K 31. prosinci 2007 žilo na území Jihomoravského k

Na konci roku 2007 žilo v Jihomoravském kraji 555 338 mužů (48,7 %) a 585 196 žen (51,3 %), na 1 000 mužů tak připadalo 1 054 žen. Nejvyšší rozdíl v počtu mužů a žen se projevuje ve věkové skupině 65 a více let, zde bylo 38,9 % mužů a 61,1 % žen (na 1 000 mužů této věkové skupiny připadalo 1 573 žen). Z okresů kraje byl nejvyšší podíl žen v populaci okresu Brno-město, podíl 52,2 % žen znamenal, že na 1 000 mužů připadalo 1 094 žen. Dětská složka populace (věk 0 až 14 let) se ve všech okresech kraje vyznačovala vyšším podílem chlapců, ve skupině obyvatel v ekonomicky aktivním věku (15 až 64 let) byl vyšší podíl žen pouze v okrese Brno-město, v ostatních okresech v populaci této věkové skupiny převažovali muži.

Stárnutí populace a snižování podílu dětské složky ve věkovém složení obyvatelstva je průvodním jevem populačního vývoje posledních let v celé naší společnosti. V Jihomoravském kraji na konci roku 2007 tvořila dětská složka 13,9 % obyvatel, obyvatelstvo v produktivním věku tvořilo 70,9 % celku a obyvatelstvo v poproduktivním věku 15,2 % z celkového počtu. Pro ilustraci vývoje lze uvést podíly jednotlivých věkových skupin v roce 1991 – podíl dětí tvořil 20,6%, podíl ekonomicky aktivních 66,0 % a v poproduktivním věku bylo 13,4 % obyvatel kraje. Z okresů kraje byl na konci roku 2007 nejvyšší podíl dětí z celku v okrese Brno-venkov (15,0 %), nejnižší v Brně-městě (12,8 %). Nejvyšší podíl obyvatel ve věku 15 až 64 let byl v okrese Břeclav (72,1 %), nejnižší v okrese Brno-venkov (70,3 %). Nejvyšší podíl obyvatel nejstarší věkové skupiny byl v Brně-městě (16,7 %), nejnižší pak v okrese Znojmo (13,7 %). Ze zastoupení 3 základních věkových skupin obyvatel kraje jsou konstruovány indexy stáří, závislosti či ekonomického zatížení. Hodnota indexu stáří 108,9 udává, že na 100 dětí připadlo 108,9 osob starších 65 let. Hodnota indexu závislosti I 19,7 udává, že na 100 obyvatel ve věku 15 až 64 let připadá 19,7 dětí, hodnota indexu závislosti II 21,4 udává, že na 100 obyvatel ve věku 15 až 64 let připadá 21,4 osob starších 65 let a konečně hodnota indexu ekonomického zatížení 41,1 udává, že na 100 obyvatel ve věku 15 až 64 let připadá 41,1 obyvatel v dětském věku a poproduktivním věku. Průměrný věk mužů v Jihomoravském kraji dosáhl v roce 2007 hranice 38,9 let, což bylo o 4,1 roku více než v roce 1991, průměrný věk žen se v roce 2007 ve srovnání s rokem 1991 zvýšil o 3,7 let a dosáhl hodnoty 42,2 let. Nejvyšší průměrný věk byl zjištěn v okrese Brno-město (muži 39,9 let, ženy 43,6 let), naopak nejmladší obyvatelstvo žilo na Znojemsku (38,1 let u mužů, 41,2 let u žen).

V průběhu roku 2007 se v Jihomoravském kraji narodilo 12 401 dětí, živě se narodilo 12 371 dětí, mrtvě 30 dětí. Proti roku 2006 byl počet živě narozených dětí o 859 dětí vyšší a zároveň nejvyšší od roku 1994. Dlouhodobě se rodí více chlapců než dívek, v roce 2007 to bylo 6 312 chlapců a 6 059 děvčat. Pro porovnání porodnosti v okresech kraje je vhodné použít přepočet živě narozených na 1 000 obyvatel středního stavu (hrubá míra porodnosti). V tomto smyslu pak nejvyšší porodnost byla v okrese Brno-město (11,5 živě narozených na 1 000 obyvatel), nejnižší pak v okrese Břeclav (9,5 živě narozených na 1 000 obyvatel). Jen pro doplnění, 3 557 živě narozených dětí, tedy 28,8 % z celku, se narodilo mimo manželství. Nejvyšší podíl mimomanželsky narozených dětí byl zaznamenán v okrese Znojmo (32,3 %), naopak v okrese Brno-venkov jejich podíl činil jen 24,3 %.

V Jihomoravském kraji v roce 2007 zemřelo 11 774 osob (5 859 mužů a 5 915 žen), což byl po letech 2004 a 2006 nejnižší počet od počátku devadesátých let. Situaci v okresech Jihomoravského kraje lze srovnat pomocí hrubé míry úmrtnosti, což je přepočet počtu zemřelých na 1 000 obyvatel středního stavu. Nejvyšší míra úmrtnost byla v okrese Brno-město (11,2 zemřelých na 1 000 obyvatel středního stavu), naopak nejnižší úroveň úmrtnosti byla v okresech Blansko a Brno-venkov, kde na 1 000 obyvatel středního stavu připadlo 9,7 zemřelých. Nejčastější příčinou úmrtí jsou již dlouhodobě nemoci oběhové soustavy, v roce 2007 byly příčinou 53,1 % úmrtí (u mužů byly příčinou 46,7 % všech úmrtí, u žen dokonce 59,5 %). Druhou nejčastější příčinou byly novotvary, tvořily celkově 24,8 % všech úmrtí (u mužů byly příčinou 28,0 % všech úmrtí, u žen 21,6 %). Spíše pro zajímavost lze uvést, že v roce 2007 spáchalo sebevraždu 101 mužů a 24 žen. Celkem 46 dětí zemřelo do jednoho roku, kojenecká úmrtnost, což je počet zemřelých do 1 roku na 1 000 živě narozených, tak v roce 2007 dosáhla hodnoty 3,7. Novorozenecká úmrtnost (počet zemřelých do 28 dnů na 1 000 živě narozených) měla hodnotu 3,1, když do 28 dnů po porodu zemřelo 38 dětí.

Do Jihomoravského kraje se v roce 2007 přistěhovalo 16 883 osob (9 641 mužů, 7 242 žen), což byl v porevoluční historii kraje nejvyšší počet přistěhovalých osob. Významnou roli sehrálo zahraniční stěhování, z ciziny se přistěhovalo 10 676 osob (z toho 5 081 osob z Ukrajiny, 1 383 osob ze Slovenska), z jiných krajů ČR pak 6 207 osob. Nejvíce osob, a to 10 540, se přistěhovalo do okresu Brno-město a dále do okresu Brno-venkov (8 578 osob). Ve stejném období se z Jihomoravského kraje vystěhovalo 9 509 osob (5 158 mužů a 4 351 žen), 7 503 osob se vystěhovalo do jiných krajů ČR a 2 006 osob mířilo do ciziny. Nejvyšší počty obyvatel se vystěhovalo opět z okresů Brno-město (8 805 osob) a Brno-venkov (4 099 osob).

Konečný počet obyvatel kraje je výsledkem přirozené měny obyvatel (rozdíl mezi počtem živě narozených a počtem zemřelých – přirozený přírůstek či úbytek obyvatel) a pohybu obyvatel (rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých – přírůstek či úbytek obyvatel migrací). Počet obyvatel Jihomoravského kraje vzrostl především zásluhou stěhování, přírůstek obyvatel migrací v roce 2007 činil 7 374 osob. Přirozený přírůstek obyvatel byl přibližně dvanáctkrát menší, představoval 597 osob, celkově se tak počet obyvatel Jihomoravského kraje na konci roku 2007 zvýšil o 7 971 osob. Celkový přírůstek obyvatel byl zaznamenán ve všech okresech Jihomoravského kraje s výjimkou okresu Hodonín. Zde byl zaznamenán úbytek obyvatel migrací i přirozený úbytek. V okrese Břeclav byl také vykázán přirozený úbytek obyvatel, ovšem byl vyrovnán a převýšen přírůstkem obyvatel stěhováním.

V rámci vnitrokrajského stěhování v roce 2007 změnilo bydliště 18 751 obyvatel. V rámci Jihomoravských okresů se nejvíce lidí stěhovalo z Brna-města do okresu Brno-venkov (3 115 případů) a 1 414 obyvatel se přestěhovalo z okresu Brno-venkov do Brna-města. Pouze 13 osob se stěhovalo z okresu Hodonín do okresu Znojmo či 14 osob z okresu Znojmo do okresu Blansko. Nejvíce případů stěhování mezi obcemi jednoho okresu (vnitrookresní) bylo zaznamenáno v okrese Brno-venkov – 2 258 případů, pouze 1 065 osob změnilo bydliště v rámci okresu Vyškov.