Komentář
Komentář
| Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje v 1. čtvrtletí 2007 OBYVATELSTVO Podle předběžných výsledků demografické statistiky žilo k 31. březnu 2007 v Jihomoravském kraji 1 133 636 obyvatel, což je o 1 073 osob více než na konci loňského roku. Tento nárůst je však dlouhodobě ovlivňován stěhováním, nikoli přirozenou měnou, tedy vyšším počtem narozených než zemřelých. V mezikrajském porovnání měl Jihomoravský kraj ke konci 1. čtvrtletí druhý nejnižší (po Praze) podíl mužů v populaci, pouze 48,6 % (551 137 mužů, 582 499 žen). Z Jihomoravských okresů mělo Brno-město podíl mužů ještě nižší – 47,6 % a byl zároveň i okresem České republiky s nejnižším podílem mužů. V Brně připadaĺo na 1 000 žen pouze 910 mužů (v České republice 956 mužů). V průběhu 1. čtvrtletí 2007 se v Jihomoravském kraji živě narodilo 2 793 dětí (1 421 chlapců a 1 372 děvčat), je to o 107 dětí více než ve stejném období loňského roku. Dvanáct dětí se narodilo mrtvě, což z celkového počtu 80 mrtvě narozených v České republice představuje 15% podíl a staví tak Jihomoravský kraj v počtu mrtvě narozených dětí na první místo v porovnání jednotlivých krajů republiky. V Jihomoravském kraji připadlo na 1 000 narozených celkem 4,28 narozených mrtvě, což je nejvyšší „krajská“ hodnota vykázaná v 1. čtvrtletí 2007. Z celkového počtu živě narozených dětí se jich 821 narodilo mimo manželství, tedy téměř 30 dětí ze 100 se narodilo nesezdaným párům. Od počátku 90. let, kdy v roce 1991 se ze 100 dětí pouze 7 narodilo neprovdaným matkám se podíl mimomanželských dětí stále zvyšuje a v letošním prvním čtvrtletí je o více jak 2 % vyšší než ve stejném období loňského roku. V mezikrajském porovnání měl nejvyšší podíl mimomanželsky narozených dětí Karlovarský kraj (50 %), nejnižší Vysočina (25 %). Za první 3 měsíce letošního roku v Jihomoravském kraji zemřelo 3 062 lidí (1 465 mužů, 1 597 žen), což je o 183 osob více než ve stejném období minulého roku. Nejčastější příčinou úmrtí byly nemoci oběhové soustavy, na které zemřelo 688 mužů a 937 žen, v nich byl ve 253 případech příčinou úmrtí infarkt myokardu, v 590 případech ostatní formy ischemické choroby srdeční a v 368 případech cévní nemoci mozku. Na nemoci oběhové soustavy zemřelo o 127 osob více v letošním 1. čtvrtletí než v loňském. Druhou nejčastější příčinou úmrtí byly novotvary, které byly příčinou úmrtí ve 738 případech (415 mužů, 323 žen), u mužů to byly ve čtvrtině případů zhoubné novotvary průdušek a plic, 48 žen zemřelo na zhoubné novotvary prsu. Třetí nejčastější příčinou úmrtí byly nemoci dýchací soustavy, na které zemřelo 103 mužů a 102 žen. V průběhu 1. čtvrtletí bylo v Jihomoravském kraji spácháno 32 sebevražd, z nichž se ve 25 případech jednalo o sebevraždu mužů. Oproti stejnému období loňského roku se v Jihomoravském kraji snížila jak kojenecká (z 3,7 na 2,9), tak i novorozenecká úmrtnosti (z 3,7 na 2,5), i když novorozenecká úmrtnost byla o 0,6 ‰ vyšší než je republiková hodnota. V Jihomoravském kraji bylo uzavřeno 591 sňatků (o 43 více než v 1. čtvrtletí 2006), což představuje 2,1 sňatku na 1 000 obyvatel. Z Jihomoravských okresů bylo nejvíce sňatků, a to 229 (2,5 sňatku na 1 000 obyvatel) uzavřeno v Brně-městě (zařazení do území se provádí podle trvalého bydliště ženicha), naopak nejméně sňatků bylo uzavřeno na Vyškovsku, a to pouze 32 sňatků (1,5 sňatku na 1 000 obyvatel a tato hodnota řadí okres Vyškov mezi posledních 5 okresů republiky s nejnižší sňatečností). V 1. čtvrtletí nabylo právní moci 869 rozhodnutí o rozvodu manželství. Oproti stejnému období minulého roku se počet rozvodů v kraji zvýšil o 54. Z Jihomoravských okresů bylo nejvíce manželství rozvedeno v Brně-městě (309), dále pak v okrese Brno-venkov (149). Hrubá míra rozvodovosti (počet rozvodů na 1 000 obyvatel) byla nejvyšší v okrese Hodonín (3, 6) a na Znojemsku (3,5). V okrese Hodonín připadalo na 100 manželství uzavřených v 1. čtvrtletí letošního roku 212 manželství rozvedených ve stejném období, což je sedmá nejvyšší hodnota v porovnání okresů České republiky. V Jihomoravském kraji připadalo na 100 sňatků 147 rozvodů, z Jihomoravských okresů nejnižší hodnotu vykázal okres Blansko (106 rozvodů na 100 sňatků). Do Jihomoravského kraje se v průběhu 1. čtvrtletí 2007 přistěhovalo 3 446 osob (o 1 237 osob více než ve stejném období minulého roku) a vystěhovalo se z něj 2 104 osob (o 277 více než loni), takže od počátku roku se počet obyvatel díky stěhování zvýšil o 1 342. Mezi přistěhovalými do kraje převažovali v letošním 1. čtvrtletí přistěhovalí z ciziny (1 974 osob, tj. 57,3 %), zatímco v loňském stejném období přistěhovalých z ciziny bylo pouze 44 % z celkového počtu 2 209 přistěhovalých. Celkem se letos přistěhovalo 828 Ukrajinců, z toho převážná část (701) do Brna a jeho okolí, 216 Vietnamců, z toho téměř polovina si za své působiště zvolila okres Brno-venkov, nejméně cizinců si zvolilo okres Hodonín – 51. Z celkového počtu vystěhovalých osob se ve 1 649 případech jednalo o stěhování v rámci republiky, tedy do jiných krajů, pouze 455 osob se vystěhovalo do ciziny, z toho téměř čtvrtina na Ukrajinu. V letošním 1. čtvrtletí došlo k 4 857 případům tzv. vnitřního stěhování, tedy ke stěhování mezi obcemi Jihomoravského kraje, což je o 505 případů více než v 1. čtvrtletí 2006. ZAMĚSTNANOST A MZDY V podnikatelských subjektech se sídlem v Jihomoravském kraji (bez ohledu na územní rozdělení jejich pracovišť) pracovalo v 1. čtvrtletí letošního roku 328 879 zaměstnanců (fyzické osoby), tj. 10 % všech zaměstnaných v České republice. Meziroční nárůst počtu zaměstnanců o 2,2 % byl po Středočeském (nárůst o 4,5 %) a Pardubickém kraji (nárůst o 2,8 %) třetí nejvyšší. Průměrná hrubá měsíční mzda fyzických osob dosáhla ve sledovaném období v Jihomoravském kraji 18 509 Kč, což bylo ve srovnání s loňským 1. čtvrtletím o 1 502 Kč, tj. o 8,8 % více (přesto však zůstala o 9,3 % pod průměrem ČR). Republikový nárůst mezd byl pomalejší (7,8 %) a mzda v České republice dosáhla 20 399 Kč. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL V jediném nebo hlavním zaměstnání pracovalo v Jihomoravském kraji v 1. čtvrtletí 2007 celkem 524,3 tis. osob (z toho 43,7 % byly ženy) a jejich nárůst o 15,6 tisíc oproti stejnému období loňského roku zařadil Jihomoravský kraj na druhé místo v ČR. Nejvíce pracujících osob přibylo v kraji Středočeském (16,6 tis.), naopak v krajích Libereckém (o 2,0 tis.), Plzeňském (o 1,6 tis.) a v Hlavním městě Praze (o 0,9 tis.) se počet zaměstnaných osob snížil. Ve sledovaném období klesla obecná míra nezaměstnanosti o 2,6 procentních bodů a činila 6,3 % (jde o obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky ILO – Mezinárodní organizace práce). Obecná míra nezaměstnanosti žen dosáhla 7,1 % a snížila se proti 1. čtvrtletí 2006 o 4,1 procentních bodů. V mezikrajském srovnání měly nejvyšší obecnou míru nezaměstnanosti tradičně kraje Ústecký (11,3 %) a Moravskoslezský (10,0 %), nejnižší byla opět v Praze (2,8 %). Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) za 1. čtvrtletí roku 2007 dosáhla míra ekonomické aktivity obyvatelstva ve věku 15 a více let v Jihomoravském kraji 57,5 % a poklesla proti stejnému období minulého roku o 0,2 procentního bodu. Ekonomická aktivita mužů poklesla o 0,8 procentního bodu na 66,8 %, u žen vzrostla o 0,3 bodu na 48,9 %. V mezikrajském srovnání byl Jihomoravský kraj mírou ekonomické aktivity na dvanáctém místě před krajem Olomouckým a Moravskoslezským. V šesti krajích dosáhla míra ekonomické aktivity vyšší hodnoty než průměr republiky (58,7 %), nejvyšší mezi kraji byla v Praze (61,8 %). Z 8,2 tisíc osob Jihomoravského kraje, pracujících ve druhém a dalším zaměstnání (druhý nejvyšší počet v republice po Hlavním městě Praze) bylo o 2,7 tisíc více mužů než žen. Celkově se počet takto zaměstnaných osob meziročně snížil o 3,6 tisíc osob. Z 29,8 tisíc osob, které využily možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu (o 2,6 tis. osob více než ve stejném období 2006), bylo 72,8 % žen. Počet nezaměstnaných v Jihomoravském kraji ve sledovaném období dosáhl 35,3 tis. osob, což je pokles o 14,5 tisíc, nezaměstnaných žen ubylo 9,6 tisíc, počet nezaměstnaných mužů klesl o 4,8 tisíc. Největší úbytek nezaměstnaných zaznamenali v krajích Moravskoslezském (21,95 tis.) a Ústeckém (17,2 tis.), Jihomoravský kraj měl v republikovém srovnání třetí nejvyšší úbytek nezaměstnaných. NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV) Podle údajů úřadů práce činila míra nezaměstnanosti v 1. čtvrtletí 2007 v Jihomoravském kraji 8,37 % (s meziročním poklesem o 1,66 %) a zůstala tak pátá nejvyšší v mezikrajském srovnání (průměr ČR činil 7,26 %). Nejnižší nezaměstnanost byla opět v Hlavním městě Praze (2,56 %). Ve sledovaném období se opět projevila vyšší míra nezaměstnanosti žen, která dosáhla v Jihomoravském kraji 10,12 % a oproti mužům byla o 3,1 % vyšší. Zatímco míra nezaměstnanosti žen byla v Jihomoravském kraji v republikovém srovnání třetí nejvyšší po Ústeckém a Moravskoslezském kraji, u míry nezaměstnanosti mužů se před Jihomoravský kraj zařadil ještě Karlovarský a Olomoucký kraj a 7,02 % nezaměstnaných mužů znamenalo páté místo v republice. K 31. 3. 2007 registrovaly úřady práce v Jihomoravském kraji 53 204 neumístěných uchazečů o zaměstnání, z toho bylo 53 % žen. Ve srovnání se stejným datem roku 2006 se počet neumístěných uchazečů o zaměstnání snížil o 16,1 %. Ze všech uchazečů o zaměstnání bylo ke konci března 49 483 dosažitelných (93,0 %). Meziroční snížení v krajském průměru zaznamenaly všechny sledované skupiny, nejvýraznější zlepšení se projevilo u absolventů škol, kterých zůstalo bez zaměstnání o 30 % méně než ve stejném období roku 2006. I přes tuto skutečnost byl v Jihomoravském kraji v republikovém srovnání druhý nejvyšší počet nezaměstnaných absolventů (3 045) po Moravskoslezském kraji (4 159). Z celkového počtu 9 966 volných pracovních míst (nárůst o 13,8 %) bylo 31,5 % nabízeno v Brně-městě, přestože počet 3 141 volných míst znamenal pro tento okres meziroční pokles o jednu pětinu. Ve sledovaném období se opět snížil počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. V Jihomoravském kraji to bylo 5,3 uchazečů (o 1,9 méně oproti 31. 3. 2006), nejvíce zájemců o práci evidovali v okrese Hodonín (9,8 uchazečů na 1 volné pracovní místo), nejlepší byla situace v okrese Brno-venkov s 2,8 uchazeči na jedno volné pracovní místo. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA V Registru ekonomických subjektů (RES) bylo k 31. březnu 2007 evidováno 265 025 subjektů se sídlem v Jihomoravském kraji, tedy téměř 11 % subjektů z celorepublikového registru. Meziročně vzrostl počet subjektů v RES Jihomoravského kraje o 5 327 subjektů, tj. o 2,1 %. Ze všech subjektů, registrovaných v kraji připadá 41,9 % na Brno-město, kde se oproti březnu 2006 jejich počet zvýšil o 2 419. Nejméně subjektů je zaregistrováno v okrese Vyškov (17 203). Z hlediska právní formy připadlo 78,1 % na fyzické osoby, a to především na fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona, jejichž počet 180 497 znamenal meziroční nárůst o 2 750 subjektů. V počtu právnických osob převažují obchodní společnosti (34 001 subjektů), jejichž počet vzrostl oproti 1. čtvrtletí 2006 o 1 753. Většina těchto společností (91,0 %) byla zaregistrována jako společnost s ručením omezeným. Na soukromé rolníky a zemědělské podnikatele připadlo 6,6 % z celkového počtu fyzických osob (13 573). Výrazné změny nezaznamenala ani odvětvová struktura RES. Více než čtvrtina (67 776) subjektů se zabývala obchodem, vč. oprav spotřebního zboží, 55 919 subjektů (21,1 %) zajišťovalo služby převážně pro podniky nebo podnikalo v oblasti nemovitostí, 36 913 subjektů (13,9 %) podnikalo v průmyslu a 30 197 subjektů (11,4 %) ve stavebnictví. Z hlediska členění podle kategorie počtu zaměstnanců byly nejpočetnější skupinou (87,3 %) jednotky, které neuvedly počty zaměstnanců nebo nemají žádného zaměstnance, 8,6 % jednotek zaměstnávalo 1 - 5 zaměstnanců a 30 firem mělo 1 000 a více zaměstnanců. STAVEBNÍ POVOLENÍ Stavební ohlášení a stavební povolení (dále jen SOP) odpovídají zákonu č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) se stanovením závazných podmínek pro provedení a užívání stavby. V 1. čtvrtletí 2007 bylo v Jihomoravském kraji evidováno 3 510 SOP, což představuje v mezikrajském srovnání druhé místo a 13,5 % z celkového počtu 26 020 SOP, vydaných ve sledovaném období v České republice. Nejvíce SOP bylo vydáno ve Středočeském kraji (4 747), relativně nejvyšší meziroční nárůst (o 8,9 %) vykázal Zlínský kraj. Ve čtyřech krajích došlo meziročně k poklesu vydaných SOP, nejvíce v Plzeňském kraji (o 6,4 %). Nejvíce SOP evidovali v okrese Brno-venkov, na který připadlo 34,9 % z celkového počtu SOP v Jihomoravském kraji. Naproti tomu v okrese Vyškov bylo vydáno nejméně SOP v Jihomoravském kraji (176). Z celkového počtu SOP v Jihomoravském kraji připadalo 55,2 % na stavby budov, na které bylo v 1. čtvrtletí 2007 vydáno 1 938 stavebních povolení v orientační hodnotě 6,8 mld. Kč. Z tohoto počtu bylo nejvíce (téměř 61 %) povolení vydáno na změnu dokončených staveb bytových a nebytových budov. Zatímco 69,2 % všech SOP na budovy v Brně-městě bylo vydáno na změny dokončených bytových staveb, orientaci okresu Brno-venkov na novou výstavbu bytových budov potvrzoval počet 272 SOP, tedy 49,4 % povolení na tento typ výstavby v Jihomoravském kraji celkem. Jihomoravský kraj vykázal v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší orientační hodnotu staveb (8,4 mld. Kč) a řadí se k těm krajům, ve kterých došlo meziročně ke zvýšení orientační hodnoty staveb celkem. Nejvyšší orientační hodnota staveb byla ve sledovaném období zaznamenána v Moravskoslezském kraji (16,0 mld. Kč), kde byl také nejvyšší růst v porovnání s 1. čtvrtletím 2006 (nárůst o 240,2 %) a průměrná hodnota na jedno stavební povolení (6,9 mil. Kč) byla více jak dvojnásobná ve srovnání s průměrem ČR (3,1 mil. Kč). V meziokresním srovnání v rámci Jihomoravského kraje byla ve sledovaném období vykázána nejvyšší orientační hodnota staveb v Brně-městě (3,4 mld. Kč), kde také na jedno SOP připadl více jak dvojnásobek průměrné hodnoty na jedno SOP v kraji. V 1. čtvrtletí 2007 byI v Jihomoravském kraji vydán nejvyšší počet ohlášení a povolení na stavby na ochranu životního prostředí (1 051), což znamenalo nárůst o 5,5 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2006. Zatímco 47,2 % těchto SOP bylo vydáno v okrese Brno-venkov, orientační hodnota byla nejvyšší v okrese Brno-město, kde na 84 vydaných SOP připadlo 62,2 % (516 mil. Kč) orientační hodnoty staveb na ochranu životního prostředí v Jihomoravském kraji. BYTOVÁ VÝSTAVBA V 1. čtvrtletí 2007 došlo meziročně v Jihomoravském kraji k nárůstu dokončených a rozestavěných bytů, o 7,3 % však poklesl počet bytů zahájených. I přes tuto skutečnost byl v Jihomoravském kraji zahájen druhý nejvyšší počet bytů (1 265) v České republice. Nejvíce bytů (1 733) zahájili ve Středočeském kraji, v relativním vyjádření zaznamenali nejvyšší nárůst zahájené bytové výstavby v Ústeckém kraji s meziročním nárůstem o 108,4 %. Na počtu zahájených bytů se v Jihomoravském kraji podílí především Brno-město, kde 418 zahájených bytů představuje třetinu z celkového počtu v Jihomoravském kraji a okres Brno-venkov, na který připadá 30 % (384 bytů). Nejvíce bytů v bytových domech zahájili ve sledovaném období už tradičně v Brně-městě (303, což bylo 73,2 % z celkového počtu v Jihomoravském kraji). Většinu bytů v rodinných domech (50,6 %) zahájili v okrese Brno-venkov (299 bytů). V Jihomoravském kraji převládla v 1. čtvrtletí 2007 o 177 bytů zahájená výstavba v rodinných domech nad výstavbou bytů v bytových domech. V 1. čtvrtletí 2007 bylo v kraji dokončeno celkem 1 060 bytů. Počtem dokončených bytů celkem si Jihomoravský kraj v mezikrajském srovnání udržel třetí místo v České republice. Nejvyšší počet těchto bytů připadl na okres Brno-město (419 dokončených bytů, tedy 39,5 % z celkového počtu v kraji). Ve sledovaném období bylo dokončeno o 9 bytů v bytových domech (412) více než v domech rodinných (403). Na počtu dokončených bytů v bytových domech se podílí Brno-město 55,1 %, okres Brno-venkov 39,6 % a 5,3 % se podílí okres Břeclav. Ve zbývajících okresech nedokončili ve sledovaném období žádný byt v bytovém domě. V rodinných domech bylo dokončeno o 12,9 % více než v 1. čtvrtletí 2006, přičemž více jak třetina z nich připadla na okres Brno-venkov. Jihomoravský kraj měl k 31. 3. 2007 druhý nejvyšší počet rozestavěných bytů v České republice (20 382 bytů). Z nich téměř třetinu rozestavěli v okrese Brno-město. V 1. čtvrtletí 2007 byla zahájena výstavba pouze 13 bytů v domech s pečovatelskou službou, tedy o 88 bytů méně než ve stejném období minulého roku. Dokončeno bylo o polovinu méně těchto bytů oproti stejnému období 2006. V 1. čtvrtletí 2007 byl v Jihomoravském kraji zaznamenán nárůst modernizací ve všech fázích výstavby oproti stejnému období předchozího roku. Byla zahájena modernizace 1 686 bytů (o 87,5 % více než v 1. čtvrtletí 2006) a dokončena byla modernizace 1 484 bytových jednotek (nárůst o 38,6 %), z nichž 83,5 % připadalo na Brno-město. ZEMĚDĚLSTVÍ V 1. čtvrtletí 2007 prodaly zemědělské organizace Jihomoravského kraje 112 356 tun obilovin celkem (to je 17,3 % z celkového prodeje obilovin v České republice, tedy o 27,2 % méně jak v 1. čtvrtletí 2006). Toto množství bylo druhé nejvyšší v České republice po Středočeském kraji, kde prodali téměř 116 tisíc tun. Více jak polovina množství prodaných obilovin v Jihomoravském kraji připadla na pšenici. Prodaných 59 634 tun této komodity znamenalo 15,9 % z celkového množství v ČR. Ve sledovaném období se pro Jihomoravský kraj potvrdil význam kukuřice na zrno, jejíž prodej 20 174 tun činil 42,4 % z celkového republikového prodeje. Nelze opomenout ani prodej ječmene, který znamenal v mezikrajském srovnání druhé nejvyšší množství (30 448 tun) po kraji Středočeském (35 078 tun). Prodej 2 101 tun luštěnin byl třetí nejvyšší v České republice. Z celkové republikové výroby masa v tunách jatečné hmotnosti připadlo 13,4 % na Jihomoravský kraj. Vyrobených 14 040 tun (meziroční nárůst výroby o 5,2 %) znamená druhé místo v České republice. Téměř 90 % výroby masa v Jihomoravském kraji připadalo na vepřové maso. Vyrobených 12 608 tun znamenalo prvenství v ČR a meziroční nárůst o 5,1 %. PRŮMYSL V Jihomoravském kraji v prvním čtvrtletí roku 2006 sídlilo celkem 279 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Tímto počtem se Jihomoravský kraj řadí mezi kraji na první místo v České republice. Téměř 95 % podniků působilo ve zpracovatelského průmyslu, přičemž téměř polovina z nich působila ve třech nejvýznamnějších oborech v kraji – obor výroby a oprav strojů a zařízení (51 podniků), výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (42 podniků) a výroby elektrických a optických přístrojů (36 podniků). Průmyslové podniky zaměstnávaly 84 509 zaměstnanců (přepočtený počet), což byl třetí nejvyšší počet mezi kraji. Průměrná měsíční mzda dosáhla v těchto podnicích částky 18 566 Kč, mezi ostatními kraji svou výší zaujímá až desáté místo. Nejvyšší průměrné výdělky v Jihomoravském kraji vykazovaly průmyslové podniky, jejichž oborem je těžba nerostných surovin (25 390 Kč měsíčně) a podniky v oblasti ostatních nekovových minerálních výrobků (22 366 Kč). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem v průmyslových podnicích v prvním čtvrtletí tohoto roku přesáhly částku 51 miliard Kč (pátý nejvyšší objem mezi kraji). Proti stejnému období loňského roku tyto tržby vzrostly o téměř 14 miliard Kč, což představuje nárůst o 36,0 %. Z jednotlivých oborů byl nejvyšší relativní nárůst tržeb zaznamenán u podniků zabývajícími se výrobou elektrických a optických přístrojů, kde tržby vzrostly o 141,5 %, dále u podniků vyrábějících nekovové minerální výrobky, kde se tržby zvýšily o 77,8 %. Podniky těchto odvětví také zaznamenaly nejvyšší nárůst tržeb z průmyslové činnosti. Výší dosažených tržeb z průmyslové činnosti v přepočtu na jednoho zaměstnance se řadil Jihomoravský kraj na osmé místo v České republice. STAVEBNICTVÍ Z celkového počtu 2 355 podniků v České republice s 20 a více zaměstnanci a s hlavní činností zaměřenou na stavební výrobu bylo v 1. čtvrtletí 2007 evidováno 286 těchto subjektů se sídlem v Jihomoravském kraji. Je to v mezikrajském srovnání druhý nejvyšší počet, přestože oproti stejnému období roku 2006 jich bylo o 9 méně. Převážná část (52,1 %) z celkového počtu těchto podniků v kraji má sídlo v okrese Brno-město. U základních ukazatelů stavební výroby bylo v Jihomoravském kraji dosaženo nadprůměrného tempa růstu. Stavební práce podle dodavatelských smluv (S) vzrostly v kraji o 50,3 %, což je třetí nejvyšší nárůst po Olomouckém kraji (nárůst o 83,0 %) a kraji Vysočina (nárůst o 65,7 %). Základní stavební výroba (ZSV) vzrostla v Jihomoravském kraji meziročně o 32,7 %. Objem stavebních prací zařadil Jihomoravský kraj na druhé místo v České republice za Hlavní město Prahu. Ze stavebních prací „S“ (9 194 mil. Kč) v Jihomoravském kraji připadlo 91 % na práce v tuzemsku, které při objemu 8 356 mil. Kč vzrostly meziročně o 49,6 %. Téměř 96 % stavebních prací v tuzemsku představovala nová výstavba, rekonstrukce a modernizace, a to především pozemní stavitelství, které při meziročním růstu o 47,7 % činilo 67 % z celkového objemu tuzemských stavebních prací na nové výstavbě, rekonstrukci a modernizaci. Všechny okresy Jihomoravského kraje zaznamenaly ve sledovaném období meziroční nárůst stavebních prací „S“ i ZSV. Nejvyšší nárůst prací „S“ (69,9 %) zaznamenali v okrese Znojmo, u ZSV to bylo v okrese Hodonín (nárůst o 71,1 %). Největší objem stavebních prací „S“ (7 598 mil. Kč, 82,6 % z celkového objemu v kraji) i ZSV (4 432 mil. Kč, 74,2 % z celkového objemu v kraji) připadl na Brno-město. Ve sledovaném období zaměstnávaly stavební podniky v Jihomoravském kraji druhý nejvyšší počet zaměstnanců po Hlavním městě Praze. Průměrný evidenční počet zaměstnanců těchto podniků v Jihomoravském kraji činil 22 020 fyzických osob a znamenal meziroční nárůst o 1,9 %. Nejvíce (68,1 %) zaměstnanců z celkového počtu v kraji připadlo na Brno-město. Průměrná mzda byla v Jihomoravském kraji druhá nejvyšší v ČR po Hlavním městě Praze a při nárůstu o 17,9 % oproti 1. čtvrtletí 2006 dosáhla hodnoty 22 352 Kč. Zatímco nejvyšší mzdu pobírali zaměstnanci sledovaných podniků v Brně-městě (25 735 Kč), v relativním vyjádření vzrostla nejvíce oproti 1. čtvrtletí 2006 mzda v okrese Břeclav (o 23,3 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostla produktivita práce u stavebních prací podle dodavatelských smluv téměř o polovinu a u základní stavební výroby téměř o třetinu a Jihomoravský kraj se tak zařadil na jedno z předních míst v České republice. CESTOVNÍ RUCH |