Metodické vysvětlivky

Obsahem publikace jsou výsledky zpracování státního statistického výkazu Nem Úr 1-02 o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz za rok 2006. Počínaje rokem 2001 jsou zjišťována a publikována data vždy za 1. pololetí a v kumulaci za celý rok.

Zpravodajskou jednotkou pro účely evidence a statistického vykazování pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz jsou všechny nefinanční podniky, finanční instituce, vládní instituce (vč. příspěvkových), neziskové instituce sloužící domácnostem atd. (popř. jejich nižší organizační složky resp. organizační seskupení), pokud tyto jednotky samostatně provádějí agendu nemocenského pojištění.

Do zpracování byly dále zařazeny sumáře, které v rámci tohoto statistického zjišťování předkládají Okresní správy sociálního zabezpečení za ty organizace, které samy nelikvidují nemocenské pojištění. Vzhledem k tomu, že uvedené sumáře nejsou předkládány v odvětvovém členění (OKEČ), byly celé zahrnuty do položky „nezjištěno“.

Při zpracování úlohy Nem Úr 1-02 v roce 2005 byl uplatněn (stejně jako ve všech zpracováních od roku 1997) dopočet non-response (nepředložené výkazy). Dopočteny byly všechny nepředložené výkazy zpravodajských jednotek s 26 a více zaměstnanci (za organizace do 25 zaměstnanců podle platného zákona vedou agendu nemocenského pojištění Okresní správy sociálního zabezpečení). Při dopočtech bylo abstrahováno od možné existence více zúčtovacích míst nemocenského pojištění v rámci zpravodajské jednotky, tj. dopočet byl proveden za zpravodajskou jednotku (IČO) jako celek.

Použitá dopočtová metoda vychází z předpokladu, že počet pojištěnců u zpravodajské jednotky, která nepředložila výkaz, je roven počtu jejích zaměstnanců (fyzické osoby dle RES vedeného na ČSÚ). Každá jednotka základního souboru (soubor jednotek se zpravodajskou povinností k výkazu Nem Úr 1-02) byla zařazena do určité (jediné) dopočtové skupiny vymezené dle OKEČ a shrnující všechny jednotky daného odvětví (skupiny odvětví) s přibližně stejným průměrným procentem pracovní neschopnosti. Jednotlivé položky nepředložených výkazů byly dopočteny metodou poměrových odhadů k počtu pojištěnců (= počtu zaměstnanců) v rámci výše definovaných dopočtových skupin. Použitá metoda zajistila možnost všech požadovaných třídění výstupních sestav.

Obdobný dopočet byl poprvé uplatněn při zpracování úlohy Nem Úr 1-01 za rok 1997. V porovnání s publikovanými výsledky zpracování úlohy Nem Úr 1-01 do roku 1996 včetně (pouze za předložené výkazy) tak došlo k poměrně zásadní změně, kterou je třeba respektovat při analytickém využívání zejména absolutních údajů, rozdíly v hodnotách relativních ukazatelů u dopočteného a nedopočteného souboru zpravodajských jednotek nejsou významné.

ČSÚ ve svých publikacích postupně přechází od dosavadního členění údajů podle forem vlastnictví (DRLVST) k členění podle institucionálních sektorů. Uvedené třídění je uplatněno i v této publikaci:

veřejný sektor (státní a komunální)
soukromý sektor (vč. zaměstnanců fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku a bez OSVČ)
sektor zahraniční (ekonomické subjekty pod kontrolou zahraničních vlastníků)
osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

Ostatní v této publikaci doposud používaná třídění – podle území (kraje) a podle odvětví (OKEČ) zůstávají zachována s tím, že třídění podle území je již zpracováno podle nového územního uspořádání, tj. 14 krajů ČR.

Ukazatel „Průměrný počet nemocensky pojištěných“ zahrnuje průměrný počet nemocensky pojištěných osob, které jsou nemocensky pojištěny podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona jsou pojištěni, pokud splňují podmínky stanovené pro účast na nemocenském pojištění a jsou činní v České republice:

zaměstnanci v pracovním poměru,
členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou odměňováni,
společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditních společností, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
soudci,
členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění,
poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,
členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv a ředitel Bezpečnostní informační služby,
dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních,
osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody ve vazbě,
osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění,
studenti a žáci*),
státní zaměstnanci podle služebního zákona (zákon č. 218/2002 Sb. o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech).

*) studentům a žákům z titulu studia nárok na nemocenské nevzniká (viz § 46 a další ustanovení vyhlášky č. 165/1979).

Za zaměstnance v pracovním poměru se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik.

Z pojištění podle tohoto zákona jsou vyňati:

příslušníci ozbrojených sborů z povolání,
cizí státní příslušníci, kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky a kteří jsou činni v České republice pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výsad a imunit, pokud mohou být účastní nemocenského pojištění v jiném státě pro zaměstnavatele v pracovně právním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,
zaměstnanci, kteří jsou činní v České republice pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území České republiky,
zaměstnanci, kteří vykonávají pouze příležitostné zaměstnání,
příslušníci Celní správy České republiky,
příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky.

Průměrný počet nemocensky pojištěných mladistvých je počet nemocensky pojištěných (zabezpečených) zaměstnanců do 18 let dokončeného věku.

Způsob výpočtu relativních ukazatelů:

Četnost případů na 100 pojištěnců = nově hlášené případy pracovní neschopnosti x 100 / průměrný počet osob nemocensky pojištěných
Průměrná délka trvání případu ve dnech = kalendářní dny pracovní neschopnosti / nově hlášené případy pracovní neschopnosti
Průměrné procento pracovní neschopnosti = (kalendářní dny pracovní neschopnosti x 100 / (průměrný počet osob nemocensky pojištěných x počet kalendářních dnů ve sledovaném období)
Průměrný denní stav práce neschopných = kalendářní dny pracovní neschopnosti / počet kalendářních dnů ve sledovaném období

Získané údaje o smrtelných pracovních úrazech ČSÚ porovnává v rámci dohody o vzájemné spolupráci s informacemi VÚBP.

V rámci jednotlivých sestav jsou publikovány následující tabulky:

Tab. 1 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz – absolutní údaje, počet případů na 100 pojištěnců
Tab. 2 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz – relativní údaje
Tab. 3 Pracovní neschopnost pro nemoc, úrazy a nemoci z povolání žen – absolutní údaje, počet případů na 100 žen
Tab. 4 Pracovní neschopnost pro nemoc a úrazy žen – relativní údaje
Tab. 5 Pracovní úrazovost mladistvých
Tab. 6 Smrtelné pracovní úrazy, nemoci z povolání
Tab. 7 Preventivní péče a riziková práce
Tab. 8 Náhrady a přirážky – absolutní údaje

Údaje v tabulce 7a 8 jsou zjišťovány pouze za ekonomické subjekty s 25 a více zaměstnanců. Údaje jsou plně srovnatelné s předchozími roky.