Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Pardubický kraj

3.7 Náboženské vyznání obyvatelstva

Vzhledem k tomu, že otázka náboženského vyznání byla zjišťována v roce 1991 poprvé od roku 1950, nelze výsledky zjištěné v roce 2001 porovnávat v dlouhodobém časovém horizontu. I v relativně kratším časovém údobí deseti let lze však sledovat výrazný posun v religiozitě populace. Počátkem 90. let se řada obyvatel hlásila k církvi, což souviselo s probíhajícími společenskými změnami. Po deseti letech života v demokratické společnosti mnozí svůj vztah k víře přehodnotili. Podíl věřících obyvatel kraje poklesl ze 44,9 % zjištěných v roce 1991 na 32,0 % a dostal se mírně pod republikový průměr (32,1 %). Procentní zastoupení osob, které při sčítání uvedly, že jsou bez náboženského vyznání, vzrostl ze 41,7 % na 58,9 %. Stejně jako u otázky na národnost, byla i u náboženského vyznání ponechána odpověď zcela na uvážení sčítaných osob. Řada z nich tak využila možnost na otázku víry neodpovědět vůbec, jejich procentní podíl na všech obyvatelích kraje poklesl od roku 1991 z 13,4 % na 9,1 %.

Tab. 3.7.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání

Tradičně největší zastoupení mezi věřícími měla Církev římskokatolická (82,2 % z počtu věřících), následuje Českobratrská církev evangelická (7,4 %) a Církev československá husitská (3,3 %). Právě u těchto nejpočetněji zastoupených křesťanských církví se v letech 1991 – 2001 projevil největší úbytek věřících. Téměř o třetinu méně věřících zaznamenala Církev římskokatolická i Českobratrská evangelická, 42 % věřících ubylo podle výsledků sčítání Církvi československé husitské. Posíleny byly naopak církve ostatní, ke kterým se v úhrnu přihlásilo 4,2 krát více osob než při minulém sčítání. Větší nárůst počtu věřících se projevil například u Církve bratrské (5. místo v počtu věřících mezi církvemi v kraji) či Náboženské společnosti Svědků Jehovových (4. místo). Ze světových náboženství byl početně nejvíce zastoupen buddhismus (240 věřících).

Graf 5. Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání

K náboženskému vyznání se častěji hlásí ženy. Podíl věřících v ženské populaci v roce 2001 dosáhl 35,5 % (o 12,4 procentního bodu méně než před deseti lety) oproti 28,4 % u mužů (o 13,3 procentního bodu méně). V souvislosti s tím, že s rostoucím věkem roste i religiozita obyvatel a že se ženy dožívají vyššího věku než muži, je procentní zastoupení žen mezi věřícími oproti mužům vyšší (56,5 % z celkového počtu 162 695 věřících v kraji). Porovnáním podílu věřících v pětiletých věkových skupinách obyvatel lze zjistit, že v nejmladších věkových kategoriích do 30 let se procentní zastoupení osob hlásících se k víře pohybuje v rozmezí pouze 18 – 20 %, zatímco u obyvatel ve věkové skupině 55 – 59 let je to již 51,3 % a u obyvatel nad 60 let v průměru 65,9 %.

Religiozita obyvatel se liší také v závislosti na stupni dosaženého vzdělání. Jestliže ve skupině osob se základním vzděláním (vč. neukončeného) a bez vzdělání bylo 45,3 % věřících, mezi středoškoláky s maturitou se k víře přihlásilo 28,7 % osob a ve skupině vysokoškoláků činil tento podíl 27,5 %. Zastoupení osob hlásících se k náboženskému vyznání je rozdílné rovněž v závislosti na národnosti. Tradičně vyšší procento věřících než u osob české národnosti (31,7 %) bylo zjištěno u příslušníků moravské národnosti (39,0 %) i Slováků (56,3 %). Nejvyšší podíl věřících byl však zjištěn u obyvatel polské národnosti (71 věřících ze 100 sečtených osob) a u Němců (69 ze 100).

Procento věřících obyvatel v Pardubickém kraji je nejblíže republikovému průměru ze všech krajů, uvnitř území kraje se však lze setkat s výraznými rozdíly v religiozitě obyvatel. Nejvyšší podíl věřících – 39,2 % – žije v okrese Svitavy (zejména v západní části okresu na Litomyšlsku a Poličsku). Podíl věřících výrazněji převyšuje krajský i republikový průměr rovněž na území chrudimského okresu (37,5 % věřících), kde je nejvíce obyvatel hlásících se k náboženskému vyznání koncentrováno v jižní části území (Hlinecko a okolí Skutče). Naproti tomu v pardubickém okrese, kde více než polovina obyvatel žije v krajském městě, bylo při sčítání v roce 2001 pouze 23,1 % věřících. Rozdílný stupeň religiozity z územního hlediska je dán především historickým vývojem a strukturou sídel na daném území, věkovou strukturou obyvatel, roli zde hraje i odlišný životní styl nebo vztahy k tradicím.

Tab. 3.7.2 Obyvatelstvo podle pohlaví, náboženského vyznání a velikostních skupin obcí

Obecně platí, že ve městech je v průměru vyšší podíl osob bez vyznání oproti ostatním obcím. Podíl obyvatel hlásících se k víře vypočtený v rámci jednotlivých velikostních skupin obcí se tedy s rostoucí velikostí obcí snižuje. Jestliže v nejmenších obcích do 500 obyvatel bylo při posledním sčítání 42,7 % věřících, v obcích od 500 do 4 999 obyvatel bylo 36,1 % věřících a v obcích od 5 000 – 19 999 obyvatel činil tento podíl 29,8 %. Ještě nižší procentní zastoupení osob hlásících se k víře byl zjištěn v kategorii s 20 000 –– 49 999 obyvateli – 25,9 % (město Chrudim) a s 50 000 a více obyvateli – 21,4 % (město Pardubice). Vysoké podíly věřících obyvatel v nejmenších obcích souvisí především s věkovou strukturou, ve které převažují osoby šedesátileté a starší, pro které je vyšší religiozita oproti mladším osobám typická. Ve velkých městech se projevuje vliv odlišného životního stylu a volnější vztahy k tradicím.