Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Pardubický kraj

3.3 Rodinný stav

Jestliže při sčítání v roce 1980 tvořili svobodní v Pardubickém kraji 18,2 % všech obyvatel patnáctiletých a starších, v následujících deseti letech se tento podíl zvýšil na 19,8 % a v průběhu další dekády lze sledovat ještě výraznější nárůst podílu svobodných až na 24,7 % v roce 2001. V mužské populaci se procentní zastoupení svobodných zvýšilo v období 1991 – 2001 z 24,5 % na 29,7 %, mezi ženami došlo k nárůstu z 15,5 % na 20,0 %. Zřetelněji jsou tyto změny v zastoupení svobodných patrné uvnitř věkových skupin. Největší obrat nastal u mužů ve věku 25 – 29 let, u kterých se od minulého sčítání zdvojnásobil podíl svobodných (z 25,2 % v roce 1991 na 50,0 v roce 2001). Mnohem výraznější byl tento trend u žen ve věku 20 – 24 let (podíl svobodných žen v této věkové skupině vzrostl ze 32,2 % na 74,2 %).

V návaznosti na prosazující se tendence k nesezdaným soužitím klesal podíl ženatých/vdaných na populaci patnáctiletých a starších ze 67,6 % v roce 1980 na 64,8 % v roce 1991 a následně až na 57,7 % při posledním sčítání. Mezi příčiny odklonu části obyvatelstva od uzavírání sňatků patří nejen dobrovolná volba soužití ve svazku s druhem či družkou, svoji roli zde mohou hrát i finanční důvody spojené s určitým zvýhodněním v pobírání státních příspěvků. Odkládání sňatků do pozdějšího věku se projevilo nejvíce u mužů ve věku 25 – 29 let, u kterých se podíl ženatých snížil od roku 1991 ze 71,1 % na 44,8 %. Mezi ženami ve věku 20 – 24 let pokleslo procentní zastoupení vdaných ze 65,2 % dokonce na pouhých 23,6 %.

Výsledky sčítání poskytují informace také o pořadí manželství osob žijících v manželském svazku. Od roku 1991 se v kraji mírně snížil podíl osob žijících oboustranně v prvním manželství (z 88,5 % z celkového počtu osob žijících v manželství na 87,0 % v roce 2001). Muži i ženy v prvním manželství jsou nejčastěji ve věku do 34 let, v těchto nejmladších věkových skupinách přesahuje podíl osob v prvním manželství 90 % všech sezdaných. S rostoucím věkem se u obou pohlaví procento prvních sňatků snižuje ve prospěch druhého (případně dalších) sňatků. Procentně nejvíce mužů ve druhém manželství je ve věku 55 – 59 let (10,2 %), mezi ženami jsou podruhé vdané nejčastěji ve věku 40 – 44 let a 50 – 54 let (u obou věkových skupin 10,1 %). V nejvyšších věkových skupinách se začíná procento prvních sňatků u mužů i žen opět zvyšovat. Mužů žijících ve třetím manželství bylo v kraji sečteno celkem 787 a žen 754, ve čtvrtém či dalším manželském svazku žilo 73 mužů a 73 žen.

Podle údajů demografických bilancí bylo v letech 1991 – 2000 uzavíráno v kraji průměrně 2 943 sňatků ročně. Maximum v počtu uzavřených sňatků bylo v uvedeném období dosaženo v roce 1992 (3 623), od roku 1994 se počet uzavřených manželství dostává trvale pod třítisícovou hranici, minimum v počtu sňatků nastává v roce 1999 (2 524). U mužů i žen se v průběhu devadesátých let snížilo procentní zastoupení svobodných snoubenců vstupujících do manželství, vzrostl naopak podíl rozvedených snoubenců (zejména u mužů).

Rozvedení se podíleli na obyvatelstvu patnáctiletém a starším při sčítání před dvaceti lety 3,6 %, do roku 1991 se jejich podíl zvýšil na 5,4 %. Ještě vyšší nárůst byl patrný v posledním desetiletí – na 8,1 %. Vzhledem k tomu, že po rozvodu uzavírají muži častěji manželství, je podíl rozvedených v mužské populaci nižší (7,5 %) než u žen (8,7 %). Nejvyšší podíly rozvedených podle pětiletých věkových skupin byly zjištěny u mužů ve věku 45 – 49 let (13,4 %) a u žen ve věku 40 – 44 let (15,0 %). V těchto věkových kategoriích zároveň došlo k nejvyššímu nárůstu podílu rozvedených oproti roku 1991.

Počet rozvodů uskutečněných v letech 1991 – 2000 se v kraji dle demografických údajů pohyboval v průměru kolem 1 388 ročně. Do poloviny 90. let se počet rozvodů neustále zvyšoval (s maximem v roce 1995: 1 510 rozvodů), následuje mírný pokles a návrat na úroveň roku 1991. Počet rozvodů na sto sňatků se od počátku devadesátých let (37,9) až do roku 1995 (56,3) neustále zvyšoval, následuje mírný pokles. Návrat na výchozí úroveň počátku devadesátých let však vlivem klesajícího počtu sňatků nenastal a v roce 2000 bylo v Pardubickém kraji 49,8 rozvodů na 100 sňatků, což je po Zlínském kraji, kraji Vysočina a Jihomoravském kraji čtvrtá nejnižší hodnota mezi všemi kraji České republiky.

Procentní podíl ovdovělých na obyvatelstvu patnáctiletém a starším se v posledních dvaceti letech měnil nejpomaleji ze všech kategorií rodinného stavu: z 10,5 % v roce 1980 na 10,0 % v roce 1991, do posledního sčítání mírně poklesl na 9,1 %. V žádné jiné kategorii však neexistuje tak výrazný rozdíl mezi pohlavími. Zatímco mezi muži byl v roce 2001 podíl ovdovělých pouze 3,0 %, u žen dosahoval 14,9 %. Skutečnost, že v kraji je 5,4 krát více vdov než vdovců, je dána nejen tím, že ženy se dožívají vyššího věku než muži, ale i tím, že muži po ovdovění častěji vstupují do manželství. Svoji roli zde může hrát tendence žen neuzavírat po ovdovění manželský svazek z důvodu zachování příjmu vdovského důchodu. Nejvyšší podíly ovdovělých podle věkových skupin jsou zcela logicky u nejstarších obyvatel, mezi muži ve věku 80 a více let bylo při posledním sčítání 40,9 % vdovců, mezi ženami ve stejné věkové skupině dokonce 83,0 % vdov. Rozdíl v počtu ovdovělých mužů oproti ženám je patrný i u nejmladších věkových kategorií. Mezi muži ve věku 15 –– 29 let bylo 8 vdovců, mladých vdov v uvedené věkové skupině bylo 74. Podrobná struktura obyvatelstva podle pohlaví, rodinného stavu a jednoletých věkových skupin je znázorněna v grafu č. 3 – „stromu života“ – v předchozí kapitole.

Rozdíly v zastoupení jednotlivých skupin obyvatel podle rodinného stavu z územního hlediska jsou dány odlišnou mírou působení mnoha faktorů v této oblasti. Z těch nejvýznamnějších je třeba zmínit věkovou strukturu obyvatel, rozdílný životní styl na venkově oproti velkým městům, více či méně těsné vztahy k tradicím, náboženské vlivy, ale i vlivy ekonomické a v neposlední řadě i míru úmrtnosti na daném území. Pardubický kraj patří k územím s nižším podílem svobodných v populaci patnáctiletých a starších, při posledním sčítání tvořili svobodní menší podíl pouze v kraji Středočeském, Královéhradeckém a Plzeňském. Naproti tomu procentní zastoupení ženatých/vdaných bylo druhé nejvyšší po kraji Vysočina, a to především díky populaci okresu Chrudim, kde se ženatí/vdané podílejí na obyvatelstvu patnáctiletém a starším 58,8 %. Chrudimsko patří zároveň k územím s relativně vyšší religiozitou v kraji a nižší rozvodovostí. Podíl rozvedených je v tomto okrese v rámci kraje nejnižší (6,9 %). Celokrajské procentní zastoupení rozvedených bylo v roce 2001 třetí nejnižší po kraji Vysočina a Zlínském, podíl ovdovělých odpovídal republikovému průměru.