Cestovní ruch v hl. m. Praze 2000 až 2005, situace z pohledu statistických údajů.
Hromadná ubytovací zařízení
Hromadná ubytovací zařízení
V Praze se nachází čtvrtý nejvyšší počet hromadných ubytovacích zařízení ze všech 14 krajů ČR
(po krajích Královehradeckém, Jihočeském a Libereckém)
Nárůst počtu hromadných ubytovacích zařízení hotelového typu je v Praze vyšší než činí republikový průměr
Výrazně přibývá zejména hotelů s vyšším standardem
Počty hromadných ubytovacích zařízení se zvyšují v celé ČR. Progresivita tohoto nárůstu v Praze překračuje údaje za celou ČR.
V republice celkový počet hromadných ubytovacích zařízení od roku 2000 vzrostl o necelá 2 %, zatímco v Praze to byl nárůst téměř pětinový. Nejvýraznější nárůst byl u hotelů s nejvyšším standardem, tedy 5 hvězdičkových. V minulých letech to byla téměř výhradně pražská záležitost (v roce 2000 byl pouze 1 tento hotel mimo Prahu). V roce 2005 již bylo těchto hotelů mimo Prahu 8. Je tedy zřejmé, že u tohoto typu ubytovacího zařízení bylo tempo růstu mimo Hlavní město poněkud větší. Dále více narůstal v Praze počet tzv. ostatních hromadných ubytovacích zařízení, mezi něž patří ubytovací zařízení spíše orientovaná na pobytové ubytování jednoduššího typu. Ale i zde pokud, jde o kempy, byl v ČR nárůst počtu opět vyšší než v Praze
Nejvýznamnější nárůst byl v Praze zaznamenán právě u hotelů vyšší kvality. Zde se odráží právě určitá zvýšená poptávka po tomto druhu ubytování zejména z řad zahraničních návštěvníků. I v celé ČR byl zaznamenám obdobný trend, ale v Praze s větší intenzitou. Hlavní město Praha tak upevňuje svoji pozici na trhu cestovního ruchu a zvyšování ubytovací kapacity s vyšším standardem a souvisejícími službami je pro udržení konkurenceschopnosti mezi evropskými metropolemi nezbytné.
Tab. 2.1.1
Hromadná ubytovací zařízení v hl. m. Praze v letech 2000 – 2005 podle kategorie
V průběhu sledovaných let byly meziročně zaznamenány drobné výkyvy. Pokud však hodnotíme hotelová zařízení jde o jednoznačný nárůst počtu. Počet kempů a turistických ubytoven je stabilní, k výkyvům dochází u dalších zařízení, mezi něž spadají různé sezónní ubytovny a podobně. V ČR celkem byly zaznamenány spíše výraznější početní výkyvy během uváděného období, a to i v počtech zařízení hotelového typu. Pouze u nadstandardně vybavených hotelů byl i zde zaznamenán každoroční početní nárůst.
Graf 2.1.1
Podíl hromadných ubytovacích zařízení v hl. m. Praze a ČR v letech 2000 – 2005 podle kategorie
Také rozložení ubytovacích zařízení podle typu se v Praze výrazně liší od ČR celkem. V roce 2005 bylo v hl. m. Praze 597 hromadných ubytovacích zařízení, z toho více než 80 % činila zařízení typu hotely a podobná zařízení, přičemž tento podíl v ČR byl jen 56 %. Z ubytovacích zařízení hotelového typu připadalo na penziony v hlavním městě 29,2 %, v ČR to byl téměř dvojnásobek (56 %). Zastoupení ostatních, v Praze se vyskytujících ubytovacích zařízení, se během sledovaného období neměnilo. Je to dáno charakterem turistiky, která směřuje do Prahy.
Tab. 2.1.2
Hromadná ubytovací zařízení v ČR v letech 2000 – 2005 podle kategorie
Počty a kategorie ubytovacích zařízení v ČR a krajích jsou přirozeně regulovány poptávkou, nesouvisí s rozlohou krajů ani s počtem obyvatel v daném regionu. Jihočeský kraj, který v roce 2005 vykázal nejvyšší počet hromadných ubytovacích zařízení, se na počtu těchto zařízení v republice podílel 13,1 % (Praha 7,9 %, o 1,2 procentního bodu více než v roce 2000). Vyšší počet ubytovacích zařízení než v Praze byl v roce 2005 ještě v Královéhradeckém kraji (986) a v Libereckém kraji (928). U všech tří krajů se ovšem jedná o ubytovací zařízení s nižší kapacitou pokojů i lůžek. Především penziony se na počtu ubytovacích zařízení v těchto krajích podílely poměrně vysokým procentem (35 % v Jihočeském, 37 % v Královéhradeckém a 40 % v Libereckém kraji). V Praze byl podíl penzionů na celkovém počtu zařízení 23,6 % (o 3,5 procentního bodu méně než v roce 2000). V Jihočeském kraji byla výrazně zastoupena i kategorie kempů, s počtem 118 těchto zařízení převyšuje všechny ostatní kraje a na celorepublikovém čísle 499 se podílí 23,6 % (podíl Prahy byl pouze 4,4 %). Uvedené údaje opět vypovídají o charakteru cestovního ruchu v kraji a profilu jeho účastníků.
V roce 2005 bylo v České republice 163 lázeňských ubytovacích zařízení. Karlovarský kraj se na celkovém počtu podílel 62 %, z celkové kapacity lůžek se zde nacházelo 53 %. V tomto kraji byly i nejvyšší ceny za ubytování v těchto zařízeních, o 28 % nad průměrem republiky. Pouze dva kraje, Praha a Vysočina neměly žádné zařízení tohoto druhu.
Tab. 2.1.3
Hromadná ubytovací zařízení v krajích ČR v letech 2000 – 2005
Nárůst počtu ubytovacích zařízení od roku 2000 byl v Praze nejvýraznější i ze všech krajů ČR. Je třeba upozornit na skutečnost, že ve srovnání roku 2005 s rokem předchozím došlo ve většině regionů k pozastavení nárůstu. Někde byl zaznamenán i mírný pokles počtu těchto zařízení. V Praze to byl pokles o 1 zařízení. V 6 krajích byl zaznamenán pokles počtu ubytovacích zařízení i ve srovnání s rokem 2000. Pro Prahu je významné, že klesá počet těchto zařízení ve Středočeském kraji, protože i zde ubytovaní turisté jsou návštěvníky hlavního města. Ve středních Čechách klesá i počet hotelů. Mírně vzrostl počet penzionů a kempů. Po Praze byl největší početní nárůst v krajích Olomouckém a Jihočeském.
Graf 2.1.2
Podíl hromadných ubytovacích zařízení v krajích ČR v roce 2005
