Komentář

Komentář

V 1. čtvrtletí roku 2003 pokračoval úbytek obyvatelstva. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se ukazatele populačního vývoje nezměnily. Počet narozených dětí se sice zvýšil avšak celkový počet zemřelých vzrostl výrazněji. Z toho důvodu se saldo přirozené měny obyvatelstva ještě více zvýšilo. Počet přistěhovalých do kraje na rozdíl od srovnávaného období předchozího roku převýšil počet vystěhovalých, takže migrační saldo dosáhlo po dlouhé době kladné hodnoty (byť o pouhých 118 osob). Celkový populační úbytek se ztlumil. Počet obyvatel kraje tak opět poklesl oproti stejnému období minulého roku, tentokrát o 2 667 obyvatel.

V jednotlivých okresech kraje byl vývoj obdobný. Přirozený přírůstek byl nejnižší v okresech Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava, záporných hodnot dosáhl ve všech okresech. Stěhováním ubylo nejvíce osob v okrese Ostrava, naopak kladný přírůstek zaznamenaly okresy Frýdek-Místek a Karviná. Nejpříznivější vývoj základních demografických ukazatelů tak vykázaly okresy Frýdek-Místek a Nový Jičín (v obou jmenovaných celkový počet obyvatel ve sledovaném období neklesl ani o 100 obyvatel). Meziroční růst pak vykázal okres Frýdek-Místek.

Ve srovnání s 1. čtvrtletím 2002 se snížil počet sňatků (o 123, tj. o 15,7 %), počet rozvodů vykázal naopak nárůst (o 117, tj. o 12,7 %). Varujících hodnot pak dosahuje index rozvodovosti (podíl počtu rozvodů a sňatků). Jeho hodnota za kraj je 156,9 a tedy na každou svatbu připadá více než jeden a půl rozvodu. Pozitivním jevem je dlouhodobý úbytek potratů, kterých meziročně ubylo dalších 5,6 %.

K 31. 3. 2003 měl kraj 1 261 841 obyvatel, z toho 616 208 mužů a 645 633 žen.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců činil v 1. čtvrtletí 2003 celkem téměř 314 tis. osob (fyz.), což bylo o 2,6 % (8 161 osob) méně než ve stejném období minulého roku. Celkový úbytek počtu zaměstnanců v uvedených subjektech se projevil ve všech okresech kraje.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla ve výše uvedených ekonomických subjektech v hodnoceném období 2002 proti srovnatelnému období předchozího roku o 6,6 % (940 Kč) a činila na fyzické osoby 14 237 Kč. V přepočtu na plně zaměstnané 14 602 Kč (nárůst o 6,6 %). Nejvyšší průměrnou mzdu v rámci kraje vykazoval tradičně okres Ostrava, nejnižší, taktéž tradičně okres Bruntál.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Moravskoslezském kraji v 1. čtvrtletí 2003 téměř 529 tis. osob, z toho bylo 303 tis. mužů (57,2 %) a 226 tis. žen (42,8 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku byla celková zaměstnanost v kraji o 9,3 tis. osob, tj. 1,7 %, nižší.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v druhém a dalším zaměstnání 12 tis. osob. Pokračoval tak pokles četnosti této kategorie pracujících, když se jejich počet meziročně snížil o necelý 1 tis. osob (7 %). Z počtu 24,6 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je 87,8 % žen.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15-ti let v %) dosáhla za obě pohlaví 58,5 % a proti 1. čtvrtletí 2002 se nezměnila.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS činil v 1. čtvrtletí 2002 celkem 89,8 tis. osob (z toho 50,4 tis., tj. 56,1 % byly ženy) a proti stejnému čtvrtletí minulého roku se zvýšil o 6 700 osob. Obecná míra nezaměstnanosti se podle výsledků výběrového šetření meziročně zvýšila o 1,1 bodu na 14,5 %.

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce činil k 31. 3. 2003 již 104 877 osob (z toho 49 tis., tj. 46,7 % žen) a proti stejnému období roku 2002 se zvýšil o 9 384 osob.

Míra registrované nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla za stejné období 16,45 %, tj. o 1,19 bodu více než před rokem. K jejímu zvýšení došlo ve všech okresech Moravskoslezského kraje, největší nárůst byl v okrese Karviná (1,91 bodu), kde je i nejvyšší míra nezaměstnanosti v kraji (následují okresy Bruntál a Ostrava). Nejméně vzrostla v okrese Opava, kde je již tradičně nejnižší v kraji. I tak se okres Opava dostal až na 54. místo z celkem 77 hodnocených okresů České republiky. Viz tabulka G.2.

Z řad neumístěných uchazečů o práci se počet žen zvýšil o 9 %, a počet občanů se změněnou pracovní schopností o 6,8 %. Neumístěných absolventů škol, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, bylo k 31. 3. 2003 přes 11 tisíc, což bylo o 1 623 méně než před rokem. Osoby pobírající příspěvek před nástupem do zaměstnání tvořily 26 % z celkového počtu neumístěných, což je o 0,3 procentního bodu více než ve stejném měsíci 2002.

Počet volných pracovních míst dosáhl k tomuto datu 2 543, což znamenalo, že na jedno volné pracovní místo připadalo 41,2 uchazečů (loni 34,5). Proti stavu před rokem se počet volných míst absolutně snížil o 224 (8,1 %), pro občany se změněnou pracovní schopností však bylo volných míst o 10 (15,4 %) více.

ORGANIZAČNÍ STATISTIKA

K datu 31. 3. 2003 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná Identifikační čísla organizací, přes 218 tis. subjektů. Za rok se jejich počet zvýšil o 6 617 (tj. o 3,1 %).

Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (více než 163,5 tis. subjektů , tj. 74,9 % z celkového počtu), dále bylo 8 776 samostatně hospodařících rolníků (4 %), 12 616 osob ve svobodném povolání (5,8 %), 14 958 společností s ručením omezeným (6,8 %), 1 261 akciových společností (0,6 %), 1 073 družstev, 82 státních podniků a 2 839 zahraničních osob (1,3 %). Meziročně došlo k největšímu pohybu u právní formy fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku, kde se celkový počet subjektů zvýšil o 4 570 subjektů, což ale činí pouze 2,9 %. U ostatních se počet subjektů výrazně neměnil.

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo Maloobchodem, opravami spotřebního zboží a Službami převážně pro podniky stejně jako v minulém roce.

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců kolem 22 % subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovalo. Více než 65% subjektů neuvádělo žádného zaměstnance. Do kategorie 1-5 zaměstnanců se zařadilo 8,1 % subjektů a počet 6-9 zaměstnanců uvedlo 1,3 % z celkového počtu subjektů zapsaných v RES. Proti stavu před rokem se podíly výrazně nezměnily.

STAVEBNÍ POVOLENÍ

Stavební úřady na území kraje vydaly od počátku roku 2003 více než 2 tisíce stavebních povolení (v orientační hodnotě 3,9 mld. Kč b. c.), tj. o 143 povolení (6,4 %) méně než před rokem. Téměř dvě třetiny z tohoto počtu tvořily stavby – budovy celkem 63 %, stavby k ochraně životního prostředí 18 % a ostatní stavby 18,9 %. Na celkovém počtu stavebních povolení převažoval podíl změn dokončených staveb nad novou výstavbou a to dvojnásobně u nebytových a ještě více u bytových staveb.

Nejvíce bylo vydáno stavebních povolení celkem v okrese Frýdek-Místek a to hlavně na bytové stavby – novou výstavbu, nejvíce změn dokončených bytových staveb však hodlají uskutečnit v okresech Ostrava, Opava a Nový Jičín. Okres Opava také chystá nejvíce staveb na ochranu životního prostředí.

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Počet zahájených nových bytů celkem byl ke konci 1. čtvrtletí roku 2003 mírně nižší než před rokem v důsledku poklesu modernizace bytového fondu a nástaveb, vestaveb a přístaveb k rodinným domům, zatímco v ostatních ukazatelích je zřetelný nárůst. Např. počet zahájených bytů v rodinných domech o 19,7 %, u bytových domů pak 29,7 %. Podobný vývoj byl zaznamenán u dokončených bytů, kde se nezachoval příznivý vývoj z minulého roku a jejichž počet se snížil prakticky v celé struktuře s výjimkou rodinných domů a domů s pečovatelskou službou a penzionů. Počet rozestavěných bytů byl k 31. 3. 2003 výrazně nižší než před rokem celkem i v téměř celé struktuře.

Největší nárůst zahájených bytů je v okrese Bruntál, kde bytová výstavba trvale stagnuje, což je vidět zejména na počtu bytů dokončených. Přesně opačný trend je v okrese Karviná, kde zahajují stavbu pouze 33 bytů, ale dokončují jich 117 (což je nárůst o 125 % oproti stejnému období minulého roku). Bytová výstavba je nejaktivnější v okrese Frýdek-Místek.

ZEMĚDĚLSTVÍ

V průběhu 1. čtvrtletí 2003 bylo v kraji prodáno 27 455 tun obilovin celkem, na čemž se nejvíce podílela z poloviny pšenice a žito tvořilo 40 % prodejů. Na ostatní obiloviny tedy zbývá necelých 10 %. Podíl kraje na prodejích rostlinných výrobků v republice je minimální (kolem 4 %).

Obdobná situace je i ve výrobě masa. Celkem bylo vyprodukováno přes 11 tis. tun masa, z čehož přes 9 tis. tun (83,9 %) tvořilo maso vepřové.

PRŮMYSL

V lednu až březnu 2003 pracovalo v kraji 200 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech celkem proti stejnému období roku 2001 poklesl o 3,1 % (o 3 935 osob), přičemž v odvětví chemickém a farmaceutickém se snížil o 8,5 %, a ve zpracovatelském a jinde neuvedeném o 7,4 %. Naopak ke zvýšení počtu zaměstnanců došlo v průmyslu gumárenském a plastikářském (o 20,5 %). Průměrná měsíční nominální mzda se ve sledovaných průmyslových podnicích meziročně zvýšila o 4,6 %.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem od počátku roku 2002 se proti minulému roku zvýšily v běžných cenách o 4,6 %. Přitom tržby z průmyslové činnosti vzrostly o 7,8 % a to nejvíce v odvětví výroba dopravních prostředků o 30,1 %, výrazný pokles zaznamenal pouze průmysl potravinářský a tabákový o 20,1 %.

STAVEBNICTVÍ

V 1. čtvrtletí 2003 poklesl ve 231 stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji proti stejnému období minulého roku objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) v běžných cenách o 10,1 %. V tuzemsku bylo provedeno 99,3 % z celkového objemu “S“, z toho nejvíce na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích.

Objem základní stavební výroby (ZSV) se od počátku roku 2003 proti shodnému období předchozího roku snížil, tempo růstu bylo vyšší než u „S“.

V období hodnoceného čtvrtletí pokračoval ve stavebnictví nárůst zaměstnanosti z minulých let. Produktivita práce z „S“ i ZSV zaznamenala nepříznivý vývoj. Průměrná měsíční mzda byla proti mzdě před rokem o 2,7 % vyšší při současném poklesu produktivity práce z „S“ i ze ZSV.

Z jednotlivých okresů kraje došlo ke zlepšení základních ukazatelů stavebnictví v okresech Bruntál (nárůst „S“ o 29,8 %, při současném poklesu ZSV o 15,7 %) a Opava (nárůst „S“ o 16,7 % a ZSV o 26 %), naopak nepříznivý vývoj obou ukazatelů vykázal okres Ostrava.