Úvod

Publikace obsahuje údaje o úrovni a struktuře úplných nákladů práce v roce 2003 a zhodnocení jejich vývoje v letech 1994 až 2003 v členění podle odvětví, krajů, typu hospodaření a velikosti zpravodajské jednotky. Podkladem jsou výsledky zpracování ročního statistického výkazu ÚNP 4-01. Vykazujícími jednotkami byly ekonomické subjekty podnikatelské sféry zapsané do obchodního rejstříku a ekonomické subjekty nepodnikatelské sféry. Na rozdíl od předchozích let jsou zahrnuty dříve nepublikované údaje za část resortu Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. Jedná se o údaje za aparáty ministerstev a útvary bez právní subjektivity, v nichž jsou zaměstnáni jednak civilní zaměstnanci, jednak vojáci z povolání a příslušníci Policie ČR. Šetření zahrnovalo všechna odvětví národního hospodářství a všechny velikostní skupiny zpravodajských jednotek. Do šetření nebyli zahrnuti zaměstnanci u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku. U ekonomických subjektů s méně než 500 zaměstnanci byl prováděn náhodný výběr a výsledky získané ze statistického souboru byly váženy na plný počet příslušných subjektů základního souboru z aktualizovaného registru ekonomických subjektů ČSÚ v rámci odvětví a velikostní skupiny. U ekonomických subjektů s 500 a více zaměstnanci bylo šetření plošné. Výsledky tohoto statistického zjišťování slouží především jako podklad pro různé ekonomické a sociální analýzy, ale i k mezinárodnímu srovnávání, zejména k posuzování konkurenceschopnosti naší ekonomiky.

Výkaz ÚNP 4-01 byl odeslán 5 911 subjektům s 1 537 tis. zaměstnanci. Návratnost výkazů se podle krajů pohybovala mezi 66,3 % až 84,4 %. Z hlediska velikosti podniků byla největší non-response u jednotek s 1 až 9 zaměstnanci (49,5 %). Návratnost výkazů u velkých podniků byla téměř stoprocentní (97,5 u ekonomických subjektů s 500 až 999 zaměstnanci a u subjektů s 1000 a více zaměstnanci 99,7 %). Průměr za republiku byl 76,9 %. Soubor vykazujících jednotek zahrnutých do zpracování představoval přibližně 5 % jednotek.

Úplné náklady práce jsou z metodického hlediska definovány jako celkové náklady zaměstnavatele na získání a výchovu zaměstnanců, na odměňování za práci a na zabezpečení jejich sociálních potřeb. Náklady práce zahrnují :

Přímé náklady

- mzdy a platy za vykonanou práci, včetně naturální mzdy započtené do výdělku;

- náhrady mzdy za neodpracovanou dobu, tj. náhrady za dovolenou, placené svátky, za překážky na straně zaměstnance i zaměstnavatele;

Nepřímé náklady

- sociální požitky, tj. příspěvky na stravování a bydlení, příspěvky do sociálních fondů a odborové organizaci, služební vozy sloužící také k soukromým účelům, výrobky firmy poskytované zaměstnancům se slevou ap.;

- sociální náklady a výdaje, tj. ze zákona povinné pojistné na nemocenské a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (nezahrnují se částky odečtené ze mzdy zaměstnanců), náklady a výdaje na úhradu nadstandardních programů sociálního a penzijního pojištění, vyrovnání za dobu nemoci placené zaměstnavatelem, výdaje na pojistné programy v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání, odstupné ap.;

- personální náklady, např. náklady na nábor zaměstnanců, výchovu učňů, na zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci zaměstnanců, na pracovní oděvy a ostatní náklady zaměstnavatele, související s regenerací pracovní síly, s dopravou do zaměstnání a s péčí o předškolní děti zaměstnanců;

- přijaté dotace a daně, ukládané příslušnými orgány v souvislosti se zaměstnáváním lidí a s vyplácením mezd.

Úplné náklady práce jsou vyjádřeny v přepočtu na odpracovanou hodinu nebo na jednoho zaměstnance za měsíc, případně za rok. Pro účely výpočtu se v ČR používá průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané podle délky pracovního úvazku v závislosti na stanovené týdenní pracovní době u zaměstnavatele. Do odvětví jsou data tříděna podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), a to podle převažující činnosti vykazujícího ekonomického subjektu. Územní třídění je provedeno podle kraje (klasifikace CZ – NUTS 3), v němž je sídlo vykazujícího subjektu (tzv. podniková metoda). V praxi to znamená, že i když má ekonomický subjekt nižší organizační složky (závody, provozovny apod.) dislokovány v jiném kraji, je celý zařazen do kraje, v němž sídlí jeho ústředí. Toto hledisko je třeba vzít v úvahu při interpretaci a analýze územně tříděných údajů v této publikaci.

Poznámka:

Výše průměrné měsíční mzdy za rok 2003 z tohoto zjišťování není totožná s průměrnou mzdou dříve uvedenou v publikacích ČSÚ, protože soubor ekonomických subjektů, zařazených do zjišťování ÚNP, se liší od ostatního statistického zjišťování o mzdách v několika aspektech, zejména v rozsahu výběrového souboru (výběrový soubor pro zjišťování ÚNP je menší - zahrnuje přibližně 5 % ekonomických subjektů a v důsledku toho se projevuje výběrová chyba) a nejsou zde zahrnuti zaměstnanci u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku. Liší se také ve velikosti vykazujících jednotek (do zjišťování ÚNP jsou zahrnuty subjekty s 1 a více zaměstnanci).