Přejít k menu Přejít k obsahu

Statistická ročenka Pardubického kraje

Metodické vysvětlivky


2. ÚZEMÍ, PODNEBÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ÚZEMÍ, PODNEBÍ

Úvodní tabulka poskytuje základní přehled o všech krajích a okresech České republiky. Údaje o rozloze krajů a okresů k 31. 12. 2003 byly převzaty z oficiálních dat Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v Praze.

Velikostní struktura obcí byla zpracována podle územně správního uspořádání k 31. 12. 2003. Počty obyvatel v obcích byly převzaty ze statistické bilance obyvatelstva podle obcí s promítnutím výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001.

Údaje o podnebí jsou reprezentovány základními meteorologickými daty, která byla naměřena na meteorologických stanicích sídlících na území kraje. Údaje z těchto stanic byly převzaty z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Podle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je rozlišováno 6 kategorií zvláště chráněných území: národní parky a chráněné krajinné oblasti - označované jako velkoplošná chráněná území, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky - označované jako maloplošná chráněná území.

Velkoplošná chráněná území:

· národní parky - rozsáhlá území jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam

· chráněné krajinné oblasti - rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení.

Maloplošná chráněná území(MCHÚ) se vykazují v kategorii "ostatní" a jejich obsah je specifikován do čtyř oddílů:

· národní přírodní rezervace - menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné v národním či mezinárodním měřítku

· přírodní rezervace - menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast

· národní přírodní památky - přírodní útvar (i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk) menší rozlohy, naleziště nerostů či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů s národním či mezinárodním významem ekologickým, vědeckým či estetickým

· přírodní památky - obdobně jako národní přírodní památka, ale pouze s regionálním významem.

Investice na ochranu životního prostředí jsou definovány jako samostatné stavby a ostatní investiční opatření, vedoucí ke zlepšení současného stavu životního prostředí.

Mezi akce na ochranu životního prostředí jsou zahrnuty akce s následujícím programovým zaměřením:

· nakládání s odpadními vodami
· ochrana ovzduší a klimatu
· nakládání s odpady
· ochrana a sanace půdy, podzemních a povrchových vod
· omezování hluku a vibrací (kromě ochrany pracovišť)
· ochrana biodiverzity (druhová rozmanitost) a krajiny
· ochrana proti záření
· výzkum a vývoj na ochranu životního prostředí
· ostatní aktivity na ochranu životního prostředí

Emise je děj, při kterém jsou vnášeny cizorodé látky různého skupenství do ovzduší. Uvádějí se v kilogramech za hodinu nebo v tunách za rok.

Měrné emise jsou emise znečišťujících látek za určité časové období připadající na jednotku plochy území nebo na obyvatele.

Množství uvedených znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší je evidováno v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který je podle závislosti na druhu zdrojů a jejich tepelných výkonů členěn na:

· REZZO 1 - zahrnuje stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu 5 MW a vyšším a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Zařízení uvedené skupiny jsou označována jako "velké zdroje znečišťování".

· REZZO 2 - zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW a zařízení závažných technologických procesů, jakož i uhelné lomy a obdobné plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Uvedená skupina je označována jako "střední zdroje znečišťování".

· REZZO 3 - zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů znečišťování, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší. Uvedená skupina je označována jako "malé zdroje znečišťování".

· REZZO 4 - zahrnuje mobilní zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší, zejména silniční a motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Uvedená skupina je označována jako "mobilní zdroje znečišťování".

Statistická informace prezentuje výsledky získané zpracováním statistického výkazu Odp 5 01 Roční výkaz o odpadech. Podle převažující činnosti jsou šetřeny ekonomické subjekty s 20 a více zaměstnanci zařazené do oddílů OKEČ 01, 02, 10-36, 38-41, 45, 502, 55, 601-602, 62, 642, 747, 7481, 851-852, 9211 a 93. U vybraných OKEČ 37 (zpracování druhotných surovin) a 5157 (velkoobchod s odpadem a šrotem) jsou zahrnuty jednotky s 5 a více zaměstnanci, a u OKEČ 90 (nakládání s odpady) všechny jednotky bez ohledu na počet zaměstnanců.

S účinností od 1. 1. 2002 vstoupil v platnost nový zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nový zákon je v plném souladu s právními předpisy ES v oblasti nakládání s odpady.

Odpadem je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a která přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v Příloze č.1 k zákonu č. 185/2001 Sb.

Nebezpečný odpad je odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpisu a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k zákonu č. 185/2001 Sb.

Nakládáním s odpady se rozumí jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování.

Způsoby nakládání s odpadem jsou rozděleny do dvou skupin, které odpovídají rozdělení podle Evropské unie na:

· využívání odpadů - činnosti uvedené v Příloze č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb.

· odstraňování odpadů - činnosti uvedené v Příloze č. 4 k zákonu č. 185/2001 Sb

Jakost vody v tocích

Vybrané znečišťující látky:

· biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) je množství kyslíku spotřebovaného k aerobnímu biochemickému rozkladu organických látek obsažených ve vodě po dobu 5 dnů při standardních podmínkách

· chemická spotřeba kyslíku (CHSK Cr) je spotřeba kyslíku stanovená dvojchromanovou metodou

· nerozpuštěné látky (NL) jsou látky, které se stanoví filtrací vody a vysoušením zbytku na filtru při 105°C do konstantní hmotnosti

Hodnocení jakosti vody v tocích

Profilem rozumíme místo měření.

Klasifikace stupně znečištění:

I - voda velmi čistá
II - čistá voda
III - znečištěná voda
IV - silně znečištěná voda
V - velmi silně znečištěná voda

Ukazatel (v mg/l)
Třída I.
Třída II.
Třída III.
Třída IV.
Třída V.
BSK5
< 2
< 5
< 10
< 15
> 15
CHSKCr
< 15
< 25
< 35
< 55
> 55
N-NO3
< 1,0
< 3,4
< 7,0
< 11,0
> 11,0
N-NH4
< 0,3
< 0,5
< 1,5
< 5,0
> 5,0
TP (veškerý fosfor)
<0 ,03
< 0,15
< 0,4
< 1,0
> 1,0