Statistická ročenka Olomouckého kraje
Charakteristika Olomouckého kraje
Olomoucký kraj se rozkládá ve střední části Moravy a zasahuje i do její severní části. Z hlediska územně-správního tvoří spolu se Zlínským krajem oblast Střední Moravy (NUTS 2). Člení se na pět okresů (Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk). Na území Olomouckého kraje bylo stanoveno 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 19 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Olomoucký kraj má na severu 104 km dlouhou mezistátní hranici s Polskem, na východě sousedí s Moravskoslezským krajem, na jihu se Zlínským a Jihomoravským krajem a na západě s krajem Pardubickým.
Geograficky je kraj členěn na severní hornatou část s pohořím Jeseníky s nejvyšší horou Praděd (1492 m n. m.). Jižní část kraje je tvořena rovinatou Hanou. Územím kraje protéká řeka Morava, na jejíž hladině u Kojetína v okrese Přerov je nejníže položený bod kraje (190 m n. m.). Olomoucký kraj nabízí velké množství přírodních zajímavostí. Turisty je hojně navštěvovaná Chráněná krajinná oblast Jeseníky s nejrozlehlejším moravským rašeliništěm Rejvíz, s pětačtyřicetimetrovým Vysokým vodopádem, vodní nádrží a elektrárnou Dlouhé Stráně na vrcholu kopce a dalšími přírodními scenériemi. Zajímavé jsou i lužní lesy v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví s mnohými ohroženými druhy rostlin i živočichů. V Olomouckém kraji leží i řada jeskyní - Javořičské, Mladečské a Zbrašovské aragonitové jeskyně.
Celková výměra kraje 5 158,75 km2 tvoří 6,5 % z celkové rozlohy České republiky. V okresech Jeseník a Šumperk převažuje nezemědělská půda s vysokým zastoupením lesních pozemků (52,1 %), naproti tomu půda okresů Prostějov, Přerov a Olomouc je využívána hlavně zemědělsky a převažuje zde orná půda (62,8 %).
Obyvatelé Olomouckého kraje žijí v 394 obcích, z nichž má 26 přiznaný statut města. V těchto městech bydlí 57,9 % obyvatel. Statutárním městem je krajské město Olomouc, které mělo k 31. 12. 2002 101 624 obyvatel. Většina obcí (88,1 %) je napojena na veřejný vodovod, třetina obcí (32,0 %) má vybudovanou kanalizaci s napojením na čističku odpadních vod. Plyn má zavedeno 83,0 % obcí. Nedořešeným problémem je doposud ochrana proti povodním, aby nedocházelo k opakování situace z roku 1997, kdy Moravu zasáhly ničivé záplavy. Hodnoty měrných emisí nedosahují průměrných hodnot za ČR, životní prostředí můžeme tedy hodnotit jako méně poškozené. Horské a podhorské oblasti mají vynikající kvalitu ovzduší a jsou významným zdrojem pitné vody.
V Olomouckém kraji dochází od roku 1994 k poklesu počtu obyvatel, způsobenému především nižším počtem narozených dětí (5 667 v roce 2002) nad vyšším počtem zemřelých (6 680 v roce 2002) a v posledních dvou letech i vyšším počtem vystěhovalých osob (4 829 v roce 2002) nad přistěhovalými (4 218 v roce 2002). K 31. 12. 2002 měl kraj celkem 636 750 obyvatel, tj. 6,2 % z celkového počtu obyvatel České republiky. Počtem obyvatel na 1 km2 (123,4) se kraj přibližuje průměrné hustotě zalidnění za celou ČR (129,4 osob na km2). V rámci kraje jsou samozřejmě rozdíly, nejmenší hustotu obyvatel má okres Jeseník (58,8 osob na km2) a Šumperk (95,7 osob na km2). Stejně jako v celé ČR i v Olomouckém kraji se projevují následující tendence: v posledních letech klesá počet dětí ve věku 0 – 14 let (15,8 % z celkového počtu obyvatel k 31. 12. 2002), roste počet obyvatel starších 65 let (13,7 % z celkového počtu obyvatel k 31. 12. 2002), tím se zvyšuje průměrný věk obyvatel (39,0 let k 31. 12. 2002), dále roste průměrný věk ženichů (27,6 let v roce 2002) i nevěst (25,3 let v roce 2002) při prvním sňatku, zvyšuje se i počet rozvodů (1 866 v roce 2002) a snižuje se počet sňatků (3 009 v roce 2002), zvyšuje se počet dětí narozených mimo manželství (25,0 % v roce 2002), zároveň se snižuje počet umělých přerušení těhotenství (1 702 v roce 2002) a více než polovina zemřelých (52,3 % v roce 2002) umírá na nemoci oběhové soustavy.
Český statistický úřad již řadu let provádí výběrové šetření pracovních sil zjišťováním údajů v domácnostech respondentů. Podle tohoto šetření, které koresponduje s definicemi a doporučeními Mezinárodní organizace práce (ILO), v roce 2002 měl Olomoucký kraj 317,3 tis. ekonomicky aktivních obyvatel starších 15-ti let, z nichž bylo 286,8 tis. obyvatel zaměstnaných a 30,5 tis. nezaměstnaných. Právě kvůli odlišné metodice zjišťování činila obecná míra nezaměstnanosti (ILO) 9,6 % a byla nižší než registrovaná míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2002, která podle evidence Úřadů práce dosáhla 12,2 %. Nicméně tyto míry nezaměstnanosti řadí Olomoucký kraj společně s Ústeckým a Moravskoslezským krajem mezi kraje s nejvyšší nezaměstnaností v republice.
Bohužel i další ukazatel zaměstnanosti, a to průměrná měsíční mzda zaměstnanců v podnicích, které mají sídlo v Olomouckém kraji a více než 20 zaměstnanců, je nejnižší v celé ČR a dosáhla v roce 2002 na fyzickou osobu 13 373 Kč, přičemž v okrese Jeseník byla výše průměrné měsíční mzdy (11 910 Kč na fyzickou osobu) nejnižší mezi všemi okresy republiky. Podle mimořádného šetření sociální situace domácností, které proběhlo v roce 2001 měl Olomoucký kraj nejvyšší podíl domácností s příjmy nižšími než stanovené životní minimum (5,9 % domácností) v celé ČR a příjem více než poloviny domácností (61,6 % domácností) v kraji byl nižší než dvojnásobek životního minima. V kraji v roce 2002 dosáhla celková hodnota vyplacených sociálních dávek 2 320,2 mil. Kč (6,9 % z celkové částky čerpané z účtů státní sociální podpory pro celou ČR). V prosinci roku 2002 pobíralo důchod 160 261 příjemců. Průměrná výše důchodu 6 575 Kč je druhá nejnižší mezi kraji ČR. V Olomouckém kraji bylo v roce 2002 nemocensky pojištěno 230 288 osob a bylo vyplaceno 1 798,7 mil. Kč dávek nemocenského pojištění. Nově bylo nahlášeno 190 704 případů pracovní neschopnosti, přičemž se rok od roku zvyšuje průměrná doba trvání jednoho případu pracovní neschopnosti (32,7 dní v roce 2002). V roce 2002 se o nemocné v Olomouckém kraji staralo v 10 nemocnicích, 11 odborných léčebných ústavech a dalších zdravotnických zařízeních 2 535 lékařů a 6 855 středních zdravotních pracovníků. Péče o nemocné na nejvyšší úrovni je zabezpečována především ve Fakultní nemocnici Univerzity Palackého v Olomouci, která je vybavena nejnovější léčebnou technikou i širokou vědeckou a výukovou základnou. Péči o zdraví obyvatelstva se věnují i v řadě lázeňských zařízeních rozmístěných po celém kraji, známé jsou lázně v Jeseníku, Velkých Losinách, Teplicích nad Bečvou, Slatinicích, Skalce a další. Síť školských zařízení tvoří 422 mateřských škol, 296 základních škol, 20 gymnázií, 47 středních odborných škol, 41 středních odborných učilišť, 7 vyšších škol. Centrem vzdělání je druhá nejstarší universita v České republice – Universita Palackého v Olomouci. Na její přírodovědecké, pedagogické, lékařské, filozofické, právnické, teologické fakultě a fakultě tělesné kultury studuje přes 13 000 studentů.
Z ekonomického hlediska je Olomoucký kraj oblastí průmyslovou s rozvinutými službami. Ekonomika hanáckých okresů je více stabilní a dostatečně rozmanitá, okres Jeseník a severní část okresu Šumperk však bohužel díky své poloze, dopravní dostupnosti i narušením sociálního a hospodářského života po druhé světové válce (vysídlení německého obyvatelstva) patří k ekonomicky slabším regionům. Na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice se Olomoucký kraj podílel v roce 2001 pouze 4,8 %, v přepočtu na 1 obyvatele dosahoval jen 77,3 % republikového průměru, což je nejhorší pozice mezi kraji.
Jižní a centrální část kraje patří mezi oblasti s nejúrodnější půdou. Průměrné výnosy pěstovaných plodin – ječmene jarního, pšenice ozimé, řepky i technické cukrovky dosahují v celé ČR nejvyšších hodnot. Nepřízeň počasí v posledních letech i nepříznivé ekonomické podmínky pro subjekty zabývající se zemědělstvím snižují každým rokem počet zaměstnanců v zemědělství a také jejich průměrné mzdy patří mezi nejnižší mezi jednotlivými odvětvími. V roce 2002 pracovalo v zemědělských podnicích s 20 a více zaměstnanci 9 961 zaměstnanců a jejich průměrná mzda dosáhla 11 232 Kč.
V Olomouckém kraji působí řada tradičních průmyslových podniků. Na zemědělskou výrobu navazuje množství potravinářských podniků, z dalších odvětví průmyslu je rozvinutý textilní a oděvní průmysl, výroba strojů a zařízení, průmysl optiky a optických zařízení a mnoho dalších. V roce 2002 v Olomouckém kraji sídlilo 147 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. V těchto podnicích pracovalo 51 770 zaměstnanců s průměrnou měsíční mzdou 13 759 Kč. Tržby těchto podniků za prodej vlastních výrobků a služeb z průmyslové činnosti dosáhly 65 201 mil. Kč.
V roce 2002 v Olomouckém kraji mělo sídlo 115 stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci, u nichž pracovalo 8 800 zaměstnanců s průměrnou hrubou měsíční mzdou 15 454 Kč. Hodnota výkonů těchto podniků ze stavební činnosti provedená podle dodavatelských smluv dosáhla 11 579 mil. Kč. V roce 2002 se uskutečnilo mimořádné šetření u fyzických osob podnikajících ve stavebnictví nemajících zaměstnance. V kraji bylo zjištěno 5 541 podnikajících subjektů, jejichž příjmy dosáhly 1 707 mil. Kč. Přesto v kraji v posledních pěti letech klesá výstavba nových bytů (v roce 2002 zahájena stavba 1 532 nových bytů), lidé se více orientují na modernizaci stavajícího bytového fondu (v roce 2002 byla dokončena modernizace v 2 172 bytech). S tím souvisí i pokles počtu vydaných stavebních povolení (8 788 v roce 2002). V roce 2002 investoři se sídlem na území kraje (bez podniků do 20 zaměstnanců, rozpočtových organizací, obcí, okresů a krajů) realizovali hmotné a nehmotné investice v hodnotě 14 200 mil. Kč (3,7 % z celkového množství za celou ČR).
Ve statistickém registru ekonomických subjektů bylo koncem roku 2002 zaregistrováno takřka 123 tis. podniků, organizací a podnikatelů. Největší část tvořili soukromní podnikatelé zapsaní dle živnostenského zákona (75,6 %) a obchodní společnosti (6,3 %).
Dopravní dostupnost kraje zajišťuje 744 km železničních tratí a 3 461 km silnic, z nichž je pouze 11,6 % silnic I. třídy. Olomouc a nedaleký Přerov jsou významným železničním uzlem, hustá železniční síť je vedena rovnoměrně celým územím kraje a její hustota 0,14 km/km2 je vyšší než v celé ČR (0,12 km/km2). Naproti tomu hustota silnic (0,67 km/km2) je menší než průměrná hustota v celé ČR (0,70 km/km2) a silniční síť je samozřejmě hustější v jižní rovinaté části kraje. Spojení vnitrozemí s okresem Jeseník je nedostatečné, zajišťované pouze dvěma průsmyky – Červenohorským a Ramzovským sedlem. V blízkosti Olomouce se nachází letiště pro malá dopravní letadla, které získalo statut mezinárodního letiště.
Podle počtu zjištěných trestných činů na 1000 obyvatel měl Olomoucký kraj v roce 2002 po kraji Vysočina a Zlínském kraji nejnižší hodnotu (25,9 %). V kraji bylo spácháno 16 535 trestných činů, objasněno bylo 8 919 trestných činů. V roce 2002 došlo v Olomouckém kraji k 9 089 dopravním nehodám, při nichž bylo usmrceno 91 osob a zraněno 1 933 osob, dále 6 osob zemřelo a 55 se zranilo u 1 045 požárů.
Olomoucký kraj patří mezi kraje nejméně vybavené ubytovacími zařízeními. Podle posledního šetření v odvětví pohostinství a ubytování z roku 2001 poskytovalo ubytovací služby 728 zařízení, rozmístěných především v turisticky navštěvovaných okresech Jeseník a Šumperk. Počtem lůžek v ubytovacích zařízeních na 1000 obyvatel kraje (37,3) je Olomoucký kraj třetí nejmenší v celé ČR. Region nabízí řadu zařízení pro turistické vyžití. Kromě přírodních krás je zde řada historických památek – hradů Bouzov, Helfštýn, Šternberk, zámků – Úsov, Tovačov, Velké Losiny, Jánský vrch, Náměšť na Hané, desítky muzeí a galérií. Navštěvované je především krajské město Olomouc s druhou největší městskou památkovou rezervací, kde je chráněn rozsáhlý soubor historických, architektonicky a umělecky významných objektů na zachovalém půdorysu středověkého města. Nejvýznamnější památkou v Olomouci je barokní Sloup Nejsvětější Trojice na centrálním náměstí, který byl v roce 2000 zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Olomouc se dále pyšní řadou církevních staveb, v rozlehlých parcích se pořádají výstavy květin a rostlin s názvem Flora Olomouc. V blízkosti Olomouce leží známé poutní místo s bazilikou Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku a nedaleko odtud zoologická zahrada, která se v rámci Evropského záchranného programu podílí na záchraně řady ohrožených druhů zvířat. K nejvýraznějším národopisným oblastem v ČR patří Haná s charakteristickými bohatými kroji, nářečím, tanci a písněmi. O zachování lidových zvyků na Hané se starají desítky národopisných a tanečních souborů, pořádají se folklorní přehlídky a festivaly v Náměšti na Hané, v Prostějově, v Kojetíně a dalších místech regionu. V Olomouckém kraji je i řada příležitostí ke sportování. Bylo již vyznačeno přes 1500 km cyklistických tras, které se napojují na dvě mezinárodní dálkové cyklotrasy – Jantarovou (spojující Vídeň, Brno, Ostravu a Krakov) a Moravskou (spojující Bratislavu, Uherské Hradiště, Jeseník a Wroclav). K vodním sportům je možno využít řadu moderních bazénů, přírodních koupališť i přehradu v Plumlově. V Prostějově a v Přerově jsou známá tenisová střediska. Po celém kraji jsou rozmístěna fitness a aerobic centra, jezdecké areály, vzniká řada bowlingových a squashových heren. Mnohé návštěvníky přilákají i závodní speciály na trati Ecce Homo u Šternberka, diváci mohou sledovat fotbalová i hokejová utkání na vybavených hřištích a zimních stadionech rozmístěných po celém regionu. Pro zimní sporty je upravena řada sjezdovek a lyžařských stop v Jeseníkách v nejznámějších areálech Červenohorské sedlo, Petříkov, Ostružná, Ramzová a mnoha dalších. Pro krásnou přírodu navštěvuje Jeseníky velké množství turistů i v ostatních ročních obdobích.
Olomoucký kraj je regionem s bohatou historií, s pestrou a malebnou přírodou, s množstvím kulturních, sportovních i rekreačních příležitostí. Ekonomika regionu je zaměřena na tradiční zemědělství, zpracovatelský průmysl a služby. Předpokladem pro další rozvoj regionu je strategicky výhodná poloha, dopravní dostupnost, rozvinutá infrastruktura, dostatek kvalifikovaných pracovních sil i vstup zahraničních investorů. Díky realizacím dlouhodobých strategických plánů se ekonomická situace v Olomouckém kraji postupně zlepšuje a vzestupná tendence má pokračovat i v následujících letech.