Komentář

Komentář

V 1. čtvrtletí roku 2007 došlo k obratu v přírůstku (úbytku) obyvatelstva. Ve srovnání se stejným obdobím minulých let (od roku 2001) se ukazatele populačního vývoje poprvé zlepšily. Počet narozených dětí opět vzrostl a i když celkový počet zemřelých vzrostl, saldo přirozené měny obyvatelstva vykázalo kladnou hodnotu poprvé od roku 2002. I počet přistěhovalých do kraje, na rozdíl od srovnávaného období předchozího roku, převýšil počet vystěhovalých, takže migrační saldo dosáhlo taktéž kladné hodnoty. Celkový populační přírůstek se zvýšil. Počet obyvatel kraje se tak zvýšil o 47 obyvatel.

Přirozenou měnou vzrostl počet obyvatel v okresech Bruntál, Nový Jičín a Opava, stěhováním pak v okresech Frýdek-Místek a Ostrava - město (zde však půjde spíš o stěhování do obcí mimo vlastní Ostravu). Celkově tak vzrostl počet obyvatel ve všech okresech kraje s výjimkou okresů Bruntál a Karviná. Srovnání s předchozími roky postrádá význam, protože k 1. 1. 2007 byly změněny hranice okresů.

Ve srovnání s 1. čtvrtletím 2006 se zvýšil počet sňatků (o 75, tj. o 13,5 %) avšak počet rozvodů poklesl o 130, tj. o 11,5 %. Meziročně opět vzrostl počet potratů.

K 31. 3. 2007 měl kraj 1 249 337 obyvatel, z toho 611 272 mužů a 638 065 žen.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců činil v 1. čtvrtletí 2007 celkem 320 900 osob (fyz.), což bylo o 0,9 % více než ve stejném období minulého roku. Ve srovnání s ostatními kraji je to třetí nejvyšší počet zaměstnanců (za Prahou a Jihomoravským krajem), avšak meziročním nárůstem je náš kraj jen sedmým v pořadí.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla ve výše uvedených ekonomických subjektech v hodnoceném období 2007 proti srovnatelnému období předchozího roku o 7,4 % a činila na fyzické osoby 18 422 Kč. To řadí Moravskoslezský kraj na 5. místo v pořadí mezi kraji, přičemž mu do celorepublikového průměru chybí necelé dva tisíce korun. Za celorepublikovým průměrem pak kraj zaostává i nárůstem mezd (o 0,4 bodu), ve srovnání s ostatními kraji je nárůstem dokonce až jedenáctý. V přepočtu na plně zaměstnané činila mzda 18 870 Kč (nárůst o 7,5 %).

Upozornění!

Počínaje prvním čtvrtletím 2007 nejsou již zpracovávány a publikovány údaje o počtu zaměstnanců a jejich průměrných měsíčních mzdách za jednotlivé kraje v členění podle odvětví převažující činnosti ekonomického subjektu. Důvodem tohoto kroku je především skutečnost, že ČSÚ získává údaje za jednotlivé subjekty jako celek bez ohledu na územní rozdělení jejich pracovišť. Navíc je ve skupině subjektů do 100 zaměstnanců šetření jen výběrové, přičemž výběrovým kritériem je převažující činnost subjektu a velikostní skupina, nikoliv kraj jeho sídla. Mimo to v posledních letech stále častěji dochází ke změnám sídel podniků, aniž by se změnila adresa jejich provozních jednotek. Z těchto důvodů již nejsou údaje na úrovni odvětví v krajích dostatečně relevantní.

V regionální struktuře tedy budete mít nadále čtvrtletně k dispozici informace o zaměstnancích a mzdách v subjektech se sídlem v kraji (bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců). I když má ekonomický subjekt nižší organizační složky (závody, provozovny apod.) dislokovány v jiném kraji, je celý zařazen do kraje, v němž sídlí jeho ústředí. Toto hledisko je třeba mít na zřeteli při interpretaci a analýze územně tříděných dat.

Údaje podle kraje místa pracoviště a jednotlivých odvětví (včetně drobných podnikatelských subjektů) jsou zpracovávány z ročních statistických výkazů, zatím bohužel s poměrně značným zpožděním, které je dáno komplexností tohoto výkazu a také tím, že vykazující jednotky mohou výkaz předkládat až po ověření účetních závěrek auditem. Proto ČSÚ přistupuje ke změně systému, která bude promítnuta do výkaznictví za rok 2008, kdy by tyto celoroční údaje měly být k dispozici nejpozději do konce roku 2009.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Moravskoslezském kraji v 1. čtvrtletí 2007 542,3 tis. osob, z toho bylo 312,1 tis. mužů (57,6 %) a 230,2 tis. žen (42,4 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostla zaměstnanost celková (o 10,4 tis. osob, tj. o 2 %), vzrostla i zaměstnanost mužů o 4,2 %. Pokles naopak zaznamenala zaměstnanost žen (o 1 %). Celorepublikový vývoj byl obdobný, jen s tím rozdílem, že zaměstnanost žen neklesla.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v druhém a dalším zaměstnání 7,8 tis. osob. Po loňském výrazném nárůstu této kategorie nastal ještě výraznější pokles (téměř na polovinu loňské hodnoty), což se týkalo mužů i žen. Z počtu 28,4 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je 78,9 % žen, což je pokles oproti loňskému roku. V počtu obvykle odpracovaných hodin týdně v hlavním zaměstnání se Moravskoslezský kraj umístil na předposledním místě (poslední byla Vysočina), nicméně se tato hodnota meziročně zvýšila o 0,2 hodiny. Co se týče podílu podnikatelů, je Moravskoslezský kraj na desátém místě spolu s krajem Olomouckým.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) dosáhla za obě pohlaví 56,5 % a proti 1. čtvrtletí 2006 se snížila o 1,3 bodu. Na tomto poklesu se podílely více ženy, jejichž míra ekonomické aktivity klesla o více než 2 body. Obdobný vývoj zaznamenal tento ukazatel i v celé ČR.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS činil v 1. čtvrtletí 2007 celkem 60,1 tis. osob (z toho 33,8 tis., tj. 56,2 %, byly ženy) a proti stejnému čtvrtletí minulého roku se snížil o 21,9 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti se podle výsledků výběrového šetření meziročně snížila o 3,4 bodu na 10,0 %.

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce činil k 31. 3. 2007 téměř 83 tis. osob (z toho 42,6 tis., tj. 51,4 % žen) a proti stejnému období roku 2006 se snížil o 14 844 osob (tj. o 15,2 %), přičemž tento pokles byl výraznější u mužů než u žen. Stejně jako v minulých letech je v našem kraji více než čtyřnásobek nezaměstnaných proti Praze (při podobném počtu obyvatel). Víc nezaměstnaných než Praha mají ostatně i dva okresy v našem kraji – Ostrava a Karviná.

Registrovaná míra nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla za stejné období 12,10 %, tj. o 2,12 bodu méně než před rokem. Vzhledem k územním změnám v kraji nelze údaje za jednotlivé okresy porovnat k předchozím letům. Lze však porovnat kraje a okresy celé ČR mezi sebou. Tak, jako v předchozích letech, i letos je náš kraj na předposledním místě co se míry nezaměstnanosti týče. Z okresů je na tom nejlépe Nový Jičín, který zaujal 53. ze 77 míst v tabulce. Opava je 62., Frýdek-Místek 63., následuje Ostrava (68.) a Bruntál (70.). Posledním z okresů našeho kraje (a předposledním celkově) je okres Karviná s mírou nezaměstnanosti přes 16 %. Hůře už je na tom jen okres Most.

Z řad neumístěných uchazečů o práci se počet žen snížil o 11,8 %, a počet občanů se zdravotním postižením o 4,2 %. Neumístěných absolventů škol, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, bylo k 31. 3. 2007 v kraji 5 053, což bylo o 882 méně než před rokem. Osoby pobírající příspěvek před nástupem do zaměstnání tvořily 21,9 % z celkového počtu neumístěných, což je o 0,4 procentního bodu méně než ve stejném měsíci 2006.

Počet volných pracovních míst dosáhl k tomuto datu 8 387, což znamenalo, že na jedno volné pracovní místo připadalo 9,9 uchazečů (loni 19,6). Proti stavu před rokem se počet volných míst absolutně zvýšil o 3 408 (68,4 %). Obdobný vývoj zaznamenala i volná pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

K datu 31. 3. 2007 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná Identifikační čísla organizací, téměř 233 tis. subjektů. Za rok se jejich počet zvýšil o 3 317 (tj. o 1,4 %).

Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (více než 171,5 tis. subjektů, tj. 73,7 % z celkového počtu). Téměř desetkrát méně bylo i společností s ručením omezeným 17 630 (tj. 7,8 %), dále následovaly fyzické osoby ostatní nezapsané v obchodním rejstříku, kterých bylo přes 13 tis. (5,6 %), samostatně hospodařící rolníci nezapsaní v obchodním rejstříku (6 380 osob, tj. 2,7 %). Dvouprocentní hranici překročila ještě forma sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.). V registru bylo přes 5 tis. subjektů této právní formy. Více než jednoprocentní zastoupení měly v registru právní formy zahraniční osoba, společenství vlastníků jednotek a Organizační jednotka sdružení. Meziročně došlo k největšímu pohybu u právní formy fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku, kde se celkový počet subjektů zvýšil o 1 772 subjektů. Významněji vzrostl i počet společností s ručením omezeným, společenství vlastníků jednotek a sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.). Největší pokles zaznamenala právní forma samostatně hospodařící rolníci nezapsaní v obchodním rejstříku, které meziročně ubylo 266 jednotek.

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo maloobchodem (kromě motorových vozidel) a opravami výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost stejně jako v minulých letech (21,6 %), o 0,4 procentního bodu kleslo zastoupení průmyslu (OKEČe C, D a E), takže nyní se průmyslovou výrobou zabývá 12,4 % subjektů v kraji. Stavebnictvím se zabývá téměř 23 tis. subjektů (9,9 %), zemědělstvím, myslivostí a souvisejícími činnostmi pak pouze přes 8 tis. subjektů (3,6 %).

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců většina subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovala. Celkem 27,0 % subjektů neuvádělo žádného zaměstnance. Do kategorie 1-5 zaměstnanců se zařadilo 8,5 % subjektů a počet 6-9 zaměstnanců uvedlo 1,2 % z celkového počtu subjektů zapsaných v RES. Proti stavu před rokem se opět zvýšil podíl subjektů, kteří neuvedli počet zaměstnanců a subjektů bez zaměstnanců, naopak poklesl počet subjektů s 1-5 zaměstnanci.

STAVEBNÍ OHLÁŠENÍ A POVOLENÍ

Na území kraje bylo od počátku roku 2007 zaznamenáno 2 309 stavebních oznámení a povolení (v orientační hodnotě 15 952 mil. Kč b.c., což znamená téměř 3,5násobný meziroční nárůst). Podíl na celkovém počtu stavebních povolení měly stavby – budovy celkem 59,4 %, na čemž měly největší podíl změny dokončených bytových staveb následovaných stavbami ostatními. Následovaly stavby na ochranu životního prostředí a nová bytová výstavba.

V mezikrajovém srovnání náš kraj zaujal čtvrté místo počtem stavebních ohlášení a povolení (8,9 % všech), meziročním nárůstem pak výrazně překonal republikový průměr (o 5,1 bodu) a je druhý za krajem Zlínským.

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Počet zahájených nových bytů celkem byl ke konci 1. čtvrtletí roku 2007 nižší než před rokem v důsledku poklesu počtu zahájených nástaveb, vestaveb a přístaveb a domů s pečovatelskou službou a penzionů. Meziročně naopak vzrostl počet zahájených bytů v rodinný domech. Opačný vývoj byl zaznamenán u dokončených bytů především díky rodinným domům a dokončeným bytům v nebytových stavbách. Počet rozestavěných bytů byl k 31. 3. 2007 vyšší než před rokem o 11,4 % (tj. o 1 249 bytů).

Mezikrajové srovnání počtu zahájených bytů náš kraj řadí na 5. místo za Prahu, kraje Středočeský, Jihomoravský a Ústecký. U bytů dokončených je situace obdobná, jen místo kraje Ústeckého se před náš kraj dostal ještě kraj Plzeňský.

ZEMĚDĚLSTVÍ

V průběhu 1. čtvrtletí 2007 bylo v kraji prodáno 23 386 tun obilovin celkem, na čemž se nejvíce podílela pšenice 46,6 % a ječmen 43,0 %. Z ostatních rostlinných výrobků byl významný prodej zeleniny, které bylo prodáno 6 115 tun, což představovalo 32,1 % z celkového prodeje v republice. Z ostatních plodin pouze ječmen překročil svým objemem 5 % prodejů v celé ČR. Meziročně poklesly prodeje zhruba o polovinu, výjimku tvoří řepka s mírným nárůstem.

Výroba masa dosáhla 8 tis. tun, z toho připadalo 7,3 tis. tun na maso vepřové. Tato komodita také dosáhla 8,7 % prodejů v ČR, přičemž ostatní nepřekročily 4 procenta. V porovnání s rokem 2006 vzrostla především výroba masa telecího, pokles naopak zaznamenalo maso hovězí. Ještě výrazněji poklesla produkce masa koňského, skopového a jehněčího. To neodpovídá vývoji v celorepublikovém měřítku, kde vyrobené objemy meziročně vzrostly více, zvýšení však zaznamenalo hlavně maso skopové a jehněčí, méně pak vepřové a hovězí.

PRŮMYSL

V lednu až březnu 2007 pracovalo v kraji 225 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci (4. nejvyšší počet v ČR). Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech dosáhl 121 966 osob, což je nejvíc ze všech krajů v ČR (13,6 % všech zaměstnanců v průmyslu). Nejvýznamnější odvětvím je Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků s téměř 37 tis. zaměstnanci následovaná Výrobou dopravních prostředků a zařízení s 16 tis. zaměstnanci. Průměrná měsíční nominální mzda dosáhla ve sledovaných průmyslových podnicích v kraji 21 218 Kč, což je třetí nejvyšší hodnota v ČR (za Prahou a Středočeským krajem). Nejvíce si v průměru vydělají zaměstnanci těžbou nerostných surovin a výrobou a rozvodem elektřiny, plynu a vody. V obou případech přesahuje průměrná mzda hodnotu 25,6 tis. Kč.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem od počátku roku 2007 se proti minulému roku zvýšily v běžných cenách o 8,3 % (což výrazně pokulhává za nárůstem v celé ČR, jde o 4. nejnižší nárůst). Při tom tržby z průmyslové činnosti vzrostly o 6,7 % (průměr ČR 13,4 %) a to nejvíce v odvětví zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku o 68,4 %, pokles naopak zaznamenala odvětví výroba textilií, textilních a oděvních výrobků, výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený.

STAVEBNICTVÍ

V 1. čtvrtletí 2007 vzrostl v 266 stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji proti stejnému období minulého roku objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) v běžných cenách o 47,3 % (3. největší objem i nárůst v ČR). V tuzemsku bylo provedeno 96,2 % z celkového objemu “S“, z toho nejvíce na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích.

Objem základní stavební výroby (ZSV) se od počátku roku 2007 proti shodnému období předchozího roku zvýšil, tempo růstu bylo nižší než u „S“. V porovnání s ostatními kraji je to opět 3. největší objem, tempo růstu však je nižší, stačí pouze na 7. místo.

V období hodnoceného čtvrtletí ve stavebnictví poklesla zaměstnanost o 1,6 % (tj. o 257 zaměstnanců). Tento trend odpovídá i celé ČR, byť jednotlivých krajích byla situace různá. Produktivita práce z „S“ i ZSV zaznamenala příznivý vývoj. Průměrná měsíční mzda byla proti mzdě před rokem jen o 18,3 % vyšší (2. největší nárůst v ČR, ovšem při mzdě přes 3 tisíce Kč pod průměrem ČR) a její nárůst zůstal za růstem produktivity práce z „S“ o 31,3 bodů a ze ZSV o 19,7 bodů.

Z jednotlivých okresů kraje dosáhly téměř dvojnásobného zvýšení ZSV Nový Jičín a Opava, přičemž pokles nebyl zaznamenán nikde. Ve stavebních pracích podle dodavatelských smluv si nejlépe vedly firmy v okrese Nový Jičín (nárůst o 113,8 %), „nejhůře“ pak okres Karviná (nárůst o 35,4 %). Nejvyšší průměrné mzdy mají zaměstnanci firem z okresu Ostrava – město, nejvíce však rostou mzdy v okrese Frýdek-Místek.

CESTOVNÍ RUCH

Do hromadných ubytovacích zařízení v našem kraji přicestovalo od počátku roku 142 653 hostů, z čehož bylo 25 807 nerezidentů. Zatímco rezidenti se ubytovávali v hotelích v přibližně polovině případů (55,7 %), u nerezidentů to bylo plných 79,3 %. Z hlediska rezidentů byla velmi zajímavá ostatní ubytovací zařízení (28,6 %), nerezidenti v nich byli ubytováni pouze v 10,6 % případů. Zajímavé na celorepublikovém srovnání je, že celá třetina příjezdů se týká Prahy, druhý pak je kraj Královéhradecký s 10,3 %. Pak následují kraje Jihomoravský a Liberecký (v obou případech přes 7 %) a pak kraj Moravskoslezský s 6,1 % příjezdů.

Cílem delších rekreačních cest byly nejčastěji kraje Liberecký a Královéhradecký, zatímco náš kraj patří k těm méně navštěvovaným. Zcela jiná je situace u cest kratších, zde je nejfrekventovanějším cílem kraj Středočeský, následovaný Olomouckým, Jihomoravským a Libereckým, za kterým následuje kraj Moravskoslezský.

Nejvíce se utrácí za turistické cesty v kraji Královéhradeckém, Plzeňském a Libereckém, nejméně pak v kraji Středočeském.