SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁLNÍHO A EKONOMICK

OBYVATELSTVO

V roce roku 2008 pokračoval přírůstek obyvatelstva. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se ukazatele populačního vývoje mírně zhoršily. Počet narozených dětí se zvýšil o 29, zatímco o 306 vzrostl celkový počet zemřelých. I přes tuto změnu zůstalo saldo přirozené měny obyvatelstva kladné, na čemž se nejvíc podepsaly okresy Ostrava – město a Nový Jičín, avšak ani jejich snaha nestačila na víc než poslední místo v mezikrajovém srovnání (vztaženo na 1 000 obyvatel). Počet přistěhovalých do kraje stejně jako ve srovnávaném období předchozího roku nepřevýšil počet vystěhovalých, takže migrační saldo dosáhlo záporné hodnoty, byť nižší než před rokem. Moravskoslezský kraj tak byl jedním ze dvou krajů ČR, kde počet obyvatel migrací poklesl. Celkový populační přírůstek se snížil, ale na rozdíl od první poloviny této dekády počet obyvatel stále narůstá.

Jak již bylo uvedeno, největší přirozený přírůstek počtu obyvatel meziročně dosáhly okresy Nový Jičín a Ostrava – město. Obyvatel však přirozenou měnou přibylo i v okresech Opava a Frýdek-Místek. Naopak pokles obyvatel tímto způsobem vykázaly okresy Bruntál (12 obyvatel) a Karviná (2 obyvatelé). Migrací přibyli obyvatelé okresům Frýdek-Místek, Opava a Nový Jičín, ostatní okresy se migrací naopak vylidňují (především okres Karviná). Je třeba říci, že migrační saldo převyšuje vliv přirozené měny (s výjimkou okresu Nový Jičín) a není tedy překvapením, že ubylo obyvatel v okresech Bruntál, Karviná a Ostrava – město. V ostatních okresech naopak počet obyvatel vzrostl.

Z meziokresních srovnání dále vyplývá, že dvě pětiny dětí se rodí mimo manželství, přičemž v okrese Bruntál je těchto dětí dokonce více než polovina (54 %), okresy Karviná a Ostrava – město se polovině blíží (47,1 % resp. 45,8 %). Opačnou bilanci mají okresy Opava a především Frýdek-Místek, kde se dětí mimo manželství rodí pouze 30,9 %. Z narozených dětí bylo třetích a dalších v pořadí (tedy se dvěma a více staršími sourozenci) v kraji 16,3 %, o což se nejvíce zasloužily okresy Bruntál (19,1 %), Nový Jičín (18,2 %) a Karviná (18,0 %). Naopak nejméně se třetích a dalších dětí narodilo v okresech Opava a Ostrava – město.

Nejčastěji lidé v Moravskoslezském kraji umírali na nemoci oběhové soustavy (více než polovina), přičemž tato příčina úmrtí byla častější u žen než u mužů. U čtvrtiny zemřelých byl příčinou smrti zhoubný novotvar (zde naopak převládaly počty mužů nad počty žen).

Ve srovnání s rokem 2007 se snížil počet sňatků (o 7,4 %), počet rozvodů však vykázal nárůst o 2,4 %. Meziročně opět přibylo i potratů, letos o necelá dvě procenta.

K 31. 12. 2008 měl kraj 1 250 255 obyvatel, z toho 612 661 mužů a 637 594 žen.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců činil v roce 2008 celkem 336 tis. osob (fyz.), což bylo o 2,3 % (7,5 tis. osob) více než ve stejném období minulého roku. Moravskoslezský kraj tak dosáhl nejvyššího nárůstu ze všech krajů ČR, přičemž 5 krajů vykázalo pokles počtu zaměstnanců. Subjekty se sídlem v kraji tak zaměstnávaly nejvíce zaměstnanců po subjektech v Hlavním městě Praze.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla ve výše uvedených ekonomických subjektech v hodnoceném období 2008 proti srovnatelnému období předchozího roku o 7,5 % (1 505 Kč) a činila na fyzické osoby 21 570 Kč. Zde již Moravskoslezský kraj tak nevynikal. Průměrná mzda ve výše uvedených subjektech se sídlem v kraji byla až 4. nejvyšší v ČR a také její meziroční nárůst zaostal za celorepublikovým průměrem (8,5 %). V přepočtu na plně zaměstnané (jichž bylo v kraji 328 155) činila 22 096 Kč (nárůst o 7,5 %).

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním v Moravskoslezském kraji ve 4. čtvrtletí 2008 dosáhl 579,2 tis. osob, z toho bylo 332,4 tis. mužů (57,4 %) a 246,9 tis. žen (42,6 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku byla celková zaměstnanost v kraji o 15,8 tis. osob, tj. 2,8 %, vyšší. To koresponduje i s nárůstem počtu těchto osob v celé ČR. U ostatních krajů byla situace různá, v některých krajích došlo k nárůstu, jinde k poklesu.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v dalším zaměstnání 7,1 tis. osob. Pokračoval tak pokles četnosti této kategorie pracujících, když se jejich počet meziročně snížil o 0,1 tis. osob (1,4 %). Z počtu 32,8 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je 83,8 % žen, což je meziroční nárůst o 5,7 procentního bodu.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) dosáhla za obě pohlaví 57,9 % a proti 4. čtvrtletí 2007 se zvýšila o 0,7 bodu. I přes tento nárůst je 5. nejnižší (a podprůměrnou) mezi kraji ČR.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS činil ve 4. čtvrtletí 2008 celkem 42,3 tis. osob (z toho 26,7 tis, tj. 63,1 % byly ženy) a proti stejnému čtvrtletí minulého roku se snížil o 6,9 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti se podle výsledků výběrového šetření meziročně snížila o 1,2 bodu na 6,8 %, což je třetí nejvyšší hodnota mezi kraji. Náskok Olomouckého kraje se však meziročně snížil takřka na polovinu.

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce k 31. 12. 2008 činil téměř 57,5 tis. osob (z toho 29,5 tis., tj. 51,3 % žen) a proti stejnému období roku 2007 se snížil o 8 361 osob (tj. o 12,7 %).

Registrovaná míra nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla za stejné období 8,49 %, tj. o 1,13 bodu méně než před rokem. K jejímu zvýšení došlo v okresech Bruntál a Nový Jičín, v ostatních okresech se naopak snížila. Nejvyšší byla (tradičně) v okrese Karviná, nejnižší v okrese Nový Jičín. Ve srovnání s ostatními kraji ČR je Moravskoslezský kraj na svém standardním, předposledním místě. Vyšší míru nezaměstnanosti vykazuje pouze kraj Ústecký. Porovnáním okresů lze zjistit, že výrazně meziročně poklesl okres Bruntál (o 5 míst). Ostatní okresy však své pozice zlepšily. Nejhorší okres Moravskoslezského kraje, Karviná, si polepšil a předstihl okres Jeseník, čímž opustil své dlouholeté předposlední místo. O 5 míst si polepšil okres Ostrava – město (je nyní 62.), o 6 pak okres Nový Jičín, který je 44. z celkem 77 pozic. Okres Opava „si pomohl“ o 7 míst a rekordmanem je pak okres Frýdek-Místek s meziročním poklesem registrované míry nezaměstnanosti o 1,97 bodu, což znamenalo zlepšení pozice o 24 míst.

Z řad neumístěných uchazečů o práci se počet žen snížil o 14,6 %, a počet občanů se zdravotním postižením o 12,7 %. Neumístěných absolventů škol, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, byly k 31. 12. 2008 necelé 3 tisíce, což bylo o 111 méně než před rokem. Osoby pobírající příspěvek před nástupem do zaměstnání tvořily 94,3 % z celkového počtu neumístěných, což je o 1 procentní bod více než ve stejném měsíci 2007.

Počet volných pracovních míst dosáhl k tomuto datu 8 795, což znamenalo, že na jedno volné pracovní místo připadalo 6,5 uchazečů (loni 6,2). Proti stavu před rokem se počet volných míst absolutně snížil o 1 901 (17,8 %), pro občany se změněnou pracovní schopností však bylo volných míst o 3 (2,2 %) více.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

K datu 31. 12. 2008 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná Identifikační čísla organizací, téměř 240,5 tis. subjektů. Za rok se jejich počet zvýšil o 4 840 (tj. o 2,1 %).

Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (téměř 175,5 tis. subjektů, tj. 72,9 % z celkového počtu), dále bylo 19 361 společností s ručením omezeným (8,1 %), 12 261 fyzických osob ostatních nezapsaných v obchodním rejstříku (5,1 %), 6 175 samostatně hospodařících rolníků (2,6 %), 5 687 sdružení (2,4 %), 4 817 zahraničních osob (2,0 %), 3 962 společenství vlastníků jednotek (1,7 %) a 2 810 org. jednotek sdružení (1,2 %). Ostatních jednotek bylo méně než 1 % celkového počtu. Meziročně došlo k největšímu pohybu u právní formy fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku a společností s ručením omezeným, kde se celkový počet subjektů zvýšil o více než 1 000 subjektů. Z meziročních podílů vyplývá, že nejvíce narostl počet zahraničních osob, akciových společností a školských právnický osob (pokud nepočítáme 50% meziroční nárůst u zdravotních pojišťoven – nyní jsou v kraji celkem 3).

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo maloobchodem (kromě motorových vozidel) a opravami výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost stejně jako v minulém roce.

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců 59 % subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovalo (je to méně než ve stejném období minulého roku, kdy tento podíl dosahoval 64,4 %). Více než 29 % subjektů neuvádělo žádného zaměstnance. Do kategorie 1-5 zaměstnanců se zařadilo 8,0 % subjektů a počet 6-9 zaměstnanců uvedlo 1,3 % z celkového počtu subjektů zapsaných v RES. Proti stavu před rokem se podíly výrazně nezměnily kromě kategorie bez zaměstnanců.

STAVEBNÍ OHLÁŠENÍ A POVOLENÍ

Stavební úřady na území kraje od počátku roku 2008 vydaly 11 765 stavebních ohlášení a povolení (v orientační hodnotě 38 488 mil. Kč b.c.), tj. o 993 povolení (9,2 %) více než před rokem. Podíl na celkovém počtu stavebních povolení měly stavby – budovy celkem 61,8 %, stavby k ochraně životního prostředí 12,0 % a ostatní stavby 26,2 %. Na celkovém počtu stavebních povolení převažoval podíl změn dokončených staveb nad novou výstavbou o 10,7 bodu u staveb bytových a o 12,5 bodu u staveb nebytových.

Nejvíce bylo (jako obvykle) vydáno stavebních ohlášení a povolení celkem v okrese Frýdek-Místek, kde se staví i nejvíce nových staveb bytových, nejvíce změn dokončených staveb však bylo v okrese Opava Obdobná situace je i u nebytových staveb. Nejvíce staveb na ochranu životního prostředí stejně jako staveb ostatních má vzniknout opět v okrese Frýdek-Místek. Nejméně aktivním je pak dlouhodobě okres Bruntál.

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Počet zahájených nových bytů celkem byl ke konci roku 2008 vyšší než před rokem v důsledku nárůstu všech kategorií bytů s výjimkou nástaveb, přístaveb a vestaveb k rodinným domům (kde však meziroční rozdíl činí zanedbatelných 24 bytů) a domy s pečovatelskou službou a penziony (zde došlo k poklesu na třetinu loňské hodnoty). Shodný vývoj byl zaznamenán u dokončených bytů, kde se zachoval příznivý vývoj z minulého roku a jejichž počet se zvýšil prakticky v celé struktuře, výjimkou jsou tentokrát nástavby, přístavby a vestavby k bytovým domům a opět domy s pečovatelskou službou a penziony. Počet rozestavěných bytů byl k 31. 12. 2008 vyšší než před rokem.

Bytovou výstavbu (resp. zahájené byty) v kraji opět táhl především okres Frýdek-Místek, nejméně se opět stavělo v okrese Bruntál. Největší meziroční nárůst byl opět ve Frýdku-Místku, pokles zaznamenaly okresy Nový Jičín a Opava (v obou případech se pokles týkal především bytových domů). U bytů dokončených se meziroční propad objevil pouze u okresu Nový Jičín (necelých 10 %), zatímco okres Karviná zaznamenal meziročně více než dvojnásobný nárůst počtu dokončených bytů. Nejvíce bytů se dokončilo opět v okrese Frýdek-Místek.

Ve srovnání krajů patří kraj Moravskoslezský mezi ty s pozitivním trendem, celorepublikově však bytová výstavba poklesla.

V kraji bylo během roku 2008 vydáno 119 rozhodnutí o zrušených budovách a 150 bytech. Nejčastějším důvodem bylo odstranění stavby (budovy) nebo její části (celého bytu), méně častým pak převodu bytové stavby nebo její části (celého bytu) na nebytovou.

ZEMĚDĚLSTVÍ

V průběhu roku 2008 bylo v kraji prodáno přes 248,5 tis. tun obilovin celkem, na čemž se nejvíce podílela pšenice 53,0 % a ječmen 28,8 %. Moravskoslezský kraj patří mezi kraje méně orientované na zemědělskou výrobu a z toho plyne nízký (cca 5%) podíl na republikových prodejích jednotlivých komodit. Výjimkou je technická cukrovka s 11,7% podílem a zelenina, jíž se prodalo 7,4 % ze všech prodejů v ČR.

Výroba masa dosáhla 28,5 tis. tun, z toho připadala drtivá většina na maso vepřové. V porovnání s rokem 2007 se výroba masa celkem a i ve většině základních druhů v kraji snížila. Pouze masa telecího se vyprodukovalo více než v předchozím roce. To odpovídá vývoji v celorepublikovém měřítku, kde však vyrobené objemy nepoklesly tak výrazně jako v Moravskoslezském kraji.

Celková sklizeň obilovin v roce 2008 byla v porovnání s produkcí roku 2007 vyšší o 59 213 tun (tj. o 18,2 %). Meziročně vzrostly jak osevní plochy (o 1 240 ha, tj. o 1,7 %), tak i hektarové výnosy (o 0,7 t/ha). U jednotlivých druhů obilovin vzrostl celkový objem sklizní, ale u ozimého ječmene klesl výnos.

Celková produkce brambor byla o 191 t (0,8 %) nižší než v předchozím roce. Meziroční pokles zaznamenaly i luskoviny, kukuřice na zeleno i na siláž a řepka.

PRŮMYSL

V roce 2008 pracovalo v kraji 237 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech celkem proti stejnému období roku 2007 vzrostl o 3,0 % (o 3 793 osob), při čemž v odvětví výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků se zvýšil o 26,5 %. Naopak ke snížení počtu zaměstnanců došlo v průmyslu výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a to o 15,8 %. Průměrná měsíční nominální mzda se ve sledovaných průmyslových podnicích meziročně zvýšila o 8,9 %. V mezikrajovém srovnání vzrostly hodnoty obou ukazatelů v Moravskoslezském kraji nadprůměrně, čímž si kraj upevnil své místo kraje s největším počtem zaměstnanců výše uvedených podniků. O průměrné mzdě totéž říci nelze, protože vyšší průměrné mzdy jsou v podnicích sídlících v Hlavním městě Praze a Středočeském kraji.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem od počátku roku 2008 se proti minulému roku zvýšily v běžných cenách o 8,1 %. Při tom tržby z průmyslové činnosti vzrostly o 6,1 %, nejvíce v odvětví těžba energetických surovin o 29,7 %. Zajímavé srovnání je u odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, kde sice došlo u tržeb celkem k nárůstu o 62,4 %, ale tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy poklesly o 5,8 %. Mezikrajově jsou tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem třetí nejvyšší (a čtvrté nejrychleji rostoucí) a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy jsou na druhém místě (jejich tempo růstu je opět 4. největší).

STAVEBNICTVÍ

V roce 2008 vzrostl ve 286 stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji proti stejnému období minulého roku objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) v běžných cenách o 6,4 %. V tuzemsku bylo provedeno 95,0 % z celkového objemu “S“.

Objem základní stavební výroby (ZSV) se od počátku roku 2008 proti shodnému období předchozího roku zvýšil, tempo růstu bylo nižší než u „S“.

V období hodnoceného čtvrtletí se zastavil ve stavebnictví pokles zaměstnanosti z minulého roku. Produktivita práce z „S“ i ZSV zaznamenala příznivý vývoj. Průměrná měsíční mzda byla proti mzdě před rokem o 11,9 % vyšší a její nárůst překonal růst produktivity práce z „S“ o 5,7 bodu a ze ZSV o 5,8 bodu.

Ač jen něco přes třetinu výše uvedených stavebních firem má sídlo v okrese Ostrava – město, podílí se tyto firmy nadpoloviční většinou na ZSV v kraji. Nejvyšší nárůst objemu ZSV však zaznamenaly okresy Nový Jičín, Frýdek-Místek a Karviná, okres Opava zaznamenal propad. Zajímavé je, že nárůst ZSV v okrese Frýdek-Místek nebyl doprovázen nárůstem produktivity (ta naopak ztratila) na rozdíl od ostatních okresů. Frýdek-Místek byl také jediným z okresů, kde významně vzrostl počet zaměstnanců ve stavebních firmách. Mírný nárůst zaznamenal i okres Nový Jičín, v ostatních okresech kraje počet zaměstnanců poklesl. Mzdy zaměstnanců rostly nejvíce v okrese Bruntál, nejméně pak v okrese Frýdek-Místek. Poněkud odlišná je situace u stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“), kde nejvíce akcelerují firmy v okresech Nový Jičín a Karviná, shodně zde vykazuje pokles okres Opava.

Ve srovnání mezikrajovém vykazuje Moravskoslezský kraj podprůměrný růst ZSV, přičemž patří k pouhým čtyřem krajům, kde meziročně vzrostl počet zaměstnanců stavebních firem. Pod republikovým průmětem pak je i růst produktivity ze ZSV, růst mezd je těsně nad ním.

CESTOVNÍ RUCH

Do hromadných ubytovacích zařízení v našem kraji přicestovalo od počátku roku 640 128 hostů, z čehož bylo 136 316 nerezidentů. Zatímco počet hostů meziročně o něco poklesl, počet nerezidentů vzrostl. Rezidenti se ubytovávali v hotelích v přibližně dvou třetinách případů (61,4 %), u nerezidentů to bylo plných 82,7 %. Pro rezidenty byla velmi zajímavá ostatní ubytovací zařízení (26,5 %), nerezidenti v nich byli ubytováni pouze v 9,4 % případů. Zajímavé na celorepublikovém srovnání je, že více než třetina příjezdů se týká Prahy. Přes jeden milion příjezdů zaznamenal ještě kraj Jihomoravský (9,2 %). Podíl našeho kraje pak činí 5,0 % z celé ČR, což je meziroční zlepšení o 0,2 bodu.