Komentář

Komentář

OBYVATELSTVO

V 1. až 3. čtvrtletí roku 2007 pokračovala změna v přírůstku obyvatelstva. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se ukazatele populačního vývoje značně zlepšily. Počet narozených dětí se zvýšil o 700 a celkový počet zemřelých mírně poklesl. Díky tomu se saldo přirozené měny obyvatelstva změnilo ze záporného na kladné. Počet přistěhovalých do kraje byl sice stejně jako ve srovnávaném období předchozího roku nižší než počet vystěhovalých, takže migrační saldo dosáhlo záporné hodnoty, ale její výše je výrazně menší. Počet obyvatel se tímto způsobem v kraji zmenšil pouze o 130, což je meziroční pokles o 86,6 %. Celkový populační přírůstek tak poprvé po dlouhé době vykázal kladnou hodnotu. Počet obyvatel kraje se tak zvýšil o 691 obyvatele.

Přirozený přírůstek vykázaly všechny okresy kraje s výjimkou okresu Karviná, kde také ubylo nejvíce osob stěhováním. Migrací se snížil počet obyvatel i v okresech Bruntál a Ostrava – město. Ve srovnání s ostatními kraji ale stále zaostáváme. Máme nejnižší celkový přírůstek obyvatel hned po kraji Zlínském, navíc je Moravskoslezský kraj jediným krajem se záporným migračním saldem.

Ve srovnání s 1. až 3. čtvrtletím 2006 se zvýšil o 500 počet sňatků (tj. o 9,9 %) a počet rozvodů vykázal pokles. Tento poměr je nejpozitivnější (nejvíce svateb na 1 rozvod) v okrese Bruntál, na opačném pólu stojí Ostrava – město. Počet potratů však meziročně vzrostl o 2,9 % (což je i jev celorepublikový).

K 30. 9. 2007 měl kraj 1 249 981 obyvatel, z toho 611 761 mužů a 638 220 žen.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců činil v 1. až 3. čtvrtletí 2007 více než 327 tis. osob (fyz.), což bylo o 2,0 % (cca 6,5 tis. osob) více než ve stejném období minulého roku. Tento nárůst byl vyšší než celorepublikový (ten činil pouze 1,5 %) a byl srovnatelný s Hlavním městem Prahou. Další tři kraje pak vykázaly nárůst ještě vyšší. Ve čtyřech krajích počet zaměstnanců v těchto subjektech poklesl.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla ve výše uvedených ekonomických subjektech v hodnoceném období 2007 proti srovnatelnému období předchozího roku o 7,7 % (1 391 Kč) a činila na fyzické osoby 19 459 Kč. V přepočtu na plně zaměstnané pak činila 19 928 Kč (nárůst taktéž o 7,7 %). I zde tempo růstu překonalo úroveň České republiky (o 0,1 procentního bodu). Přesto však průměrná mzda v našem kraji dosahuje pouhých 92,1 % průměrné mzdy v ČR. Proti stejnému období minulého roku si tak Moravskoslezský kraj polepšil mezi kraji o jedno místo, je celkově na třetím místě za Prahou a Středočeským krajem. Dynamikou růstu mezd však je až na místě osmém.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Moravskoslezském kraji ve 3. čtvrtletí 2007 téměř 558 tis. osob, z toho bylo přes 322 tis. mužů (57,8 %) a přes 235 tis. žen (42,2 %). V porovnání se stejnými obdobími předchozích let byla celková zaměstnanost v kraji nejvyšší od roku 2001. Totéž platí i o zaměstnanosti žen, zde však s jedinou výjimkou, kterou je rok 2005.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v druhém a dalším zaměstnání pouhých 6 tis. osob. Pokračoval tak pokles četnosti této kategorie pracujících, když se jejich počet meziročně snížil o 4,3 tis. osob (41,7 %). Z počtu 29,2 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu (o cca 100 osob méně než před rokem) je 81,8 % žen, což je asi o 300 žen více než před rokem.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) dosáhla za obě pohlaví 56,6 % a proti třetímu čtvrtletí 2006 se snížila o 0,6 bodu. I nadále je v našem kraji nejnižší ze všech krajů ČR, za celorepublikovou úrovní zaostává již o 2,2 bodu.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS činil ve 3. čtvrtletí 2007 celkem 47,1 tis. osob (z toho 27,2 tis, tj. 57,7 % byly ženy) a proti stejnému čtvrtletí minulého roku se snížil o 21,7 tis. osob na nejnižší úroveň od roku 2001. Obecná míra nezaměstnanosti se podle výsledků výběrového šetření meziročně snížila o 3,5 bodu na 7,8 %, což je opět nejnižší hodnota od roku 2001. V celorepublikovém srovnání to znamená postup z druhé nejnižší příčky na třetí, přičemž tím předehnaným je kraj Karlovarský. Na posledním místě zůstává kraj Ústecký.

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce činil k 30. 9. 2007 necelých 70 tis. osob (z toho necelých 38 tis., tj. 54,1 % žen) a proti stejnému období roku 2006 se snížil o 18 599 osob.

Registrovaná míra nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla za stejné období 10,19 %, tj. o 2,84 bodu méně než před rokem. Nejvyšší byla v okrese Karviná (ten ostatně zaujímá klasické druhé místo od konce v pořadí okresů podle registrované míry nezaměstnanosti). Horší situace už je jen v okrese Most. Ostatní okresy našeho kraje na tom nejsou o moc lépe. V pelotonu 77 bodovaných je okres Bruntál na 72. místě. Hned před ním je Ostrava – město, Opava je 62., Frýdek-Místek 59. a nejlépe je na tom okres Nový Jičín na 50. místě. Celý kraj pak vykazuje druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti v celé České republice, hned po kraji Ústeckém. Nejlepší je situace v Praze, která má méně neumístěných uchazečů než Ostrava.

Z řad neumístěných uchazečů o práci se počet žen snížil o 19,5 %, a počet občanů se zdravotním postižením o 6,1 %. Neumístěných absolventů škol, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, bylo k 30. 9. 2007 pouze 4 436, což bylo o 2 080 méně než před rokem. Osoby s nárokem na podporu v nezaměstnanosti tvořily 20,6 % z celkového počtu neumístěných, a jejich počet klesl o 2 516 osob proti stejnému měsíci 2006.

Počet volných pracovních míst dosáhl k tomuto datu 11 113, což znamenalo, že na jedno volné pracovní místo připadalo 6,3 uchazečů (loni 10,4). Proti stavu před rokem se počet volných míst absolutně zvýšil o 2 611 (30,7 %), ještě výraznější nárůst zaznamenala volná místa pro občany se změněnou pracovní schopností, jichž meziročně přibylo 50,5 %.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

K datu 30. 9. 2007 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná Identifikační čísla organizací, přes 235 tis. subjektů. Za rok se jejich počet zvýšil o 4 930 (tj. o 2,1 %).

Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (více než 173 tis. subjektů, tj. 73,6 % z celkového počtu), dále bylo 18 026 společností s ručením omezeným (7,7 %), 13 096 fyzických osob ostatních nezapsaných v obchodním rejstříku (5,6 %), 6 285 samostatně hospodařících rolníků (2,7 %), 5 302 sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) (2,3 %), 3 983 zahraničních osob (1,7 %), 3 538 společenství vlastníků jednotek (1,5 %), 2 737 org. jednotek sdružení (1,2 %). Meziročně došlo k největšímu pohybu u právní formy fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku a společností s ručením omezeným, kde se celkový počet subjektů zvyšuje každoročně nejvíce. Obdobně roste pravidelně i počet společenství vlastníků jednotek, sdružení a zahraničních osob. Meziročně nejvíce poklesl počet subjektů právní formy samostatně hospodařících rolníků nezapsaných v obchodním rejstříku. Nejvíce jednotek (téměř třetina) je registrováno v okrese Ostrava – město, následuje Karviná se 17,5 %, Frýdek-Místek (16,4 %), Opava (14,8 %), Nový Jičín má 12,2 % subjektů a nejméně subjektů (8,2 %) je registrováno v okrese Bruntál.

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo maloobchodem (kromě motorových vozidel); opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (21,1 % subjektů) stejně jako v minulých letech. Další rozšířenou kategorií jsou ostatní podnikatelské činnosti (13,5 %), následuje stavebnictví (10,1 % subjektů) a velkoobchod a zprostředkování obchodu (kromě motorových vozidel) se 7,8 % subjektů. Zajímavé je, že maloobchodem (kromě motorových vozidel); opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost se zabývá v kraji 49 596 subjektů, z nichž je ale plných 31,8 % v okrese Ostrava – město, zatímco v okrese Bruntál jich je registrováno pouze 7,1 % (tj. 3 530 subjektů). U ostatních podnikatelských činností je tento nepoměr ještě výraznější.

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců přes 60 % subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovalo. Dalších 26,3 % subjektů neuvádělo žádného zaměstnance. Do kategorie 1-5 zaměstnanců se zařadilo 8,9 % subjektů a počet 6-9 zaměstnanců uvedlo 1,2 % z celkového počtu subjektů zapsaných v RES. Nejvíce podniků, které neuvedly počet zaměstnanců je v okrese Ostrava – město, nejméně pak v okrese Bruntál. Vzhledem k počtu jednotek v okrese je nejvíce jednotek bez uvedení počtu zaměstnanců v okrese Karviná (přes 65,1 % subjektů), kde je zároveň relativně nejméně podniků bez zaměstnanců (pouze 23,0 %). Ze 40 podniků nad 1 tisíc zaměstnanců jich je 23 v okrese Ostrava město, po 4 v okresech Frýdek-Místek, Nový Jičín a Opava, 3 v okrese Karviná a 2 v okrese Bruntál.

STAVEBNÍ OHLÁŠENÍ A POVOLENÍ

Stavební úřady na území kraje vydaly od počátku roku 2007 celkem 8 001 stavební povolení (v orientační hodnotě 40 971 mil. Kč b.c.), tj. o 461 povolení (5,4 %) méně než před rokem, jejich hodnota je však téměř dvojnásobná. Jen v okrese Frýdek-Místek je zažádáno o stavební povolení na stavby jejichž hodnota převyšuje hodnotu staveb v loňském 1. – 3. čtvrtletí za celý kraj. Nejvyšší podíl na celkovém počtu stavebních povolení měly stavby – budovy celkem 65,9 %, ostatní stavby 22,9 % a stavby k ochraně životního prostředí 11,2 %. Jak vždy převažovaly změny dokončených staveb u staveb bytových, přičemž nových staveb bytových bylo jen o něco méně než všech staveb nebytových (tj. nových i změn dokončených staveb).

Nejvíce bylo vydáno stavebních povolení celkem v okrese Opava (1 813 povolení), který je následován okresem Frýdek-Místek, nejméně pak v okrese Bruntál (pouhých 665 povolení). Okres Opava pak vede i v počtu povolení na stavbu budov (změn dokončených bytových staveb mají téměř třetinu celého kraje). Staveb na ochranu životního prostředí hodlají postavit nejvíce v okrese Frýdek-Místek, kde má vzniknout i nejvíce staveb ostatních. Porovnání průměrů hodnot na jedno stavební povolení jasně vládne okres Frýdek-Místek s více než 14 mil. Kč, okres Ostrava – město vykazuje necelých 5 mil. Kč, ostatní okresy pak mezi 1,5 až 2,3 mil. Kč.

Porovnáním s ostatními kraji lze zjistit, že v Moravskoslezském kraji poklesl počet vydaných stavebních povolení méně než v celé České republice (a vlastně s výjimkou kraje Pardubického nejméně ze všech krajů). V absolutním vyjádření je pak náš kraj na třetím místě za kraji Středočeským a Jihomoravským. Průměrnou hodnotou na jedno stavební povolení je Moravskoslezský kraj jasně na prvním místě.

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Počet zahájených nových bytů celkem byl ke konci 3. čtvrtletí roku 2007 vyšší než před rokem v důsledku nárůstu počtu zahájených bytů v domech s pečovatelskou službou, penzionech, rodinných i bytových domech, zatímco nástavby, přístavby a vestavby k rodinným i bytovým domům vykázaly meziroční pokles. Meziročně poklesl i počet zahájených byt v nebytových stavbách a stavebně upravených nebytových prostorách. U dokončených bytů byl zaznamenán obdobný vývoj, ovšem nárůst zaznamenaly především dokončené byty v rodinných domech a domech s pečovatelskou službou a penzionech. Vzrostl i počet modernizovaných bytů. Počet rozestavěných bytů byl k 30. 9. 2007 nižší než před rokem.

Bytová výstavba je nejaktivnější tradičně v okrese Frýdek-Místek (týká se bytů zahájených, dokončených i rozestavěných), nejméně aktivní je pak, také tradičně, v okrese Bruntál.

V mezikrajovém srovnání je Moravskoslezský kraj na čtvrtém místě v počtu zahájených bytů, navíc je na místě třetím, co se týče meziročního nárůstu jejich počtu. Méně příznivá je situace u bytů dokončených, kde je náš kraj zhruba uprostřed mezi kraji a ani meziroční nárůst není ve srovnání s ostatními kraji nijak oslnivý.

ZEMĚDĚLSTVÍ

V průběhu 1. až 3. čtvrtletí 2007 bylo v kraji prodáno více než 128 tisíc tun obilovin celkem, na čemž se nejvíce podílela pšenice 60,3 % a ječmen 32,7 %, jehož se však prodalo více ve vztahu k celé republice (4,1 % proti 3,6 % prodeje pšenice). Z tohoto pohled byl asi nejvýznamnější prodej zeleniny, jíž se prodalo přes 11 tun, což činí 15,5 % celkového prodeje v české republice. Ještě více se prodalo technické cukrovky (téměř 16,5 tis. tun, tj. 10,3 % prodeje).

Výroba masa dosáhla 23,4 tis. tun, z toho připadalo 21,5 tis. tun na maso vepřové a 1,9 tis. tun na maso hovězí a telecí. V celorepublikovém srovnání byla nejvýznamnější produkce vepřového masa, jehož bylo vyprodukováno 8,6 % celorepublikové produkce. V porovnání s rokem 2006 se výroba masa celkem v kraji zvýšila hlavně díky nárůstu produkce masa vepřového. Produkce masa hovězího poklesla stejně jako produkce masa skopového a jehněčího (jejichž produkce je však nízká). Naproti tomu vzrostla produkce masa telecího a koňského, zde však jde opět o nízké absolutní hodnoty.

PRŮMYSL

V lednu až září 2007 pracovalo v kraji 225 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci, což je 9,0 % průmyslových podniků v celé České republice, které zaměstnávají 13,7 % všech zaměstnanců v průmyslu. Průměrná mzda zaměstnanců v průmyslových podnicích v Moravskoslezském kraji dosáhla v tomto období 22 065 Kč, což je o 766 Kč více než činí průměr za celou republiku. Více si vydělají pouze zaměstnanci podniků se sídlem v Hlavním městě Praze a Středočeském kraji.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem od počátku roku 2007 se proti minulému roku zvýšily v běžných cenách o 6,2 %, což je nejméně v republice (tedy kromě Karlovarského kraje). Celorepublikový průměrný nárůst je 11,6 %. Při tom tržby z průmyslové činnosti vzrostly pouze o 3,8 %.

V rámci kraje pracuje nejvíc zaměstnanců v oboru výroba základních kovů, hutních a kovodělních výrobků (30,3 % všech zaměstnanců průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci). Nasledovala těžba energetických surovin (14,2 %), výroba dopravních prostředků a zařízení (13,5 %) a výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených (12,2 %). Nejvíce si v průměru vydělali zaměstnanci těžby energetických surovin (26 669 Kč) následováni zaměstnanci výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (26 128 Kč).

STAVEBNICTVÍ

V 1. až 3. čtvrtletí 2007 vzrostl ve 277 stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji proti stejnému období minulého roku objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) v běžných cenách o 19,0 %. V tuzemsku bylo provedeno 93,9 % z celkového objemu “S“, z toho nejvíce na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích.

Objem základní stavební výroby (ZSV) se od počátku roku 2007 proti shodnému období předchozího roku zvýšil, tempo růstu bylo nižší než u „S“.

V tomto období se opět projevil ve stavebnictví pokles zaměstnanosti po růstu z minulých let. Produktivita práce z „S“ i ZSV zaznamenala příznivý vývoj. Průměrná měsíční mzda byla proti mzdě před rokem jen o 12,2 % vyšší a její nárůst zůstal za růstem produktivity práce z „S“ o 11,7 bodů a ze ZSV o 2,1 bodů.

Z jednotlivých okresů kraje došlo ke zlepšení u stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) především v okrese Opava (nárůst o 41,6 %, navíc je Opava jediným okresem, kde počet zaměstnanců ve stavebnictví oproti stejnému období minulého roku vzrostl), celkově největší hodnota „S“ je však v okrese Ostrava – město. Zajímavý je propad stavebních prací v tuzemsku v okrese Frýdek-Místek, stejně jako fakt, že v tomto okrese (spolu s okresem Bruntál) meziročně poklesl objem ZSV. Mzdy vzrostly ve všech okresech kraje, nejvíce paradoxně v okrese Frýdek-Místek (o 19,8 %), nejméně pak v okrese Nový Jičín (o 8,4 %).

Z mezikrajového srovnání vyplývá, že Moravskoslezský kraj udržel tempo růstu ZSV na stejné úrovni jako celá Česká republika, objemem ZSV pak je na třetím místě za Hlavním městem Praha a Jiho-moravským krajem. Ještě lépe vypadá pro kraj situace u stavebních prací „S“, kde je tempem růstu vysoko nad republikovým průměrem a je celkově třetí. V absolutním vyjádření pak je opět třetí. Stejné pořadí obsadil Moravskoslezský kraj i v počtu zaměstnanců, jen pokles jejich počtu je vyšší než celorepublikový průměr. Mzda zaměstnanců ve stavebních podnicích je i přes nejvyšší nárůst ze všech krajů na podprůměrné výši. Méně svým zaměstnancům platí stavební podniky pouze ve čtyřech krajích. Velmi pozitivní je nadprůměrný nárůst produktivity práce ze ZSV.

CESTOVNÍ RUCH

Do hromadných ubytovacích zařízení v našem kraji přicestovalo od počátku roku 512 035 hostů, z čehož bylo 106 942 nerezidentů, což představuje oproti stejnému období minulého roku zvýšení u příjezdů hostů o 1,5 % a u nerezidentů dokonce o 15,3 %. I využití lůžek vzrostlo ve srovnání se stejnými měsíci minulého roku a to dokonce výrazněji než v celorepublikovém průměru.

Zatímco se hosté ubytovávali v hotelích v přibližně polovině případů (56,9 %), u nerezidentů to bylo plných 73,9 %. Z hlediska všech hostů byla velmi zajímavá ostatní ubytovací zařízení (27,6 %), nerezidenti v nich byli ubytováni pouze v 11,7 % případů. Zajímavé na celorepublikovém srovnání je, že celá třetina (přesně 32,0 %) příjezdů se týká Prahy, druhý pak je kraj Jihomoravský (9,3 %). Podíl našeho kraje pak činí 5,0 % z celé ČR.

Co se týče tuzemských delších cest (tedy cest se 4 a více noclehy), byl bezkonkurenčně nejzajímavější kraj Jihočeský, nejméně těchto cest směřovalo do Prahy. Počtem přenocování jasně zvítězil kraj Středočeský, poslední opět byla Praha. Moravskoslezský kraj dosáhl v obou případech průměrných hodnot.

Tuzemské kratší cesty směřovaly především do krajů Středočeského a Jihočeského (přes dva resp. jeden mil. cest), Moravskoslezský kraj byl s 683,3 tis. cestami na desátém místě (podíl na všech cestách činil 6,0 %).