Shrnutí

I po čtvrtstoletí, resp. zhruba dvou dekádách členství, zůstávají Řecko a Portugalsko stále chudšími zeměmi EU, pouze Španělsko dosáhlo velmi výrazného přiblížení - v roce 2003, po 17 letech od vstupu, byl jeho HDP na obyvatele v paritě kupní síly vyšší než průměr zemí EU-25 (101,4 %).
Tyto tři ekonomiky zemí vstupní vlny 80. let se vyznačují značně nestejnorodým vývojem po získání členství, což je komplikací, která znemožňuje odhadnout implikace pro budoucí vývoj ekonomiky ČR po vstupu do EU.
Ekonomika Řecka zaznamenala v první dekádě členství silnou volatilitu - ihned po vstupu do EU v roce 1981 prošla recesí a až do roku 1994 velmi nepřesvědčivým vývojem. Pozitivní změny nastaly až od druhé poloviny 90. let. V roce 2004 dosáhl HDP na obyvatele v PPS 81,6 % průměru EU-25.
Naproti tomu zcela evidentní a ve všech sledovaných parametrech prokazatelný je přínos členství v EU v případě Španělska nejen oproti Řecku a Portugalsku, ale i zemím vstupní vlny 90. let. Za léta 1995-2004 stoupl španělský HDP na obyvatele proti průměru unie o 14,5 p. b., zatímco u Portugalska zůstal na úrovni 72,6 % úrovně EU-25.
Za ekonomiku Portugalska těsně po vstupu do EU v roce 1986 stále neexistují časové řady. V roce 1989 však vykazuje Portugalsko velmi silný hospodářský růst (meziročně o 6,6 %), vyšší než ekonomika Španělska či Řecka. Ovšem za období od vstupu prošlo Portugalsko dvěma hospodářskými cykly. Pokles v roce 2003, daný propadem investic, nezažila žádná jiná země EU.
Vysoce rozkolísaný HDP Řecka táhla v letech těsně po vstupu spotřeba domácností - od poloviny 90. let se stávají tahounem řeckého ekonomického růstu investice a země zažívá permanentní fázi pozitivních ročních přírůstků HDP v rozmezí od 2,1 % do 4,7 %. Euforie domácností (stejně jako ve Španělsku) se ve druhé polovině 80. let projevovala v rostoucích spotřebních výdajích.
Také španělský růst v prvních dvou letech po vstupu táhla silná investiční vlna sycená dovozy investičního zboží. Rovněž po většinu druhé stabilní růstové fáze španělské ekonomiky od roku 1994 rostly investice v průměru rychleji než španělský HDP (2,4 % až 4,4 % ročně).
U Finska, Rakouska a Švédska došlo po vstupu do EU v roce 1995 k poklesu vysokých relativních úrovní HDP na obyvatele proti průměru EU a z dlouhodobého pohledu i hodinové produktivity práce. Kladem bylo výrazné zlepšení rozpočtových deficitů a zvětšení přebytků výkonových bilancí.
Ekonomická pozice ČR vstupem do EU bezprostředně posílila, když čtvrtletní tempa růstu HDP jsou výrazně rychlejší než tempa růstu v EU – meziročně převyšují 4 %, mezikvartálně 1 %, především díky vývoji zahraničního obchodu. Výše přírůstků za čtyři čtvrtletí od vstupu však nemá rostoucí trend. Česká ekonomika si přitom udržuje finanční stabilitu a může těžit ze své vysoké otevřenosti, která kupodivu nevede k vyšší zranitelnosti díky vysoké schopnosti přizpůsobit se změnám. Tato pružnost může přinést kvalitu a rychlost růstu, který ve srovnávaných zemí nebyl takto generován, jak plyne z pomalého zlepšování jejich zbožově obchodní integrace.