Komentář
Komentář
| Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje v 1. pololetí 2007 OBYVATELSTVO Podle předběžných výsledků demografické statistiky žilo k 30. červnu 2007 na území Jihomoravského kraje 1 136 tis. obyvatel (553 tis. mužů, 583 tis. žen). V kraji tak na 1 000 mužů připadá 1 056 žen, což je v mezikrajském porovnání po Hlavním městě Praze (1 076 žen na 1 000 mužů) druhý nejvyšší podíl žen v populaci. Od počátku roku přibylo v kraji 3 442 obyvatel, což jej v celkovém přírůstku obyvatel v mezikrajském srovnání staví na třetí místo (po Středočeském kraji a Praze), avšak v hodnocení celkového přírůstku na 1 000 obyvatel se Jihomoravský kraj nachází až na 6. místě. Nejvyšší přírůstek obyvatel zaznamenal Středočeský kraj (12 106 obyvatel, tj. 20,7 na 1 000 obyvatel), naopak nejméně obyvatel přibylo ve Zlínském kraji, a to 227 osob, v přepočtu celkového přírůstku na 1 000 obyvatel obsadil poslední místo Moravskoslezský kraj s hodnotou 0,4. Při hodnocení okresů Jihomoravského kraje se nejvíce zvýšil od začátku roku počet obyvatel v okrese Brno-venkov (o 2 463), ke snížení počtu obyvatel došlo pouze v okrese Hodonín (o 176). Brno vykazuje nejvyšší podíl žen v populaci (1 097 žen na 1 000 mužů) mezi okresy celé republiky, i když k 30. červnu minulého roku to bylo ještě o 5 žen více. V 1. pololetí 2007 se v Jihomoravském kraji živě narodilo 6 098 dětí (3 129 chlapců, 2 969 děvčat) což je o 396 dětí více než v 1. pololetí roku 2006. Více než třetina z nich ( 2 078) se narodila maminkám bydlícím v Brně, v přepočtu na 1 000 obyvatel (hrubá míra porodnosti) se však na prvním místě s hodnotou 11,6 živě narozených dětí na 1 000 obyvatel umístil okres Znojmo, pod republikovým průměrem tohoto ukazatele (11,0) se z Jihomoravských okresů nachází okresy Blansko, Břeclav, Hodonín a Vyškov. Oproti stejnému období minulého roku se v Jihomoravském kraji zlepšila jak kojenecká úmrtnost (ze 4,0 v loňském roce na 3,3 v letošním roce), tak i novorozenecká úmrtnost (z 3,2 na hodnotu 2,6). Oproti 1. pololetí 2006 se opět zvýšil počet podíl dětí narozených mimo manželství. V průběhu letošního roku se mimo manželství v Jihomoravském kraji narodilo 1 769 dětí (29,0 %), v 1. pololetí loňského roku to bylo 1 549 dětí (27,2 %). Nejvyšší podíl z Jihomoravských okresů vykazuje okres Břeclav (34,2 %, tj. 180 mimomanželsky narozených dětí z 527 dětí živě narozených celkem). Nejnižší podíl (25,1 %) dětí narozených mimo manželství je v okrese Brno-venkov (270 z 1 076 dětí). Okres Brno-venkov se nachází na 7. místě všech okresů České republiky s nejnižším podílem mimomanželsky narozených dětí. Vůbec nejnižší podíl v rámci republiky má okres Uherské Hradiště 19,8 %, naopak v okrese Most tento podíl činí 57,4 %. V 1. pololetí 2007 zemřelo v Jihomoravském kraji 5 621 osob (2 737 mužů, 2 884 žen). Ve struktuře zemřelých podle nejčastěji zastoupených příčin úmrtí první místo náleží nemocem oběhové soustavy, druhé místo nádorovým onemocněním a na třetím místě se střídají vnější příčiny úmrtí (poranění, otravy apod.) a nemoci dýchací soustavy. V letošním roce zemřelo v kraji na nemoci oběhové soustavy 1 272 mužů (46,5 % z celkového počtu zemřelých mužů) a 1 713 žen (59,4 % z celkového počtu zemřelých žen), na novotvary 771 mužů (28,2 %) a 600 žen (20,8 %). Třetí nejčastější příčinou úmrtí mužů byly vnější příčiny, a to 200 případů (7,3 %), u žen ve 154 případech nemoci dýchací soustavy (5,3 %). Celkem 14 žen a 56 mužů spáchalo ve sledovaném období sebevraždu, což je celkem o 5 sebevražd méně než ve stejném období 2006. Nejvíce lidí zemřelo v Brně (1 826 osob), avšak v relativním vyjádření, tj. v počtu zemřelých na 1 000 obyvatel, první místo zaujímá okres Hodonín (10,6), naopak nejmenší úmrtnost (9,3 osob na 1 000 obyvatel) byla v okrese Brno-venkov. V průběhu 1. pololetí 2007 bylo uzavřeno 2 489 sňatků, což je o 88 více než v předcházejícím roce. V hodnoceném období bylo povoleno 1 832 rozvodů, (o 194 více než v 1. pololetí roku 2006). Pouze ve 43 % případů byla rozvedena manželství bez nezletilých dětí. Největší rozvodovost (počet rozvodů na 1 000 obyvatel) vykazuje v Jihomoravském kraji okres Brno-město (4,4), naopak nejnižší je v okrese Břeclav (1,8), a to i ve srovnání všech okresů republiky. Rozvodovost v Jihomoravském kraji dosahuje 3,3 rozvodu na 1 000 obyvatel, v České republice pak 3,1. Nejnižší index rozvodovosti (počet rozvodů připadající na 100 sňatků) vykazuje okres Břeclav (39) a je to také zároveň nejnižší hodnota meziokresního srovnání v rámci republiky. Nejvyšší index rozvodovosti z okresů Jihomoravského kraje má Brno, kde na 100 sňatků uzavřených v 1. pololetí připadalo 89 rozvodů. Nejhorší situace ze všech okresů republiky je v okrese Cheb, ve kterém bylo rozvedeno 182 manželství, ale bylo uzavřeno pouze 140 sňatků, na 100 sňatků tak připadlo 130 rozvodů. Do Jihomoravského kraje se v 1. pololetí 2007 přistěhovalo 7 227 osob (4 079 mužů, 3 148 žen), což je o 2 550 osob více než ve stejném období roku 2006. Z celkového počtu přistěhovalých se 4 410 osob (o 2 246 více než v loňském 1. pololetí) přistěhovalo ze zahraničí, z toho více než polovina (2 253 osob, tj. o 1 277 osob více než ve stejném období minulého roku) z Ukrajiny. Ze Slovenska se přistěhovalo 425 osob, z Vietnamu 385 osob. Z kraje se od počátku roku vystěhovalo 4 262 osob (2 311 mužů, 1 951 žen), je to o 508 osob více než v 1. pololetí loňského roku. Z celkového počtu vystěhovalých se 928 osob vystěhovalo za hranice republiky, nejvíce na Ukrajinu (313 osob). V Jihomoravském kraji v prvních šesti měsících letošního roku přibylo stěhováním 2 965 obyvatel, což představuje zvýšení migračního přírůstku v porovnání se stejným obdobím loňského roku o více než 2 tisíce osob. Na přírůstku stěhováním se však podílí zahraniční stěhování. Migrační saldo zahraničního stěhování představuje přírůstek 3 482 lidí, zatímco saldo stěhování v rámci republiky je záporné, z kraje se vystěhovalo o 517 obyvatel více než se přistěhovalo. V meziokresním srovnání se od roku 1995 na kladném migračním saldu kraje nejvíce podílí okres Brno-venkov, nejinak tomu bylo i v letošním 1. pololetí, kdy se do okresu přistěhovalo 4 022 (o 1 635 osob více než ve stejném období minulého roku) a vystěhovalo pouze 1 749 obyvatel, přírůstek stěhováním v okrese činil 2 273 obyvatel. V rámci kraje (vnitrokrajské stěhování) změnilo v průběhu 1. pololetí svá bydliště 8 839 osob, z Jihomoravských okresů se nejvíce lidí stěhovalo mezi obcemi okresu Brno-venkov (1 074 případů stěhování), nejméně pak mezi obcemi na Vyškovsku (527 případů stěhování). ZAMĚSTNANOST A MZDY V podnikatelských subjektech se sídlem v Jihomoravském kraji (bez ohledu na územní rozdělení jejich pracovišť) pracovalo v 1. pololetí letošního roku 335 085 zaměstnanců (fyzické osoby). Na 5 629 vykazujících jednotek tak připadlo 10,1 % všech zaměstnaných v České republice. Meziroční nárůst počtu zaměstnanců o 3,6 % byl druhý nejvyšší v ČR po Středočeském kraji, kde zaznamenali nárůst 4,7 %. Na Jihomoravský kraj připadl v 1. pololetí 2007 druhý nejvyšší meziroční nárůst (8,9 %) průměrné hrubé měsíční mzdy fyzických osob v mezikrajském srovnání. Průměrná hrubá měsíční mzda fyzických osob dosáhla v Jihomoravském kraji 19 036 Kč, tedy pouze 90,9 % průměrné mzdy (20 938 Kč) v ČR a zařadila Jihomoravský kraj na 5. místo v České republice. Nejmenší mzdu pobírali zaměstnanci sledovaných podniků v Karlovarském kraji. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL V jediném nebo hlavním zaměstnání pracovalo v Jihomoravském kraji v 1. pololetí 2007 celkem 535,3 tis. osob (z toho 43,5 % byly ženy). Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostl v Jihomoravském kraji počet zaměstnaných v hlavním zaměstnání o 21,2 tis. osob, což představovalo nejvyšší nárůst v ČR. Naopak počet zaměstnaných osob se snížil v kraji Libereckém (o 2,2 tis.), Ústeckém (o 1,8 tis.) a Královéhradeckém (o 1,4 tis.). Ve sledovaném období klesla obecná míra nezaměstnanosti o 2,6 procentních bodů a činila 5,4 % (jde o obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky ILO – Mezinárodní organizace práce). Obecná míra nezaměstnanosti žen dosáhla 6,9 % a snížila se proti 1. pololetí 2006 o 3,1 procentních bodů. V mezikrajském srovnání zaznamenali opět nejvyšší obecnou míru nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (10,1 %), nejnižší byla již tradičně v Praze (2,5 %). Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) za 1. pololetí roku 2007 dosáhla míra ekonomické aktivity obyvatelstva ve věku 15 a více let v Jihomoravském kraji 58,0 % a vzrostla proti stejnému období minulého roku o 0,3 procentního bodu. Ekonomická aktivita mužů poklesla o 0,2 procentního bodu na 67,2 %, u žen vzrostla o 0,9 bodu na 49,5 %. V mezikrajském srovnání se Jihomoravský kraj mírou ekonomické aktivity zařadil na desáté místo v posuzování od nejvyšší hodnoty v Hlavním městě Praze (61,8 %) po nejnižší v Moravskoslezském kraji (56,0 %). V šesti krajích dosáhla míra ekonomické aktivity vyšší hodnoty než je průměr republiky (58,7 %). Ve druhém a dalším zaměstnání pracovalo v Jihomoravském kraji v mezikrajském srovnání nejvíce osob (8,8 tisíc), přičemž počet takto zaměstnaných mužů byl dvojnásobně vyšší než žen. Ve srovnání s 1. pololetím 2006 pracovalo ve druhém zaměstnání o 1,9 tisíc osob méně. Z 29,5 tisíc osob, které využily možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu (o 3 tisíce osob více než ve stejném období 2006), bylo 74,6 % žen. Počet nezaměstnaných v Jihomoravském kraji ve sledovaném období dosáhl 30,5 tis. osob a meziročně klesl o 14,1 tisíc, nezaměstnaných žen ubylo 7,2 tisíc, počet nezaměstnaných mužů klesl o 7 tisíc. Nejvíce nezaměstnaných osob zaznamenali v Moravskoslezském kraji (48,8 tisíc) a Ústeckém kraji (41,2 tisíc), na Jihomoravský kraj připadlo třetí místo v tomto srovnání. V Moravskoslezském kraji došlo také k nejvyššímu úbytku nezaměstnaných ve srovnání se stejným obdobím 2006, a to o 28,8 tisíc osob. NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV) Podle údajů úřadů práce činila míra registrované nezaměstnanosti v 1. pololetí 2007 v Jihomoravském kraji 7,13 % (meziročně poklesla o 1,61 %) a byla čtvrtá nejvyšší v mezikrajském srovnání (průměr ČR činil 6,29 %). Zatímco nejvyšší nezaměstnanost byla v Ústeckém kraji (11,91 %), nejnižší nezaměstnanost byla v Hlavním městě Praze (2,38 %). V 1. pololetí 2007 se opět v Jihomoravském kraji projevil rozdíl mezi mírou registrované nezaměstnanosti žen (9,12 %) a mužů (5,58 %). Zatímco míra nezaměstnanosti žen byla v Jihomoravském kraji v republikovém srovnání třetí nejvyšší po Moravskoslezském a Ústeckém kraji, u mužů se před Jihomoravský kraj zařadil ještě Karlovarský kraj. K 31. 6. 2007 registrovaly úřady práce v Jihomoravském kraji 45 192 neumístěných uchazečů o zaměstnání, z toho bylo 56,2 % žen. Ve srovnání se stejným datem roku 2006 se počet neumístěných uchazečů o zaměstnání snížil o 17,7 %. Ze všech uchazečů o zaměstnání bylo ke konci června 42 383 dosažitelných (93,8 %). Meziroční snížení v krajském průměru zaznamenaly všechny sledované skupiny, nejvýraznější zlepšení se projevilo u absolventů škol, kterých zůstalo bez zaměstnání o 32,7 % méně než ve stejném období roku 2006 Ve sledovaném období bylo uchazečům o zaměstnání nabídnuto o 23,8 % více volných pracovních míst než v 1. pololetí 2006 Z celkového počtu 11 907 volných pracovních míst připadlo 33,0 % na Brno-město a 21,3 % na Brno-venkov. Přes tuto skutečnost však nabídka volných pracovních míst v Brně-městě (3 931) znamenala pro tento okres meziroční pokles 9,2 %. Ve sledovaném období klesl počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v Jihomoravském kraji na 3,8 uchazečů (o 1,9 méně oproti 31. 6. 2006), nejvíce zájemců o práci evidovali v okrese Hodonín (7,1 uchazečů na 1 volné pracovní místo), nejlepší byla situace v okrese Brno-venkov s 2,0 uchazeči na jedno volné pracovní místo. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA V Registru ekonomických subjektů (RES) bylo k 30. červnu 2007 evidováno 266 462 subjektů se sídlem v Jihomoravském kraji, což představovalo 10,8 % subjektů z celorepublikového registru. Oproti 1. pololetí 2006 vzrostl počet subjektů v RES Jihomoravského kraje o 2,2 %, tj. o 5 620. Nejvíce registrovaných jednotek v Jihomoravském kraji připadlo na Brno-město (41,9 % z celkového počtu), kde byl zaznamenán meziroční nárůst o 2,0 % (o 2 233 subjektů). Z hlediska právní formy připadlo 78,0 % na fyzické osoby, a to především na fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona, jejichž počet 181 365 meziročně vzrostl o 1,8 %. Převážná část právnických osob připadla na obchodní společnosti (34 288, tj. 58,6 %), jejichž počet vzrostl ve srovnání se stejným obdobím 2006 o 2 625 subjektů. Většina těchto společností (91,0 %) byla zaregistrována jako společnost s ručením omezeným. Na soukromé rolníky a zemědělské podnikatele připadlo 6,5 % (13 553) z celkového počtu fyzických osob. Podle odvětvové struktury RES se více než čtvrtina (68 252) subjektů se zabývala obchodem, vč. oprav spotřebního zboží, 56 120 subjektů (21,1 %) zajišťovalo služby převážně pro podniky nebo podnikalo v oblasti nemovitostí, 37 047 subjektů (13,9 %) podnikalo v průmyslu a 30 507 subjektů (11,4 %) ve stavebnictví. Z hlediska členění podle kategorie počtu zaměstnanců byly nejpočetnější skupinou (87,0 %) jednotky, které neuvedly počty zaměstnanců nebo nemají žádného zaměstnance, 8,8 % jednotek zaměstnávalo 1 - 5 zaměstnanců a 28 firem mělo 1 000 a více zaměstnanců. STAVEBNÍ POVOLENÍ Stavební ohlášení a stavební povolení (dále jen SOP) odpovídají zákonu č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) se stanovením závazných podmínek pro provedení a užívání stavby. V 1. pololetí 2007 bylo v Jihomoravském kraji evidováno 6 499 SOP, tedy v mezikrajském srovnání druhý nejvyšší počet a 11,9 % z celkového množství 54 702 SOP, vydaných ve sledovaném období v České republice. Nejvíce SOP bylo vydáno ve Středočeském kraji (9 984). S výjimkou Pardubického kraje, kde počet SOP meziročně vzrostl o 0,9 %, došlo ve všech krajích k poklesu vydaných SOP, nejvíce v Jihomoravském kraji o 21,9 %. Nejvíce SOP evidovali v okrese Brno-venkov, na který připadlo 28,6 % z celkového počtu SOP v Jihomoravském kraji. Naproti tomu v okrese Vyškov bylo vydáno nejméně SOP v Jihomoravském kraji (405). Z celkového počtu SOP v Jihomoravském kraji připadalo3 905 (60,1 %) na stavby budov v celkové orientační hodnotě staveb 13,4 mld. Kč. Téměř 61 % SOP na stavby budov bylo vydáno na změny dokončených staveb bytových i nebytových budov. Zatímco 87,9 % všech SOP na budovy v Brně-městě bylo vydáno na změny dokončených budov, opačný trend zaznamenali v okrese Brno-venkov, kde bylo 59,2 % povolení vydáno na novou výstavbu budov. Jihomoravský kraj vykázal v mezikrajském srovnání čtvrtou nejvyšší orientační hodnotu staveb (16,3 mld. Kč) a patřil k těm krajům, ve kterých došlo meziročně ke zvýšení orientační hodnoty staveb celkem. Nejvyšší orientační hodnota staveb byla ve sledovaném období zaznamenána v Moravskoslezském kraji (33,1 mld. Kč), kde byl také nejvyšší růst v porovnání s 1. pololetím 2006 (nárůst o 194,6 %) a průměrná hodnota na jedno stavební povolení (6,7 mil. Kč). Při meziokresním srovnání v Jihomoravském kraji činila orientační hodnota staveb v Brně-městě 43,5 % z celkové hodnoty v kraji, což se také projevilo v průměrné hodnotě na jedno stavební povolení (5 462 tis. Kč). V 1. čtvrtletí 2007 byI v Jihomoravském kraji vydán druhý nejvyšší počet ohlášení a povolení na stavby na ochranu životního prostředí (1 337). Zatímco 40,6 % těchto SOP bylo vydáno v okrese Brno-venkov, orientační hodnota byla nejvyšší v okrese Brno-město, kde na 121 vydaných SOP připadla více jak polovina (740 mil. Kč) orientační hodnoty staveb na ochranu životního prostředí v Jihomoravském kraji. BYTOVÁ VÝSTAVBA Bytová výstavba v Jihomoravském kraji zaznamenala v 1. pololetí 2007 meziroční nárůst dokončených bytů, ve srovnání s 1. pololetím 2006 však došlo na jihu Moravy k poklesu zahájené výstavby o 21,3 %. Počet zahájených bytů (2 196) zařadil Jihomoravský kraj na třetí místo v ČR po Středočeském kraji (4 004) a Hlavním městě Praze (2 831). V těchto a pěti dalších krajích však došlo k meziročnímu poklesu zahájené výstavby. Ze šesti krajů, ve kterých naopak vzrostl počet zahájených bytů, zaznamenali nejvyšší nárůst v Ústeckém kraji (o 46,5 %). V Jihomoravském kraji připadlo téměř 60 % zahájených bytů na okresy Brno-město a Brno-venkov. Zatímco v Brně-městě bylo z celkových 615 zahájených bytů 59,2 % v bytových domech (364), z 689 zahájených bytů v Brně-venkově bylo 75,5 % v rodinných domech. V 1. pololetí 2007 převýšila v Jihomoravském kraji zahájená výstavba v rodinných domech o 591 bytů výstavbu bytů v bytových domech. Ve sledovaném období bylo v kraji dokončeno celkem 2 099 bytů (meziroční nárůst o 28,9 %) a Jihomoravský kraj si tak v mezikrajském srovnání udržel třetí místo v České republice. Nejvíce bytů bylo dokončeno v okrese Brno-město (901 bytů, tedy 42,9 % z celkového počtu v kraji). V 1. pololetí 2007 bylo v kraji dokončeno o 269 bytů v bytových domech (992) více než v domech rodinných (723). Na počtu dokončených bytů v bytových domech se podílel především okres Brno-město 60,3 %, naopak v okresech Blansko a Hodonín nebyl dokončen žádný byt v bytovém domě. V rodinných domech bylo dokončeno meziročně o 14 % bytů více, přičemž 36 % z nich připadlo na okres Brno-venkov (260). V 1. pololetí 2007 byla zahájena výstavba pouze 13 bytů v domech s pečovatelskou službou, tedy o 88 bytů méně než ve stejném období minulého roku. Dokončeno bylo o polovinu méně těchto bytů oproti stejnému období 2006. V 1. pololetí 2007 pokračoval v Jihomoravském kraji nárůst modernizací ve všech fázích výstavby oproti stejnému období předchozího roku. Byla zahájena modernizace 3 603 bytů (o 28,4 % více než v 1. pololetí 2006) a dokončena byla modernizace 2 037 bytových jednotek (nárůst o 16,1 %), z nichž 76,3 % připadalo na Brno-město. ZEMĚDĚLSTVÍ V prvním pololetí 2007 se Jihomoravský kraj podílel 19,3 % (199 137 tun) na celkovém prodeji obilovin v České republice (první místo v mezikrajském srovnání), ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 to však znamenalo pokles o 16,2 %. Na prodeji obilovin v Jihomoravském kraji se podílela především pšenice, jejíž prodaných 81 609 tun činilo 41 % z celkového prodeje v kraji. Nelze opomenout ani význam kukuřice na zrno, jejíž prodej představoval 58,5 % z celkového republikového množství. Z ostatních komodit nelze opomenout ani prodej ječmene (54 235 tun, druhé nejvyšší množství po Středočeském kraji) a luštěnin, který byl v Jihomoravském kraji nejvyšší v ČR a znamenal 20,6 % republikového prodeje. Z celkové republikové výroby masa (bez drůbežího) v tunách jatečné hmotnosti připadlo ve sledovaném období 13,2 % na Jihomoravský kraj. Vyrobených 27 553 tun (meziroční nárůst výroby o 1,6 %) znamenal třetí místo v České republice. V 1. pololetí 2007 došlo k nárůstu výroby vepřového masa v Jihomoravském kraji o 1,7 % a vyrobených 24 845 tun vepřového masa představovalo 90,2 % z celkové výroby masa v kraji. Jihomoravský kraj si tak udržel prvenství ve výrobě tohoto druhu masa. PRŮMYSL V Jihomoravském kraji v prvním pololetí roku 2007 sídlilo celkem 277 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Tímto počtem se Jihomoravský kraj řadí mezi kraji na první místo v České republice. Téměř 95 % podniků působilo ve zpracovatelském průmyslu, přičemž téměř polovina z nich působila ve třech nejvýznamnějších oborech v kraji – obor výroby a oprav strojů a zařízení (51 podniků), výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (41 podniků) a výroby elektrických a optických přístrojů (36 podniků). Průmyslové podniky zaměstnávaly 84,1 tisíc zaměstnanců (přepočtený počet), což byl po Moravskoslezském a Středočeském kraji třetí nejvyšší počet mezi kraji a 9,4 % z republikového počtu zaměstnanců. Průměrná měsíční mzda dosáhla v těchto podnicích částky 19 212 Kč, proti republikovému průměru byla o 2 007 Kč, tj. o 9,5 % nižší, mezi ostatními kraji svou výší zaujímá až desáté místo. Nejvyšší průměrné výdělky v Jihomoravském kraji vykazovaly průmyslové podniky, jejichž oborem je těžba nerostných surovin (25 187 Kč měsíčně), dále podniky v oblasti ostatních nekovových minerálních výrobků (23 606 Kč) a v oblasti výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (20 946 Kč). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem v průmyslových podnicích v prvním pololetí tohoto roku přesáhly částku 101 miliard Kč (pátý nejvyšší objem mezi kraji). Proti stejnému období loňského roku vzrostly tyto tržby o 33,0 %. Z jednotlivých oborů byl nejvyšší relativní nárůst tržeb zaznamenán u podniků zabývajícími se výrobou elektrických a optických přístrojů, kde se tržby zdvojnásobily, dále u podniků vyrábějící nekovové minerální výrobky, zde se tržby zvýšily o 77,7 %. Podniky těchto odvětví také zaznamenaly nejvyšší nárůst tržeb z průmyslové činnosti. Výší dosažených tržeb z průmyslové činnosti v přepočtu na jednoho zaměstnance se řadil Jihomoravský kraj na osmé místo v České republice. STAVEBNICTVÍ Z celkového počtu 2 399 podniků s 20 a více zaměstnanci v České republice, které mají hlavní činnost zaměřenou na stavební výrobu, bylo 292 (tj. 12,2 %) subjektů v 1. pololetí 2007 evidováno na území Jihomoravského kraje. V mezikrajském srovnání je to druhý nejvyšší počet po Hlavním městě Praze, na jehož území bylo registrováno 351 stavebních podniků. V Jihomoravském kraji se počet organizací s hlavní činností zaměřenou na stavebnictví meziročně snížil o 12. Více jak polovina sledovaných stavebních podniků v Jihomoravském kraji má sídlo v Brně-městě. U základních ukazatelů stavební výroby bylo v Jihomoravském kraji dosaženo nadprůměrného tempa růstu. Stavební práce podle dodavatelských smluv („S“) vzrostly meziročně v kraji o 26,7 % a základní stavební výroba (ZSV) vzrostla o 19,4 %. Přesto při srovnání s tempem růstu stavebních prací ve srovnatelném loňském období došlo z částečnému zpomalení (v loňském 1. pololetí vzrostly stavební práce podle dodavatelských smluv o více jak 40 %, základní stavební výroba téměř o 24 %). Zpomalení je mimo jiné ovlivněno i nedostatkem některých pracovních profesí a vybraných druhů stavebních materiálů. Objemem stavebních prací „S“ se Jihomoravský kraj opět zařadil na druhé místo v České republice za Hlavní město Prahu. Ze stavebních prací „S“ (25 691 mil. Kč) bylo v Jihomoravském kraji 90,4 % provedeno v tuzemsku. Tuzemské stavební práce vzrostly v kraji meziročně o 23,4 % a z jejich celkového objemu (23 233 mil. Kč) činila 95,1 % nová výstavba, rekonstrukce a modernizace. Na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích se více jak 58 % podílí především pozemní stavitelství s meziročním nárůstem o 22,3 % a druhým nejvyšším objemem těchto prací (12 881 mil. Kč) v mezikrajském srovnání po Hlavním městě Praze. Stavební práce „S“ vzrostly meziročně téměř ve všech okresech Jihomoravského kraje, nejvíce v okrese Brno-venkov o 48,6 %. Pokles ve srovnání s 1. pololetím 2006 byl zaznamenán pouze v okresech Blansko (o 4,5 %) a Vyškov (o 10,4 %). U ZSV došlo ke snížení jen v okrese Vyškov (o 7,0 %), naopak nejvyšší relativní nárůst základní stavební výroby vykázaly stavební podniky se sídlem v okres Znojmo (o 30,5 %). Převážná část objemu stavebních prací podle dodavatelských smluv (84,5 %, 21 709 mil. Kč) a základní stavební výroby (76,9 %, 12 816 mil. Kč) připadla v Jihomoravském kraji na Brno-město. Ve sledovaném období zaměstnávaly stavební podniky v Jihomoravském kraji druhý nejvyšší počet zaměstnanců po Hlavním městě Praze. Průměrný evidenční počet zaměstnanců těchto podniků v Jihomoravském kraji činil 22 213 fyzických osob a znamenal meziroční nárůst o 0,7 %. Nejvíce (67,6 %) zaměstnanců z celkového počtu v kraji připadlo na Brno-město. Průměrná mzda byla v Jihomoravském kraji opět druhá nejvyšší v ČR po Hlavním městě Praze a při nárůstu o 13,3 % oproti 1. pololetí 2006 dosáhla hodnoty 22 393 Kč. Nejvyšší mzdu pobírali zaměstnanci sledovaných podniků v Brně-městě (25 483 Kč), kde také došlo v meziokresním porovnání k nejvyššímu meziročnímu nárůstu – o 14,1 %. V Jihomoravském kraji byl zaznamenán nárůst produktivity práce u stavebních prací podle dodavatelských smluv o 26,2 % a u základní stavební výroby o 18,6 % oproti stejnému období minulého roku. V mezikrajském srovnání produktivity práce z „S“ a ZSV patří Jihomoravskému kraji tradičně jedno z předních míst v České republice. CESTOVNÍ RUCH V prvním pololetí 2007 přijelo do Jihomoravského kraje 490 tisíc hostů. Znamenalo to druhý nejvyšší počet po hlavním městě Praze (1 986 tisíc hostů) a na Jihomoravský kraj tak připadlo 8,5 % z celkového počtu při meziročním nárůstu o 6,2 %. Ze všech hostů, kteří se ubytovali ve sledovaném období v ubytovacích zařízeních Jihomoravského kraje, bylo 39 % hostů nerezidentů. Jejich počet 191 tisíc znamenal třetí místo v mezikrajském srovnání, přičemž všechny kraje řádově převyšovalo Hlavní město Praha. |