Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Pardubický kraj

5.6 Vybavení domácností

Podíl domácností vybavených osobním automobilem se od roku 1991 v kraji zvýšil z 50,8 % na 56,1 %. Rozhodující část tohoto přírůstku připadala na domácnosti žijící ve venkovských obcích, kde je automobil využíván především k dopravě za prací, službami či nákupy do spádově blízkých měst. U řady těchto domácností se pořízení automobilu stalo nutností vzhledem k omezení dopravní obslužnosti. Z celkového počtu 102 635 domácností, vybavených osobním automobilem k datu posledního sčítání, bylo 13,7 % těch, které měly možnost využívat dva a více těchto dopravních prostředků. Na všech bytových domácnostech se podílely 7,7 %. Vybavenost více automobily je rovněž typičtější pro obyvatele žijící na venkově.

Díky rozvoji mobilních technologií a telefonizaci v řadě (především venkovských) obcí dosáhl v roce 2001 podíl domácností vybavených telefonem (ať již mobilním či pevnou linkou) 76,0 %. Ze 139 030 domácností, které měly možnost využívat telefon, bylo 58,8 % vybavených pouze pevnou telefonní linkou, 14,1 % pouze mobilním telefonem a 27,1 % domácností disponovalo kombinací pevné telefonní linky spolu s mobilním telefonem. Pro srovnání, v roce 1991, kdy byly využívány pouze pevné telefonní linky, činil podíl všech domácností vybavených telefonem pouze 27,0 %. Vzhledem k tomu, že v posledních letech probíhá dynamický rozvoj mobilních sítí, je třeba vzít v úvahu, že v současné době je vybavenost domácností telefonem podstatně vyšší, než byla v době posledního sčítání lidu.

Zastoupení domácností s možností využívat rekreační objekt se od roku 1991 zvýšilo z 11,4 % na 16,9 %, tedy o 5,5 procentního bodu. Z celkového počtu 30 945 domácností, které v roce 2001 uvedly, že mají možnost využívat rekreační objekt, bylo 61,3 % těch, které měly objekt vlastní, 3,8 % v trvalém nájmu, 17,7 % ve spoluvlastnictví a 17,2 % domácností využívaly objekt k rekreaci bezplatně.

U posledního zjišťovaného předmětu vybavenosti při sčítání – osobního počítače – není možné provést srovnání s rokem 1991, jelikož tato otázka nebyla před deseti lety součástí sčítacích tiskopisů. Vybavení domácností počítači bylo tehdy, na rozdíl od současnosti, velice sporadické. I v případě osobních počítačů (stejně jako u mobilních telefonů) je však třeba vzít v úvahu, že neustále probíhá rozvoj a zdokonalování informačních technologií a výpočetní technika se stává běžnou součástí života nejen na poli pracovním, ale i soukromém. Z tohoto důvodu nemusí údaje z posledního sčítání o vybavenosti osobními počítači zcela přesně korespondovat se současným stavem. Nicméně jde o cenná data, která budou v intercenzálním období doplňována o výsledky dalších šetření zabývajících se právě otázkou vybavení výpočetní technikou. Osobní počítač k datu sčítání využívalo 26 078 (14,3 %) domácností, přičemž 38 z každých 100 počítačů umožňovalo připojení na internet. Průměrně lépe počítačově vybavené jsou domácnosti ve městech, lze však předpokládat, že se v tomto ohledu budou rozdíly mezi městy a venkovem ještě více stírat.

Veškerým zjišťovaným vybavením (automobilem, telefonem, počítačem i rekreačním objektem) disponovaly k datu sčítání 3,4 % všech bytových domácností v kraji, což je o 0,6 procentního bodu méně ve srovnání s republikovým průměrem. Z územního hlediska existují v úrovni vybavení domácností značné rozdíly. Úhrnná vybavenost v okrese Pardubice činila 5,1 %, v okrese Svitavy byla pouze 2,2 %.

Z bližšího pohledu na jednotlivé zjišťované kategorie předmětů a podrobnější územní členění podle velikostních skupin obcí (tabulka 5.6.1) je patrná výrazná diferenciace v úrovni vybavenosti. Jak již bylo zmiňováno výše, je nejvyšší vybavenost osobními automobily typická především pro venkovské obce. Jestliže ve velikostní skupině obcí do 199 obyvatel převyšoval podíl domácností vybavených automobilem krajský průměr o 4,8 procentního bodu a v kategorii s 200 – 499 obyvateli dokonce o 6,4 procentního bodu, u měst s 5 000 – 19 999 obyvateli i u města Pardubice (50 000 a více) za úrovní kraje výrazně zaostával. Vyšší zastoupení domácností s automobilem v Chrudimi (20 000 – 49 999) je dáno především tím, že řada obyvatel tohoto města využívá blízkosti krajského města a dojíždí tam za prací. Úroveň vybavenosti domácností dvěma a více automobily se mění zcela analogicky jako dosud popisovaná vybavenost automobily v úhrnu. Není překvapující, že trávení volného času na chatách a chalupách je doménou především městského obyvatelstva. Podíl domácností využívajících rekreační objekt v Pardubicích (30,9 %) či Chrudimi (27,8 %) značně převažuje nad podílem takovýchto domácností žijících na venkově (ve velikostní skupině s méně než 500 obyvateli činil pouhých 6,3 %). Rovněž v případě osobních počítačů (v úhrnu i s napojením na internet) platí, že vybavenost domácností roste s velikostní obce. Ve městech se stává činnost na počítači významnou náplní využívání volného času u řady především mladých lidí. Nízký podíl vybavenosti výpočetní technikou v nejmenších obcích souvisí (kromě finančních aspektů či nedostatku volného času) i s vyšším stářím obyvatel, a tudíž určitým konzervativním přístupem k pořizování prostředků moderní techniky. Jednoznačná přímá úměrnost v závislosti na velikosti obce existuje i v případě využívání telefonů (pevné linky v kombinaci s mobilním telefonem). U vybavenosti pouze pevnou telefonní linkou je sice vyšší vybavenost u největších měst, u ostatních obcí se však podíly od krajského průměru tolik neliší. Využívání pouze mobilních telefonů je typické především pro středně velké obce s více než 500 obyvateli a menší města do 20 000 obyvatel.

Míra vybavenosti se liší rovněž v závislosti na typu soužití, druhu domácnosti či jejím věkovém složení. V bytech obývaných jednou cenzovou domácností je oproti bytům s více cenzovými domácnostmi v průměru vyšší vybavenost osobním počítačem (o 0,5 procentního bodu), rovněž možnost využívat rekreační objekt je u těchto rodin mnohem více zastoupena (o 2,1 procentního bodu). Na druhé straně v případě soužití více cenzových domácností v bytě byla zjištěna vyšší vybavenost osobními automobily (o 9,1 procentního bodu) a četnější využívání více automobilů v domácnosti. Také vybavenost pevnou telefonní linkou i kombinací pevné linky s mobilními telefony byla v kraji vyšší v průměru u domácností žijících ve vzájemném soužití v jednom bytě. V rámci domácností žijících samostatně v bytě jsou relativně nejméně vybavené ve všech sledovaných ukazatelích jednočlenné domácnosti. Automobil využívá 21 ze 100 jednotlivců, počítač pouze 4 ze 100. S rostoucím počtem členů míra vybavenosti roste, u některých velmi početných rodin (5 a více členů) se však především vzhledem k finančním možnostem snižuje.

U bytů s nejmladšími uživateli do 29 let byla zjištěna nejvyšší míra využívání mobilních telefonů samostatně či v kombinaci s pevnou telefonní linkou (52 domácností ze 100). Pro mladší a střední generaci je typické vybavení počítači (věková skupina uživatelů 30 – 39 let: 24 domácností ze 100, věková skupina 40 – 49 let: 27 ze 100). V poslední jmenované kategorii má relativně nejvíce domácností možnost využívat osobní automobil (69 ze 100). Domácnosti s uživateli bytu ve věku 50 – 59 let nejčastěji využívají rekreační objekt (21 ze 100). Pouze pevné telefonní lince dávají přednost domácnosti patřící k nejstarší generaci (uživatelé šedesátiletí a starší: 53 domácností ze 100).