Přejít k menu Přejít k obsahu

Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Pardubický kraj

5.3 Hospodařící domácnosti


Hospodařící domácnost tvoří osoby, které uvedly, že společně hospodaří, tedy společně hradí hlavní výdaje domácnosti. Hospodařící domácnost je tvořena jednou nebo více cenzovými domácnostmi. V dlouhodobém vývoji počet hospodařících domácností v Pardubickém kraji neustále roste. Oproti roku 1970 se jejich počet zvýšil o 37 905, přičemž největší část tohoto přírůstku (18 354 hospodařících domácností) připadala na sedmdesátá léta minulého století. Rostoucí počet samostatně hospodařících domácností jednotlivců a neúplných rodin se podílel na značném přírůstku v průběhu 90. let (o 15 719). V roce 2001 bylo v kraji sečteno celkem 201 395 hospodařících domácností, z toho 199 717 bydlících v bytech a 1 678 mimo byty.

Naprostá většina hospodařících domácností je tvořena jen jednou cenzovou domácností. Jestliže v roce 1970 představovaly v kraji případy totožných hospodařících a cenzových domácností 96,0 %, o třicet let později to bylo již 98,5 %. Procentní zastoupení hospodařících domácností tvořených dvěma a více cenzovými domácnostmi se ve srovnání se sčítáním v roce 1970 snížilo ze 4,0 % na 1,5 %. Ještě před deseti lety připadalo na 1 000 hospodařících domácností 1 025 cenzových domácností a před třiceti lety dokonce 1 042, v roce 2001 to bylo pouze 1 016. Snižující se rozdíl mezi počtem hospodařících a cenzových domácností je dokladem toho, že stále větší část domácností hospodaří samostatně.

Při bližším pohledu na skupinu hospodařících domácností tvořených pouze jednou cenzovou domácností zjišťujeme, že od roku 1991 se v její struktuře snížil podíl úplných rodin o 8,3 procentního bodu na 58,6 %. Ještě vyšší pokles byl zaznamenán u úplných rodin se závislými dětmi (o 9,8 procentního bodu). V uvedeném období naopak výrazně vzrostl podíl domácností jednotlivců (o 4,7 procentního bodu na 28,6 %), zvýšilo se rovněž zastoupení neúplných rodin (o 2,6 procentního bodu na 11,4 %). Oproti roku 1991 se v kraji snížil počet hospodařících domácností tvořených dvěma cenzovými domácnostmi o 1 192 na 3 045. Ještě před deseti lety bylo v této kategorii téměř vyrovnané zastoupení soužití domácnosti rodičů a domácnosti jejich dětí s ostatními případy. V roce 2001 již společné hospodaření rodičů s dětmi naprosto převažovalo. V celkovém počtu 2 926 společně hospodařících rodin rodičů a jejich dětí představovaly polovinu kombinace dvou úplných rodin, 44,5 % kombinace úplné rodiny s neúplnou a 5,5 % kombinace dvou neúplných rodin. Zvýšení podílu ve srovnání s rokem 1991 bylo zaznamenáno u poslední a zejména předposlední jmenované kategorie. Počet hospodařících domácností tvořených třemi a více cenzovými domácnostmi oproti minulému sčítání poklesl ze 177 na 75.

V návaznosti na stále rostoucí zastoupení samostatně hospodařících cenzových domácností, především pak domácností jednotlivců, klesá i průměrná velikost hospodařících domácností. K poklesu průměrného počtu členů připadajících na jednu hospodařící domácnost od minulého sčítání ze 2,72 na 2,51 přispělo snížení tohoto počtu v hospodařících domácnostech tvořených jednou cenzovou domácností (ze 2,67 na 2,46). U hospodařících domácností tvořených dvěma a více cenzovými domácnostmi naopak tento počet vzrostl ze 4,87 na 5,26.

Zatímco před deseti lety byla nejpočetnější skupina dvoučlenných hospodařících domácností, v roce 2001 se s podílem 27,4 % již dostává za domácnosti jednočlenné (28,2 %). V úhrnu se podíl hospodařících domácností tvořených jedním nebo dvěma členy od roku 1991 zvýšil ze 49,5 % na 55,6 %. Procentní zastoupení tříčlenných hospodařících domácností se od minulého sčítání nezměnilo, u čtyřčlenných pokleslo o 3,8 procentního bodu na 19,5 % a u pěti a vícečlenných se snížilo o 3 procentní body na 6,4 %. Z celkového počtu 504 902 členů hospodařících domácností v roce 2001 bylo 74,6 % osob s vlastním příjmem (o 2,9 procentního bodu více než před deseti lety).


Tab. 5.3.1 Hospodařící domácnosti podle počtu členů a soužití domácností v bytě


Z územního hlediska v členění podle obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) je nejvyšší podíl hospodařících domácností tvořených dvěma a více cenzovými domácnostmi dosahován na Hlinecku, Moravskotřebovsku a Holicku. Nejnižší na Ústeckoorlicku, Žamberecku a Pardubicku, tedy v obvodech s relativně vyšším zastoupením městského obyvatelstva. Ze struktury domácností podle počtu členů v rozdělení dle velikostních skupin obcí (tabulka 5.3.2) je zřejmé, že nejméně početné hospodařící domácnosti s jedním až dvěma členy jsou na všech hospodařících domácnostech nejvíce zastoupeny v krajském městě (skupina 50 000 a více). Vysoký je podíl těchto domácností také v nejmenších obcích do 199 obyvatel. Nejpočetnější hospodařící domácnosti se čtyřmi a více členy tvoří nejvyšší podíl v obcích s 200 – 999 obyvateli.

Tab. 5.3.2 Hospo dařící domácnosti podle počtu členů a velikostních skupin obcí