Úvod

V této publikaci jsou uvedeny údaje o úrovni a struktuře nákladů práce v letech 1994 až 2005 za celou ČR i v třídění podle odvětví, krajů, typu hospodaření a velikosti vykazující jednotky (měřeno počtem zaměstnanců). Český statistický úřad každoročně provádí statistické zjišťování o úplných nákladech práce výkazem ÚNP 4-01. Vykazujícími jednotkami byly ekonomické subjekty podnikatelské sféry zapsané do obchodního rejstříku a ekonomické subjekty nepodnikatelské sféry. Od roku 2000 jsou zahrnuty dříve nepublikované údaje za část resortu Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra (viz tabulky v příloze). Jsou to údaje za aparáty ministerstev a útvary bez právní subjektivity, v nichž jsou zaměstnáni civilní zaměstnanci, vojáci z povolání a příslušníci Policie ČR. Do šetření byla zahrnuta všechna odvětví národního hospodářství a všechny velikostní skupiny zpravodajských jednotek, kromě zaměstnanců u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku. Náhodný výběr byl prováděn u ekonomických subjektů s méně než 500 zaměstnanci a výsledky získané ze statistického souboru byly váženy na plný počet příslušných subjektů základního souboru z aktualizovaného registru ekonomických subjektů ČSÚ v rámci odvětví a velikostní skupiny. U ekonomických subjektů s 500 a více zaměstnanci bylo šetření plošné. Výsledky tohoto statistického zjišťování slouží především jako podklad pro různé ekonomické a sociální analýzy na domácí i mezinárodní úrovni. Zejména struktura nákladů práce odráží mechanismus rozdělovacích a přerozdělovacích procesů a ovlivňuje vztahy mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a státem.

Výkaz ÚNP 4-01 byl odeslán 6 270 subjektům s celkem 1 471 tis. zaměstnanci, což představuje 44,6 % všech zaměstnanců výše definovaného základního souboru ekonomických subjektů. Návratnost výkazů se podle krajů pohybovala mezi 72,6 % až 84,0 %, přičemž průměrná návratnost byla 78,8%. Z hlediska velikosti podniků byla nejmenší návratnost výkazů u jednotek s 1 až 9 zaměstnanci (63,9 %) a nejvyšší byla u velkých podniků s 1000 a více zaměstnanci (97,1 %). Soubor vykazujících jednotek, zahrnutých do zpracování, představoval přibližně 4,5 % jednotek základního souboru.

Z metodického hlediska náklady práce zahrnují:

Přímé náklady

mzdy a platy za vykonanou práci, včetně naturální mzdy započtené do výdělku;
náhrady mzdy za neodpracovanou dobu, tj. náhrady za dovolenou, placené svátky, za překážky na straně zaměstnance i zaměstnavatele;

Nepřímé náklady

sociální požitky, tj. příspěvky na stravování a bydlení, příspěvky do sociálních fondů a odborové organizaci, služební vozy sloužící také k soukromým účelům, výrobky firmy poskytované zaměstnancům se slevou ap.;
sociální náklady a výdaje, tj. ze zákona povinné pojistné na nemocenské a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (nezahrnují se částky odečtené ze mzdy zaměstnanců), náklady a výdaje na úhradu nadstandardních programů sociálního a penzijního pojištění, vyrovnání za dobu nemoci placené zaměstnavatelem, výdaje na pojistné programy v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání, odstupné ap.;
personální náklady, např. náklady na nábor zaměstnanců, výchovu učňů, na zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci zaměstnanců, na pracovní oděvy a ostatní náklady zaměstnavatele, související s regenerací pracovní síly, s dopravou do zaměstnání a s péčí o předškolní děti zaměstnanců;
přijaté dotace (související se zaměstnáváním lidí) a daně, ukládané příslušnými orgány v souvislosti se zaměstnáváním lidí a s vyplácením mezd.

Úplné náklady práce jsou vyjádřeny v přepočtu na skutečně odpracovanou hodinu (včetně přesčasů) nebo na jednoho zaměstnance za měsíc, případně za rok. Pro účely výpočtu se v ČR používá průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané podle délky pracovního úvazku v závislosti na stanovené týdenní pracovní době u zaměstnavatele. Do odvětví jsou data tříděna podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), a to podle převažující činnosti vykazujícího ekonomického subjektu. Územní třídění je provedeno podle kraje (klasifikace CZ – NUTS 3), v němž je sídlo vykazujícího subjektu (tzv. podniková metoda). V praxi to znamená, že i když má ekonomický subjekt nižší organizační složky (závody, provozovny apod.) dislokovány v jiném kraji, je celý zařazen do kraje, v němž sídlí jeho ústředí. Toto hledisko je třeba vzít v úvahu při interpretaci a analýze územně tříděných údajů v této publikaci.

Výše průměrné měsíční mzdy za rok 2005 z tohoto zjišťování není totožná s průměrnou mzdou dříve uvedenou v publikacích ČSÚ, protože soubor ekonomických subjektů, zařazených do zjišťování ÚNP, se liší od ostatních statistických zjišťování o mzdách v několika aspektech:

výběrový soubor pro zjišťování ÚNP je menší, zahrnuje přibližně 4,5 % ekonomických subjektů a v důsledku toho se projevuje výběrová chyba;
do zjišťování o nákladech práce nejsou zahrnuti zaměstnanci u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku;
liší se také velikost vykazujících jednotek (do zjišťování ÚNP jsou zahrnuty subjekty s jedním a více zaměstnanci).