Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Pardubický kraj

3.4 Plodnost žen

V dlouhodobém vývoji populace Pardubického kraje se stejně jako v celé republice projevuje neustálý pokles počtu narozených dětí, růst podílu dětí narozených mimo manželství a zvyšování průměrného věku matky při narození dítěte. Naznačené trendy, které byly nejvíce posíleny v devadesátých letech v souvislosti s ekonomickou a sociální transformací společnosti, jsou dokladem přechodu k západoevropskému modelu reprodukčního chování. Postupný pokles počtu živě narozených dětí je patrný již koncem sedmdesátých let. Ještě v roce 1975 se v kraji narodilo 9 973 dětí, od roku 1983 se roční počet narozených dětí trvale dostává pod sedmitisícovou hranici a v roce 2000 (4 613 dětí) nedosahuje ani poloviční úrovně poloviny sedmdesátých let.

S poklesem počtu narozených dětí kontrastuje rostoucí podíl dětí narozených mimo manželství. Jestliže podle údajů demografické statistiky činil v roce 1991 v kraji tento podíl 6,2 %, v následujících letech rostl každoročně v průměru o 1,14 procentního bodu a v roce 2000 tak představoval již 16,5 %. Stále častější nahrazování právně legálních svazků v podobě manželství partnerským soužitím je důsledkem změny společenského klimatu po roce 1989. V 90. letech se tak postupně proměňoval tradiční model rodiny a partnerství nelegalizovaná sňatkem již přestávala být společensky neúnosná. Upřednostňování nesezdaných soužití v mnoha případech souvisí také s řešením finanční situace partnerů (snaha o zachování sociálních příspěvků pro svobodné matky).

Z měr plodnosti na 1 000 žen v dané věkové skupině (uváděných také jako specifické plodnosti) v tabulce 3.4.1 je patrná změna ve věkovém rozložení plodnosti související s neustále rostoucím věkem žen při narození dítěte. Řada mladých lidí odkládá vstup do manželství a rodičovství do vyššího věku. Ještě v roce 1991 byl nejobvyklejší věk ženy při narození dítěte 20 – 24 let, od roku 1998 se nejvíce dětí rodilo ženám ve věku 25 – 29 let. Průměrný věk matky při narození dítěte v roce 2000 činil 27 let. Značný pokles počtu narozených dětí v průběhu 90. let byl zaznamenán u žen ve věkové kategorii 15 – 19 let, naopak mezi ženami ve věku 30 – 34 a 35 – 39 se zejména na konci 20. století projevil růst míry plodnosti.

Pro vyloučení vlivu věkové struktury matek na počet narozených dětí lze použít syntetický ukazatel úhrnné plodnosti. Hodnota této hypotetické míry plodnosti určující počet dětí, které by se živě narodily každé ženě v reprodukčním věku 15 – 49 let při zachování specifických plodností, neustále klesá a již zdaleka neodpovídá úrovni považované za hranici prosté reprodukce, která činí 2,09. V období let 1991 – 2000 klesla úhrnná plodnost žen v Pardubickém kraji z 1,914 na 1,170, tj. o 38,9 %. V celém průběhu 90. let se úhrnná plodnost v kraji pohybovala nad republikovým průměrem, v roce 1992 a 1999 dokonce předčila svojí úrovní všechny kraje v republice. V podrobnějším územním detailu jsou v rámci kraje dlouhodobě dosahovány nejvyšší hodnoty úhrnné plodnosti v okrese Svitavy (v období 1991 – 1993 s hodnotou 1,929 třetí místo mezi okresy v ČR) a v okrese Ústí nad Orlicí (v období 1998 – 2000 s hodnotou 1,255 druhé místo mezi všemi okresy).

Počet živě narozených děvčat připadajících na jednu ženu v reprodukčním věku při zachování specifických plodností vyjadřuje další ukazatel, kterým je hrubá míra reprodukce. Z hodnot tohoto odvozeného ukazatele je patrná rovněž neustále klesající tendence (z 0,905 v roce 1991 až na 0,563 v roce 2000). Tento pokles a navíc dlouhodobě nižší hodnota než 1,0 znamená, že následující generace žen – matek bude opět méně početná než generace současná.

Tab. 3.4.1 Vývoj vybraných ukazatelů plodnosti žen v letech 1991 – 2000

Všechny doposud uvedené ukazatele vycházely z údajů demografické statistiky, které jsou často prezentované v ročních intervalech. Údaje získané ze sčítání lidu sice neumožňují meziroční srovnání, poskytují však mnoho dalších poznatků především díky možnosti vzájemné kombinace zjištěných výsledků. Prostřednictvím údajů ze sčítání tak můžeme například sledovat, do jaké míry je plodnost žen ovlivněna rodinným stavem, vzdělanostní úrovní, náboženským vyznáním či národností.

Z celkového počtu 217 810 žen ve věku 15 a více let sečtených v Pardubickém kraji k 1. 3. 2001 uvedlo 204 205 žen počet dětí narozených během dosavadního života (360 145 dětí) a u 13 605 žen nebyl počet narozených dětí zjištěn. Počet narozených dětí na 1 000 žen celkem činil 1 764 a na 1 000 žen s dětmi 2 163 (v obou případech byly při výpočtu odečteny ženy s nezjištěným počtem dětí). Stejně jako na republikové úrovni jsou i v Pardubickém kraji ženy nejčastěji matkami dvou dětí. Model rodiny se dvěma dětmi tak nadále přetrvává, a to i za v současnosti velmi nízké porodnosti. Při sčítání v roce 2001 v kraji zaujímaly ženy se dvěma dětmi mezi ženami ve věku 15 a více let 41,4 %, z toho nejvyšší procentní zastoupení v členění podle pětiletých věkových skupin měly ve věku 35 – 39 let (58,2 %). Druhou nejpočetnější skupinu tvořily bezdětné ženy (17,3 %), třetí místo obsadily ženy s jedním dítětem (15,4 %). Procentnímu zastoupení matek jednoho dítěte se blížil podíl žen se třemi dětmi (14,5 %), čtyři a více dětí porodilo 5,2 % žen, u 6,2 % žen nebyl počet narozených dětí zjištěn. Vzhledem ke změnám v populačním chování nejmladší generace žen lze předpokládat, že v budoucnosti se bude procento žen s jedním dítětem (případně bezdětných) zvyšovat.

Ve struktuře žen podle rodinného stavu byl zjištěn nejvyšší podíl matek dvou dětí u vdaných (54,8 %), mezi rozvedenými ženami byl tento podíl nižší o 9 procentních bodů a u ovdovělých (bez započtení nezjištěného rodinného stavu) o 10,5 procentního bodu. Bezdětné ženy tvořily nejpočetnější skupinu u svobodných (70,2 %). Převaha bezdětných svobodných žen byla zaznamenána nejen v nejmladších věkových kategoriích (předpoklad naplnění mateřství v budoucnosti), ale také u žen, které svůj reprodukční věk již překročily. Pravděpodobnost mateřství i samotná plodnost je u svobodných tedy mnohem nižší než u ostatních žen. Podíl žen s jedním dítětem je mezi všemi kategoriemi rodinného stavu nejvyšší u rozvedených (26,0 %), přičemž vyšší než padesátiprocentní zastoupení mají rozvedené ženy s jedním dítětem ve věkové kategorii do 30 let.

Tab. 3.4.2 Ženy ve věku 15 a více let podle počtu dětí, věku a rodinného stavu

Výrazná diferenciace plodnosti žen v členění podle věku a rodinného stavu je patrná rovněž z hodnot poměrového ukazatele počet dětí na 1 000 žen (viz tabulka A7 v příloze). Nejnižší relativní hodnoty jsou zcela logicky charakteristické pro mladé svobodné ženy, které jsou na počátku reprodukčního věku. Vysoká plodnost je především u vdaných či rozvedených žen patrná ve věku 45 – 49 let. Jedná se totiž nejčastěji o matky dětí narozených v sedmdesátých letech, kdy enormně vzrostla porodnost působením řady opatření v politice státu. Vůbec nejvyšší plodnost mezi ženami podle rodinného stavu a věku byla zaznamenána u ovdovělých žen v nejvyšších věkových kategoriích. Pomineme-li 2 sečtené ženy ve věku sto a více let, z nichž každé se narodily 3 děti, byl nejvyšší podíl narozených dětí na 1 000 žen v rozdělení podle pětiletých věkových skupin zjištěn u ovdovělých žen ve věku 80 – 84 let (2 502 dětí). V této skupině jsou ženy, které se nejčastěji stávaly matkami ve čtyřicátých letech minulého století. Údaje charakterizující plodnost žen z hlediska pětiletých věkových skupin a z mnoha dalších hledisek lze získat v samostatné publikaci Plodnost žen vydané v roce 2003.

Graf 4. Počet dětí na 1 000 žen podle rodinného stavu a věku žen

Vývoj plodnosti žen mezi sčítáními v letech 1991 – 2001 je vzhledem k dostupným údajům z minulého sčítání za Pardubický kraj možné charakterizovat u vdaných žen. Přestože bylo při sčítání v roce 2001 zjištěno u vdaných žen o 15 310 živě narozených dětí méně než v roce 1991, průměrný počet narozených dětí na 1 000 vdaných žen se v uvedeném období zvýšil z 2 029 na 2 038. Na tomto vývoji se podílely především změny ve struktuře žen podle rodinného stavu spojené s výrazným poklesem podílu vdaných ve prospěch svobodných či rozvedených. Ve struktuře vdaných žen podle počtu narozených dětí se od roku 1991 snížil podíl bezdětných z 5,6 % na 4,1 %. Kleslo i procentní zastoupení žen s jedním dítětem (z 18,4 % na 17,3 %), třemi dětmi (z 17,9 % na 17,6 %) a čtyřmi a více dětmi (z 5,7 % na 4,8 %). Podíl žen se dvěma dětmi od roku 1991 naopak vzrostl z 51,5 % na 54,8 %.

Průměrný počet narozených dětí připadajících na 1 000 vdaných žen se liší také v závislosti na pořadí a délce trvání manželství. U poprvé vdaných žen činila hodnota tohoto ukazatele 2 020 (z toho v manželstvích s délkou trvání do 4 let pouze 870), u žen v opětovném manželství byla 2 215 (z toho nejvíce v manželstvích desetiletých a starších: 2 306). Kromě počtu všech narozených dětí vyplňovaly při sčítání vdané, rozvedené či ovdovělé ženy patnáctileté a starší také počet dětí narozených v nynějším nebo posledním manželství. Tyto údaje však nemohly být v důsledku zásahu Úřadu pro ochranu osobních údajů zveřejněny.

Dosud zmiňovaný rodinný stav vyjadřuje právní stav (de iure). Díky údajům ze sčítání lze získat informace rovněž o skutečném soužití partnerů nepodloženém právním svazkem, které je označováno jako faktické manželství. K 1. 3. 2001 žilo v Pardubickém kraji ve faktickém manželství 5 033 žen, z toho u 4 622 žen byl zjištěn počet narozených dětí (v úhrnu 8 125). Na 1 000 žen žijících v nesezdaném soužití tedy připadalo 1 758 dětí, což je mnohem nižší hodnota ve srovnání s relativním počtem dětí u vdaných žen (2 038) i u žen úhrnem (1 764). Nižší plodnost ve skupině žen žijících v partnerském svazku je patrná také při porovnání jednotlivých podílů podle počtu narozených dětí. Oproti průměru dosahovaného mezi všemi ženami patnáctiletými a staršími je u žen žijících ve faktickém manželství o 6,4 procentního bodu více žen s jedním dítětem a naopak o 9,6 procentního bodu méně žen se dvěma dětmi. Zastoupení žen bezdětných či se třemi dětmi je jen nepatrně nižší, ženy se čtyřmi a více dětmi převažují oproti průměru o 2,4 procentního bodu.

Tab. 3.4.3 Ženy ve věku 15 a více let podle počtu dětí, věku a nejvyššího ukončeného vzdělání

Téměř polovinu (48,3 %) všech žen žijících ve faktickém manželství tvoří rozvedené ženy, jejichž podíl narůstá především po třicátém roce života a po padesátém roce se začíná snižovat. Druhou nejpočetnější skupinu preferující partnerské soužití představují svobodné ženy (32,2 %), pro něž je typické zastoupení v nejmladších věkových kategoriích. Z celkového počtu 1 619 svobodných žen žijících ve faktickém manželství bylo 78,1 % žen do třiceti let. Naopak mezi ovdovělými ženami, které se na celkovém počtu žen žijících v nesezdaném soužití podílejí 17,2 %, byly tři čtvrtiny ve věku padesát a více let. Ve faktickém manželství žilo k datu sčítání také 79 vdaných žen. Další informace o faktických manželstvích jsou součástí samostatné kapitoly o domácnostech.

Diferenciace plodnosti žen je patrná také v závislosti na nejvyšším ukončeném vzdělání. Z hodnot ukazatele počtu narozených dětí na 1 000 žen (viz tabulka 3.4.3) vyplývá, že s rostoucím vzděláním plodnost žen v průměru klesá. U vysokoškolaček či žen se středním vzděláním s maturitou (vč. vyššího) připadá v průměru na 1 000 žen o 468 dětí méně než u žen se základním vzděláním (vč. neukončeného či bez vzdělání) a středním vzděláním bez maturity (vč. vyučených). Ženy absolvující vyšší stupně vzdělání dávají častěji přednost budování kariéry a nemají přílišné tendence zakládat velmi početnou rodinu. Stejně jako v krajském průměru, jsou i ve všech skupinách podle nejvyššího ukončeného vzdělání nejvíce zastoupeny ženy se dvěma dětmi, z toho nejvíce mezi absolventkami středních odborných škol bez maturity vč. vyučených bez maturity (48,6 %). Bezdětné ženy tvoří poměrně početnou skupinu u středoškolaček s maturitou a vysokoškolaček (u obou kategorií 22,2 %). Podíl žen s jedním dítětem je ve srovnání s ostatními skupinami nejvyšší u absolventek vysoké školy (19,3 %). Nejvíce je závislost intenzity plodnosti žen na stupni dokončeného vzdělání zřejmá u žen se třemi a více dětmi. Jestliže ve skupině žen se základním vzděláním (vč. neukončeného, bez vzdělání a nezjištěného vzdělání) zaujímaly ženy se třemi a více dětmi podíl 28,7 %, mezi ženami se středním vzděláním bez maturity byl tento podíl o 7,5 procentního bodu nižší, u maturantek o 17,5 procentního bodu nižší a u vysokoškolaček byl nižší o 19,6 procentního bodu.

Tab. 3.4 .4 Ženy podle počtu dětí, věkových skupin a náboženského vyznání

Data o plodnosti žen zjištěné ze sčítání lze kombinovat rovněž s údaji o náboženském vyznání. V celkovém počtu 217 810 žen patnáctiletých a starších sečtených v roce 2001 v Pardubickém kraji bylo 38,8 % věřících, 52,9 % bez vyznání a u 8,3 % žen nebylo náboženské vyznání zjištěno. V průměru připadalo na 1 000 věřících žen o 473 narozených dětí více než u žen bez vyznání a o 292 narozených dětí více než u žen s nezjištěnou vírou. Relativně vyšší plodnost věřících žen oproti ženám bez vyznání byla prokázána ve všech věkových skupinách uvedených v tabulce 3.4.4 a zároveň téměř ve všech skupinách v rozdělení podle jednotlivých církví. Výjimku tvořily některé velmi málo početné kategorie, jako například Náboženská společnost českých unitářů, Slezská církev evangelická augsburského vyznání, Federace židovských obcí v ČR či Apoštolská církev (letniční hnutí). Naopak u nejpočetněji zastoupené kategorie – Církve římskokatolické – připadalo na 1 000 žen patnáctiletých a starších 2 049 narozených dětí, což je o 487 dětí více než u žen bez vyznání a o 285 dětí více než u úhrnu žen bez ohledu na náboženské vyznání.

Výsledky sčítání umožňují analyzovat plodnost žen také ve vztahu k národnosti. Nejvyšší počet narozených dětí na 1 000 vdaných žen připadal v roce 2001 podle očekávání na romské ženy (3 559). Velmi vysoké hodnoty tohoto ukazatele byly zaznamenány také u vdaných Maďarek (2 371) i Slovenek (2 276). Naopak nejméně narozených dětí na 1 000 vdaných žen byl charakteristický pro příslušnice ukrajinské (1 578), vietnamské (1 613) a ruské (1 659) národnosti. Přestože je plodnost vdaných žen jiné než české (moravské, slezské) národnosti výrazně diferencovaná, celková úroveň plodnosti za Pardubický kraj
(2 038 narozených dětí na 1 000 vdaných žen) tím příliš ovlivněna není. Tato skutečnost je dána naprostou převahou osob české národnosti v populaci kraje.