V práci na směny patříme k evropské špičce

V práci na směny patříme k evropské špičce

Vloni pracovala na směny více než čtvrtina všech zaměstnanců, přičemž rozdíly mezi ženami a muži byly mizivé. Česká republika tak obsadila ve směnnosti pátou příčku v žebříčku Evropské unie.

Marta Petráňová, Bohuslav Mejstřík, oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí

Údaje o účasti osob na směnové práci zjišťuje Český statistický úřad již od roku 2002. V období 2002–2005 se podíl pracujících na směny pohyboval těsně pod hranicí 30 % všech zaměstnanců a tuto hranici dosáhl v roce 2006. Od roku 2007 osciloval na úrovni 28–29 % a v roce 2012 činil 28,1 %, což v absolutním vyjádření představuje 1 110 tis. zaměstnanců. Nejvíce zaměstnanců pracovalo na směny ve zpracovatelském průmyslu (457 tis.), v obchodu (148 tis.) a v sekci zdravotnictví a sociální péče (124 tis.). V těchto odvětvových sekcích pracovaly dvě třetiny všech směnujících zaměstnanců. Práce na směny je významná i v dalších odvětvích. V sekci těžba a dobývání pracovala na směny více než polovina všech zaměstnanců. Vysoká směnnost je i v dopravě a skladování a v organizacích poskytujících ubytování, stravování a pohostinství.

Ne všude je směnný provoz

Práce na směny se minimálně vyskytuje v profesních, vědeckých a technických činnostech, v sekci peněžnictví a pojišťovnictví, v odvětví vzdělávání a v informačních a komunikačních činnostech. Nízká úroveň směnnosti je i v sektoru stavebnictví.Velké rozdíly jsou mezi skupinami zaměstnání podle klasifikace CZ-ISCO. Jen zřídka pracují ve směnovém režimu řídící pracovníci. Podíl pracujících na směny je nízký i v hlavní třídě specialisté. Méně pracují na směny úředníci, ale také techničtí a odborní pracovníci. Naopak na směny pracuje více než polovina zaměstnanců ve službách a prodeji, často pracují na směny i pracovníci obsluhy strojů a zařízení a kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství. Údaje o úrovni směnnosti v hlavních třídách klasifikace zaměstnání tak korespondují s údaji za jednotlivé odvětvové sekce. Celkový rozsah práce na směny je výrazně ovlivněn především situací ve zpracovatelském průmyslu. Pracovaly v něm více než dvě pětiny všech zaměstnanců v národním hospodářství, kteří pracují na směny.

Péče o dítě rozhodující

Skutečnost, že ve zpracovatelském průmyslu pracuje vysoký podíl mužů, by mohla vést k závěru, že celková úroveň směnnosti je u mužů vyšší než u žen. To však neplatí. Odvětvová struktura zaměstnaných žen se totiž vyznačuje vysokým zastoupením obchodních organizací a sekcí zdravotní a sociální péče. V obou je úroveň směnnosti srovnatelná se zpracovatelským průmyslem. Výsledkem je skutečnost, že celkový podíl zaměstnankyň pracujících na směny je totožný s podílem směnujících mužů. Rozdíly v úrovni směnnosti mezi hlavními třídami klasifikace zaměstnání CZ-ISCO jsou u obou pohlaví obdobné. Nejvyšší podíl pracujících na směny je ve skupině nejmladších zaměstnanců do 25 let, kde se pohybuje na hranici 40 %. Přitom ženy v tomto věku pracují na směny výrazně častěji než muži. Absolutní počet zaměstnanců v této věkové skupině je však podstatně nižší než ve starších věkových skupinách, protože velká část mladých se stále účastní vzdělávacího procesu a přitom je ekonomicky neaktivní.Ve skupině 25–29letých dosáhl podíl zaměstnanců pracujících na směny 30 %, ve skupině 30–34 let klesl podíl směnujících v minulém roce na 26,6 %. V desetileté skupině 25–34letých výrazně převládá počet a podíl směnujících mužů nad ženami. To je jednoznačně důsledkem skutečnosti, že velká část žen odchází na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Po nástupu do zaměstnání pak ženy hledají takové pracovní uplatnění, které by jim umožnilo pečovat o nejmladší dítě. Situace se radikálně mění ve věku od 35 let, kdy opět začíná převažovat podíl žen nad podílem mužů zaměstnanců pracujících v tomto režimu. To platí i pro skupinu zaměstnanců ve středním věku, a to až do věku odchodu žen do starobního důchodu. Počet i podíl směnujících mužů převažuje nad ženami až ve skupině šedesátiletých a starších. Celkový počet pracujících na směny v tomto věku je však již méně významný.

Ústecký kraj dominuje nad Prahou

Rozsah směnného provozu v podnicích je v prvé řadě určen charakterem zaměstnání respondentů a odvětvovou příslušností pracoviště. To se bezprostředně odráží v regionálních rozdílech ve výši podílu zaměstnanců pracujících na směny na celkovém počtu zaměstnanců v jednotlivých krajích. V hlavním městě Praze je směnnost bydlících zaměstnanců podstatně nižší než ve všech ostatních krajích, a to jak u mužů, tak i u žen. Podíl zaměstnanců pracujících na směny dosáhl v hlavním městě v minulém roce 18,3 %. V krajích Královéhradeckém, Pardubickém, Moravskoslezském a Kraji Vysočina pracuje na směny už ale třetina všech zaměstnanců. Vysoká směnnost je zejména v Ústeckém kraji, kde je dvojnásobně vyšší než v Praze.

Kontrasty Evropské unie

Uplatnění práce na směny je v zemích Evropské unie, obdobně jako v řadě jiných aspektů zaměstnanosti, velmi odlišné. V roce 2012 dosáhl podíl osob pracujících v tomto režimu v rámci EU27 celkem 17,7 % všech zaměstnanců. Jestliže vezmeme v úvahu i údaje za novou členskou zemi Chorvatsko, dosáhl podíl zaměstnanců pracujících na směny 17,8 %. Chorvatsko je totiž zemí, ve které pracuje na směny dokonce třetina všech zaměstnanců. O velikosti rozdílu v uplatnění práce na směny svědčí skutečnost, že údaj za Chorvatsko je téměř sedmkrát vyšší, než je tomu například v Dánsku. Velmi málo je tato práce rozšířena i ve Francii, Belgii a Nizozemsku. Česká republika patří, co do výše podílu směnujících, na přední místo v Unii. Po započtení Chorvatska je naše republika na pátém místě v EU28. Před námi je ještě Slovinsko, Slovensko a Polsko. Podíl pracujících na směny dosahuje v těchto státech nad 30 % všech zaměstnanců. Podíl žen pracujících na směny je v EU28 o něco nižší než u mužů (16,4 % proti 19,0 %). Mezistátní rozdíly v úrovni směnnosti jsou přitom u obou pohlaví velké.

PARADOXY ČESKÉHO TRHU PRÁCE

Práce na směny je v České republice hojně využívána. Přináší přitom zvýšené nároky na sladění tohoto pracovního režimu s osobním životem respondentů. Markantní je to v případě matek s dětmi ve školním věku, které musejí řešit otázku plnění zaměstnaneckých povinností s chodem vlastní domácnosti a výchovy dětí. Práce na směny se totiž u řady z nich neomezuje jen na pracovní dny, ale v mnoha případech žena pracuje na směny i ve dnech pracovního volna, v sobotu nebo neděli. Přitom je nutné vzít v úvahu výši mezd a platů zaměstnanců, zejména žen. Průměrné mzdy v odvětvích s v0