Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Pardubický kraj
4.3 Ekonomicky aktivní podle odvětví
Změny ve společnosti se v 90. letech výrazně promítly do struktury ekonomicky aktivních podle odvětví, ve kterých tyto osoby pracují. Jestliže v roce 1991 pracovalo v zemědělství a lesnictví 14,6 % ekonomicky aktivních, o deset let později pouze 6,2 %. Rychleji než v 80. letech klesal podíl pracujících v průmyslu (o 3,8 procentního bodu v 80. letech a o 6,9 procentního bodu v 90. letech). Podíl zaměstnaných ve stavebnictví vzrostl v období 1991 – 2001 v důsledku zařazení těch pracovníků, kteří před rokem 1990 zajišťovali stavební činnosti v zemědělských a průmyslových firmách. Posilování sektoru služeb se v 90. letech projevilo u sociálních činností, obchodu, pohostinství a ubytování, ale také u služeb pro podniky.
Tab. 4.3.1 Ekonomicky ak tivní obyvatelstvo podle typu ekonomické aktivity, věkových skupin
a odvětví ekonomické činnosti
V roce 2001 byl z hlediska zaměstnanosti nejvýznamnějším odvětvím průmysl, kde pracovala více než třetina ekonomicky aktivních obyvatel kraje. Na druhé místo postoupil obchod a opravy spotřebního zboží, v tomto odvětví pracuje desetina všech ekonomicky aktivních obyvatel. Následovalo stavebnictví s jedenáctinou ekonomicky aktivních, přitom toto odvětví zaměstnává po průmyslu 2. nejvyšší počet mužů.
Nadprůměrný podíl osob ve věku 50 – 59 let pracuje v zemědělství, dopravě a v oblasti školství, zdravotnictví a sociálních činností, mladí lidé do 30 let mají nadprůměrný podíl v obchodě. Údaje o odvětvové struktuře u mladých lidí znehodnocuje dvojnásobný podíl nezjištěného odvětví v porovnání s ostatními věkovými kategoriemi.
Nejvyšší podíl žen je tradičně ve zdravotnictví, veterinárních a sociálních činnostech (81,7 %), ve školství (77,7 %) a v peněžnictví a pojišťovnictví (64,8 %). Z průmyslových odvětví je nejvyšší podíl žen v oděvním (91 %), kožedělném (77 %) a textilním průmyslu (70 %). Nejméně jsou ženy zastoupeny ve stavebnictví (9,6 %) a při dobývání nerostných surovin (12,9 %).
Podrobnější členění ekonomicky aktivních je uvedeno v přílohové tabulce A10. Z ní vyplývá, že v rámci zpracovatelského průmyslu je v kraji z hlediska zaměstnanosti nejvýznamnější výroba strojů a zařízení s 13 391 ekonomicky aktivními v roce 2001, následuje textilní průmysl (9 741), výroba elektrických a optických přístrojů (9 057) a potravinářský průmysl (8 452).
Z územního hlediska podle obvodů ORP je nejvyšší zaměstnanost v zemědělství na Litomyšlsku, nejnižší na Pardubicku a Českotřebovsku. Zastoupení průmyslu je nejvyšší na Lanškrounsku a Hlinecku, nejnižší na Litomyšlsku. Sektor služeb je nejvíce zastoupen v územích s vysokým podílem městského obyvatelstva, tedy na Pardubicku a Českotřebovsku.
Trochu jiný pohled na odvětvovou strukturu nabízí následující graf 11. U jednotlivých odvětví jmenovitě zobrazuje správní obvody ORP s nejvyšší a nejnižší zaměstnaností, přitom podíly jednotlivých dalších obvodů ORP jsou znázorněny křížky. Stupnice na svislé ose vyjadřuje podíl, kolikrát je zaměstnanost daného území v příslušném odvětví vyšší (nižší) v porovnání s krajským průměrem. Graf ukazuje, že největší kladná odchylka je u ORP Česká Třebová v odvětví dopravy, ORP Litomyšl v odvětví zemědělství a ORP Pardubice v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví.
Graf 11. Struktura ekonomicky aktivních podle odvětví ekonomické činnosti
(specializace správních obvodů obcí s rozšířenou působností na vybraná odvětví)
Odvětvová struktura ekonomicky aktivních obyvatel měst se liší od struktury obyvatel ostatních obcí kraje. Podíl ekonomicky aktivních v zemědělství a lesnictví byl v roce 2001 u městského obyvatelstva 2,5 %, ve venkovských obcích byl podíl pětkrát vyšší. Z měst se úrovni venkovských obcí blížil pouze Ronov nad Doubravou s podílem 12,1 %. Podíl ekonomicky aktivních v průmyslu byl ve městech 32,3 %, v ostatních obcích byl o 2,5 procentního bodu vyšší. Více než polovina ekonomicky aktivních obyvatel Lanškrouna přísluší do průmyslu, za průmyslová města lze považovat i Chvaletice a Hlinsko. Naproti tomu pouze čtvrtina ekonomicky aktivních se váže k průmyslu ve Slatiňanech a v Chrudimi. Také ve stavebnictví je u měst nižší podíl ekonomicky aktivních (8,3 %) než v ostatních obcích kraje (10,1 %). Mezi městy je nadprůměrná zaměstnanost v tomto odvětví v Heřmanově Městci, Sezemicích a Slatiňanech. V obchodě a dalších odvětvích je vyšší podíl ekonomicky aktivních ve městech. Jestliže v dopravě a telekomunikacích je podíl ekonomicky aktivních ve městech vyšší o 1,2 procentního bodu než v ostatních obcích kraje, v obchodě je rozdíl 2,3 procentního bodu a v ostatních odvětvích dokonce 11,3 procentního bodu. Nejvyšší podíl ekonomicky aktivních v dopravě a telekomunikacích je v České Třebové, Brandýse nad Orlicí a v Letohradě. Přestože Holice, Sezemice a Dašice nelze považovat za obchodní centra kraje, byl zde zaznamenán ze všech měst kraje nejvyšší podíl ekonomicky aktivních v tomto odvětví. Nejvyšší podíly ekonomicky aktivních v ostatních odvětvích jsou v Pardubicích, Chrudimi a v Lázních Bohdaneč.
Údaje o odvětvové struktuře nezaměstnaných vycházely při sčítání 2001 z odvětví, ve kterém pracovali nezaměstnaní v posledním zaměstnání. Z celkového počtu nezaměstnaných mužů k 1. březnu 2001 jich naposledy 21,2 % pracovalo v průmyslu, 16,7 % ve stavebnictví a 4,9 % v zemědělství a lesnictví. V těchto odvětvích se výrazně projevuje sezónnost prací, která zvyšuje nezaměstnanost v zimním období. Vyšší podíl nezaměstnaných mužů než žen byl v dopravě, poštách a telekomunikacích. Naproti tomu výrazně nižší podíl nezaměstnaných mužů v porovnání se ženami byl v peněžnictví a pojišťovnictví (0,4 %), ve školství, zdravotnictví a v sociálních činnostech (0,8 %). Mezi ženami se na počtu nezaměstnaných nejvíce podílely ty, které dříve pracovaly v průmyslu (26,0 %), obchodě (12,5 %) a v pohostinství a ubytování (5,6 %).
Porovnáme-li počet nezaměstnaných v jednotlivých odvětvích s počtem ekonomicky aktivních v těchto odvětvích, zjistíme, že nejvyšší podíl nezaměstnaných mužů byl v roce 2001 v pohostinství a ubytování (9 %), stavebnictví (8 %), ostatních veřejných a osobních službách (7 %) a v zemědělství (5 %). U žen se za pohostinství a ubytování (11 %) řadilo zemědělství (9 %), obchod (8 %), stavebnictví (7 %) a ostatní veřejné a osobní služby (6 %). Nejnižší nezaměstnanost byla zaznamenána u mužů i žen ve školství (1 %, resp. 2 %) a ve zdravotnictví (2 %, resp. 3 %).
Tab. 4.3.2 Ekon omicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti a velikostních
skupin obcí
Zánik pracovních příležitostí v zemědělství zasáhl především venkovské obyvatelstvo. Ti, co se neuplatnili jako samostatně činní, začali za prací dojíždět. Část žen s malými dětmi, u nichž je dojíždění obtížnější, se zařadila mezi ekonomicky neaktivní. Přesto v roce 2001 pracovalo v zemědělství a v lesnictví v nejmenších obcích 16,5 % ekonomicky aktivních obyvatel. Nejvyšší podíl pracujících v průmyslu připadal na města s 5 000 – 19 999 obyvateli. Naproti tomu zde byl nejnižší podíl ekonomicky aktivních ve stavebnictví. To bylo nejvíce zastoupeno v nejmenších obcích. Pro města, zejména velká, je typický vysoký podíl ekonomicky aktivních v obchodě a dalších odvětvích zařazovaných do služeb v širším slova smyslu, tedy včetně peněžnictví a pojišťovnictví, školství, zdravotnictví a sociálních činností.