Celkem 2 959 domácností v České republice spolupra
Celkem 2 959 domácností v České republice spolupracuje s Českým statistickým úřadem v rámci tzv. statistiky rodinných účtů. Úkolem statistiky rodinných účtů je poskytovat informace o příjmech, vydáních a spotřebě za jednotlivé sociální skupiny domácností na základě údajů zjištěných u těchto domácností. Pravidelné roční zjišťování má v ČR dlouholetou tradici - provádí se již od roku 1956. Poskytuje údaje, které nelze získat z jiných zdrojů.
Základní soubor 2 959 domácností byl vybrán tak, aby jeho složení odpovídalo struktuře domácností v České republice podle sociálních skupin počtu nezaopatřených dětí a výše čistého peněžního příjmu na osobu. Sociální skupina domácností se určuje podle sociální příslušnosti osoby v čele domácnosti bez ohledu na ekonomickou aktivitu ostatních členů. V úplných rodinných domácnostech je osobou v čele domácnosti muž, v neúplných rodinách většinou rodič a v nerodinných domácnostech osoba s nejvyšším příjmem.
Statistika rodinných účtů poskytuje nezbytné podklady pro kvalifikované rozhodování státních orgánů při utváření a realizaci sociální politiky státu - např. pro hodnocení důsledků deregulace cen, nebo pro valorizaci výše různých sociálních dávek.
Jaký byl průměrný měsíční příjem na osobu v 1. pololetí 2003?
Průměrné příjmy na osobu se v jednotlivých typech domácností velmi různí. Nejvyšších příjmů na osobu dosáhly domácnosti zaměstnanců, a to 8 297 korun. U těchto domácností jsou však výrazné rozdíly mezi rodinami s dětmi a bez dětí. Průměrná bezdětná zaměstnanecká rodina měla měsíční příjem na osobu 11 760 korun. Naopak zaměstnanecké rodiny s dětmi měly na hlavu o 3 673 korun méně. V rodinách s dětmi a s minimálními příjmy připadlo na 1 osobu měsíčně pouze 3 573 korun. Čisté měsíční příjmy na jednoho důchodce dosáhly v 1. pololetí 2003 celkem 7 531 korun, což je na osobu o 478 korun více než v zaměstnaneckých rodinách s dětmi. Nejnižší čisté měsíční příjmy na hlavu mají zemědělci (6 944 Kč).
Čisté peněžní příjmy a výdaje domácností zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů podle typů domácností v 1. pololetí 2003
Kolik a za co nejvíce domácnosti utrácejí?
Mezi příjmy a výdaji existuje přímá úměra. S rostoucími příjmy rostou i výdaje jednotlivých domácností. Domácnosti s největšími příjmy mají samozřejmě i nevyšší výdaje. Ve všech typech domácností přesahují čisté peněžní příjmy čisté výdaje. Pouze rodiny s dětmi s minimálními příjmy mají výdaje na osobu v průměru o 131 korun vyšší než příjmy.
U většiny typů domácnosti na prvním místě stojí výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje (necelých 20 %). Zaměstnanecké rodiny s dětmi vydají na osobu za potraviny celkem 1 223 korun. Druhým výdajem, který velmi zatěžuje rozpočet většiny domácností, jsou výdaje na bydlení. Těmito výdaji jsou nejvíce zatíženy rozpočty zaměstnaneckých rodin bez dětí. Více jak čtvrtina jejich celkových výdajů (1 929 korun na osobu) je určena právě na bydlení. Do této skupiny patří především mladé manželské páry, které se teprve chystají založit rodinu a tato nelehká finanční situace je nutí odkládat to „na potom“. Čtvrtinu celkových výdajů dávají na bydlení také důchodci (1 828 korun).
Na třetí místo se v peněžních výdajích řadí doprava. Lidé cestují jak z důvodů pracovních tak v souvislosti s volným časem. Průměrná domácnost vydá měsíčně na dopravu 781 korun na osobu. Nejvyšší výdaje na dopravu mají zaměstnanecké rodiny bez dětí (14,6 % celkových výdajů) a osoby samostatně činné (10,5 %).
Čistá peněžní vydání domácností zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů podle typů domácností v 1. pololetí 2003
