Metodické vysvětlivky

Výkaz byl součástí Programu statistických zjišťování na rok 2005 (vyhláška č. 576/2004 Sb.). Zpravodajská povinnost se vztahovala na zpravodajské jednotky zařazené do výběru, tj. na všechny podniky právnických osob, samostatně hospodařící rolníky (SHR), podnikatele i fyzické osoby, kteří naplňují prahové hodnoty zjišťování. Ty byly stanoveny shodně s Agrocenzem AGC 2000:

1 ha obhospodařované zemědělské půdy vlastní nebo pronajaté, nebo
10 arů vinic, nebo
15 arů intenzivních plodin (sady, zelenina, květiny), nebo
3 ary zakrytých ploch, nebo
1 kus skotu, nebo
2 kusy prasat, nebo
4 kusy ovcí a koz, nebo
50 kusů drůbeže, nebo
100 kusů králíků nebo kožešinových zvířat.

Podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, byly zpravodajské jednotky (ZJ) – podnikatelské subjekty povinny poskytnout všechny požadované údaje. Fyzické osoby hospodařící bez osvědčení SHR nebo živnostenského listu byly ze zákona povinny vyplnit identifikační údaje a oddíly ZC06 až ZC16, zodpovězení dalších oddílů bylo u nich dobrovolné. Ochrana důvěrnosti údajů je zaručena zákonem.

Zpracované tabulky jsou sumarizací dat jednotlivých oddílů výkazu po dopočtech. Číslování tabulek většinou odpovídá oddílům výkazu.

Tab. 1 Hospodařící subjekty v zemědělství podle právních forem k 30. 9. 2005

Tabulka obsahuje přehled počtu hospodařících subjektů v zemědělství a výměru obhospodařované zemědělské půdy v členění podle jednotlivých právních forem.

Tab. 2 Zaměření zemědělské činnosti

Zpravodajské jednotky jsou zde zatříděny podle převažujícího zaměření své zemědělské výroby podle jednotné Odvětvové klasifikace ekonomických činností. Za převažující považujeme tu výrobu, která představuje alespoň dvě třetiny tržeb ze zemědělské činnosti jednotky. Pěstování chmele nebo čekanky není považováno za samostatnou specializovanou výrobu a je přiřazeno ke kódu 0111. Pěstování zeleniny (kód 01121) neobsahuje brambory, čekankové puky, hrách a boby, hlízy s vysokým obsahem škrobu nebo inulinu a houby. Pěstování ovoce (kód 01131) zahrnuje ořechy a vinnou révu. Pěstováním polních plodin pro technické využití (kód 01133) se rozumí např. pěstování řepky na bionaftu, cukrové řepy na etanol, rychle rostoucích dřevin na biomasu. Do chovu drobných hospodářských zvířat (kód 01251) patří chov králíků, nutrií, hlemýžďů, chov včel a produkce medu, chov bource morušového, dešťovek, holubů, bažantů, křepelek, vodních plazů a žab. Chov kožešinových zvířat (kód 01252) zahrnuje i produkci surových kožešin.

Tab. 3 Pracovníci podle věku za období říjen 2004 až září 2005

Tabulky o pracovních silách obsahují údaje za roční období od 1. 10. 2004 do 30. 9. 2005. Údaje byly sledovány v několika oddílech výkazu, a to odděleně za podniky fyzických osob a právnických osob. Výsledné tabulky za zemědělství vznikly sloučením příslušných oddílů výkazu.

V podnicích fyzických osob jsou podle metodiky EU do pracovních sil zahrnuti všichni pracující i vypomáhající členové rodiny starší 15 let, dále nerodinní pracovníci placení zemědělským podnikem, kteří ve sledovaném období pravidelně vykonávali zemědělské práce.

Jsou to:

rodinní příslušníci hospodáře bez zaměstnaneckého vztahu
rodinní příslušníci hospodáře v zaměstnaneckém vztahu
ostatní pracovníci hospodářství bez příbuzenského vztahu v zaměstnaneckém vztahu k hospodářství.

Rodinnými příslušníky hospodáře se rozumí manželský partner, jeho potomci a obojí rodiče včetně příbuzných získaných uzavřením manželství nebo adopcí, bratři a sestry hospodáře a jeho manželského partnera. I když tyto osoby nežijí ve společné domácnosti s hospodářem, patří do oddílu bez ohledu na to, zda pracují pravidelně nebo ne a zda dostávají za svou práci mzdu či nikoli.

Podniky právnických osob vykázaly údaje za své pracovníky v hlavním zaměstnání, a to za zaměstnance i pracující majitele, pro které je práce v zemědělském podniku jediným nebo hlavním zaměstnáním.

Sezónní pracovníci, sledovaní v obou skupinách podniků, jsou nepravidelně zaměstnávaní pracovníci, kteří pracují nárazově v pracovních špičkách nebo vedle svého hlavního zaměstnání v jiném podniku. Přepočet práce sezónních pracovníků na odpracované dny byl vypočten z jejich celkového počtu odpracovaných hodin za sledované období vydělením 8 (délkou plné denní zákonné pracovní doby v hodinách).

Věková struktura je uvedena za pracovníky zaměstnané v zemědělských podnicích ve sledovaném období bez ohledu na velikost pracovního úvazku a za pracovníky, kteří patří do rodiny hospodáře bez ohledu, zda jsou zaměstnáni nebo ne.

Tab. 4 Pracovníci podle počtu odpracovaných hodin za období říjen 2004 až září 2005

Údaje o pracovnících jsou členěny podle počtu odpracovaných hodin během sledovaného období. Za základ ročního fondu pracovní doby byl stanoven počet 1 800 hodin. Vychází z ročního počtu pracovních dní s osmihodinovou pracovní dobou po odpočtu minimálního zákonného nároku na dovolenou a průměrného počtu neodpracovaných dnů pro pracovní neschopnost. Tento počet odpovídá práci na plný pracovní úvazek.

Tab. 5 Pracovníci přepočtení na plně zaměstnané (AWU)

Údaje v tabulce vyjadřují spotřebu práce v zemědělství po přepočtu pracovníků zatříděných do kategorií podle počtu odpracovaných hodin. Roční fond pracovní doby je stanoven na 1 800 hodin a vychází z ročního počtu pracovních dní s osmihodinovou pracovní dobou po odpočtu minimálního zákonného nároku na dovolenou a průměrného počtu neodpracovaných dnů pro pracovní neschopnost.

Údaje vznikly z tabulky 4 vynásobením počtu pracovníků příslušným koeficientem dané kategorie. Kategorie do 449 hodin – 0,125; 450 až 899 hodin – 0,375; 900 až 1 349 hodin – 0,625; 1 350 až 1 799 hodin – 0,875; 1 800 a více hodin – 1,0.

Tab. 6 Obhospodařovaná zemědělská půda

Tabulka obsahuje výměry obhospodařované zemědělské půdy, z toho orné, v ha na 2 desetinná místa. Vlastnictví k nemovitostem je podle katastrálního zákona č. 265/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, evidováno zápisem vlastnického práva v katastru nemovitostí, případně podpůrně (kupní nebo darovací smlouvou včetně návrhu na vklad práva k nemovitosti do katastru nemovitostí, nebo potvrzením o nabytí dědictví, nebo rozhodnutím pozemkového úřadu o restitučním řízení podle zákona č. 229/1991Sb., o půdě). Za pronájem považujeme výměru, kterou podnik poskytuje na základě písemné nebo ústní dohody podle předem stanovených podmínek jinému hospodáři, za nájem výměru najatou od jiných s obdobnými náležitostmi.

Zemědělská půda je souhrnem druhů pozemků sloužících zemědělskému výrobnímu procesu a tvoří ji následující kultury: orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, sady, trvalé travní porosty, jiné trvalé kultury. Do orné půdy patří pozemky využívané pro pěstování zemědělských plodin v osevních postupech včetně pozemků dočasně zatravněných nebo s víceletými krmnými plodinami, plochy skleníků, pařenišť a fóliovníků. Započítává se sem i úhor, který tvoří plochy ponechané na regeneraci obvykle jeden vegetační rok. Úhor může být buď bez jakýchkoliv plodin, nebo se spontánní přirozenou vegetací nebo může být oset výhradně za účelem zeleného hnojení. Úhor je zapojen do systému střídání plodin, považuje se proto za zemědělskou půdu využívanou.

Nevyužívaná zemědělská půda představuje plochy dříve používané jako zemědělská půda, které se dlouhodobě neobdělávají z hospodářských, společenských nebo jiných důvodů (orná půda není již zapojena do systému střídání plodin).

Tab. 7 Ovocné stromy (keře), výměra ovocných sadů

V tabulce se sledují počty ovocných stromů nebo keřů v členění podle jednotlivých druhů, a to všech, tj. plodících, nově vysázených i přestárlých. Údaj ve sloupci 1 zahrnuje celkový počet stromů (keřů) včetně stromů v zahradách a dvorech, na mezích, kolem cest apod. Za intenzivní považujeme sady s pravidelným ošetřováním a produkcí převážně pro tržní účely.

Výměra obhospodařovaných sadů z tabulky 12 je zde podrobně rozvedena podle jednotlivých druhů ovoce. Na příslušných řádcích se k počtu stromů (keřů) ve sloupcích 2, 3 vztahuje výměra ve sloupcích 4, 5.

Tab. 8 Zakryté plochy

Tabulka sleduje jednotlivé druhy zakrytých ploch v členění podle jejich užití.

Tab. 9 Zvláštní režimy hospodaření, půda uváděná do klidu s dotacemi

Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se za zvláště chráněná území považují národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace a přírodní památky.

Podle zákona č. 254/2001 Sb., patří do ploch se zvláštními režimy z titulu ochrany vod ochranná pásma stanovená k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů povrchových nebo podzemních vod určených k zásobování pitnou vodou.

Méně příznivé oblasti jsou uvedeny v příloze nařízení vlády č. 241/2004 Sb., o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními.

Výměra orné půdy převáděná na trvalé travní porosty je kvalifikována jako půda uváděná do klidu s nárokem na dotace podle nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenvironmentálních opatření).

Výměra zemědělské půdy zalesněná a půda s rychle rostoucími dřevinami - Jedná se o uvádění zemědělské půdy do klidu s nárokem na dotace podle nařízení vlády č. 308/2004 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychle rostoucích dřevin na orné půdě určených pro energetické využití.

Výměra zemědělské půdy s bylinami pro energetické využití (např. šťovík – Rumex OK2 Uteuša).

Tab. 10 Ekologické zemědělství a jeho rozsah

Ekologické zemědělství je druhem zemědělského hospodaření, které se vyznačuje šetřením přírodních zdrojů a omezením či zákazy používání látek a postupů, které zatěžují životní prostředí. Chov zvířat probíhá v souladu s jejich etologickými požadavky, je regulováno používání veterinárních léčiv a používají se šetrné zpracovatelské postupy.

Zemědělec (podnik) provozuje ekologické zemědělství, pokud je registrován nebo má podánu žádost a je v přechodném období a postupuje podle zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů a podle nařízení Rady (ES) č. 2092/1991 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin. Žádost je možno podat buď jen pro pěstování rostlin, nebo pro pěstování rostlin i chov hospodářských zvířat, nebo jen pro chov zvířat, pokud již nabylo právní moci rozhodnutí o registraci pro pěstování rostlin.

Ekofarma je uzavřená hospodářská jednotka zahrnující pozemky, hospodářské budovy, provozní zařízení, případně hospodářská zvířata sloužící ekologickému zemědělství.

Přechodné období (konverze) je doba, v průběhu které se uskutečňuje přeměna zemědělského hospodaření na ekologické. Začíná dnem přijetí podané bezvadné žádosti na Mze a končí vydáním rozhodnutí Mze o registraci žadatele.

Počet ekologických chovů (chov skotu, prasat, drůbeže) se vyčísluje ze všech chovů celého podniku, tzn. i těch, které nejsou provozovány jako ekologické.

Do tabulky jsou zahrnuty i údaje z oddílu 11 dotazníku.

Tab. 12 Využití půdy

Tabulka obsahuje osevní plochy zemědělských plodin pěstovaných ve sledovaném roce jako hlavní plodina, plochy meziplodin se nesledují. Do osevních ploch se zahrnují především osevy na orné půdě, patří sem ale i osevy v sadech, zahradách a na dočasně rozoraných trvalých travních porostech. Plochy následných vedlejších plodin se sledují zvlášť na konci oddílu.

Polní produkcí se rozumí pěstování zeleniny (jahod) v systému střídání zemědělských plodin.

Zahradnickou produkcí se rozumí pěstování zeleniny (jahod) v systému střídání pouze zahradnických plodin. Plochy využívané v daném roce pro pěstování zeleniny jsou uvedeny pouze jednou bez ohledu na počet sklizní.

Mezi ostatní plodiny na orné půdě je zahrnuta výměra orné půdy s bylinami pro energetické využití (plocha šťovíku z oddílu ZC09 výkazu).

Zahradami rozumíme pozemky, na kterých se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní spotřebu, dále pozemky souvisle osázené ovocnými stromy nebo ovocnými keři až do výměry 0,25 ha, které zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.

Trvalé travní porosty zahrnují i výměru orné půdy převáděnou na trvalé travní porosty.

Mezi jiné trvalé kultury se zahrnují trvalé porosty pěstované ve volné krajině, zejména materiál na pletení košů nebo vyplétání proutěného nábytku, např. proutí.

Lesní pozemky celkem jsou plochy pokryté lesními stromy nebo keři a lesní školky na lesní půdě pro nekomerční účely (sloužící pro vlastní potřeby zemědělského podniku). Je zde zahrnuta i výměra zemědělské půdy zalesněná a výměra zemědělské půdy s rychle rostoucími dřevinami.

Ostatní plochy jsou pozemky neuvedené v předcházejících druzích, mající jiný druh využití. Patří sem parky, dvory, cesty, účelové komunikace, parkovací, manipulační a skladové plochy apod.

Následné vedlejší plodiny zahrnují plodiny seté po hlavní plodině (nebo před ní) a sklízené během 12ti měsíčního sledovaného období. Pokud se pěstuje více plodin po sobě, uvádí se plocha za každou vedlejší (nebo předcházející) plodinu. Nezahrnují se velkoprodukce zeleniny, plodiny pěstované pod sklem a domácí zahrady.

Tabulky 13 až 16 uvádí počty hospodářských zvířat, která se v den zjišťování nacházejí ve vlastnictví nebo držení zemědělského podniku. Tato zvířata nemusí být bezprostředně majetkem vlastníka podniku. Zahrnují se i zvířata ustájená v zemědělském podniku pro druhou osobu (např. koně).

Tab. 13 Skot k 30. 9. 2005

V kategorii býčci a jalovičky do jednoho roku jsou uvedeny počty býčků (jaloviček) do 1 roku včetně telat.

Do skupiny jalovice užitkové a plemenné nad 1 rok do 2 let a nad 2 roky patří jalovice ještě neotelené (zapuštěné i nezapuštěné).

Dojné krávy jsou krávy chované výlučně nebo hlavně pro produkci mléka určeného pro lidskou spotřebu nebo pro zpracování na mlékárenské výrobky.

Krávy bez tržní produkce mléka, krávy jateční a ve výkrmu jsou pro své plemeno nebo konkrétní vlastnosti chovány výlučně nebo hlavně pro produkci telat a jejich mléko není určené pro lidskou spotřebu nebo pro zpracování na mlékárenské výrobky. Patří sem i ostatní brakované krávy.

Tab. 16 Koně a ostatní zvířata k 30. 9. 2005

Tabulka uvádí počty koní včetně jezdeckých a závodních koní a koní využívaných pro zájmovou činnost rodinných příslušníků hospodáře.

Tab. 17 Přírodní hnojiva a jejich uskladnění

Skladovacím zařízením v případě hnoje se rozumí pouze zpevněné hnojiště na nepropustném povrchu se zábranou pro odtékající tekutinu. Plocha stájí s hlubokou podestýlkou ani polní hnojiště se nezapočítávají. Skladovacím zařízením pro močůvku nebo kejdu se rozumí otevřená nebo krytá nádrž.

Skladovací kapacita je vyjádřena počtem měsíců, po kterou může skladovací zařízení pojmout hnojivo vzniklé v podniku bez jeho úniku a bez znečištění okolí, a to podle jednotlivých druhů statkových hnojiv živočišného původu.

Tab. 18 Stroje a zařízení k 30. 9. 2005

V tabulce je uveden celkový počet strojů ve vlastnictví zpravodajské jednotky (včetně finančního leasingu) bez ohledu na jejich technický stav a provozuschopnost.

V kategorii traktory kolové a pásové rozdělené podle výkonu jsou uvedeny pouze dvounápravové traktory a malotraktory.

Kultivačními stroji a plečkami se rozumí všechny typy strojů na plošné kypření a předseťovou přípravu půdy.

Sklízecí mlátičky a sklízeče brambor jsou stroje s vlastním pohonem, traktorem tažené nebo traktorem nesené, určené pro sklizeň příslušné plodiny. Sklízecí mlátičky jsou rovněž určeny pro sklizeň obilovin vč. kukuřice na zrno, luskovin, olejnin a semen trav.

Sklízeče řepy plně mechanizované jsou stroje, které provádějí v jedné operaci ořezávání chrástu i sklizeň bulev. Pokud se pro dělenou sklizeň použije několik strojů s různými funkcemi, pak se tyto různé stroje započítávají jako stroj jediný.

Mezi zavlažovací zařízení stabilní a pojízdné, přenosné se počítají zavlažovací zařízení používaná pro pěstování polních plodin, ne při zahradnické velkoprodukci zeleniny nebo ve sklenících. Zavlažovací zařízení stabilní nelze během vegetační doby přemisťovat na jiný pozemek, přenosné nebo pojízdné zařízení je možno přemístit na jiné pole.

Tab. 19 Služby pro zemědělství

Obsahuje počty zpravodajských jednotek podle druhů zemědělských prací, na které si na smluvním základě služby najímají a které služby pro zemědělství naopak poskytují.

Službami v živočišné výrobě se rozumí testování stáda, kastrování, sexování drůbeže, pasení zvířat, čištění ustajovacích prostor, umělá inseminace.

Tab. 20 Mimozemědělské činnosti zpravodajské jednotky

Mimozemědělské činnosti pro rozvoj venkova pokrývají všechny výdělečné činnosti, které nemají charakter zemědělských prací a pro zpravodajskou jednotku mají ekonomický přínos. Činnosti prováděné pouze pro potřebu hospodářství se sem nezařazují.

Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů se uvádí, pokud je elektrická energie vyráběna pro trh v technických jednotkách (kJ). Nepatří sem energie vyrobená pro vlastní spotřebu ani prodej energetických surovin (slámy, dřeva) na výrobu energie.

Obchodní činnost zahrnuje i přímý prodej vlastních zemědělských výrobků ve vlastní prodejně nebo odběratelům přímo z provozu.

Jiná mimozemědělská činnost zahrnuje např. smluvní práce prováděné zpravodajskou jednotkou při odstraňování sněhu, čištění obcí, ochraně životního prostředí apod.

Tab. 21 Zpracování vlastních výrobků, poskytování služeb

Tabulka obsahuje naturální množství zemědělských produktů vlastní výroby (ne konečných výrobků z nich), zpracovaných v období od října 2004 do září 2005 zemědělskými prvovýrobci ve vlastních výrobnách, např. na masné výrobky, mléčné výrobky, loupané brambory pro velkoodběratele, bramborové lupínky, marmelády, ovocné šťávy, víno, krmiva.

Poskytování služeb zpravodajskou jednotkou externím odběratelům je měřeno finančním přínosem služeb (tržbami).

Tab. 22 Vlastní spotřeba zemědělských výrobků v domácnosti (podniku)

Patří sem výrobky z vlastní produkce spotřebované v období od října 2004 do září 2005 jako potraviny v domácnostech nebo podnicích zemědělských výrobců, dále výrobky z vlastní produkce zpravodajských jednotek, které jsou vydávány jako naturální mzda pracovníkům.

Tab. 23 Doplňující ukazatelé o zdrojích vody a zavlažování

Tabulka zahrnuje doplňující ukazatele o zdrojích vody a zavlažování – zdroj vody pro podnik, způsob likvidace odpadních vod, zavlažovatelná plocha, zavlažovaná plocha, původ vody používané ke zavlažování a způsob zavlažování.

Způsob likvidace odpadních vod se týká odpadních vod hospodářských objektů, ne domácnosti hospodáře. Objekty pouze pro rostlinnou výrobu mohou být výjimečně bez produkce odpadních vod.

Zavlažovatelnou plochou se rozumí plochy s možností závlahy.

Zavlažovaná plocha představuje skutečně zavlažované plochy za sledované období.

Výběr a metodika dopočtu

Výběr

Výběr farem proběhl na dvou úrovních. Plošně a kombinací výběrového a plošného šetření a jeho základnu tvořil registr farem vedený na ČSÚ.

(i) Pro plošné šetření byly určeny všechny v registru zahrnuté farmy právnických osob a dále farmy fyzických osob, jejichž poslední známý standardní příspěvek na úhradu (dále jen SGM) přesahoval hranici 1 250 000 Kč, to znamená farmy částečně zahrnuté do třídy ekonomické velikosti 07 a všechny ze tříd 08 až 10.

(ii) Do výběrového šetření byly zařazeny farmy fyzických osob, jejichž poslední známý SGM nedosahoval 1 250 000 Kč nebo byl neznámý. Výběr proběhl ve dvou krocích. V prvém kroku byl vytvořen základní soubor 6 382 základních územních jednotek (dále jen ZUJ). ZUJ je totožná s obcí s výjimkou statutárních měst, u nichž ZUJ představuje městskou část nebo čtvrť. Každé ZUJ byla přisouzena váha daná počtem v ní hospodařících farem fyzických osob, jejichž SGM nedosahoval 1 250 000 Kč. Tento údaj byl převzat z registru farem ČSÚ. Dalšími parametry každé ZUJ byla příslušnost ke kraji na úrovni NUTS3 a výrobní zemědělské oblasti (dále jen VZO), vyjadřující určitou kombinaci nadmořské výšky a přírodních podmínek. ZUJ se shodnou VZO a NUTS3 vytvářely jednotlivá strata. Ze součtu vah za jednotlivé ZUJ pak byla odvozena celková váha strata, to je počet fyzických osob pod prahem 1 250 000 Kč SGM. Výběr byl zaměřen na ZUJ a ve vybraných ZUJ pak byly plošně šetřeny všechny fyzické osoby splňující prahové hodnoty šetření.

Vlastní výběr obcí byl proveden generátorem náhodných čísel v programovém prostředí Visual FoxPro. Z výběru byly vyloučeny ZUJ šetřené v rámci FSS 2003 a výběr ZUJ byl ve stratu ukončen v následujícím kroku po překročení zpravidla cca 70 % z celkové váhy strata. Úhrnem tak bylo vybráno 4 358 ZUJ. Z 49 613 v registru v této kategorii obsažených jednotek bylo takto vygenerováno 35 255 farem hospodařících pod prahem 1 250 000 Kč SGM.

Celkem tak bylo ze všech jednotek považovaných v registru farem ke dni výběru za aktivní vybráno k šetření 40 374 právnických a fyzických osob. Navíc byly v těchto ZUJ osloveny ještě další fyzické osoby získané z jiných zdrojů (například z RES nově vzniklé subjekty se zemědělskou OKEČ) jako potenciálně zemědělsky hospodařící.

Celkem se navrátilo 30 805 aktivně hospodařících zemědělských subjektů, které překročily prahové hodnoty zjišťování. Získané údaje za tyto ZJ byly dopočteny na celou republiku.

Stratifikace

Zpravodajské jednotky byly zařazeny do strat, která byla kombinací tří respektive čtyř proměnných:

právní forma a hospodářská velikost,
příslušnost k zemědělské výrobní oblasti,
příslušnost ke kraji sídlem farmy nebo bydlištěm fyzické osoby.

Kód strata je tvořen šestiznakovým řetězcem tvaru 0X0YZZ, kde:

X nabývá hodnoty 2 až 4 a rozlišuje právní formu a hospodářskou velikost farmy:

3 - aktivní fyzické osoby z registru farem, jejichž SGM>1 250 000 Kč

4 - aktivní právnické osoby z registru farem a nově zařazené právnické osoby dohledané v šetření

Y nabývá hodnotu 1 až 5 podle příslušnosti k výrobní zemědělské oblasti

2 – řepařská,

3 – bramborářská,

4 – bramborářsko ovesná,

5 – horská.

ZZ je zkrácený kód kraje a nabývá hodnot

11, 21 31, 32, 41 42, 51, 52, 53, 61, 62, 71, 72 a 81.

Z výše uvedeného vyplývá, že strata uvedená znaky 03* nebo 04* byla šetřena plošně a strata 02* byla šetřena výběrově. Z teoreticky 70 možných strat 020YZZ se vyskytlo jen 53. Kukuřičná VZO se vyskytuje jen ve dvou krajích a na druhé straně horská VZO chybí například ve dvou krajích.

Tvorba extrapolačních koeficientů

Extrapolační koeficient každého strata Ks je dán vztahem: Ks = Kp * Knr

přepočtový koeficient Kp je dán poměrem Nz / Nv

koeficient Non-response Knr byl odvozen ze vztahu (Nvd + Nnr) / Nvd

Nz je počet jednotek základního souboru vytvořeného z registru zemědělských farem za dané stratum

Nv je počet jednotek výběrového souboru za dané stratum

Nvd je počet jednotek přiřazených k danému stratu, které dosáhly nebo překročily prahové hodnoty

Nnr je počet aktivních jednotek z daného strata, které nebyly vyšetřeny z důvodu nedosažitelnosti – čistá Non-response

Pro plošně šetřená strata 03*, 04* tedy farmy fyzických osob jejichž SGM>1 250 000 Kč a právnické osoby byl extrapolační koeficient Ks roven 1.