Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Pardubický kraj

3.8 Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Dlouhodobý trend vývoje podílu obyvatel s jednotlivými stupni vzdělání naznačuje neustále se zlepšující úroveň vzdělanosti obyvatel Pardubického kraje. Ještě v roce 1970 představovaly osoby s vyšším než základním vzděláním pouze necelou polovinu obyvatel patnáctiletých a starších, v průběhu třicetiletého vývoje se jejich podíl zvýšil na 75,9 %. V posledním desetiletí byly nejvíce posíleny skupiny obyvatel s nejvyšším stupněm vzdělání.

Od sčítání v roce 1991 byl mezi všemi kategoriemi vzdělání zaznamenán nejvyšší relativní (téměř čtyřicetiprocentní) přírůstek ve skupině osob s vysokoškolským diplomem. Podíl vysokoškoláků na všech obyvatelích patnáctiletých a starších v kraji v uplynulém desetiletí vzrostl z 5,4 % na 7,0 %, přesto stále zaostává za republikovým průměrem (8,9 %). Z celkového počtu 29 662 vysokoškolsky vzdělaných obyvatel kraje bylo 1 980 absolventů bakalářského studia, vědeckou přípravou (CSc., DrSc., PhD. aj.) prošlo768 osob, z toho 657 mužů. Výrazný nárůst se projevil rovněž v kategorii obyvatel se středním vzděláním s maturitou vč. nástavbového a vyššího. Od posledního sčítání bylo v této skupině sečteno o třetinu více osob, což představuje po vysokoškolácích druhý nejvyšší relativní přírůstek. Procentní podíl na obyvatelích patnáctiletých a starších vzrostl z 22,3 % na 28,1 % (nejvýraznější zvýšení ve srovnání s ostatními skupinami). Součástí kategorie obyvatel se středním vzděláním s maturitou jsou také učni s maturitou, kterých bylo v Pardubickém kraji v roce 2001 sečteno 5 626.

Ještě do sčítání v roce 1980 měly početně největší převahu osoby se základním vzděláním (vč. neukončeného), od roku 1991 se na první místo již zařadili vyučení bez maturity a osoby se středním odborným vzděláním bez maturity. Jejich podíl na obyvatelích patnáctiletých a starších se od minulého sčítání zvýšil z 37,9 % na 40,8 %. Před deseti lety měli vyučení v uvedené kategorii ještě výraznou převahu (84,6 %), při posledním sčítání se jejich procentní zastoupení téměř vyrovnalo s osobami se středním odborným vzděláním bez maturity. Na tomto vývoji se podílel rozvoj odborného bezmaturitního školství, ale i skutečnost, že část absolventů SOU se při sčítání zařadila do kategorie středního odborného vzdělání a ne vyučených. Z tohoto důvodu jsou často obě kategorie spojovány a analyzovány společně.

Na poklesu procentního zastoupení osob se základním vzděláním (vč. neukončeného) od minulého sčítání z 33,0 % na 22,7 % na obyvatelstvu patnáctiletém a starším se z velké části podílel růst počtu absolventů vyšších stupňů vzdělání. Působí zde ale i přirozená obměna obyvatelstva spojená s vymíráním nejstarších obyvatel kraje, pro něž je typická nižší úroveň vzdělanosti. Vliv mělo i to, že v roce 1991 byl vyšší podíl mladých ve věku 15 – 19 let, kteří dosud měli pouze základní vzdělání a školu absolvovali až v letech 1992 – 1995. Zcela bez vzdělání zůstalo 1 673 obyvatel kraje (o 280 osob více než v roce 1991).

V roce 1991 bylo procentní zastoupení osob se základním vč. neukončeného vzdělání o 16,1 procentního bodu vyšší u žen oproti mužům, při posledním sčítání byl tento rozdíl 12,5 procentního bodu. Na 100 žen se základním vzděláním vč. neukončeného připadalo 53 mužů, což je nejvyšší převaha žen mezi všemi kategoriemi vzdělání. Převaha žen je patrná také ve skupině osob se středním vzděláním s maturitou vč. vyššího. Před deseti lety činil rozdíl procentního zastoupení maturantek mezi ženami patnáctiletými a staršími oproti maturantům mezi muži ve stejné věkové kategorii 1,9 procentního bodu, po deseti letech se tento rozdíl zvýšil na 4,7 procentního bodu (ve prospěch žen). Projevilo se zde rozdílné tempo růstu v počtu osob s tímto stupněm vzdělání mezi oběma pohlavími – žen s maturitou přibylo od posledního sčítání 37,6 %, mužů 28,8 %.

Značné rozdíly ve struktuře vzdělání podle věku jsou patrné také ve skupině osob se středním vzděláním s maturitou vč. vyššího. Jestliže u osob ve věku 20 – 24 let dosahuje podíl maturantů oproti ostatním věkovým skupinám maxima (52,7 % u obyvatelstva celkem; 45,0 % u mužů a 60,8 % u žen), s rostoucím věkem se tento podíl snižuje a u osob ve věku 65 a více let klesá na 14,4 % (u mužů na 21,0 % a u žen na 10,1 %). Navíc se tedy v této nejstarší věkové skupině projevuje převaha maturantů v mužské populaci oproti ženské. Vyšší podíl vysokoškoláků ve věkové skupině 35 – 39 let (12,1 %) oproti skupině 25 – 29 let (10,0 %) i 30 – 34 let (11,0 %) souvisí s tím, že řada osob získává vysokoškolský diplom až studiem při zaměstnání. Od čtyřicátého roku života se již u mužů i žen projevuje pokles procentního zastoupení vysokoškoláků ve prospěch nižších stupňů vzdělání. Mezi nejstaršími obyvateli kraje nad 80 let věku bylo sečteno 253 vysokoškoláků, z toho 207 mužů.

Ve skupině osob s úplným středním odborným vzděláním zakončeným maturitou mělo technické zaměření 45,0 % absolventů, ekonomické zaměření 21,9 % absolventů, v oboru zemědělství maturovalo 10,5 % osob, ve zdravotnictví 8,9 % a v pedagogice 4,7 %. Ženy měly naprostou převahu ve zdravotnickém, pedagogickém a ekonomickém zaměření maturitního studia. V roce 2001 připadalo na 100 osob se středním odborným vzděláním s maturitou 24 osob se středním všeobecným vzděláním (gymnázia). Mezi osobami, které v době sčítání uvedly jako nejvyšší dokončený stupeň vzdělání střední všeobecnou školu s maturitou, tvořily ženy 63,5 %. Část absolventů všeobecných oborů si v té době doplňovala svoji odbornost studiem na vysoké škole.

Mezi vysokoškoláky (bez vědecké přípravy) získalo vzdělání v oblasti techniky 30,6 % osob, v oborech zdravotnictví a lékařství 8,3 %, v přírodních vědách 7,4 % a v zemědělství 7,3 %. Ze společenských věd a nauk (42,2 % vysokoškoláků) byli nejvíce zastoupeni absolventi pedagogických oborů (21,6 % vysokoškoláků) a ekonomie (12,4 %). Ženy tradičně nejvíce převažovaly v pedagogice a zdravotnictví. V ekonomii měli na rozdíl od středního odborného vzdělání větší převahu muži.

Rozdílná struktura obyvatel podle vzdělanosti se projevuje také z územního hlediska. Ve srovnání s republikovým průměrem byl v Pardubickém kraji zjištěn nižší podíl osob bez vzdělání, se základním vzděláním vč. neukončeného, se středním vzděláním s maturitou (vč. nástavbového a vyššího) i s vysokoškolským vzděláním. Nad průměrem ČR a dokonce nejvyšší mezi všemi kraji byl pouze podíl osob patnáctiletých a starších se středním odborným vzděláním bez maturity vč. vyučených bez maturity. Uvnitř kraje je ve struktuře obyvatel podle nejvyššího ukončeného vzdělání patrná značná diferenciace. Jestliže v okrese Pardubice činil v roce 2001 podíl vysokoškoláků 9,2 % a středoškoláků s maturitou (vč. nástavbového a vyššího odborného studia) 30,6 %, v okrese Svitavy představovaly uvedené podíly 5,8 % a 25,4 %.

Výrazné rozdíly v úrovni vzdělanosti se projevují rovněž mezi jednotlivými obvody obcí s rozšířenou působností (ORP). Nejvyšší podíl osob se základním vzděláním (včetně neukončeného) na obyvatelstvu patnáctiletém a starším byl v roce 2001 v obvodu ORP Králíky (33,8 %), Moravská Třebová (27,6 %) a Lanškroun (27,0 %). Pouze ve třech obvodech se uvedený podíl pohyboval pod krajským průměrem (22,7 %), a to na Pardubicku (18,2 %), Vysokomýtsku (20,0 %) a Ústeckoorlicku (21,7 %). Podíl osob se středním odborným vzděláním bez maturity (vč. vyučených bez maturity) nejvíce přesáhl krajský průměr (40,8 %) v obvodu Hlinsko (45,4 %), Holice (45,1 %) a Přelouč (44,5 %). Více než třicetiprocentní zastoupení mezi obyvateli patnáctiletými a staršími měly osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (vč. vyššího) v obvodu Pardubice (32,4 %), Česká Třebová (31,4 %) a Ústí nad Orlicí (30,9 %). S podílem 10,6 % vysokoškolsky vzdělaných obyvatel se nad krajský průměr (7,0 %) i nad republikovou úroveň (8,9 %) jako jediný dostal obvod ORP Pardubice. Nad hranicí kraje byl dále podíl vysokoškoláků na Ústeckoorlicku (7,4 %). Na druhé straně relativně nejméně absolventů vysokých škol žije na Králicku (3,9 %) a Hlinecku (4,3 %).