Statistická ročenka Olomouckého kraje

Úvodní tabulka poskytuje základní přehled o všech krajích a okresech České republiky. Údaje o rozloze krajů a okresů k 31. 12. 2005 byly převzaty z oficiálních dat Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního v Praze.

Velikostní struktura obcí byla zpracována podle územně správního uspořádání k 31. 12. 2005.

Údaje o podnebí jsou reprezentovány základními meteorologickými daty, která byla naměřena na meteorologických stanicích sídlících na území kraje. Údaje z těchto stanic byly převzaty z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organizmů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organizmy, ekosystémy a energie.

• Podle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je rozlišováno 6 kategorií zvláště chráněných území: národní parky a chráněné krajinné oblasti – označované jako velkoplošná chráněná území, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, označované jako maloplošná chráněná území.
• národní parky - rozsáhlá území jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam
• chráněné krajinné oblasti - rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení
• národní přírodní památky - přírodní útvar (i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk) menší rozlohy, naleziště nerostů či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů s národním či mezinárodním významem ekologickým, vědeckým či estetickým
• národní přírodní rezervace - menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné v národním či mezinárodním měřítku
• přírodní památky - obdobně jako národní přírodní památka, ale pouze s regionálním významem
• přírodní rezervace - menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast

Výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (DHM) na ochranu životního prostředí zahrnují všechny výdaje na pořízení DHM, které vykazující jednotky vynaložily na pořízení DHM (koupí nebo vlastní činností), spolu s celkovou hodnotou DHM získaného formou bezúplatného nabytí, nebo převodu podle příslušných legislativních předpisů, nebo přeřazením z osobního užívání do podnikání. Dlouhodobý hmotný majetek je chápán ve smyslu zákona o dani z příjmu (od roku 2001 je stanovena minimální pořizovací cena 40 000 Kč a doba použitelnosti alespoň jeden rok). Neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí zahrnují mzdové náklady, platby nájemného, energie a ostatní materiál a platby za služby, u kterých je hlavním účelem prevence, snížení, úprava nebo eliminace znečišťujících látek a znečištění nebo jakékoliv další degradace životního prostředí a jsou výsledkem provozních aktivit podniku.

Oblasti ochrany životního prostředí jsou:

• ochrana ovzduší a klimatu
• nakládání s odpadními vodami
• nakládání s odpady
• ochrana krajiny a biodiverzity
• ochrana a sanace půdy, podzemních a povrchových vod
• omezování hluku a vibrací (kromě ochrany pracovišť)
• ochrana proti záření
• výzkum a vývoj
• ostatní aktivity na ochranu životního prostředí

• tržby z prodeje služeb na ochranu životního prostředí
• tržby z prodeje vedlejších produktů vzniklých při činnostech spojených s ochranou životního prostředí
• úspory z opětovného využití vedlejších produktů (vlastní využití vedlejších produktů i úspory nákladů, kterých bylo dosaženo díky opatřením na ochranu životního prostředí

Množství uvedených znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší je evidováno v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který je podle závislosti na druhu zdrojů a jejich tepelných výkonů členěn na:

• REZZO 1 (velké zdroje znečišťování) - zahrnují stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu 5 MW a vyšším a zařízení zvlášť závažných technologických procesů

• REZZO 2 (střední zdroje znečišťování) - zahrnují technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW a zařízení závažných technologických procesů, jakož i uhelné lomy a obdobné plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek

• REZZO 3 (malé zdroje znečišťování) - zahrnují technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů znečišťování, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší

• REZZO 4 (mobilní zdroje znečišťování) - zahrnují mobilní zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší, zejména silniční a motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla

Odpadem je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a která přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v Příloze č.1 k zákonu č. 185/2001 Sb.

Nebezpečný odpad je odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpisu a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k zákonu č. 185/2001 Sb.

Nakládáním s odpady se rozumí jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování.

Způsoby nakládání jsou rozděleny do dvou skupin, které odpovídají rozdělení podle Evropské unie na:

• využívání odpadů - činnosti uvedené v Příloze č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb.
• odstraňování odpadů - činnosti uvedené v Příloze č. 4 k zákonu č. 185/2001 Sb

Podle převažující činnosti jsou šetřeny ekonomické subjekty s 20 a více zaměstnanci zařazené do oddílů OKEČ 01, 02, 10-36, 40-41, 45, 502, 505, 52, 55, 601-602, 61, 62, 642, 747, 7481, 851-852, 9211 a 93. U vybraných OKEČ 37 (zpracování druhotných surovin), 5155 (velkoobchod s chemickými výrobky) a 5157 (velkoobchod s odpadem a šrotem) jsou zahrnuty jednotky s 5 a více zaměstnanci, a u OKEČ 90 (nakládání s odpady) všechny jednotky bez ohledu na počet zaměstnanců.

Na území ČR je umístěno 257 profilů (míst měření) státní sítě sledování jakosti vody v tocích, na kterých se provádějí analýzy základních fyzikálně-chemických parametrů.

Tekoucí povrchové vody se podle jakosti zařazují do pěti tříd:

I - neznečištěná voda
II - mírně znečištěná voda
III - znečištěná voda
IV - silně znečištěná voda
V - velmi silně znečištěná voda