Metodické vysvětlivky

Publikace Cestovní ruch 2000 až 2004 obsahuje vybrané ukazatele z oblasti cestovního ruchu, které ČSÚ za toto odvětví sleduje. Hlavním cílem je poskytnout uživateli přehledně a v delší časové řadě základní ukazatele o počtech ubytovacích zařízení, jejich kapacitě a návštěvnosti, domácím a výjezdovém cestovním ruchu českých občanů a hraniční statistice (příjezdech zahraničních osob do České republiky a výjezdech našich občanů do zahraničí).

Více informací lze získat na Internetu ČSÚ (v kapitole cestovní ruch nebo v připravovaných časových řadách), v tištěných publikacích a nebo v Informačním centru ČSÚ.

1 Kapacita hromadných ubytovacích zařízení

Do ročního statistického šetření o kapacitě ubytovacích zařízení jsou zahrnuta všechna hromadná ubytovací zařízení sloužící cestovnímu ruchu, provozovaná na komerčním principu právnickými nebo fyzickými osobami.

Za hromadné ubytovací zařízení je považováno zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu. Ubytovací zařízení s nižší kapacitou se řadí do kategorie individuální ubytovací zařízení (neboli ubytování v soukromí).

Zjišťování je založeno na využívání specifického registru ubytovacích zařízení, výsledky se zpětně používají pro jeho aktualizaci. Ubytovací zařízení vykazují stav k 31. prosinci nebo k poslednímu dni, kdy zařízení nabízelo ubytování v průběhu daného roku.

Publikovaná data jsou souhrnem zpracovaných údajů za předložené dotazníky a také údajů za ta hromadná ubytovací zařízení, od kterých nebyl získán vyplněný dotazník. V tomto případě byly použity informace o kapacitě z registru ubytovacích zařízení (RUBT), který je průběžně aktualizován z výsledků šetření a z dostupných informačních zdrojů.

Údaje o počtech hromadných ubytovacích zařízeních a jejich kapacitě za období 2000 až 2004 byly revidovány. Důvodem revize bylo promítnutí současných nejaktuálnějších informací o existenci, respektive neexistenci ubytovacích zařízení do výsledků minulých šetření. Za poslední dva roky se podařilo aktualizovat registr ubytovacích zařízení tak, aby odpovídal reálné situaci na trhu ubytovacích zařízení od roku 2000. Jednak se výrazněji pokročilo v odstranění všech duplicitních údajů o jednom ubytovacím zařízení. Díky osobnímu došetřování tazatelů v terénu se rovněž podařily zjistit informace o ubytovacích zařízení, která dlouhodobě neodpovídala na šetření (mnohdy právě z důvodu zrušení činnosti již před několika lety). Zároveň byl registr ubytovacích zařízení (tazateli či z různých administrativních zdrojů) doplněn o fungující zařízení, která v něm nebyla obsažena.

U ubytovacích zařízení, ve kterých jsou současně poskytovány stravovací služby (restaurace, bary apod.), jsou v celkovém počtu pracujících osob zahrnuti i pracovníci těchto provozů. Stejně tak jsou u lázeňských zařízení do celkového počtu pracujících osob zahrnuti i pracovníci zajišťující lázeňské služby (včetně lékařského personálu).

Výsledky jsou členěny do úrovně krajů (NUTS 3) a okresů (NUTS 4) podle klasifikace CZ–NUTS.

Z důvodů ochrany individuálních údajů nejsou u některých tabulek uvedeny všechny údaje (označeno písmeny i.d.), nebo se údaje podrobněji nečlení. Označení i.d.* znamená, že údaj nelze zveřejnit z důvodu ochrany individuálních dat v jiné kategorii. Pomlčka (-) značí, že jev se nevyskytoval. Písmeno (x) označuje, že údaj není zjišťován.

2 Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních

Údaje o návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu jsou získávané z měsíčního výběrového šetření CR 1-12 a čtvrtletního šetření CR 2-04. Uváděné údaje jsou souhrnem zpracovaných dat za předložené dotazníky a za statisticky dopočtená data ubytovacích zařízení, od kterých nebyl vyplněný dotazník získán.

Výsledky šetření o návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních jsou přímo ovlivňovány stavem registru ubytovacích zařízení.

Pojmem „host v ubytovacím zařízení“ rozumíme každou osobu (včetně dětí), která využila služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování. Mezi hosty nezapočítáváme občany ČR ani cizince, kteří využijí ubytovacích služeb pro přechodné ubytování za účelem zaměstnání. Doba pro přechodné ubytování, kdy lze hosta považovat za účastníka cestovního ruchu, nesmí přesáhnout 1 rok.

Pro výpočet „hrubého využití lůžek“ je užit celkový počet stálých lůžek v ubytovacím zařízení, výpočet „čistého využití lůžek“ vychází z počtu lůžek, která byla skutečně k dispozici, a stejně tak „čisté využití pokojů“ počítá pouze s počtem pokojů, které byly hostům k dispozici.

Informace o hostech v hromadných ubytovacích zařízeních vychází v pravidelných čtvrtletních publikacích1. Vždy se zpracováním čtvrtého čtvrtletí dochází k revizi dříve publikovaných údajů za daný rok. Důvodem oprav je jednak zpětné promítnutí informace o zániku ubytovacích zařízení do výsledků předchozích období a jednak dodatečné pořízení výkazů, které byly získány od ubytovacích zařízení po řádném termínu (mnohdy až na konci roku).

Výsledky jsou členěny do úrovně krajů (NUTS 3) podle klasifikace CZ–NUTS.

Z důvodů ochrany individuálních údajů nejsou u některých tabulek uvedeny všechny údaje (označeno písmeny i.d.), nebo se údaje podrobněji nečlení. Označení i.d.* znamená, že údaj nelze zveřejnit z důvodu ochrany individuálních dat v jiné kategorii. Pomlčka (-) značí, že jev se nevyskytoval. Písmeno (x) označuje, že údaj není zjišťován.

Vždy 60 kalendářních dnů po uplynutí sledovaného měsíce je v informačním centru ČSÚ k dispozici tabulka s předběžnými měsíčními údaji o návštěvnosti za Českou republiku. Tyto údaje je však třeba považovat za předběžné, protože vycházejí z omezeného výběrového vzorku dopočteného na základní soubor všech hromadných ubytovacích zařízení a nemohou tudíž využít informace o zániku zařízení v rámci celého základního souboru, které jsou získávány ve čtvrtletní periodicitě.

3 Domácí a výjezdový cestovní ruch

Česká statistika cestovního ruchu přešla od r. 2003 z ročního na čtvrtletní zjišťování o výjezdovém a domácím cestovním ruchu České republiky (dříve roční publikace „Cestování“). Jeho zdrojem je výběrové šetření cestovního ruchu (dále jen VŠCR). Účelem VŠCR je nejen navázat na předchozí roční šetření z hlediska potřeb veřejnosti, ale především přizpůsobení struktury a metodického vymezení ukazatelů mezinárodním požadavkům v souvislosti se členstvím České republiky v Evropské unii. Šetření slouží i potřebám vznikajícího satelitního účtu cestovního ruchu ČR.

Údaje o výjezdovém a domácím cestovním ruchu se zjišťují u jednoho vybraného člena domácnosti staršího 15-ti let, který obvykle bydlí v šetřeném bytě. Ten je dotazován na cesty, jež uskutečnil ve sledovaném měsíci za účelem trávení volného času a rekreace a služební cesty mimo své obvyklé prostředí (tj. mimo své trvalé a přechodné bydliště, pracoviště, školu apod.). Údaje zjištěné ve výběrovém šetření jsou pomocí koeficientů přepočteny na celou populaci starší 15 let. Jedná se o dvoustupňový náhodný výběr. Jednotkou výběru prvého stupně je sčítací obvod a na druhém stupni se provádí prostý náhodný výběr bytů ve sčítacích obvodech. VŠCR probíhá na území ČR s měsíční periodicitou a výsledky se publikují čtvrtletně.

Metodické ukazatele:

Domácí cestovní ruch: Turistika tuzemských rezidentů v domácím prostředí (ČR) mimo jejich obvyklé prostředí.

Pasivní (výjezdový) cestovní ruch: Turistika realizovaná tuzemskými rezidenty v zahraničí.

Delší cesta: Cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 4x za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí.

Kratší cesta: Cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 1x a nejvíce 3x nepřetržitě za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí (včetně víkendových pobytů).

Služební cesta: Cesta služebního/pracovního charakteru mimo obvyklé prostředí s nejméně jedním přenocováním, jejíž délka nesmí překročit 12 měsíců. Jedná se o kongresy a konference, veletrhy a výstavy, obchodní jednání a firemní mise, cesty za účelem uzavření obchodní a jiné smlouvy, montáž a opravy technických zařízení, obchod (nákup a prodej), profesní cesty (kulturních a náboženských činitelů apod.), školení za účelem zvyšování odbornosti a kvalifikace, služební doprovod jiných osob apod.

Výsledky o domácím a výjezdovém cestovním ruchu jsou publikovány v pravidelných čtvrtletních publikacích.

4 Hraniční statistika

Údaje o příjezdech zahraničních osob do České republiky a výjezdech našich občanů do zahraničí podle jednotlivých hraničních přechodů jsou získávány od Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie.

Počet osob, které překročily státní hranice, je zjišťován pracovníky cizinecké a pohraniční policie kvalifikovaným odhadem (zejména na silničních a železničních hraničních přechodech). Přesný počet je uváděn pouze za zahraniční osoby ze států s vízovou povinností.

Do počtu příjezdů zahraničních osob jsou zahrnuty všechny osoby (nerezidenti), které překročily státní hranici do České republiky bez ohledu na účel návštěvy (nejedná se tedy pouze o cestovní ruch).

Na hraničních přechodech jsou zahraniční osoby zařazovány do tří skupin. Občané Německa, Rakouska, Polska a Slovenska jsou evidováni jako občané sousedního státu v těch případech, když při příjezdu do ČR překročí úsek naší státní hranice s jejich zemí. Na ostatních úsecích státní hranice jsou občané sousedních států společně s ostatními zahraničními osobami zahrnováni do druhé skupiny, tj. mezi osoby z ostatních států bez vízové povinnosti. Třetí skupinu představují osoby ze států s vízovou povinností. Údaj „zahraniční osoby ze sousedních států“ je tedy nižší o ty občany Německa, Rakouska, Polska a Slovenska, kteří při cestě do naší republiky překročili jiné hranice, než hranice své země. Na letištích se zahraniční osoby dělí pouze na návštěvníky „ze států s vízovou povinností“ a „z ostatních států bez vízové povinnosti“.

Počet výjezdů občanů ČR zahrnuje všechny rezidenty překračující hraniční přechody z České republiky do zahraničí.

Výsledky jsou zveřejňovány v měsíční periodicitě.