvatel odstěhovalo (8 091). Stejně jako v roce 2007 byl v Brně zaznamenán migrační přírůstek když v minulosti (od roku 1996) docházelo stěhováním k úbytku obyvatel krajského města. Z okresů Jihomoravského kraje byl okres Hodonín jediným, kde počet vystěhovalých převýšil počet přistěhovalých. Do Jihomoravského kraje se v roce 2008 přistěhovalo 5 623 cizinců, na počtu přistěhovalých se cizinci podíleli téměř 46 %. Dalo by se však říci, že Jihomoravský kraj „ztratil pro cizince na zajímavosti“, neboť jejich počet se meziročně snížil téměř o polovinu (o 5 053 osob). Mezi cizinci, kteří se přistěhovali do Jihomoravského kraje, převládali občané s ukrajinským státním občanstvím, občané Slovenska, Vietnamu a Mongolska. Konečný počet obyvatel kraje je výsledkem přirozené měny obyvatel (rozdíl mezi počtem živě narozených a počtem zemřelých – přirozený přírůstek či úbytek obyvatel) a pohybu obyvatel (rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých – přírůstek či úbytek obyvatel migrací). Přírůstek obyvatel Jihomoravského kraje v roce 2008 byl z větší části dán přírůstkem stěhováním – rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých činil 4 678 obyvatel, přirozený přírůstek (rozdíl mezi počtem živě narozených a počtem zemřelých) činil 1 934 osob, celkově se tak počet obyvatel Jihomoravského kraje na konci roku 2008 zvýšil o 6 612 osob. Celkový přírůstek obyvatel byl zaznamenán ve všech okresech Jihomoravského kraje s výjimkou okresu Hodonín. Z okresu Hodonín se vystěhovalo o 93 osob více než se do něj přistěhovalo, na druhé straně počet živě narozených byl o jednu osobu vyšší než byl počet zemřelých. JIHOMORAVSKÁ NEJ . . . 1)
|
