Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Pardubický kraj

6.3 Vývoj bytového fondu

Počet trvale obydlených bytů v rodinných domech vzrostl od roku 1991 do roku 2001 o 5,3 % na 101 468. Přírůstek bytů v bytových domech byl pouze 2,5 %, zatímco v ostatních domech 27,3 %. Příčina je uvedena výše u vývoje celkového počtu bytů. V roce 2001 se trvale obydlené byty v rodinných domech podílely na celkovém počtu trvale obydlených bytů 55,5 %, byty v bytových domech 43,2 % a v ostatních domech 1,3 %. V malých obcích do 199 obyvatel byl podíl bytů v rodinných domech 94,6 % a s velikostí obcí se snižoval až na 21,8 % v krajském městě.

Z územního hlediska byl v 70. letech nejvyšší přírůstek trvale obydlených bytů v obvodě ORP Pardubice, v relativním vyjádření byl vyšší přírůstek v 80. letech na Českotřebovsku a Žamberecku, v 90. letech dokonce v 7 obvodech z 15, které byly v Pardubickém kraji vytvořeny. Nejvyšší přírůstek trvale obydlených bytů byl v 90. letech na Vysokomýtsku (8,2 %), Lanškrounsku (7,2 %) a Králicku (6,2 %). Počet trvale obydlených bytů rostl v 90. letech ve všech obvodech ORP. Nejmenší přírůstky byly zaznamenány na Hlinecku (1,5 %), Českotřebovsku (2,1 %) a Holicku (2,5 %).

Ve městech byl v 90. letech přírůstek počtu trvale obydlených bytů (5,1 %) nižší než v 80. letech (8,7 %). Naproti tomu v ostatních obcích kraje byl úbytek bytového fondu 80. let 3,6 % vystřídán v 90. letech přírůstkem o 2,8 %. Mezi městy byl zaznamenán v 90. letech nejvyšší přírůstek bytů v Pardubicích (886), v relativním vyjádření se nejvíce rozšířil bytový fond v Lázních Bohdaneč (o 41,5 %), čemuž přispěla rekonstrukce bytů po sovětské armádě. Ze stejného důvodu byl značný přírůstek bytů ve Vysokém Mýtě (o 19,6 %). O šestinu se zvýšil počet bytů v Sezemicích. Ve třech městech se snížil po roce 1991 počet trvale obydlených bytů: v Březové n. Svitavou o 1,8 %, v Ronově n. Doubravou o 0,7 % a v Chrasti o 0,1 %.

Podstatné změny nastaly ve vývoji struktury bytů podle vlastnictví domu. U rodinných domů byly změny nejméně výrazné. Ubyly domy ve vlastnictví obcí, státu a ostatních právnických osob ve prospěch soukromých fyzických osob. Privatizace části bytových domů vedla k poklesu podílu bytů ve vlastnictví obcí a státu z 59,5 % v roce 1991 na 25,3 % v roce 2001. Naproti tomu byla v roce 2001 téměř třetina bytů v bytových domech, které jsou v kombinovaném vlastnictví. Zdvojnásobil se podíl bytů v domech vlastněných soukromou fyzickou osobou a nově bylo 3,8 % bytů v domech, které vlastní právnická osoba založená za účelem privatizace domů. Fyzické osoby vlastnily v roce 2001 především menší bytové domy (do 4 bytů). Tyto domy patří k nejstarším bytovým domům s průměrným stářím 57 let. V komunálním, družstevním a kombinovaném vlastnictví byly v roce 2001 především větší bytové domy, které se však lišily svým stářím. Zatímco domy ve vlastnictví obcí měly v průměru 42 let a v kombinovaném vlastnictví 40 let, průměrné stáří družstevních domů bylo pouze 23 let. Přitom po roce 1995 bylo postaveno jen 13 družstevních domů a dvě třetiny domů postavených v tomto období jsou ve vlastnictví obcí.

Změna vlastnictví ostatních domů se týkala v 90. letech téměř 40 % bytů. Do roku 2001 se podíl bytů v ostatních domech vlastněných fyzickými osobami zvýšil na 23,4 % a ostatními právnickými osobami na 23,3 %.

Ve městech se na bytovém fondu podílejí nájemní byty z 25,6 % a družstevní byty z 19,8 %. Sedmina bytů je v osobním vlastnictví. Necelá třetina bytů je ve vlastním domě uživatelů. Ve venkovských obcích jsou téměř tři čtvrtiny bytů ve vlastních domech uživatelů, nájemních bytů je 8,6 %, družstevních 3,3 % a v osobním vlastnictví 2,7 %. Mezi městy je nejvyšší podíl nájemních bytů ve Chvaleticích a České Třebové (po 37 %), následují Králíky a Pardubice (po 34 %). Nejvyšší podíl družstevních bytů je v Jablonném nad Orlicí a v Ústí nad Orlicí (po 26 %). Nejvyšší podíl bytů byl prodán do osobního vlastnictví v Chrudimi (38 %), nejvyšší podíl bytů členů družstva nájemců (8 %) je v Lázních Bohdaneč.

Z územního hlediska je nejvyšší podíl bytů ve vlastním domě na Holicku (68 %) a na Litomyšlsku (63 %), nejvyšší podíl bytů v osobním vlastnictví na Chrudimsku (18 %) a Přeloučsku (14 %). Nejvyšší podíl nájemních bytů (třetina) je na Českotřebovsku a Králicku, družstevních bytů (pětina) na Pardubicku.

Rychleji než počet trvale obydlených bytů se v uplynulých 30 letech zvyšoval počet neobydlených bytů. V roce 1970 jich bylo sečteno 6 240, v roce 2001 již 30 126. Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu se zvýšil v tomto období ze 4,0 % na 14,1 %. Nejvyšší přírůstek počtu neobydlených bytů byl v 70. letech, kdy jich přibylo 9 235, což představuje 148 %. Vývoj v 80. a 90. letech byl ovlivněn výše uvedenou chybou v zařazení některých neobydlených domů v roce 1991 mezi objekty individuální rekreace. Proto měl být přírůstek počtu neobydlených bytů v období 1980 – 1991 vyšší než uváděných 6 112 bytů a naopak v období 1991 – 2001 nižší než uváděných 8 539.

Odlišný vývoj byl u počtu neobydlených bytů v trvale obydlených a v neobydlených domech. Neobydlené byty v neobydlených domech jsou nejčastěji situovány ve venkovských obcích v rodinných domech, neobydlené byty v trvale obydlených domech jsou nejčastěji v bytových domech a většinou ve městech. Jestliže byl přírůstek neobydlených bytů v neobydlených domech nejvyšší v 70. letech (7 084) a v dalších desetiletích se postupně snižoval, přírůstek neobydlených bytů v trvale obydlených domech byl nejvyšší v období 1991 – 2001 ( 4 623) a v 80. letech se počet těchto bytů dokonce snížil. Hlavní příčina tak vysokého přírůstku neobydlených bytů v trvale obydlených domech v posledním desetiletí je administrativní. Výrazně přibylo domácností, které v bytě žijí, aniž alespoň jeden člen domácnosti má na dané adrese trvalý pobyt. Tyto byty jsou podle metodiky sčítání obydleny přechodně a řadí se mezi neobydlené byty.

Rozhodující příčinou neobydlenosti bytů je jejich rekreační využití. Tento důvod byl v roce 2001 uveden u 41,6 % neobydlených bytů, přitom u rodinných domů byl dokonce 51,7 %. Šestina neobydlených bytů je obydlena přechodně a u další šestiny nebyl důvod neobydlenosti zjištěn, nebo nebyl blíže specifikován. Oproti roku 1991 ubylo 1 481 bytů, které nebyly obydleny pro přestavbu, 692 bytů, které nebyly obydleny v důsledku změny uživatele, a 208 kvůli pozůstalostnímu nebo soudnímu řízení. Bytů nezpůsobilých k bydlení přibylo 262 a dosud neobydlených po kolaudaci 360.

Třetina neobydlených bytů v trvale obydlených domech je v objektech s obdobím výstavby (rekonstrukce) 1961 – 1980 a další třetina v objektech mladších než 20 let. Pouze 11,9 % neobydlených bytů je v domech postavených před rokem 1920. U nejstarších bytů jsou více zastoupeny byty nezpůsobilé k bydlení a byty sloužící k rekreaci. Nejvyšší podíl přestavovaných bytů pochází z období 1920 – 1945. Mezi nejmladšími neobydlenými byty je téměř polovina obydlena přechodně a čtvrtina nebyla dosud po kolaudaci obydlena.

Z 30 126 neobydlených bytů v roce 2001 jich bylo nejvíce v obcích s 1 000 – 4 999 obyvateli (6 816), s 200 – 499 obyvateli (6 205) a v obcích s 500 – 999 obyvateli (5 434). Stejné pořadí bylo u rodinných domů, kde rozhodující příčinou bylo využití neobydlených bytů k rekreaci. S velikostí obce se podíl této příčiny snižuje ze 71,4 % u obcí do 199 obyvatel na 11,5 % u měst nad 50 000 obyvatel, tedy u krajského města. Rekreační využití bytů bylo zjištěno nejen ve venkovských obcích, ale i ve městech (zejména těch, jejichž administrativní součástí jsou malé původně samostatné obce, které mají venkovský charakter a stavebně nenavazují na městskou zástavbu). V Pardubicích bylo v roce 2001 celkem 102 bytů sloužících k rekreaci, z toho více než 10 bylo v sídelních lokalitách Lány na Důlku, Nemošice, Svítkov a Staré Čívice.

S velikostí obce rostl v roce 2001 podíl přechodně obydlených bytů na neobydlených bytech celkem. U rodinných domů byl tento podíl nižší, než by odpovídalo uvedenému trendu v Chrudimi (jediné město v kategorii obcí s 20 000 – 49 999 obyvateli), a u bytových domů se k Chrudimi přidaly ještě Pardubice jako jediný zástupce měst s více než 50 tisíci obyvateli. V těchto městech však nebyla u většího podílu neobydlených bytů v bytových domech příčina neobydlenosti zjištěna.