Úvod

Vývoj trhu práce započal již v hluboké historii, ale vrstvy zaměstnanců a sebezaměstnaných (podnikatelů, živnostníků, apod.) se vyprofilovaly až v průběhu průmyslové revoluce v 19.století. V českých zemích byla vrstva sebezaměstnaných podstatně redukována v období centrálně řízeného hospodářství (1945-1989) a naprostá většina zaměstnanců pracovala v subjektech se státním (resp. komunálním) typem hospodaření. V tomto období také průběžně klesal podíl pracovníků v primární sféře (zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov) ze zhruba třetiny na 12 % a posilovala terciární sféra. Zároveň bylo upevněno postavení českých zemí jakožto průmyslové oblasti Evropy.
Po roce 1989 došlo na trhu práce k dramatickému vývoji, české hospodářství se stalo více ekonomikou služeb, podíl primární sféry na zaměstnanosti se postupně zmenšil až na 4 % a částečně se snížil také podíl průmyslu. Dominujícím typem hospodaření se stalo soukromé, především v důsledku privatizací dřívějších státních podniků (podíl pracovníků ve státním a komunálním typu poklesl z 85 % na konci 80. let na zhruba pětinu). Přerod na tržní hospodářství byl také poznamenán demografickými změnami a (následně i) změnami ve struktuře zaměstnanosti, o kterých se bude hovořit v dalším textu. Také výdělková úroveň po předchozí dlouholeté stagnaci prošla v tomto období bouřlivým vývojem, nejprve reálná kupní síla dramaticky poklesla po zdražení spotřebního zboží na začátku tzv. ekonomické transformace, poté výdělky počaly růst a dohánět předchozí úroveň. Tato tendence byla přerušena v roce 1997 a 1998, kdy nezdravý hospodářský růst vedl k přehřátí ekonomiky a makroekonomické nerovnováze, která vyústila v hospodářskou krizi, což český trh práce silně poznamenalo. Po roce 1998 spolu s obnovením hospodářského růstu a zvyšováním produktivity práce již dochází k setrvalému růstu reálných mezd a k celkové stabilizaci trhu práce. Novým fenoménem se však stala zvyšující se nezaměstnanost, která počala prudce stoupat od roku 1996 do roku 2000 a po jistém uklidnění či poklesu dosáhla dalšího vrcholu v roce 2004.
V následujících kapitolách se budeme věnovat detailnímu popisu vývoje trhu práce v období od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 do roku 2005.

Pro podchycení a analýzy vývoje trhu práce řečí statistických čísel používáme moderní nástroje ve formě ukazatelů, klasifikací a číselníků. Údaje čerpáme z několika různých statistických zjišťování, která jsou v zásadě trojího druhu:

domácnostní šetření;
podniková šetření;
administrativní zdroje dat.

Nejdůležitějším domácnostním šetřením je Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), které již od roku 1993 poskytuje informace o výši a struktuře zaměstnanosti, nezaměstnanosti a podzaměstna-nosti, přičemž je řízeno podle mezinárodních definic a doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO). Ve VŠPS jsou plně respektovány definice a obsahová náplň jednotlivých ukazatelů celoevropského LFS (Labour Force Survey) podle požadavků Eurostatu.
Dalším zdrojem údajů o nezaměstnanosti jsou statistiky úřadů práce, které zjišťují vedle počtů žadatelů o zaměstnání (tzv. registrovaná nezaměstnanost) také počty volných pracovních míst.
Evidenční počty zaměstnanců a objemy mzdových prostředků jsou zjišťovány podnikovými výkazy ČSÚ. Na základě těchto údajů jsou vypočítávány přehledy o vývoji počtu zaměstnanců a průměrných mezd, v třídění zejména na odvětví. Běžně jsou však zjišťovány jen podniky s 20 a více zaměstnanci a výsledky za menší subjekty se odhadují.
Strukturální mzdová statistika čerpá z kombinace výběrového šetření MPSV ČR pod názvem Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) v podnikatelské sféře a plošného zjišťování Informační systém o platu MF ČR v nepodnikatelské sféře a poskytuje detailní pohled na strukturu odměňování zaměstnanců; její metodická náplň je odvozena z celoevropského šetření struktury výdělků SES (Structure of Earnings Survey), což zaručuje mezinárodní srovnatelnost výsledků.