Shrnutí

· Ekonomické důvody zůstanou i nadále prvořadým motivem migrace za prací po rozšíření Evropské unie o nové členské země. Migrační potenciál v těchto zemích však zůstává slabý a nedosahuje úrovně, kterou má hrát migrace jako klíčový komponent demografických projekcí většiny starých členských států EU.
· Obavy některých zemí EU-15 z eroze sociálního státu plynou z možných důsledků dohodnuté a národními parlamenty dosud neratifikované Evropské ústavy, která předpokládá zachování volné migrace, plné sociální inkluze a udržení evropského státu blahobytu.
· Podle bilance výnosů běžného účtu platební bilance České republiky se v roce 2003 zvýšil efekt české práce v zahraničí. Výrazně stouply objemy náhrad zaměstnancům, rezidentům pracujícím v cizině - proti roku 2002 byly v korunovém vyjádření o třetinu vyšší, v eurech o více než čtvrtinu, když kurzový vliv jejich objem na rozdíl od předchozích let zvyšoval. Ve srovnání s úhrnem mezd v domácí ekonomice je objem příjmů z práce v zahraničí zanedbatelný.
· Přes velmi vysoké růsty objemů příjmů z práce v zahraničí zůstává ČR zemí s výrazně zápornou bilancí. Objem peněz za práci nerezidentů zaměstnaných v ČR byl v roce 2003 více než dvojnásobně vyšší než objem peněz za práci rezidentů zaměstnaných mimo Českou republiku. Rozdíl mezi výdaji na práci nerezidentů a příjmy z práce rezidentů činil loni přes 16,4 mld. korun, když nejnepříznivější saldo náhrad ukázala platební bilance v roce 2002, naopak nejpříznivější v roce 1999.
· Počet rezidentů pracujících v zahraničí stoupl meziročně o čtvrtinu. Pro občany České republiky jsou cílovými zeměmi především Německo, Rakousko, Velká Británie a Itálie. Ve struktuře nerezidentů pracujících v ČR mírně klesá tradičně vysoký podíl občanů Slovenska i velmi nízký podíl nerezidentů ze západu. Naproti tomu výrazně stoupá podíl občanů zemí východní Evropy i států mimo Evropu, a to s legálním i nelegálním pobytem.
· Přes polovinu nerezidentů s platným pracovním povolením v ČR tvořili v roce 2003 občané Ukrajiny. Při rostoucích počtech úhrn jejich mezd vč. sociálních příspěvků zaměstnavatelů v čase klesá. Naopak je tomu u občanů Slovenska. Roční příliv nerezidentů z Ukrajiny do ČR je tentýž, jako odliv úhrnného počtu rezidentů z ČR za prací do zahraničí.
· Nerezidenti pracující v ČR zde v roce 2003 spotřebovali pětinu svých mezd, rezidenti pracující v zahraničí přibližně desetinu.
· Záporné saldo náhrad zaměstnancům prohlubuje deficit bilance výnosů i běžného účtu platební bilance, ovšem tento vliv je ve srovnání s účinkem ostatních položek, zejména salda reinvestovaných zisků, podstatně menší.
· Práce občanů ČR v cizině zřejmě nebude ani po uvolnění dočasných restrikcí znamenat výraznější ohrožení trhu práce starých zemích EU. Lze předpokládat, že odchody za prací do ciziny začleněním České republiky do EU dramaticky nevzrostou.
· Příchody za prací do ČR převyšují téměř sedmkrát odchody za prací a ČR se tak ocitá v podobném postavení jako staré země EU.