Cestovní ruch v hl. m. Praze 2000 až 2005, situace z pohledu statistických údajů.
Kapacita hromadných ubytovacích zařízení
Kapacita hromadných ubytovacích zařízení
Pražská hromadná ubytovací zařízení mají největší kapacitu ze všech 14 krajů ČR (lůžka v Praze představují 15 % ubytovací kapacity v ČR)
Celková kapacita hromadných ubytovacích zařízení v Praze stagnuje
Zvyšují se kapacity hotelového ubytování s lepší kvalitou
Vývoj počtu lůžek v Praze, ale ani v celé ČR již nelze charakterizovat jako jednoznačný a pravidelný růst. Nejvýrazněji se podílel na tomto nerovnoměrném vývoji v Praze pokles počtu lůžek v tzv. ostatních ubytovacích zařízeních, kde si obdobnou kapacitu udržely pouze kempy. Naproti tomu jednoznačně se zvýšil počet lůžek v ubytovacích zařízeních vyššího standardu. V Praze to bylo ve 4 hvězdičkových hotelech více než o polovinu a v 5 hvězdičkových pak o více než 40 %. Podobný vývoj byl i v ČR celkem, kde byl nárůst v těchto typech hotelů ještě progresivnější. Ačkoli počty ostatních hotelů a penzionů se navýšily, jejich lůžková kapacita zůstává prakticky stejná. Totéž platí o lůžkách v kempech. Pokles počtu lůžek v zařízeních nehotelového typu téměř o polovinu byl jen částečně kompenzován nárůstem hotelových lůžek, takže celkově byl ve srovnání s rokem 2000 zaznamenán v Praze mírný pokles. V ČR, kde pokles lůžek v nehotelovém ubytování nebyl zdaleka tak výrazný, můžeme hovořit o stagnaci.
Tab. 2.2.1
Lůžka v hromadných ubytovacích zařízeních v hl. m. Praze v letech 2000 – 2005 podle kategorie

Stabilně každoročně roste v Praze počet lůžek v hotelech vyšších kategorií. U ostatních hotelů a penzionů a u chatových osad a ubytoven byl zaznamenán určitý pokles v roce 2002, což je možné vysvětlit letními povodněmi, které Prahu v tomto roce citelně postihly. V měřítku celé ČR se tento pokles kapacit v roce záplav neprojevil. Zde byl zaznamenán drobný meziroční výkyv spíše v roce 2004. Také ovšem ne u hotelů vyšších kategorií, ale u hotelů a penzionů nižšího standardu a u ostatních hromadných ubytovacích zařízení.
Tab. 2.2.2
Lůžka v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR v letech 2000 – 2005 podle kategorie

Struktura ubytovacích kapacit podle typu v Praze odpovídá struktuře počtu těchto zařízení, ale ještě poněkud výrazněji se v kapacitách prosazuje podíl hotelového typu ubytování a zejména kapacit hotelů vyšších kategorií. V roce 2005 téměř 83 % všech kapacit je v Praze v zařízeních hotelového typu. Z toho mírně nadpoloviční většinu představují lůžka v ostatních hotelech a penzionech. Podíl lůžek v 4 a 5 hvězdičkových hotelech však velmi výrazně narostl. Trvale cca 2,5 % připadá na ubytování v turistických ubytovnách a kempech. Kolem 15 % představují ostatní jinde neurčená zařízení, jejichž kapacity klesají. Jde mimo jiné například o sezónní ubytování ve vysokoškolských kolejích.
Graf 2.2.1
Podíl lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních v hl. m. Praze a ČR v letech 2000 a 2005 podle kategorie

V republice celkem je situace odlišná. Ačkoli i zde rostou nejvýrazněji počty lůžek v hotelech s nejvyšším standardem, je jejich zastoupení stále velmi nízké. Představují jen něco přes desetinu všech lůžek v ČR. Naopak v ubytovacích zařízeních nehotelového typu je v ČR téměř polovina všech lůžek. Ačkoli jejich zastoupení ve srovnání s rokem 2000 pokleslo, právě tak jako i u hotelů a penzionů s nižším standardem, přesto jejich zastoupení je zvláště mimo Prahu stále velmi vysoké.
Tab. 2.2.3
Lůžka v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích ČR v letech 2000 – 2005

Hodnotíme-li počet lůžek ve všech typech ubytovacích zařízení, převládá v ČR stagnace tohoto počtu a v některých regionech došlo i k poklesu. Pro Prahu je opět významné, že oproti roku 2000 poklesl počet lůžek nejvýznamněji ve Středočeském kraji. Naopak k pravidelnému a nejvýraznějšímu nárůstu došlo v kraji Karlovarském. Také tradičně turisticky oblíbené jižní Čechy zaznamenávají stabilní růst počtu lůžek. Na území hlavního města se nachází 15 % ze všech lůžek, která v roce 2005 byla v ČR k dispozici pro cestovní ruch. Na druhé pozici je pak kraj Jihočeský. Vysoké počty jsou i v kraji Libereckém a v kraji Královehradeckém, jde o území, kde jsou zejména atraktivní horské oblasti přitahující i domácí návštěvníky.