SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁLNÍHO A EKONOMICK

V 1. až 3. čtvrtletí roku 2003 se téměř zastavil úbytek obyvatelstva. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se ukazatele populačního vývoje mírně zlepšily. Počet narozených dětí se sice zvýšil, avšak počet zemřelých vzrostl výrazněji. Z toho důvodu se saldo přirozené měny obyvatelstva ještě více zvýšilo. Počet přistěhovalých do kraje na rozdíl od srovnávaného období předchozího roku převýšil počet vystěhovalých, takže migrační saldo dosáhlo kladné hodnoty, což znamená obrat oproti trendu minulých let. Celkový populační úbytek se ztlumil. Počet obyvatel kraje tak poklesl oproti stejnému období minulého roku jen o 565 obyvatel (tj. o 0,05 %).

V jednotlivých okresech kraje byl vývoj velmi různý. Přirozený přírůstek byl nejnižší v okrese Karviná, přičemž žádný z okresů nevykázal kladnou hodnotu přírůstku obyvatel. Stěhováním ubylo nejvíce osob v okrese Ostrava, naopak příznivý vývoj zaznamenaly okresy Frýdek-Místek, Nový Jičín a Opava. V okresech Frýdek-Místek a Nový Jičín tak došlo k obratu základních demografických ukazatelů, neboť tyto dva okresy vykázaly přírůstek obyvatel, což je poprvé od roku 1995.

Ve srovnání s 1. až 3. čtvrtletím 2002 se snížil počet sňatků (o 200, tj. o 4,1 %), počet rozvodů vykázal naopak nárůst (o 236, tj. o 7,6 %). Varujících hodnot pak dosahuje index rozvodovosti (podíl počtu rozvodů a sňatků). Jeho hodnota za kraj je 138,6 a tedy na každou svatbu připadá téměř jeden a půl rozvodu. Pozitivním jevem je dlouhodobý úbytek potratů, kterých meziročně ubylo dalších 7,3 %.

K 30. 9. 2003 měl kraj 1 261 939 obyvatel, z toho 616 575 mužů a 645 364 žen.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců činil v 1. až 3. čtvrtletí 2003 celkem 317,5 tis. osob (fyz.), což bylo o 1,8 % (5 715 osob) méně než ve stejném období minulého roku. Celkový úbytek počtu zaměstnanců v uvedených subjektech se projevil ve všech okresech kraje s výjimkou okresu Karviná, avšak i zde dosáhl přírůstek počtu zaměstnanců pouhého půl procenta(cca 200 osob).

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla ve výše uvedených ekonomických subjektech v hodnoceném období 2003 proti srovnatelnému období předchozího roku o 5,7 % (864 Kč) a činila na fyzické osoby 15 164 Kč. V přepočtu na plně zaměstnané 15 559 Kč (nárůst o 5,8 %). Nejvyšší průměrnou mzdu v rámci kraje vykazoval okres Ostrava, nejnižší okres Bruntál.

Vývoj mezd v jednotlivých odvětvích je uveden v tabulkovém přehledu. Nejvyšší úrovně mezd dosahují odvětví peněžnictví a pojišťovnictví. Nejnižší mzdovou úroveň mají odvětví zemědělství, myslivost a lesní hospodářství a pohostinství a ubytování.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Moravskoslezském kraji ve 3. čtvrtletí celkem 525,0 tis. osob, z toho bylo 300,1 tis. mužů (57,2 %) a 225,0 tis. žen (42,8 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku byla celková zaměstnanost v kraji o 17,0 tis. osob, tj. 3,1 %, nižší.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v druhém a dalším zaměstnání 11,5 tis. osob. Došlo tak k mírnému nárůstu četnosti této kategorie pracujících, když se jejich celkový počet meziročně zvýšil o 0,2 tis. osob (o 1,7 %), přitom u žen došlo ke zvýšení o 1,8 tis. osob (o 73,9 %). Z počtu 25,9 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu je 83,8 % žen (přes čtyři pětiny).

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v %) dosáhla za obě pohlaví 58,4 % a proti 3. čtvrtletí 2002 se snížila o 0,6 bodu.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS činil ve 3. čtvrtletí 2003 celkem 94,1 tis. osob (z toho 54,0 tis., tj. 57,3 % byly ženy) a proti stejnému čtvrtletí minulého roku se zvýšil o 8 tisíc osob. Obecná míra nezaměstnanosti se podle výsledků výběrového šetření meziročně zvýšila o 1,5 bodu na 15,2 %.

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce činil k 30. 9. 2003 celkem 104 981 osob (z toho 51,8 tis., tj. 49,4 žen) a proti stejnému období roku 2002 se zvýšil o 6 735 osob.

Míra registrované nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla za stejné období 16,60 %, tj. o 1,11 bodu více než před rokem. K jejímu zvýšení došlo opět ve všech okresech Moravskoslezského kraje. Nejvyšší byla v okrese Karviná (přes 20 %), následovala Ostrava a Bruntál, nejnižší byla v Opavě (11,75 %), přičemž míra nezaměstnanosti za celou Českou republiku byla 10,05 %. K největšímu nárůstu proti stejnému období minulého roku však došlo v okrese Nový Jičín, o 2,04 bodu.

Z řad neumístěných uchazečů o práci se počet žen zvýšil o 7,2 %, a počet občanů se změněnou pracovní schopností o 8,1 %. Neumístěných absolventů škol, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, bylo k 30. 9. 2003 v kraji 8 075, což bylo o více než 50 % méně než před rokem (o 8 217). Osoby pobírající příspěvek před nástupem do zaměstnání tvořily 27,7 % z celkového počtu neumístěných, což je o 1,6 procentního bodu méně než ve stejném měsíci 2002.

Počet volných pracovních míst dosáhl k tomuto datu 2 576, což znamenalo, že na jedno volné pracovní místo připadalo 40,8 uchazečů (loni 30,8). Proti stavu před rokem se počet volných míst absolutně snížil o 12 (0,5 %), pro občany se změněnou pracovní schopností však bylo volných míst o 50 (68,5 %) méně.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY

K datu 30. 9. 2003 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná Identifikační čísla organizací, přes 222 tis. subjektů. Za rok se jejich počet zvýšil o 8 957 (tj. o 4,2 %).

Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (více než 166 tis. subjektů , tj. 74,9 % z celkového počtu), dále bylo 8 754 samostatně hospodařících rolníků (3,9 %), 12 580 osob ve svobodném povolání (5,7 %), 15 137 společností s ručením omezeným (6,8 %), 1 260 akciových společností (0,6 %), 1 094 družstev (0,5 %), 79 státních podniků (0,04 %) a 2 952 zahraniční osoby (1,3 %). Meziročně došlo k největšímu pohybu v absolutních číslech u právní formy fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (nárůst o 6 423 osob, tj. o 4,0 %), společenství vlastníků jednotek (nárůst o 1 029 subjektů, tj. o 100,5 %). Příspěvkové organizace vykázaly nárůst o 730 subjektů, tj. o 151,8 %, což je relativní velký přírůstek. Nejde však o nárůst v pravém slova smyslu, ale o přechod některých jednotek na jinou právní formu (týká se to hlavně škol, školských a předškolních zařízení, a také některých zařízení zdravotnických). Největší relativní přírůstek vykázala forma Svazek obcí (o 700 %, což však znamená nárůst o 7 subjektů). U ostatních se počet subjektů výrazně neměnil.

Z hlediska třídění podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo maloobchodem a opravami spotřebního zboží stejně jako v minulém roce.

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců celá čtvrtina subjektů zapsaných v RES tento údaj neuvedla. Více než 63 % subjektů neuvádělo žádného zaměstnance. Do kategorie 1-5 zaměstnanců se zařadilo 8,0 % subjektů a s počtem 6-9 zaměstnanců, stejně jako v kategorii s počtem 10-19 zaměstnanců bylo vykázáno 1,2 % z celkového počtu subjektů zapsaných v RES. Proti stavu před rokem se podíly výrazně nezměnily, kromě neuvedeného počtu zaměstnanců, kde nárůst činil o 4,0 bodu.

STAVEBNÍ POVOLENÍ

Stavební úřady na území kraje vydaly od počátku roku 2003 celkem 9 190 stavebních povolení (v orientační hodnotě 19 027 mil. Kč b. c.), tj. o 265 povolení (2,8 %) méně než před rokem. Podíl na celkovém počtu stavebních povolení měly stavby – budovy celkem 59,1 %, stavby k ochraně životního prostředí 20,6 % a ostatní stavby 20,3 %. Na celkovém počtu stavebních povolení převažoval podíl změn dokončených staveb nad novou výstavbou, a to téměř dvojnásobně u nebytových, u bytových staveb pak dva a půl krát více.

Nejvíce bylo vydáno stavebních povolení celkem v okrese Frýdek-Místek, a to hlavně na bytové stavby – novou výstavbou (téměř 40 % z celkového počtu v kraji), nejvíce změn dokončených bytových staveb však hodlají uskutečnit v okrese Ostrava (téměř čtvrtina z celkového počtu v kraji). Okres Opava chystá nejvíce staveb na ochranu životního prostředí.

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Počet zahájených nových bytů celkem byl ke konci 3. čtvrtletí roku 2003 nižší než před rokem, a to přesto, že u počtu zahájených bytů v rodinných domech činil nárůst téměř deset procent, naopak v bytových domech poklesl o třetinu. Rozdílný vývoj byl zaznamenán u dokončených bytů, kde se nezachoval příznivý vývoj z minulého roku a jejichž počet se zvýšil prakticky v celé struktuře kromě domů s pečovatelskou službou. Počet rozestavěných bytů byl k 30. 9. 2003 téměř shodný jako před rokem celkem i ve struktuře.

Bytová výstavba je nejaktivnější v okrese Frýdek-Místek, kde bylo 552 zahájených, 313 dokončených a 3 372 rozestavěných bytů. Největší meziroční nárůst rozestavěných bytů byl v okrese Nový Jičín (7,3 %), zatímco pokles v této kategorii zaznamenal okres Karviná (15,0 %). Právě naopak tomu bylo u dokončených bytů, kde okres Karviná dosáhl nárůstu o 155,8 %, zatímco v okrese Bruntál se počet dokončených bytů snížil meziročně dokonce o 77,6 %.

ZEMĚDĚLSTVÍ

V průběhu 1. až 3. čtvrtletí 2003 bylo v kraji prodáno 149 589 tun obilovin celkem, na čemž se nejvíce podílela např. pšenice 52,1 % a žito 37,0 %. Z ostatních rostlinných výrobků byl významný prodej technické cukrovky, které bylo prodáno 122 870 tun, což představovalo 29,0 % z celkového prodeje v republice. U obilovin dosahoval podíl kraje na prodejích v rámci celé České republiky maximálně 5,7 % (ječmen). U tohoto druhu obilovin došlo k padesátiprocentnímu nárůstu proti loňsku, naopak u pšenice došlo k třetinovému poklesu. O 2,6krát vzrostl proti srovnatelnému období minulého roku prodej cukrovky technické.

Od počátku roku 2003 dosáhla výroba masa v Moravskoslezském kraji 31 985 tun, z toho nejvíce bylo masa vepřového (26 839 tun) a hovězího (2 576 tun). Největší podíl na produkci celé České republiky měl kraj v produkci vepřového masa (8,8 %). Meziročně však produkce masa poklesla celkem i v celé struktuře, s výjimkou koňského a hovězího masa.

PRŮMYSL

V lednu až září 2003 pracovalo v kraji 201,6 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech celkem proti stejnému období roku 2002 poklesl o 4,5 % (o 5 718 osob), při čemž se nejvíce snížil v odvětví výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 1 721 zaměstnanců (3,9 %) a v odvětví dobývání energetických surovin o 1 016 zaměstnanců (o 5,0 %). Naopak ke zvýšení počtu zaměstnanců došlo v gumárenském a plastikářském průmyslu o 170 zaměstnanců (o 4,0 %). Průměrná měsíční nominální mzda se ve sledovaných průmyslových podnicích meziročně zvýšila o 5,5 %.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem od počátku roku 2003 se proti minulému roku zvýšily v běžných cenách o 7,1 %. Přitom tržby z průmyslové činnosti vzrostly o 8,5 % a to nejvíce v odvětví výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 17,7 %, největší pokles byl zaznamenán v odvětví výroba potravinářských výrobků a nápojů, a to o 16,0 %.

STAVEBNICTVÍ

V 1. až 3. čtvrtletí 2003 vzrostl ve 237 stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji proti stejnému období minulého roku objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) v běžných cenách o 4,3 %. V tuzemsku bylo provedeno 99,2 % z celkového objemu “S“, z toho nejvíce na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích (77,9 %).

Objem základní stavební výroby (ZSV) se od počátku roku 2003 proti shodnému období předchozího roku zvýšil o 4,8 %, tempo růstu bylo nižší než u „S“.

V období hodnoceného čtvrtletí pokračoval ve stavebnictví nárůst zaměstnanosti z minulých let. Produktivita práce ze ZSV zaznamenala příznivý vývoj. Průměrná měsíční mzda byla proti mzdě před rokem jen o 3,4 % vyšší a její nárůst zůstal za růstem produktivity práce ze ZSV o 0,2 bodů.

Z jednotlivých okresů kraje došlo ke zlepšení základních ukazatelů stavebnictví ve všech okresech, pokles byl jen u „ZVS“ v okrese Bruntál a Frýdek-Místek.