Statistická ročenka Jihomoravského kraje

Jihomoravský kraj je vymezen okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo a je rozdělen na 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Od 1. 1. 2005 došlo ke změně hranic Jihomoravského kraje. Na základě vyhlášky č. 388/2004 Sb. s vazbou na zákon č. 387/2004 Sb. o změnách hranic krajů bylo 25 obcí převedeno z kraje Vysočina do kraje Jihomoravského. Všechny tyto obce, které do konce roku 2004 patřily do okresu Žďár nad Sázavou (24 obcí) a Třebíč (1 obec), byly na začátku roku 2005 přiřazeny k okresu Brno-venkov do správního obvodu obce s rozšířenou působností Tišnov s výjimkou obce Senorady, která svou spádovostí přísluší do správního obvodu obce s rozšířenou působností Ivančice. Připojením těchto obcí z kraje Vysočina vzrostla rozloha Jihomoravského kraje o téměř 13 tisíc hektarů, tj. o 1,8 % a počet obyvatel Jihomoravského kraje vzrostl o více jak 7 tisíc, tj. o 0,6 %.

Rozlohou 719 650 ha a počtem obyvatel 1 130 tisíc se Jihomoravský kraj řadí na čtvrté místo v republice. Poloha kraje je z geografického hlediska poměrně výhodná díky jeho postavení na historickém spojení mezi jihem a severem Evropy. V rámci EU kraj sousedí se Slovenskem a Rakouskem, v rámci republiky s krajem Jihočeským, Vysočinou, Pardubickým, Olomouckým a Zlínským. Různorodé přírodní podmínky v kraji mají samozřejmý vliv na způsob využívání krajiny a na způsob života v konkrétní lokalitě. V rámci kraje lze rozlišit tyto čtyři odlišné charaktery základních krajinných typů:

- Rozsáhlé jeskynní komplexy Moravského krasu v severní části kraje, známé především nejhlubší propastí v České republice o hloubce 138,5 metrů Macochou, skalními úbočími a množstvím chráněných lokalit. Řada jeskyní této unikátní oblasti, která se řadí k ekologicky nejčistějším v ČR, je zpřístupněna a hojně navštěvována našimi i zahraničními turisty.

- Jižní část kraje je převážně rovinatá oblast polí, luk a vinic se zbytky lužních lesů podél řeky Dyje. Množství vodních ploch národního parku Podyjí se stalo ideálním hnízdištěm vodního ptactva. Symbolem této části jižní Moravy je biosférická rezervace Pálava a Lednicko-valtický areál. Milovníci všech vodních sportů a rybaření navštěvují každoročně vodní dílo Nové Mlýny.

- Za řekou Moravou ve východní části se krajina postupně zdvihá do kopců Bílých Karpat. Tato biosférická rezervace patří k nejcennějším přírodním oblastem v Evropě.

- Přestože krajina v okolí Brna je ovlivněna existencí velké městské aglomerace, je okolí města považováno za jedno z nejkrásnějších v republice. Na severu k němu těsně přiléhají lesy Moravského krasu, na jihu jsou otevřené roviny jižní Moravy a přímo k hranicím města přiléhá Brněnská přehrada.

Na území kraje jsou čtyři místa, která jsou zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jako příklad soustavy lesů, luk a vodních ploch, skvěle doplněných romantickými stavbami chrámů a altánů a především zámky v Lednicích a Valticích je třeba na prvním místě jmenovat Lednicko-valtický areál. Nelze opomenout ani biosférické rezervace chráněných krajinných oblastí Pálavy a Bílých Karpat. Mistrovství našich architektů zastupuje v seznamu UNESCO symbol moderní architektury - vila Tugendhat v Brně.

Nejvyšší nadmořskou výšku v kraji má v okrese Hodonín hora Čupec (819 m n. m). Okres Břeclav se může pochlubit nejjižněji položenou obcí naší republiky Lanžhotem, na jehož katastru se nachází také nejníže položený bod kraje - soutok řek Moravy a Dyje (150 m n. m.). Bohatou historii Jihomoravského kraje dokazují zdejší archeologická naleziště, zámky, hradní zříceniny, kostely a synagogy. Nedaleko Brna leží bojiště jedné z nejkrvavějších napoleonských válek, která je známá jako bitva tří císařů u Slavkova. Lidovou architekturu mohou návštěvníci poznat ve strážnickém skanzenu. Na území Jihomoravského kraje se také hojně udržují lidové slavnosti jako fašanky, hody, stavění májů a jarmarky. V regionu, který je znám vinařskou tradicí, se nachází řada unikátních vinařských staveb. V Příměticích je jeden z největších křížových sklepů na světě, nelze však opomenout ani památkově chráněné petrovské Plže a barokní sklepy v Pavlově.

Z celkové rozlohy kraje tvoří 60 % zemědělská půda, z níž připadá 83,3 % na ornou půdu. Nejvyšší stupeň zornění (podíl orné půdy na zemědělské) mají okresy Znojmo a Vyškov. Z hlediska výrobních oblastí je zemědělství zaměřeno především na obiloviny, řepku a cukrovku. Nadprůměrná úroveň přírodních předpokladů umožňuje nadále pokračovat v dlouhodobé tradici specializovaných oborů zemědělské výroby s vazbou na specifické regionální rysy. Je to především vinařství, ovocnářství a zelinářství. V kraji se nachází více jak 90 % plochy vinic ČR. Vinohradnictví je rozvinuto především v okrese Břeclav, kde je 53 % plochy všech vinic v ČR, ale i v okresech Hodonín, Znojmo a částečně také Brno-venkov. V rámci živočišné výroby zaujímá Jihomoravský kraj jedno z předních míst v chovu prasat a drůbeže.

Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Vytvořený hrubý domácí produkt kraje představuje desetinu hrubého domácího produktu České republiky. Dosažená výše podílu HDP ovšem neodpovídá podílu obyvatelstva kraje na obyvatelstvu ČR, který činí 11,1 %. Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly připadající na 1 obyvatele Jihomoravského kraje v roce 2005 dosáhl 67,9 % průměru EU.

Vzhledem k průmyslové tradici Brna a jeho okolí má stále dominantní postavení v ekonomice kraje zpracovatelský průmysl, který se na celkové hrubé přidané hodnotě kraje podílí 24,0 %, na další tradiční odvětví především jižních oblastí kraje, zemědělství, připadá pouze 3,5 %. Rozvíjející se stavebnictví se podílí 7,8 % a nelze opomenout ani obchod a opravy spotřebního zboží s 13,0 % a tzv. komerční služby (16,1 %).

Jihomoravský kraj jako celek má relativně kvalitní ovzduší. Znečištění ovzduší, hluk a podobné nepříznivé vlivy jsou pouze lokálního charakteru, především u velkých průmyslových center. Z tohoto hlediska dosahují nepříznivých hodnot emisí znečisťujících látek především Hodonín a Brno-město. Podíl na znečištění má rovněž vzrůstající množství automobilů, zejména ve velkých městech. V kraji narůstá počet obcí napojených na kanalizaci s čističkou odpadních vod, což je mimo jiné jedna z cest, jak zlepšit silné znečištění části vodních toků Moravy, Dyje a Svratky. Problematice ochrany životního prostředí je v Jihomoravském kraji věnována značná pozornost, což dokazuje každoročně objem investic, určený na jeho ochranu.

Počet obyvatel ovlivnila především migrace. V roce 2005 činil celkový přírůstek 118 osob a ke konci roku žilo v 672 obcích celkem 1 130 358 obyvatel. Na přírůstku obyvatelstva má zásluhu migrace, především zahraniční. Migrační saldo zahraničního stěhování znamenalo v roce 2005 přírůstek 1 901 osob. Ve složení obyvatelstva podle pohlaví měly převažující podíl ženy, na 1 000 mužů připadlo 1 060 žen. Je to ovlivněno především strukturou města Brna, kde žije na 1 000 mužů 1 106 žen. Jihomoravský kraj v posledních letech drží primát v naději dožití žen, ale i naděje dožití mužů patří mezi nejvyšší v ČR. Více jak 60 % cizinců, bydlících v Jihomoravském kraji, je ekonomicky aktivních jak v postavení zaměstnanců (více jak dvě třetiny těchto osob), tak s platným živnostenským oprávněním. Průměrný věk obyvatel Jihomoravského kraje činí 40,3 roků, z toho nejmladší je populace v obci Práče v okrese Znojmo s průměrným věkem 33,0 let a nejstarší jsou obyvatelé obce Nelepeč-Žernůvka v okrese Brno-venkov, kteří mají v průměru 61,1 let. Z celkového počtu obyvatel žilo ve 48 obcích se statutem města 62,7 % obyvatel. Hustota obyvatelstva dosahuje průměru 157,1 osob na km2, což je v porovnání s celostátním průměrem o 27,1 osob více. Největší hustotu osídlení v kraji má obec Zastávka 2 058,4 osob na km2 a nejmenší Podhradí nad Dyjí 7,4 osob na km2 .

Významnou součástí regionální spolupráce, podporovanou zejména ze strany Krajského úřadu Jihomoravského kraje, je vytváření mikroregionů. Vznik mikroregionů je důležitým a pozitivním trendem pro společné prosazování zájmů a záměrů zejména venkovských obcí s cílem dosažení žádoucích změn ve všech obcích určitého území. V kraji je registrováno 62 mikroregionů, které zaujímají 94 % jeho rozlohy. Nadále se rozvíjí také přeshraniční spolupráce v euroregionu Pomoraví, který sdružuje regiony Weinviertel, Jižní Morava a Západní Slovensko. Většina těchto oblastí se vyznačuje intenzivní zemědělskou činností. Výjimku tvoří městské aglomerace Vídně, Brna a Bratislavy, kde je koncentrovaná průmyslová a obchodní činnost. Rozvoj euroregionu Pomoraví a přeshraniční spolupráce, podpora koncepčního rozvoje území, rozvoje spolupráce na euroregionální úrovni, zejména v oblasti vědy, školství, zdravotnictví, sociálních služeb, kultury a sportu patří také mezi hlavní priority rozvoje Jihomoravského kraje.

Přirozené spádové centrum celé jižní Moravy je krajská metropole Brno, ležící na soutoku Svratky a Svitavy. Město s významným regionálním postavením, situované na křižovatce dálnic ve směru Praha, Vídeň, Bratislava a Olomouc, je střediskem tradičních mezinárodních výstav a veletrhů, které podtrhují jeho status rušného mezinárodního obchodního centra. Druhé největší město republiky má také značný nadregionální význam. Je jednak sídlem řady institucí celostátního významu, především soudnictví, ale i významným centrem kultury a vysokého školství.

Trend nárůstu počtu zaměstnanců v podnicích s 20 a více zaměstnanci pokračoval v Jihomoravském kraji i v roce 2005. I nadále pracovala více jak třetina všech zaměstnanců kraje v odvětví průmyslu. Svůj význam si zachovalo i odvětví vzdělávání a obchodu, pohostinství a ubytování. Dosaženou průměrnou mzdou zaměstnance 16 984 Kč na fyzické osoby je úroveň Jihomoravského kraje výrazně pod průměrem za ČR (19 024 Kč). V odvětvové struktuře kraje jsou tradičně nejvyšší mzdy dosahovány v odvětví činností v oblasti výpočetní techniky a finančního zprostředkování.

Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil míra ekonomické aktivity obyvatelstva nedosahuje republikového průměru, v roce 2005 však Jihomoravský kraj zaznamenal nárůst počtu zaměstnaných v hlavním zaměstnání. Nejvyšší podíl na jejich počtu má v kraji průmysl, a to především odvětví zpracovatelského průmyslu. Obecná míra nezaměstnanosti mírně vzrostla a převýšila republikový průměr. Tato skutečnost se výrazněji projevuje u žen než u mužů.

Podle údajů MPSV se počet uchazečů o zaměstnání v roce 2005 snížil. Registrovaná míra nezaměstnanosti však hodnotou 10,21 % stále patří k nejvyšším v republice. Jihomoravský kraj se zařadil na 9. místo ze čtrnácti krajů. Téměř o 70 % se zlepšila nabídka volných míst, jejíž nárůst byl v relativním vyjádření nejvyšší v republice. Zlepšení se v tomto ohledu týkalo všech okresů, především však Brna-města. V průměru se v kraji o jedno pracovní místo uchází 10,9 zájemců. Kladným rysem je snížování počtu nezaměstnaných absolventů škol a zvýšování nabídky volných pracovních míst pro občany se ZPS.

Z hlediska dopravy má Jihomoravský kraj důležitou tranzitní funkci. Kostru dopravního systému tvoří dálnice D – 1, D – 2 a rychlostní komunikace R – 43 a R – 52. Významný dopravní uzel v případě silniční, dálniční a železniční dopravy a integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje představuje město Brno. Civilní letiště v Brně-Tuřanech je však celoročně schopno přijímat všechny typy letadel. Krajem prochází dva hlavní železniční koridory propojující země EU a město Brno je členem sdružení evropských měst se zájmem o vybudování rychlé železnice. Zvyšující se intenzita zejména silniční dopravy lze doložit počtem evidovaných 408 tisíc osobních a 46 tisíc nákladních automobilů v roce 2005 v kraji. Husté silniční dopravě slouží dálnice a silnice v úhrnné délce 4,5 tisíc km.

Z pohledu mezinárodního turismu mají na území kraje přední postavení krajinné a kulturně historické areály, a to Lednicko-valtický, jako jedna z devíti památek UNESCO v ČR, Moravský kras a Slavkovské bojiště. Podobné postavení se svými kulturními památkami zaujímá i metropole Brno. Mezi přírodními atraktivitami vyniká Národní park Podyjí. Na území kraje přitahuje návštěvníky celá řada významných kulturních a společenských atraktivit, které jsou velmi přínosné pro rozvoj cestovního ruchu. K přednostem kraje z tohoto hlediska patří vinařská turistika a nezaměnitelný charakter dodávají kraji folklórní tradice a lidová kultura. Kladně v tomto směru působí na jihu Moravy i cykloturistika, a to i v mezinárodním kontextu (Moravsko-slezská dálková cyklotrasa, Greenways, Jantarová stezka, cyklotrasa Brno-Vídeň). Nelze opomenout ani význam Masarykova okruhu, který každoročně přiláká velké množství našich i zahraničních příznivců motoristických závodů.

Nabídku ubytovacích služeb v kraji zabezpečuje 496 ubytovacích zařízení, jako jsou hotely, motely a kempy. V nich se v roce 2005 ubytovalo více jak 1 056 tisíc hostů a z tohoto počtu bylo 34,8 % cizinců.

Zdravotní péče v kraji je zabezpečena jednak sítí 23 nemocnic s celkovým počtem 8 096 lůžek (údaje za všechny rezorty), ale i dostatečným počtem ostatních samostatných zdravotnických zařízení, samostatných ordinací lékařů a lékáren, popřípadě výdejen léků.

K pozitivům kraje patří dostatečná síť předškolních a školských zařízení. Děti v předškolním věku svěřují rodiče 614 mateřským školám, základní vzdělání poskytuje 441 základních škol, z nichž převážná část žáků přechází na další studium do 48 středních odborných učilišť nebo do 83 středních odborných škol a 40 gymnázií. Síť škol většinou pokrývá požadavky na umístění dětí, i když se stále ještě projevují některé nedostatky. Snahou středního a učňovského školství je zabezpečení provázanosti nabídky středního školství s potřebami trhu práce.
Na nadprůměrné vzdělanostní úrovni obyvatel v kraji má podíl i kvalitní systém vysokého školství. Potřebné vzdělání poskytují studentům civilní i soukromé vysoké školy v Brně a Lednici, opomenout nelze ani význam University obrany v Brně.