SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁLNÍHO A EKONOMICK

V 1. pololetí roku 2003 pokračoval úbytek obyvatelstva. Počet narozených dětí dosáhl 5 748 a celkový počet zemřelých 6 790, což znamenalo, že přirozený úbytek obyvatel dosáhl cifry 1 042, což znamenalo více než 63 % přirozeného úbytku obyvatel za celý rok 2002. Počet přistěhovalých do kraje stejně jako v minulém čtvrtletí převýšil počet vystěhovalých, takže migrační saldo dosáhlo kladné hodnoty což znamená obrat oproti trendu minulých let. Celkový populační úbytek se i přesto zvýšil. Počet obyvatel kraje tak poklesl o dalších 690 obyvatel.

V jednotlivých okresech kraje byl vývoj velmi různý. Přirozený přírůstek byl nejnižší v okrese Karviná, přičemž žádný z okresů nevykázal kladnou hodnotu přírůstku obyvatel. Stěhováním ubylo nejvíce osob v okrese Bruntál, naopak příznivý vývoj zaznamenaly okresy Frýdek-Místek, Nový Jičín a Karviná. V okresech Frýdek-Místek a Nový Jičín tak došlo k obratu základních demografických ukazatelů, neboť tyto dva okresy vykázaly přírůstek obyvatel, což bylo poprvé od roku 1995.

K 30. 6. 2003 měl kraj 1 261 970 obyvatel, z toho 616 495 mužů a 645 475 žen.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců činil v 1. pololetí 2003 celkem 313 tis. osob (fyz.), což bylo o 3,2 % méně (tj. přes 10 tisíc osob) než ve stejném období minulého roku. Celkový úbytek počtu zaměstnanců v uvedených subjektech se projevil ve všech okresech kraje s výjimkou okresu Karviná, avšak i zde dosáhl přírůstek počtu zaměstnanců pouhé desetiny procenta (cca 40osob).

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla ve výše uvedených ekonomických subjektech v hodnoceném období 2003 proti srovnatelnému období předchozího roku o 5,8 % (838 Kč) a činila na fyzické osoby 15 068 Kč. V přepočtu na plně zaměstnané 15 460 Kč (nárůst o 5,9 %). Nejvyšší průměrnou mzdu v rámci kraje vykazoval okres Ostrava - město, nejnižší okres Bruntál.

Vývoj mezd v jednotlivých odvětvích je uveden v tabulkovém přehledu. Nejvyšší úrovně mezd dosahuje odvětví peněžnictví a pojišťovnictví. Nejnižší mzdovou úroveň mají odvětví zemědělství, myslivost a lesní hospodářství a pohostinství a ubytování.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Moravskoslezském kraji ve 2. čtvrtletí 2003 celkem 526,3 tis. osob, z toho bylo 302,3 tis. mužů (57,4 %) a 224 tis. žen (42,6 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku byla celková zaměstnanost v kraji o 19,1 tis. osob, tj. 6,3 %, nižší.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v druhém a dalším zaměstnání 11,5 tis. osob. Pokračoval tak pokles četnosti této kategorie pracujících, když se jejich počet meziročně snížil o 0,1 tis. osob (0,9 %). Z počtu 24,4 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je 85,2 % žen.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) dosáhla za obě pohlaví 57,8 % a proti 2. čtvrtletí 2002 se snížila o 0,7 bodu.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS činil ve 2. čtvrtletí 2003 celkem 85,2 tis. osob (z toho 50,3 tis., tj. 59 %, byly ženy) a proti stejnému čtvrtletí minulého roku se zvýšil o téměř 9 tisíc osob. Obecná míra nezaměstnanosti se podle výsledků výběrového šetření meziročně zvýšila o 1,6 bodu na 13,9 %.

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce činil k 30. 6. 2003 celkem 101 725 tis. osob (z toho více než 49 tis., tj. 48,5 %, žen) a proti stejnému období roku 2002 se zvýšil o dalších 8 592 osob.

Míra registrované nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla za stejné období 16,06 %, tj. o 1,28 bodu více než před rokem. K jejímu zvýšení došlo opět ve všech okresech Moravskoslezského kraje. Nejvyšší byla v okrese Karviná (kde již přesáhla 20 %), nejnižší v okrese Opava („pouhých“ 11,24 %), přičemž míra nezaměstnanosti za celou Českou republiku je 9,52 %.

Z řad neumístěných uchazečů o práci se počet žen zvýšil o 9 % a počet občanů se změněnou pracovní schopností o 6,8 %. Neumístěných absolventů škol, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, bylo k 30. 6. 2003 v kraji 10 643, což bylo o 2 700 méně než před rokem. Osoby pobírající příspěvek před nástupem do zaměstnání tvořily 25,7 % z celkového počtu neumístěných, což je o 0,3 procentního bodu méně než ve stejném měsíci 2002.

Počet volných pracovních míst dosáhl k tomuto datu 2 358, což znamenalo, že na jedno volné pracovní místo připadalo 43,1 uchazečů (loni 33,6). Proti stavu před rokem se počet volných míst absolutně snížil o 413 (14,9 %), pro občany se změněnou pracovní schopností však bylo volných míst o 58 (55,2 %) méně.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

K datu 30. 6. 2003 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná Identifikační čísla organizací, téměř 220 tis. subjektů. Za rok se jejich počet zvýšil o 6 779 (tj. o 3,1 %).

Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (téměř 164 tis. subjektů, tj. 74,7 % z celkového počtu), dále bylo 8 778 samostatně hospodařících rolníků (4 %), 12 614 osob ve svobodném povolání (5,8 %), 15 022 společností s ručením omezeným (6,8 %), 1 260 akciových společností (5,7 %), 1 087 družstev (5 %), 81 státní podnik a 2 912 zahraničních osob (1,3 %). Meziročně došlo k největšímu pohybu v absolutních číslech u právních forem fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (nárůst o 4 310 osob, tj. o 2,7 %), společenství vlastníků jednotek (nárůst o 972 subjektů, tj. o 102,6 %). Příspěvkové organizace vykázaly nárůst o 755 subjektů, tj. o 163,4 %, což je také nejvyšší relativní přírůstek. Nejde však o nárůst v pravém slova smyslu, ale o přechod některých jednotek na jinou právní formu (týká se to hlavně škol, školských a předškolních zařízení, a také některých zařízení zdravotnických). Výrazný relativní přírůstek vykázala i forma politická strana, politické hnutí (přírůstek 150 %, což však znamená nárůst o pouhé 3 subjekty).

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo maloobchodem a opravami spotřebního zboží stejně jako v minulém roce.

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců necelá čtvrtina subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovala. Více než 64 % subjektů neuvádělo žádného zaměstnance. Do kategorie 1-5 zaměstnan-ců se zařadilo 8,1 % subjektů a počet 6-9 zaměstnanců uvedlo 1,3 % z celkového počtu subjektů zapsaných v RES. Proti stavu před rokem se podíly výrazně nezměnily kromě neuvedeného počtu zaměstnanců, kde nárůst činil 2,8 bodu.

STAVEBNÍ POVOLENÍ

Stavební úřady na území kraje vydaly od počátku roku 2003 celkem 5 314 stavebních povolení (v orientační hodnotě 12 562 mil. Kč b. c.), tj. o 433 povolení (7,5 %) méně než před rokem. Podíl na celkovém počtu stavebních povolení měly stavby – budovy celkem 60,3 %, stavby k ochraně životního prostředí 20,6 % a ostatní stavby 19,1 %. Na celkovém počtu stavebních povolení převažoval podíl nové výstavby nad změnami dokončených staveb o 13,5 bodu.

Nejvíce bylo vydáno stavebních povolení celkem v okrese Frýdek-Místek a to prakticky ve všech kategoriích, pouze staveb na ochranu životního prostředí hodlají postavit více v okrese Opava. Nejmenší počet stavební povolení byl vydán v okrese Bruntál, který ale jako jediný okres v celém kraji vykázal jejich nárůst.

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Počet zahájených nových bytů celkem byl ke konci 2. čtvrtletí roku 2003 vyšší než před rokem v důsledku nárůstu počtu zahájených bytů v rodinných domech o 14 %, zatímco u bytových domů došlo k poklesu oproti roku 2002. Rozdílný vývoj byl zaznamenán u dokončených bytů, kde se nezachoval příznivý vývoj z minulého roku a jejichž počet poklesl prakticky v celé struktuře kromě bytových domů a domů s pečovatelskou službou. Počet rozestavěných bytů byl k 30. 6. 2003 vyšší než před rokem celkem i v celé struktuře.

Bytová výstavba je nejaktivnější v okresech Frýdek-Místek, kde bylo 367 zahájených, 182 dokončených a 3 307 rozestavěných bytů. Největší meziroční nárůst rozestavěných bytů byl v okrese Bruntál (o 100 %), zatímco největší pokles v této kategorii zaznamenal okres Karviná (o 35,1 %). Právě naopak tomu bylo u dokončených bytů, kde okres Karviná dosáhl nárůstu o 125,3 %, zatímco v okrese Bruntál se počet dokončených bytů snížil meziročně dokonce o 77 %.

ZEMĚDĚLSTVÍ

V průběhu 1. pololetí 2003 bylo v kraji prodáno 40 510 tun obilovin celkem, na čemž se nejvíce podílela pšenice 47,9 % a žito 40,5 %. Z ostatních rostlinných výrobků byl významný prodej technické cukrovky, které bylo prodáno 74 223 tun, což představovalo 75,2 % z celkového prodeje v republice. U obilovin dosahoval podíl kraje na prodejích v rámci celé České republiky maximálně 5,29 % (ječmen). U ostatních plodin nepřesáhl podíl kraje hodnotu 3 %.

Od počátku roku 2003 dosáhla výroba masa v Moravskoslezském kraji 21 506 tun, z toho nejvíce bylo masa vepřového (18 090 tun) a hovězího (3 407 tun). Největší podíl na produkci celé České republiky měl kraj v produkci vepřového masa (8,8 %). Meziročně však produkce masa poklesla celkem i v celé struktuře, s výjimkou hovězího masa, kde došlo k nárůstu o 2,7 %.

PRŮMYSL

V lednu až červnu roku 2003 pracovalo v kraji 200 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech celkem proti stejnému období roku 2002 poklesl o 3,7 % (o 4 611 osob), přičemž se nejvíce snížil v odvětví výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 1 337 zaměstnanců (3,2 %), největší relativní pokles zaznamenala výroba textilií, textilních a oděvních výrobků (o 10,1 %, což v reálu znamená 751 zaměstnance). Naopak ke zvýšení počtu zaměstnanců došlo v průmyslu výroby elektrických a optických přístrojů a zařízení (nárůst o 15,2 %, tj. o 122 zaměstnanců), výroby pryžových a plastových výrobků (o 8,2 %, tj. o 332 zaměst-nanců) a výroby chemických látek, přípravků, léčiv (o 5,1 %, tj. o 142 zaměstnanců). Průměrná měsíční nominální mzda se ve sledovaných průmyslových podnicích meziročně zvýšila o 4,9 %.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem od počátku roku 2003 se proti minulému roku zvýšily v běžných cenách o 7,3 %. Přitom tržby z průmyslové činnosti vzrostly o 9,9 %, a to nejvíce v odvětví výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 21,5 %, největší pokles byl zaznamenán v odvětví výroba potravinářských výrobků a nápojů, a to o 17,2 %.

STAVEBNICTVÍ

V 1. pololetí 2003 poklesl ve 235 stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji proti stejnému období minulého roku objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) v běžných cenách o 6 %. V tuzemsku bylo provedeno 99 % z celkového objemu “S“, z toho nejvíce na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích.

Objem základní stavební výroby (ZSV) se od počátku roku 2003 proti shodnému období předchozího roku snížil, tempo růstu bylo nižší než u „S“.

V období hodnoceného čtvrtletí pokračoval ve stavebnictví nárůst zaměstnanosti z minulých let. Produktivita práce z „S“ i ZSV zaznamenala nepříznivý vývoj. Průměrná měsíční mzda byla proti mzdě před rokem o 4,4 % vyšší a její nárůst překonal růst produktivity práce z „S“ o 7,6 bodu a ze ZSV o 6,6 bodu.

Z jednotlivých okresů kraje došlo ke zlepšení základních ukazatelů stavebnictví v okresech Opava a Frýdek-Místek, naopak nepříznivý vývoj vykázaly okresy Bruntál, Karviná a Ostrava - město.