Komentář

SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO VÝVOJE KRAJE
V 1. POLOLETÍ 2007

OBYVATELSTVO

V 1. pololetí roku 2007 pokračovala výrazná změna v přírůstku obyvatelstva. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se ukazatele populačního vývoje značně zlepšily. Počet narozených dětí se zvýšil o více než 7,6 %, zatímco celkový počet zemřelých se téměř nezměnil. Díky tomu se saldo přirozené měny obyvatelstva zvýšilo a v kraji tak od počátku roku přibyly tímto způsobem téměř tři stovky obyvatel, což je jev v předchozích letech nevídaný. Za sledované období (od roku 2001) byl obvyklý úbytek obyvatel přirozenou měnou za první pololetí roku pět set až tisíc. Počet přistěhovalých do kraje stejně jako ve srovnávaném období předchozích let nepřevýšil počet vystěhovalých, takže migrační saldo dosáhlo opět záporné hodnoty, nicméně nižší než v minulých letech (výjimkou je rok 2003, kdy bylo migrační saldo kladné). Celkový populační přírůstek tak poprvé od roku 2001 vykázal kladnou hodnotu. Počet obyvatel kraje se zvýšil o 232 obyvatel.

Přirozenou měnou nevzrostl počet obyvatel pouze v okresech Karviná a Ostrava – město, migrací nejvíce ztratily okresy Karviná a Bruntál, pomohl si (jako již tradičně) okres Frýdek-Místek. Porovnáním mezikrajovým pak patří náš kraj k těm s nižším přirozeným přírůstkem obyvatel (vztaženo na 1 000 obyvatel středního stavu), co se týče migrace, jsme jediným krajem v rámci ČR, odkud se stěhuje více lidí, než kolik se tam přistěhovalo. V konečném součtu to pak znamená, že jsme krajem s nejnižším nárůstem počtu obyvatel (v porovnání s jejich celkovým počtem, absolutně nejnižší přírůstek vykázal kraj Zlínský).

Ve srovnání s 1. pololetím 2006 se zvýšil počet sňatků. Poprvé od roku 2001 poklesl počet rozvodů pod hranici dvou tisíc za první pololetí, čímž se Moravskoslezský kraj blíží celorepublikovému průměru (v předchozích letech jej překonával). Meziročně však opět přibylo potratů, tentokrát o 3,5 %. Smutné na tom je, že zatímco v předchozích letech jsme byli pod republikovým průměrem, nyní jej vyrovnáváme. Optimističtěji pak vyznívá informace, že se meziročně výrazně zlepšil poměr porodů a potratů.

K 30. 6. 2007 měl kraj 1 249 522 obyvatel, z toho 611 430 mužů a 638 092 žen.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců činil v 1. pololetí 2007 přes 323 tis. osob (fyz.), což bylo o 1,1 % (přes 3,2 tis. osob) více než ve stejném období minulého roku. Celkový přírůstek počtu zaměstnanců v uvedených subjektech je v porovnání se zbytkem ČR mírně podprůměrný.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla ve výše uvedených ekonomických subjektech v hodnoceném období 2007 proti srovnatelnému období předchozího roku o 7,6 % (1 360 Kč) a činila na fyzické osoby 19 267 Kč. V přepočtu na plně zaměstnané 19 743 Kč (nárůst také o 7,6 %). Mezikrajově je nárůst mezd průměrný, nejvíce si polepšili (v průměru) zaměstnanci v kraji Středočeském, nejméně pak v kraji Plzeňském a v Praze.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Moravskoslezském kraji ve 2. čtvrtletí 2007 téměř 550 tis. osob, z toho bylo přes 317 tis. mužů (57,7 %) a téměř 233 tis. žen (42,3 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku byla celková zaměstnanost v kraji o 18,1 tis. osob, tj. 4,3 %, vyšší. Tento nárůst se však týkal pouze zaměstnanosti mužů, zaměstnanost žen naopak meziročně poklesla.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v dalším zaměstnání 7 tis. osob. Pokračoval tak pokles četnosti této kategorie pracujících, když se jejich počet meziročně snížil o 6 tis. osob (o 46,1 %). K tak výraznému meziročnímu poklesu nedošlo od roku 2001. Z počtu 30,2 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je 81,5 % žen a podíl mužů u této kategorie meziročně opět poklesl.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) dosáhla za obě pohlaví 56,0 % a proti 2. čtvrtletí 2006 se snížila o 1,3 bodu. K poklesu došlo u žen (o 2,5 bodu), zatímco u mužů byl nárůst o 0,1 bodu.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS činil ve 2. čtvrtletí 2007 celkem 48,8 tis. osob (z toho 28,3 tis, tj. 56,0 % byly ženy) a proti stejnému čtvrtletí minulého roku se snížil o 28,8 tis. osob (tj. o 37,1 %). Výrazněji meziročně poklesl počet nezaměstnaných mužů (o 44,1 %), u žen pokles činil 30,8 %). Obecná míra nezaměstnanosti se podle výsledků výběrového šetření meziročně snížila o 4,5 bodu na 8,2 %. Podle tohoto ukazatele se Moravskoslezský kraj odpoutal od posledního kraje (Ústeckého) a dostal se téměř na úroveň kraje Karlovarského.

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce činil k 30. 6. 2007 přes 72 tis. osob (z toho téměř 39 tis., tj. 53,6 % žen) a proti stejnému období roku 2006 se snížil o 16 372 osob (tj. o 18,5 %). Méně výrazný byl pokles počtu nezaměstnaných žen, jichž meziročně ubylo 7 487, tj. 16,2 %. v obou případech byl pokles výraznější než ČR celkem.

Registrovaná míra nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla za stejné období 10,66 %, tj. o 2,36 bodu méně než před rokem. Zde se již situace nemění. Moravskoslezský kraj má opět druhou nejvyšší registrovanou míru nezaměstnanosti v celé ČR. Hůř je na tom pouze kraj Ústecký. Z meziokresního srovnání vychází z okresů našeho kraje nejlépe okres Nový Jičín (51. příčka ze 77 možných) následovaný okresy Frýdek-Místek (61.) a Opava (64.). V poslední desítce pak figurují okresy Bruntál (70.), Ostrava – město (72.) a poslední je tradičně okres Karviná na celkově předposledním místě.

Z řad neumístěných uchazečů o práci se počet žen snížil o 16,2 %, zatímco počet občanů se zdravotním postižením o 3,6 %. Neumístěných absolventů škol, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, bylo k 30. 6. 2007 téměř dva a čtvrt tisíce, což bylo o 1 533 méně než před rokem. Osoby pobírající příspěvek před nástupem do zaměstnání tvořily 21,2 % z celkového počtu neumístěných, což je o 1,2 procentního bodu méně než ve stejném měsíci 2006.

Počet volných pracovních míst dosáhl k tomuto datu 9 369, což znamenalo, že na jedno volné pracovní místo připadalo 7,7 uchazečů (loni 13,2). Proti stavu před rokem se počet volných míst absolutně zvýšil o 2 653 (39,5 %), pro občany se změněnou pracovní schopností bylo volných míst o 68 (111,5 %) více.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

K datu 30. 6. 2007 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná Identifikační čísla organizací, téměř 234 tis. subjektů. Za rok se jejich počet zvýšil o 4 154 (tj. o 1,8 %). Z celkového počtu subjektů je téměř třetina (30,8 %) registrována v okrese Ostrava – město, 17,5 % v okrese Karviná, následují okresy Frýdek-Místek, Opava a Nový Jičín, nejméně subjektů je pak registrováno v okrese Bruntál (8,2 %). Porovnáním s počtem obyvatel se pořadí diametrálně změní. První sice zůstane Ostrava – město (téměř 214 subjektů na 1 000 obyvatel), ale na druhé místo se dostává okres Bruntál těsně následovaný Opavou (196,6 resp. 196,1 subjektů), další je Nový Jičín (přes 188 subjektů), Frýdek-Místek (téměř 183 subjektů) a poslední je se ztrátou okres Karviná (pouze 148,2 subjektů). Průměr kraje pak je 187,2 subjektů na 1 000 obyvatel.

Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (více než 172 tis. subjektů, tj. 73,6 % z celkového počtu), dále bylo 17 837 společností s ručením omezeným (7,6 %), 13 080 fyzických osob ostatních nezapsaných v obchodním rejstříku (5,6 %), 6 308 samostatně hospodařících rolníků nezapsaných v OR (2,7 %), 5 250 sdružení (2,2 %), 3 873 zahraničních osob (1,7 %), 3 424 společenství vlastníků jednotek (1,5 %) a 2 725 organizačních jednotek sdružení (1,2 %). Meziročně došlo k největšímu pohybu u právní formy fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku, kde se celkový počet subjektů zvýšil o 2 430 subjektů. Nejvýraznější pokles naopak zaznamenala právní forma samostatně hospodařící rolník nezapsaný v OR, u níž meziročně ubylo 197 jednotek.

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo obchodem, opravami motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost stejně jako v minulém roce.

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců více než polovina subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovala. Z těch, kteří počet zaměstnanců uvedli pak více než 68 % subjektů nemá žádného zaměstnance. Do kategorie 1-5 zaměstnanců se zařadilo 22,3 % subjektů a počet 6-9 zaměstnanců uvedlo pouze 3,1 % z celkového počtu subjektů zapsaných v RES s uvedeným počtem zaměstnanců.

STAVEBNÍ OHLÁŠENÍ A POVOLENÍ

Stavební úřady na území kraje vydaly od počátku roku 2007 celkem 4 927 stavebních povolení (v orientační hodnotě 33 111 mil. Kč b.c.), tj. o 121 povolení (2,4 %) méně než před rokem. Podíl na celkovém počtu stavebních povolení měly stavby – budovy celkem 64,5 %, stavby k ochraně životního prostředí 11,7 % a ostatní stavby 23,8 %. Na celkovém počtu stavebních povolení jako obvykle převažoval podíl změn dokončených staveb nad novou výstavbou o 21,3 bodu.

Nejvíce bylo vydáno stavebních povolení celkem v okrese Opava, na druhém místě však je okres Frýdek-Místek, který bezkonkurenčně vede v orientační hodnotě staveb (23,3 mld Kč), což posouvá průměr na jedno stavební povolení na hodnotu přes 22 mil. Kč. Tento posun pravděpodobně souvisí s výstavbou průmyslových komplexů, komunikací a podobně. Bytových staveb tradičně hodlají postavit nejvíce v okrese Frýdek-Místek, kde je také vyrovnán počet novostaveb a změn dokončených staveb (v ostatních okresech převládají změny dokončených staveb). Staveb na ochranu životního prostředí bude postaveno nejvíce opět v okrese Frýdek-Místek. Nejméně aktivní je jako obvykle výstavba v okrese Bruntál.

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Počet zahájených nových bytů celkem byl ke konci 1. pololetí roku 2007 vyšší než před rokem především v důsledku nárůstu počtu zahájených bytů v bytových domech o 107,6 %, domech s pečovatelskou službou a penzionech o 33,3 % a rodinných domech o 28,4 %, zatímco poklesl počet zahájených bytů v nástavbách, vestavbách a přístavbách v rodinných i bytových domech, nebytových stavbách i stavebně upravených nebytových prostorech. Obdobný vývoj byl zaznamenán u dokončených bytů, kde také vzrostl počet dokončených bytů, nárůst se však týkal pouze domů rodinných a modernizace bytového fondu. Po loňské stagnaci výstavby bytů v domech s pečovatelskou službou a penzionech jich v první polovině roku 2007 bylo dokončeno 19 (pouze v okresech Frýdek-Místek a Nový Jičín). Stejně jako v minulém roce totiž nebyl dokončen ani jeden byt v bytovém domě.

Bytová výstavba je nejaktivnější (jako obvykle) v okresech Frýdek-Místek (hlavně rodinné domy) a Ostrava – město (téměř stejný počet bytů v rodinných a bytových domech), nejvíce se však dokončují byty v okrese Nový Jičín. Modernizace bytového fondu je nejaktivnější v okresech Bruntál a Opava.

ZEMĚDĚLSTVÍ

V průběhu 1. pololetí 2007 bylo v kraji prodáno 37 677 tun obilovin celkem, na čemž se nejvíce podílela pšenice 48,2 % a žito 40,7 %. Na republikových prodejích to je však pouze nepatrný podíl 3,2 resp. u žita 4,8 %. Z ostatních rostlinných výrobků byl významný prodej zeleniny, které bylo prodáno 6 827 tun, což představovalo 23,8 % z celkového prodeje v republice. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je viditelný pokles prodejů obilovin (téměř o polovinu), zatímco prodej zeleniny klesl o třetinu a prodej brambor neklesl skoro vůbec.

Výroba masa dosáhla 15,8 tis. tun, z toho připadalo 14,5 tis. tun na maso vepřové a 1,3 tis. tun na maso hovězí a telecí. Ač v porovnání s rokem 2006 se výroba masa celkem vzrostla více než v celé ČR, podíl produkce Moravskoslezského kraje nepřesahuje (s výjimkou vepřového masa) 8 % produkce ČR. Propad se týká především masa hovězího a telecího (naopak samotného telecího bylo vyprodukováno o 169,3 % více) a pak také skopového a jehněčího, kde produkce klesla na zlomek loňských hodnot za stejné období.

PRŮMYSL

V lednu až červnu roku 2007 pracovalo v kraji 226 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech činil 122 346 (přepočteno na plně zaměstnané). Průměrná měsíční mzda (opět přepočtená na plně zaměstnané) dosáhla hodnoty 22 045 Kč. Nejvíce si v průměru vydělali zaměstnanci v oborech těžba nerostných surovin (27 453 Kč) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (26 194 Kč), na opačném konci pak jsou zaměstnanci v oboru výroba textilií, textilních a oděvních výrobků s průměrnou mzdou 12 234 Kč.

V porovnání s ostatními kraji zaměstnává Moravskoslezský kraj nejvíce lidí v průmyslu (13,6 %), více si však vydělávají zaměstnanci průmyslových odvětví v Hlavním městě Praze (27 731 Kč) a Středočeském kraji (24 384 Kč). I tak je náš kraj nad celorepublikovým průměrem, který činí 21 219 Kč. Ve všech těchto případech jsou myšleny průmyslové firmy se 100 a více zaměstnanci.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem od počátku roku 2007 se proti minulému roku zvýšily v běžných cenách o 8,7 %. Při tom tržby z průmyslové činnosti vzrostly o 6,5 % a to nejvíce v odvětví zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku o 52,0 %, pouze v odvětvích výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků a dále výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků a výroba textilií, textilních a oděvních výrobků byl zaznamenán pokles nepřesahující 15 %.

STAVEBNICTVÍ

V 1. pololetí 2007 vzrostl v 272 stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji proti stejnému období minulého roku objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) v běžných cenách o 22,9 %. V tuzemsku bylo provedeno 97,3 % z celkového objemu “S“, z toho nejvíce na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích, a to především v oblasti pozemního stavitelství. Zatímco objem prací na opravách a údržbě stagnoval, výrazně vzrostl objem ostatních prací. Největší objem stavebních prací vykazuje okres Ostrava – město (58,7 %), následují okresy Karviná a Frýdek-Místek (který spolu s okresem Bruntál realizuje největší podíl prací v zahraničí), nejméně pak staví firmy z okresu Nový Jičín. V mezikrajovém srovnání je náš kraj na třetím místě za Prahou a Jihomoravským krajem, který bezkonkurenčně vede v objemu stavebních prací prováděných v zahraničí. Meziročním růstem objemu stavebních prací je však Moravskoslezský kraj až na šestém místě.

Objem základní stavební výroby (ZSV) se od počátku roku 2007 proti shodnému období předchozího roku zvýšil, tempo růstu bylo nižší než u „S“. Nejvíce objem prací vzrostl v okrese Opava (nárůst 45,2 %), k poklesu naopak došlo v okrese Bruntál. I zde růst objemu ZSV překročil republikový průměr.

V období hodnoceného pololetí se ve stavebnictví objevil pokles zaměstnanosti na rozdíl od minulých let. Nejvíce poklesl počet zaměstnanců v okrese Frýdek-Místek, naopak v okresech Bruntál a Opava počet zaměstnanců vzrostl. V mezikrajském srovnání lze říci, že i když v našem kraji klesl počet zaměstnanců ve stavebnictví více než celorepublikový průměr, je Moravskoslezský kraj na třetím místě v počtu zaměstnanců ve stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci. Produktivita práce z „S“ i ZSV zaznamenala příznivý vývoj. Průměrná měsíční mzda byla proti mzdě před rokem o 13,9 % vyšší a její nárůst zůstal za růstem produktivity práce ze ZSV o 3,7 bodů, zatímco „S“ překonal o 7,9 bodů.

CESTOVNÍ RUCH

Do hromadných ubytovacích zařízení v našem kraji přicestovalo od počátku roku 312 757 hostů, z čehož bylo 62 333 nerezidentů, což je více než ve stejném období minulého roku. Zatímco rezidenti se ubytovávali v hotelích v nadpoloviční většině případů (57,1 %), u nerezidentů to bylo plných 78,8 %. Z hlediska rezidentů byla velmi zajímavá ostatní ubytovací zařízení (25,6 %), nerezidenti v nich byli ubytováni pouze v 10,2 % případů. Zajímavé na celorepublikovém srovnání je, že celá třetina příjezdů se týká Prahy, druhý pak je kraj Jihomoravský s 8,5 %. Podíl našeho kraje pak činí 5,4 % z celé ČR.