Úvod

Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky, stanoví v čl. 3: „Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování.“

V duchu této základní občanské svobody přistupovalo ke zjišťování národnosti i sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Informaci o národnosti, jiným způsobem než vyjádřením sčítané osoby nelze získat. Sčítání lidu je v současné době jediným zdrojem těchto údajů. Ačkoliv v etapě přípravy cenzu byla otázka zjišťování národnosti často diskutována a někdy i kritizována jako neoprávněné zjišťování citlivých údajů, na druhé straně - právě pro unikátnost zjištěných dat, byly údaje o národnosti očekávány s velkou netrpělivostí. Kromě toho má kvantifikace národnostní struktury obyvatelstva i svůj praktický význam; v konkrétních zákonech jsou totiž zakotvena některá práva, která se odvíjí přímo od četnosti národnostní menšiny zjištěné při sčítání lidu (např. zřízení výboru pro národnostní menšiny, realizace práva na vícejazyčné názvy a označení obce, ulic nebo budov státních orgánů, práva na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny apod.).