III. Neobydlené byty

III. Neobydlené byty

Neobydlené byty byly v rámci sčítání poprvé zjišťovány v roce 1970. Jejich počet se trvale zvyšuje a v roce 2001 dosáhl podle předběžných výsledků sčítání více než 540 tisíc bytů, což představuje 12,4 % celkového bytového fondu v České republice.
Základním vysvětlujícím faktorem pro objasnění zjištěných výsledků je definice pojmu „neobydlený byt"²⁾.

„Neobydlenými“ byty jsou všechny byty, ve kterých není přihlášena žádná osoba k trvalému pobytu.
Do půlmilionového úhrnu za republiku jsou zahrnuty

• všechny přechodně obydlené byty,
• byty využívané k rekreaci a chalupaření (nevyčleněné z bytového fondu),
• byty nezpůsobilé k bydlení,
• přestavované a rekonstruované byty,
• dosud neobydlené byty po kolaudaci,
• byty v různých formách právního řízení (změna uživatele, pozůstalostní nebo soudní řízení, restituční záležitosti aj.),
• byty s nezjištěnými důvody neobydlenosti.

Z výše uvedeného je zřejmé, že 540 tisíc neobydlených bytů (bytů, ve kterých není nikdo hlášen k trvalému pobytu) se v žádném případě nerovná počtu volných bytů, tj. bytů, které jsou vždy k dispozici k nastěhování, resp. vhodné pro bydlení.
Tyto byty se liší jak z pohledu prostorového umístění, technického stavu, tak i z vlastnického hlediska.
1. Důvody neobydlenosti bytů
V rámci předběžných výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 byly zpracovány informace pouze o některých důvodech, i když nepochybně patřících mezi hlavní důvody neobydlenosti bytů. Jedná se o následující:

• byt je obydlen přechodně
• slouží k rekreaci
• nezpůsobilý k bydlení

Ostatní příčiny neobydlenosti bytů byly zahrnuty do kategorie „jiné důvody“. Podrobnější informace přinesou definitivní výsledky sčítání.
Počty neobydlených bytů a důvody jejich neobydlenosti v roce 2001

Počty neobydlených bytů a důvody jejich neobydlenosti v roce 2001

Území	Neobydlené byty celkem	v tom důvod neobydlenosti
		obydlen přechodně		slouží k rekreaci		nezpůsobilý k bydlení		jiné důvody
		absolutně	v %	absolutně	v %	absolutně	v %	absolutně	v %
ČR	540 327	122 433	22,7	169 043	31,3	65 155	12,0	183 696	34,0
obce do 4999 obyvatel	315 132	40 101	12,7	153 316	48,7	40 742	12,9	80 973	25,7
obce s 5 tisíci a více obyvateli	225 195	82 332	36,6	15 727	7,0	24 413	10,8	102 723	45,6
z toho velkoměsta	90 540	36 755	40,6	1 152	1,3	7 060	7,8	45 573	50,3

K jednotlivým zjištěným důvodům neobydlenosti bytů:

a) Početně největší skupinu představují byty sloužící k rekreaci:
Celkově se jedná o 169 tisíc bytů, tj. 31,3 % všech neobydlených bytů. Naprostá většina těchto bytů je ve venkovském osídlení. Především jsou to byty v chalupách a starších rodinných domech, nevyřazených z bytového fondu. Jejich případné využívání pro trvalé bydlení má nepochybně svá omezení daná např. úrovní technické vybaveností těchto bytů, dopravní dostupností do zaměstnání a škol, pracovními možnostmi aj.

b) Více než 122 tisíc bytů, (22,7 %) je využíváno k přechodnému bydlení:
Tyto byty nacházíme převážně ve městech a hlavně ve velkoměstech. Jsou fakticky obývanými byty, ale osobami bez trvalého pobytu v tomto bytě. Jejich zahrnutí do „neobydlených“ bytů je také důsledek institutu trvalého pobytu, který z tohoto hlediska plně nevystihuje realitu. Nejde tedy o volné byty, i když nelze vyloučit spekulativní formy pronajímání těchto bytů zejména v Praze, nebo i dalších velkoměstech. Na straně druhé jsou obývány osobami, jimž majitel bytu často neumožní přihlášení se k trvalému pobytu.

c) Zhruba 65 tisíc bytů (12,1 %) je nezpůsobilých k bydlení:
Tyto byty dosahují prakticky stejného podílu u většiny velikostních kategorií obcí. Mírně nižší podíl u měst je způsoben větším tlakem na jejich využívání k bydlení, tedy k rekonstrukcím a opravám, aby mohly sloužit svému účelu. Potencionální možnost jejich využití v budoucnu je limitována nejen výší nákladů, ale také reálnou možností rekonstrukce.

d) Téměř 184 tisíc bytů, tedy celá jedna třetina (33,9 %) připadá na jiné důvody neobydlenosti:
Tato souhrnná kategorie nebyla předběžnými výsledky dále specifikována. Mimo iiné zahrnuje byty v přestavbě či rekonstrukci, byty doposud neobydlené po kolaudaci a také byty v různých formách právního řízení (změna uživatele, pozůstalostní nebo soudní řízení, restituční záležitosti) a jiné vč. nezjištěných důvodů. Většinou jde o důvody, které neumožňují, aby v daném okamžiku zjišťování v těchto bytech někdo bydlel. Avšak současně jde o příčiny, které budou existovat v kterémkoliv období. Např. podle zkušeností z minulých sčítání bude mezi nejčetnější z těchto jiných důvodů patřit přestavba či rekonstrukce bytu.
Vždy budou existovat byty, které se budou přestavovat. Neobydlenost z těchto jiných důvodů není tak četná u malých a středních obcí, ale je charakteristická především pro městské osídlení. Ve velkoměstech například na tyto důvody připadá více než polovina všech neobydlených bytů. Podrobná specifikace těchto důvodů bude k dispozici v definitivních výsledcích sčítání.

2. Neobydlené byty podle velikostní skladby obcí
Rozdělení neobydlených bytů podle územního členění ukazuje na výrazně rozdílnou situaci v jednotlivých částech republiky, a to jak z hlediska krajů či okresů, tak i velikostních skupin obcí.

Počty neobydlených bytů podle velikostních skupin obcí a důvody jejich neobydlenosti v roce 2001

Velikostní skupina obcí	Neobydlené byty			v tom důvod neobydlenosti
	celkem	% z celkového počtu bytů	% z  počtu neobydl. bytů	obydlen přechodně		slouží k rekreaci		nezpůsobilý  k bydlení		jiné důvody
				absol.	%	absol.	%	absol.	%	absol.	%
do 199 obyvatel	35 460	32,6	6,6	2 826	8,0	23 349	65,8	3 725	10,5	5 560	15,7
200 – 499	77 313	25,3	14,3	7 653	9,9	45 180	58,4	9 016	11,7	15 464	20,0
500 – 999	76 998	20,2	14,2	9 394	12,2	37 829	49,1	10 607	13,8	19 168	24,9
1000 - 1999	65 198	17,4	12,1	9 290	14,2	28 296	43,4	8 410	12,9	19 202	29,5
2000 - 4999	60 163	13,3	11,1	10 938	18,2	18 662	31,0	8 984	14,9	21 579	35,9
5000 - 9999	37 140	10,4	6,9	9 270	24,9	7 934	21,4	5 051	13,6	14 885	40,1
10000 - 19999	30 541	7,9	5,6	10 246	33,5	3 257	10,7	4 057	13,3	12 981	42,5
20000 - 49999	33 938	6,8	6,3	13 024	38,4	2 334	6,9	3 952	11,6	14 628	43,1
50000 - 99999	33 036	6,4	6,1	13 037	39,5	1 050	3,2	4 293	13,0	14 656	44,3
100 000  a více	90 540	9,2	16,8	36 755	40,6	1 152	1,3	7 060	7,8	45 573	50,3
Celkem	540 327	12,4	100,0	122 433	22,7	169 043	31,3	65 155	12,1	183 696	33,9

2.1. Obce do 5 tisíc obyvatel

Podstatná část neobydlených bytů, téměř tři pětiny (58,3 %) se nachází v obcích do 5 tisíc obyvatel. Zatímco na tyto obce připadá přibližně jen jedna třetina všech trvale obydlených bytů, podíl neobydlených bytů je zde dvakrát větší. Koncentraci především do nejmenších obcí dokládá to, že převážná část z nich je situována do ještě menších obcí s počtem obyvatel do 2 tisíc. V těchto sídlech byla sečtena téměř polovina všech neobydlených bytů (47,2 %), v absolutním počtu 255 tisíc bytů. Jde převážně o místa, kde trvalé bydlení je zcela jednoznačně limitováno dopravní dostupností a pracovními příležitostmi.

• Převažující část neobydlených bytů slouží v těchto obcích k rekreačním účelům. Tento důvod neobydlenosti je uváděn celkem u 153 tisíc bytů, představujících zhruba polovinu z úhrnu neobydlených bytů v této velikostní skupině obcí (48,7 %).
• Nejvýraznější je využívání neobydlených bytů k rekreaci u obcí do 500 obyvatel, kde tyto byty představují plné tři pětiny všech neobydlených bytů (60,8 %).

2.2. Města s 10 tisící a více obyvateli
V desetitisícových a větších městech je situována zhruba jedna třetina (34,8%) neobydlených bytů, téměř 190 tisíc.

• S velikostí obce se výrazně zvyšuje váha přechodného obývání těchto bytů. V případě měst mezi 10 až 20 tisíci obyvateli to je jedna třetina a u měst nad 50 tisíc obyvatel představuje přechodné ubytování již 40 % těchto bytů.
• Téměř 88 tisíc bytů není trvale obydleno ze zatím  nespecifikovaných důvodů neobydlenosti. Podíl těchto důvodů se u měst s 10 tisíci a více obyvateli pohybuje okolo 40 % a u největších měst dosahuje až k hranici 50 %.

Specifická situace je v případě neobydlených bytů ve městech se 100 tisíci a více obyvateli. U pěti současných velkoměst bylo sečteno téměř 91 tisíc nebydlených bytů, které se podílí zhruba 16,8% na všech neobydlených bytech. Podstatná část těchto bytů - 62 tisíc, představující sama o sobě téměř osminu celorepublikového úhrnu se nachází v Praze. V druhém největším velkoměstě Brně se pak jedná o 13 tisíc neobydlených bytů,  což jsou v rámci republiky již jen dvě procenta.

Neobydlené byty ve velkoměstech v roce 2001

Město	Byty celkem	Neobydlené byty		v tom důvod neobydlenosti
				přechodně obydlen		nezpůsobilý k bydlení		slouží k rekreaci		jiné důvody
		absolutně	v %	absolutně	v %	absolutně	v %	absolutně	v %	absolutně	v %
Praha	565 592	61 519	10,9	24 092	39,2	4 064	6,6	662	1,1	32 701	53,1
Brno	163 986	12 618	7,7	6 026	47,8	1 132	8,9	108	0,9	5 352	42,4
Ostrava	135 494	7 529	5,6	2 501	33,2	1 045	13,9	219	2,9	3 764	50,0
Plzeň	73 359	5 584	7,6	2 492	44,6	466	8,3	125	2,2	2 501	44,9
Olomouc	43 472	3 290	7,6	1 644	50,0	353	10,7	38	1,2	1 255	38,1
Celkem	981 903	90 540	9,2	36 755	40,6	7 060	7,8	1152	1,3	45 573	50,3

3. Neobydlené byty podle okresů ČR
V okresech, kde převažuje městský charakter osídlení, je hlavním důvodem neobydlenosti přechodné bydlení. Značnou váhu zde mají rovněž ostatní, zatím nezjištěné důvody, které se často blíží až polovině počtu neobydlených bytů. Tyto okresy rovněž dosahují relativně nižších podílů neobydlených bytů, pohybujících se pod hranicí deseti procent. Lze to konstatovat především u okresů, které mají na svém území velká města, ať již toto město představuje vlastně celý okres nebo tvoří z hlediska počtu obyvatel jeho podstatnou část.
Naopak v případě okresů s venkovským osídlením jsou podíly neobydlených bytů relativně vysoké a v naprosté většině převažuje využívání neobydlených bytů především k rekreaci.

Okresy s nejvyšším podílem neobydlených bytů v roce 2001

Okres	Neobydlené byty		z toho důvod neobydlenosti
			obydlen přechodně		slouží k rekreaci
	absolutně	v % 1)	absolutně	v %	absolutně	v %
Semily	9 363	25,2	1 299	13,9	5 831	62,3
Jičín	9 049	24,1	985	10,9	5 451	60,2
Písek	7 263	21,2	1 129	15,5	3 997	55,0
Prachatice	4 834	20,6	646	13,4	2 707	56,0
Strakonice	6 663	20,5	1 090	16,4	3 522	52,9
Benešov	8 496	20,4	1 198	14,1	4 701	55,3
Kutná Hora	6 857	20,4	999	14,6	3 817	55,7
Nymburk	7 856	20,0	1 396	17,8	3 553	45,2
Rakovník	4 898	19,8	701	14,3	2 681	54,7
Klatovy	8 029	19,8	1 113	13,9	4 372	54,5

¹⁾ procentní podíl z celkového počtu bytů v okrese

Mimo okresu Nymburk u všech ostatních přesahuje neobydlenost z důvodů rekreačního využití polovinu všech neobydlených bytů. Přitom je zřejmé, že uvedené okresy geograficky reprezentují zcela jednoznačně rekreační oblasti. Ať již se jedná o okolí Prahy (v tomto přehledu však chybí okresy Praha–východ a Praha–západ s převážně rekreačními chatami, které nebyly sčítány), nebo o další tradiční oblasti rekreace v jižních, severních a východních Čechách. Zde jsou právě, jak dokládají čísla, k rekreačním účelům využívány velmi často byty určené původně k bydlení. Podle dosaženého podílu to jsou na jihu Čech především okresy Prachatice, Písek, Jindřichův Hradec, Strakonice a Tábor, na severu hlavně Děčín, Česká Lípa a Semily a východní Čechy zastupují např. okresy Jičín, Chrudim a Svitavy. Na Vysočině to jsou z tohoto hlediska zejména okresy Pelhřimov a Havlíčkův Brod.
Na Moravě je situace částečně odlišná. Podíly neobydlených bytů jsou zde nižší. Z neobydlených bytů slouží k rekreaci více než polovina pouze ve dvou okresech. Jedná se o okres Bruntál, využívaný především obyvateli Ostravy a dále o okres Blansko, ležící v těsném sousedství Brna. Podíl neobydlených bytů se v těchto okresech pohybuje kolem 15 %.

---

²⁾)Sčítány byly pouze domy určené k bydlení, případně jiné stavby, ve kterých se nacházel alespoň jeden byt. Bytem se rozumí soubor místností, popřípadě jednotlivá místnost, který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení“ (viz definice pojmů v zákoně  č.158/99 Sb.,  § 2).

Trvale obydlený byt pak byl definován takto: „byt je obydlen trvale, jestliže je v něm hlášena alespoň jedna osoba k trvalému pobytu“. Sčítány tedy byly jen domy určené k bydlení a byty, jejichž užívání k trvalému bydlení vyplývalo z rozhodnutí stavebního úřadu. Mimo trvale obydlené byty jsou všechny ostatní byty zařazovány do kategorie neobydlených.