Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomick
| Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje v roce 2008 OBYVATELSTVO Na území Jihomoravského kraje žilo k 31. 12. 2008 podle předběžných údajů 1 147 146 obyvatel. Proti konci roku 2007 se počet obyvatel zvýšil o 6 612 osob, přičemž meziroční přírůstek počtu obyvatel kraje je zaznamenáván pravidelně již od roku 2003. V průběhu roku 2008 přibylo 3 873 mužů a 2 739 žen, v celkovém počtu obyvatel kraje však přetrvává značná početní převaha žen (587 935 žen a 559 211 mužů). Z okresů Jihomoravského kraje se počet obyvatel zvýšil nejvýrazněji v okrese Brno-venkov, a to o 2 735 osob. Stav obyvatel v tomto okrese dosáhl počtu 198 379 a v letošním roce lze očekávat překročení hranice 200 tisíc obyvatel. Naopak v okrese Hodonín bylo jako v jediném okrese kraje zaznamenáno snížení počtu obyvatel (o 92 osob). V okresech Brno-venkov i Hodonín jsou trendy ve vývoji počtu obyvatel dlouhodobé – zatímco v okrese Brno-venkov se počet obyvatel zvyšuje prakticky od roku 1993, v okrese Hodonín od roku 1994 počet obyvatel postupně klesá. Také v krajském městě se od roku 1993 počet obyvatel snižoval, ovšem pokles se zastavil již v roce 2007 (zvýšení o 1 853 obyvatel oproti roku 2006), počet obyvatel k 31. 12. 2008 dosáhl 370 592 osob a proti konci roku 2007 byl o 2 059 osob vyšší. V mezikrajském porovnání nejvíce obyvatel přibylo ve Středočeském kraji (28,9 tis.), v Hl. m. Praze (21,1 tis.), Jihomoravský kraj se zvýšením počtu obyvatel o 6,6 tis. umístil na 4. místě. V žádném z krajů republiky nedošlo meziročně k úbytku počtu obyvatel. Pro mezikrajské srovnání je ovšem vhodnější použít vyjádření celkového přírůstku obyvatel v přepočtu na tisíc obyvatel. V tomto případě byl Jihomoravský kraj na šestém místě pomyslného žebříčku (5,8 osob na 1 000 obyvatel), nejvyšší přírůstek obyvatel byl zaznamenán ve Středočeském kraji (23,7 osob na 1 000 obyvatel), naopak nejnižší v Moravskoslezském kraji (0,3 osob na 1 000 obyvatel). Přírůstek obyvatel Jihomoravského kraje v roce 2008 byl z větší části ovlivněn přírůstkem stěhováním – rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých činil 4 678 obyvatel, přirozený přírůstek (rozdíl mezi počtem živě narozených a počtem zemřelých) činil 1 934 osob. Obdobná situace (převaha migračního přírůstku nad přirozeným přírůstkem) byla i v ostatních krajích. Výjimku tvořil Karlovarský kraj, kde přirozený přírůstek byl vyšší než přírůstek stěhováním a kraje Olomoucký a Moravskoslezský, kde byl zaznamenán přirozený přírůstek obyvatel na straně jedné a migrační úbytek obyvatel na straně druhé. Do Jihomoravského kraje se v roce 2008 přistěhovalo 12 327 osob a vystěhovalo se z něj 7 649 osob. Hrubá migrace, což je úhrn počtu přistěhovalých a vystěhovalých, byla proti roku 2007 o 6 416 osob nižší (v roce 2007 se do kraje přistěhovalo 16 883 osob a vystěhovalo se 9 509 osob). Nejvíce lidí se v roce 2008 přistěhovalo do krajského města (9 476), zároveň se však odsud i nejvíce obyvatel odstěhovalo (8 091). Stejně jako v roce 2007 byl v Brně zaznamenán migrační přírůstek, když v minulosti (od roku 1996) docházelo stěhováním k úbytku obyvatel krajského města. Z okresů Jihomoravského kraje byl okres Hodonín jediným, kde počet vystěhovalých převýšil počet přistěhovalých. Do Jihomoravského kraje se v roce 2008 přistěhovalo 5 623 cizinců, což ve srovnání s ostatními kraji byl pátý nejvyšší počet (nejvíce cizinců zamířilo do Hl. m. Prahy - 26 403). Na počtu přistěhovalých v Jihomoravském kraji se cizinci podíleli téměř 46 % (6. nejvyšší podíl mezi kraji), ovšem například v Karlovarském kraji cizinci tvořili dokonce 62 % z přistěhovalých. Dalo by se říci, že Jihomoravský kraj „ztratil pro cizince na zajímavosti“, neboť jejich počet se meziročně snížil téměř o polovinu (o 5 053 osob). Je však nutno uvést, že také do ČR se proti roku 2007 přistěhovalo méně cizinců, počet se snížil o čtvrtinu. Mezi cizinci, kteří se přistěhovali do Jihomoravského kraje, převládali občané s ukrajinským státním občanstvím, občané Slovenska, Vietnamu a Mongolska. Bylo již uvedeno, že z Jihomoravského kraje se v roce 2008 vystěhovalo 7 649 osob. Z tohoto počtu se 701 osob vystěhovalo do zahraničí. V průběhu minulého roku došlo v rámci kraje k více než 18,4 tis. případům „vnitřního“ stěhování (tedy v rámci území kraje) a Jihomoravský kraj se tak umístil (stejně jako vloni) na pomyslné druhé příčce za krajem Středočeským (22,0 tis.). Je však nutno upozornit na fakt, že ve vnitřním stěhování nejsou zahrnuty případy stěhování v rámci jedné obce. V případě zahrnutí počtu stěhování na území města Brna do krajského celku by zcela jistě převýšil tento úhrn stěhování ve Středočeském kraji. V rámci území okresů bylo nejčetnější stěhování mezi obcemi okresu Brno-venkov (1 923 případů), k nejmenšímu pohybu došlo na Vyškovsku (940 případů). Okres Brno-venkov byl v pořadí 13. okresem republiky, v rámci kterého se lidé nejvíce stěhovali. V roce 2008 se v Jihomoravském kraji živě narodilo 13 196 dětí (6 753 chlapců a 6 443 děvčat), což bylo nejen o 825 dětí více než v roce předešlém, ale i nejvyšší počet narozených dětí od roku 1993. Pozvolný nárůst porodnosti se v kraji projevoval se od roku 2000, ovšem hranice 13 tisíc narozených dětí naposledy zaznamenaná v roce 1993 byla překročena až nyní. Sledujeme-li vývoj počtu narozených dětí v kraji od počátku 70. let, maxima bylo dosaženo v roce 1974 (21 050 dětí), od té doby porodnost postupně klesala až na své historické minimum v roce 1999, kdy se narodilo pouze 9 599 dětí. Tento vývoj však kopíroval porodnost v celé České republice. Nejméně dětí v republice se narodilo také v roce 1999 – 89,5 tis., od roku 1995 se na území ČR rodilo méně než sto tisíc dětí ročně, stotisícová hranice počtu narozených dětí byla opět překonána až v roce 2005. Hrubá míra porodnosti v Jihomoravském kraji (přepočet počtu živě narozených dětí na 1 000 obyvatel) činila 11,5 dětí na 1 000 osob, touto hodnotou byl kraj na úrovni republikového průměru a spolu s Karlovarským krajem obsadil 5. místo mezi kraji. Nejvyšší hrubá míra porodnosti byla zaznamenána ve Středočeském kraji (12,5 živě narozených na 1 000 obyvatel), naopak nejnižší ve Zlínském kraji (10,6 živě narozených na 1 000 obyvatel). Z okresů Jihomoravského kraje byl nejpříznivější stav v této oblasti v okrese Brno-venkov (12,6 živě narozených na 1 000 obyvatel), nejméně dětí podle přepočteného ukazatele se narodilo v okrese Hodonín (9,9 živě narozených na 1 000 obyvatel). Případ, kdy se matce narodilo první dítě, byl zaznamenán u 6 365 z živě narozených dětí, pro matku druhé dítě v pořadí představovalo 5 042 z živě narozených dětí a 1 789 dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě. Mimo manželství se v minulém roce narodilo 4 043 dětí, tedy 30,6 % z živě narozených. V mezikrajském srovnání byl tento podíl 3. nejnižší (po Zlínském kraji a kraji Vysočina - 27,9 % resp. 29,0 % z živě narozených dětí), naopak nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství byl zaznamenán v Karlovarském kraji (53,9 %). V okrese Brno-venkov byl podíl mimomanželsky narozených dětí v kraji nejnižší – 25,6 %, tento podíl byl dokonce mezi ostatními okresy České republiky čtvrtý nejnižší. Nejpříznivější situace v této oblasti byla v okrese Žďár nad Sázavou - 24,0 %, naopak v okrese Most tento podíl činil 58,8 %. Podíl dětí narozených mimo manželství je v posledních letech vysoký, v zásadě však nejsou rozlišeny případy, kdy je matka opravdu osamělá a nebo kdy se jedná o stále rozšířenější formu soužití partnerů bez uzavření sňatku. V průběhu roku 2008 zemřelo v Jihomoravském kraji 11 262 osob (5 677 mužů, 5 585 žen), což bylo o 512 osob méně než v roce minulém. Hrubá míra úmrtnosti (přepočet počtu zemřelých na 1 000 obyvatel) činila 9,8 zemřelých na tisíc osob a byla mezi kraji druhá nejnižší (po kraji Vysočina – 9,5 zemřelých na 1 000 obyvatel) spolu s Karlovarským krajem. Nejvyšší hrubá míra úmrtnosti byla zaznamenána v Ústeckém kraji (10,6 zemřelých na 1 000 obyvatel). Z okresů Jihomoravského kraje nejvíce lidí zemřelo v Brně-městě (3 816 osob), což znamenalo i nejvyšší úroveň úmrtnosti v relativním vyjádření (10,3 zemřelých na 1 000 obyvatel). Nejnižší úmrtnost (9,2 osob na 1 000 obyvatel) byla v okrese Brno-venkov. Ve struktuře zemřelých podle nejčastěji zastoupených příčin úmrtí první místo v kraji náleží nemocem oběhové soustavy, druhé místo nádorovým onemocněním a na třetím místě se v závislosti na pohlaví střídají vnější příčiny úmrtí (poranění, otravy apod.) u mužů a nemoci dýchací soustavy u žen. V roce 2008 zemřelo v kraji na nemoci oběhové soustavy 2 650 mužů (46,7 % z celkového počtu zemřelých mužů) a 3 267 žen (58,5 % z celkového počtu zemřelých žen). Na novotvary zemřelo 1 585 mužů, tj. 27,9 % zemřelých mužů (nejčastěji se vyskytoval zhoubný nádor průdušek a plic – 325 případů) a 1 285 žen, tj. 23,0 % zemřelých žen (202 žen zemřelo na zhoubný nádor prsu). Třetí nejčastější příčinou úmrtí u mužů byly vnější příčiny, a to 420 případů (7,4 % z počtu zemřelých mužů), u žen v 272 případech nemoci dýchací soustavy (4,9 % z počtu zemřelých žen). Celkem 19 žen a 101 mužů spáchalo v průběhu roku 2008 sebevraždu, proti roku 2007 byl zaznamenán pokles o 5 sebevražd. Ve srovnání s rokem 2007 vcelku výrazně poklesl počet sňatků, v průběhu roku 2008 bylo uzavřeno 5 802 sňatků, což znamenalo snížení o 485 sňatků. V relativním vyjádření (počet sňatků na 1 000 obyvatel), které dosáhlo hodnoty 5,1 sňatků na tisíc obyvatel, patří Jihomoravskému kraji páté místo v ČR. Při srovnání okresů Jihomoravského kraje nejvíce sňatků (bráno podle trvalého bydliště ženicha), a to jak v absolutním počtu (2 098), tak i v relativním vyjádření (5,7 sňatků na 1 000 obyvatel) bylo uzavřeno v Brně. Nejméně ženichů bylo z okresu Vyškov (pouze 439), v přepočtu na 1 000 obyvatel bylo nejméně sňatků uzavřeno na Hodonínsku (4,4 sňatků na 1 000 obyvatel). U počtu rozvodů byla situace prakticky stejná jako v roce minulém, došlo k 3 334 rozvodům, což bylo pouze o 35 rozvodů méně než v roce 2007. Relativní vyjádření, které činí 2,9 rozvodů na 1 000 obyvatel, je rámcově shodné s Olomouckým krajem a je 6. nejnižší v ČR. Celkem v 1 943 případech byla rozvedena manželství s nezletilými dětmi (58,3 % z celku). Z okresů Jihomoravského kraje byla nejméně příznivá situace v rozvodovosti zjištěna v Brně-městě a v Brně-venkově - 3,3 resp. 3,1 rozvodů na 1 000 obyvatel. V roce 2008 bylo v Jihomoravském kraji vykázáno 3 796 potratů, což bylo o 278 méně než v roce 2007. V míře potratovosti (počet potratů na 1 000 obyvatel) s hodnotou 3,3 obsadil Jihomoravský kraj v mezikrajském srovnání druhé nejlepší místo spolu s Olomouckým krajem. Nejnižší hodnotu měl Zlínský kraj (3,2), nejvyšší Ústecký kraj (5,6). Republikový průměr činil 4,0 potratů na 1 000 obyvatel. Z okresů Jihomoravského kraje pouze ve Znojmě byla hodnota vyšší než republiková (4,1), okres Brno-venkov dokonce dosáhl třetí nejnižší potratovosti (2,8) po okresech Písek (2,4) a Strakonice (2,5). Dokonce druhé nejlepší umístění docílil okres Brno-venkov počtem 23 potratů na 100 živě narozených, přičemž nejvyšší a tedy nejhorší hodnotu měl okres Teplice (54 potratů na 100 živě narozených). ZAMĚSTNANOST A MZDY V podnikatelských subjektech nad 20 zaměstnanců se sídlem v Jihomoravském kraji (bez ohledu na územní rozdělení jejich pracovišť) pracovalo ve sledovaném období 335 734 zaměstnanců (fyzické osoby). Meziročně tak zůstal jejich počet téměř na stejné úrovni (nárůst o 0,6 %). V devíti krajích došlo v roce 2008 k mírnému nárůstu zaměstnanců, nejvíce v Moravskoslezském kraji (nárůst o 2,3 %), naopak v pěti krajích zaznamenali úbytek zaměstnanců, nejvíce v Libereckém kraji o 3,9 %. Z celkového počtu 49 960 sledovaných subjektů v ČR jich připadlo na Jihomoravský kraj 11,6 % (5 793), počet zaměstnanců těchto vykazujících jednotek činil 10,0 % všech zaměstnaných fyzických osob ve sledovaných subjektech v České republice. Průměrná hrubá měsíční mzda fyzických osob vzrostla ve sledovaném období v Jihomoravském kraji meziročně o 8,3 %. Nejvyšší nárůst mzdy zaznamenali v mezikrajském srovnání v Hlavním městě Praze (o 9,7 %), nejméně vzrostla mzda zaměstnancům ve Středočeském kraji (o 6,6 %). Průměrná hrubá měsíční mzda fyzických osob dosáhla v Jihomoravském kraji 21 554 Kč, tedy 91,6 % průměrné hrubé mzdy v ČR (23 5942 Kč). Zaměstnanci subjektů se sídlem v Jihomoravském kraji pobírali v roce 2008 pátou nejvyšší průměrnou mzdu v ČR. Nejnižší průměrná mzda byla vyplácena zaměstnancům sledovaných podniků v Karlovarském kraji. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS) Podle výběrového šetření pracovních sil pracovalo v Jihomoravském kraji ve 4. čtvrtletí 2008 celkem 542 tisíc osob v jediném nebo hlavním zaměstnání. Z celkového počtu takto zaměstnaných osob připadlo 57,6 % na muže. V České republice vzrostl ve 4. čtvrtletí meziročně počet zaměstnaných osob v devíti krajích, z nich nejvíce ve Středočeském kraji o 19,7 tis. osob. V Jihomoravském kraji byl zaznamenán pátý nejvyšší meziroční nárůst, a to o 6,8 tis. osob, poslední z krajů s meziročním nárůstem zaměstnaných byl Jihočeský kraj (o 0,7 tisíc osob). V pěti krajích meziročně poklesl počet zaměstnaných osob, přičemž nejvíce se toto snížení projevilo v Královéhradeckém kraji o 5,6 tisíc. Míra ekonomické aktivity (vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob 15letých a starších), která dosáhla ve 4. čtvrtletí 2008 v Jihomoravském kraji 57,4 % a zařadila kraj na jedenácté místo v mezikrajském srovnání, zůstala na úrovni 4. čtvrtletí 2007. Ekonomická aktivita mužů vzrostla meziročně o 0,2 procentního bodu, u žen poklesla o 0,4 procentního bodu. Nejvyšší hodnota míry ekonomické aktivity byla zjištěna v Hlavním městě Praze (61,7 %), kde meziročně vzrostla o 0,2 procentního bodu. Ve 4. čtvrtletí 2008 pracovalo ve druhém a dalším zaměstnání v Jihomoravském kraji 16,0 tisíc osob, což představovalo v mezikrajském srovnání nejvyšší počet takto zaměstnaných a meziroční nárůst o 6,8 tisíc osob, přičemž počet takto zaměstnaných mužů byl téměř o dvě třetiny vyšší ve srovnání s ženami. Oproti 4. čtvrtletí 2007 vzrostl v Jihomoravském kraji počet mužů pracujících ve druhém a dalším zaměstnání o 3,9 tisíc, počet takto zaměstnaných žen se meziročně zdvojnásobil. Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu využilo v Jihomoravském kraji 30 tisíc osob (stejně jako ve 4. čtvrtletí 2007), z tohoto počtu 73,3 % připadlo na ženy. Počet nezaměstnaných v Jihomoravském kraji ve 4. čtvrtletí 2008 dosáhl 25,2 tisíc osob a meziročně klesl o 1,5 tisíc, nezaměstnaných žen ubylo 2,3 tisíce, počet nezaměstnaných mužů vzrostl o 0,4 tisíc. Meziroční úbytek nezaměstnaných zařadil Jihomoravský kraj na šesté místo. Ve 4. čtvrtletí 2008 byl v Jihomoravském kraji v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší počet nezaměstnaných osob po krajích Moravskoslezském (42,3 tisíc) a Ústeckém (33,5 tisíc). Ve sledovaném období klesla v Jihomoravském kraji obecná míra nezaměstnanosti o 0,4 procentního bodu a činila 4,4 % (jde o obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky ILO – Mezinárodní organizace práce, kdy čitatel zahrnuje nezaměstnané podle ILO a jmenovatel zahrnuje pracovní síly podle ILO). Obecná míra nezaměstnanosti žen dosáhla 5,5 % a snížila se proti 4. čtvrtletí 2007 o 0,9 procentního bodu.
NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV) Podle údajů úřadů práce činila míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2008 v Jihomoravském kraji 6,83 % (meziročně poklesla o 0,1 procentního bodu). Jihomoravský kraj se tak v mezikrajském srovnání zařadil na šesté místo v pořadí od nejvyšší míry registrované nezaměstnanosti a o 0,87 procentních bodů přesáhl republikový průměr. Nejvyšší míru registrované nezaměstnanosti zaznamenali opět v Ústeckém kraji (10,26 %), ačkoliv se tento kraj ke konci roku 2008 zařadil mezi pouhé čtyři kraje, ve kterých došlo meziročně ke snížení. Ostatní kraje zaznamenaly mírný nárůst, přičemž nejvíce vzrostla míra registrované nezaměstnanosti v Libereckém kraji (o 0,90 procentních bodů). Nejnižší nezaměstnanost byla dosažena jako obvykle v Hlavním městě Praze (2,14 %). K 31. 12. 2008 registrovaly úřady práce v Jihomoravském kraji 43 063 neumístěných uchazečů o zaměstnání, z toho 53,0 % připadlo na ženy. Oproti stejnému datu roku 2007 klesl počet neumístěných uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji o 2,7 % (o 1 176 uchazečů), největší meziroční pokles zaznamenali v Moravskoslezském kraji (o 12,7 %), nejvíce naopak vzrostl počet uchazečů o zaměstnání v kraji Plzeňském (o 15,4 %). Z uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2008 bylo 41 157 dosažitelných (95,6 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání). Meziročně se u sledovaných skupin projevil pokles nezaměstnanosti u osob zdravotně znevýhodněných, kterých bylo ke konci roku 2008 registrováno na úřadech práce o 6,1 % méně než ke konci roku 2007 a u žen, kterých kterých se o zaměstnání ucházelo o 5,3 % méně než v předchozím roce. Téměř ve všech krajích však vzrostl počet absolventů, ucházejících se o zaměstnání. V tomto ohledu zaznamenal Jihomoravský kraj nejmenší nárůst v mezikrajském porovnání. Také ke konci roku 2008 byla míra registrované nezaměstnanosti žen vyšší než u mužů. V Jihomoravském kraji zařadila muže na 9. místo v pořadí od nejmenší míry registrované nezaměstnanosti, ženám připadlo jedenácté místo v mezikrajském srovnání. Při meziokresním srovnání zařadila nejvyšší nezaměstnanost v Jihomoravském kraji na první místo okres Hodonín (10,92 %), kde byla také nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti mužů (9,53 %). Porovnáním nezaměstnanosti žen se před Hodonín (12,80 %) na první místo v kraji zařadil okres Znojmo (13,96 %) K 31. 12. 2008 bylo uchazečům o zaměstnání v Jihomoravském kraji nabízeno o 39,9 % volných pracovních míst méně, než ke stejnému datu loňského roku. Úřady práce v Jihomoravském kraji evidovaly ve sledovaném období 8 253 volných pracovních míst, z nichž více jak třetinu nabízelo Brno-město, kde však klesla nabídka volných míst ve srovnání s minulým rokem o 52,8 %. Snížení nabídky volných míst se dotklo všech okresů, nejhorší situaci při hledání pracovních příležitostí však měli nezaměstnaní v okrese Blansko, kde se počet nabízených míst meziročně snížil o 62,1 %. Nejméně se snížení projevilo v okrese Brno-venkov, ve kterém také připadlo nejméně uchazečů na jedno volné pracovní místo (2,1 osoba). Počet uchazečů na jedno pracovní místo se ve všech okresech zvýšil, především v okrese Blansko, kde meziročně vzrostl o 5,3 osob. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA K 31. 12. 2008 bylo v registru ekonomických subjektů (RES) v Jihomoravském kraji evidováno celkem 276 783 subjektů, což představovalo 10,8 % z celorepublikového registru. Oproti roku 2007 se počet jednotek v registru Jihomoravského kraje zvýšil o 2,8 %, to je v absolutním vyjádření o 7 417 subjektů. Největší počet registrovaných jednotek jako vždy připadl na Brno-město (41,9 %), v okrese Brno-venkov zaznamenali nejvyšší meziroční nárůst v meziokresním srovnání (o 3,9 %). Z hlediska právní formy připadlo 76,9 % na fyzické osoby, a to především na fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona, jejichž počet 212 806 představoval meziroční nárůst 1,8 %. Na soukromé rolníky a zemědělské podnikatele připadlo 6,4 % (13 536) z celkového počtu fyzických osob. Převážná část právnických osob připadla na obchodní společnosti (37 463, tj. 58,6 %), jejichž počet vzrostl ve srovnání se stejným datem 2007 o 6 %. Většina těchto společností (90,5 %) byla zaregistrována jako společnost s ručením omezeným Přestože od 1. 7. 2008 došlo k novele živnostenského zákona, která subjektům provozujícím volnou živnost umožňuje nespecifikovat obory činností, z hlediska odvětvové struktury nedošlo v roce 2008 v registru ekonomických činností k významným změnám. Více než čtvrtina (69 517) subjektů se zabývala obchodem, vč. oprav spotřebního zboží, 58 562 subjektů (21,2 %) zajišťovalo služby převážně pro podniky nebo podnikalo v oblasti nemovitostí, 37 833 subjektů (13,7 %) podnikalo v průmyslu a 32 495 subjektů (11,7 %) ve stavebnictví. Rovněž členění podle kategorie počtu zaměstnanců nezaznamenalo zásadní změny oproti předcházejícím rokům. Nejpočetnější skupinou (87,7 %) byly jednotky, které neuvedly počty zaměstnanců nebo nemají žádného zaměstnance, 8,1 % jednotek zaměstnávalo 1 až 5 zaměstnanců a 33 firem zaměstnávalo 1 000 a více pracovníků. STAVEBNÍ POVOLENÍ V roce 2008 evidovaly stavební úřady Jihomoravského kraje celkem 15 256 stavebních ohlášeních a vydaných stavebních povoleních (SOP), tedy opět druhý nejvyšší počet v mezikrajském srovnání po kraji Středočeském s 22 196 vydanými SOP. Oproti roku 2007 vzrostl v Jihomoravském kraji počet SOP o 1,5 %, k nárůstu došlo meziročně i u orientační hodnoty staveb (o 16,2 %). V meziokresním srovnání připadlo v Jihomoravském kraji nejvíce SOP tradičně na okres Brno-venkov (4 598), tedy 30,1 % z celkového počtu SOP v kraji. Naopak nejméně SOP vydali v roce 2008 v okrese Břeclav (1 320), kde také současně zaznamenali nejvyšší meziroční pokles v meziokresním srovnání (o 11,9 %). K nejvyššímu nárůstu vydaných SOP v porovnání let 2008 a 2007 došlo v okrese Vyškov (o 64,9 %). Z celkového počtu SOP vydaných v Jihomoravském kraji připadalo 54,6 % na stavby budov. Na tyto stavby bylo od počátku roku 2008 vydáno 8 329 stavebních povolení v orientační hodnotě 31,8 mld. Kč. Z povolení vydaných na stavby budov připadl největší podíl (61,3 %) na změny dokončených staveb bytových a nebytových budov. Nejvíce stavebních povolení a ohlášení na stavby bytových budov připadlo v meziokresním srovnání na okres Brno-město, přičemž 67,2 % z nich bylo vydáno na změny dokončených staveb. Naproti tomu v okrese Brno-venkov, kde vydali druhý nejvyšší počet SOP na stavby bytových budov v kraji, připadlo 44,2 % na novou výstavbu bytových budov. Orientační hodnota staveb (41,8 mld. Kč) zařadila Jihomoravský kraj v roce 2008 na třetí místo v mezikrajském srovnání. Nejvyšší orientační hodnotu staveb zaznamenali ve Středočeském kraji (49,7 mld. Kč), nejvyšší meziroční nárůst vykázali v Plzeňském kraji (o 56,1 %). Orientační hodnota staveb vzrostla ve všech okresech Jihomoravského kraje s výjimkou Brna-města (pokles o 7,7 %). Největší meziroční nárůst vykázali v Břeclavi (o 129,0 %). V absolutním vyjádření byla opět nejvyšší hodnota staveb zaznamenána Brně-městě, kde se řádově lišila od ostatních okresů a činila téměř třetinu krajského úhrnu. S tím souvisela také nejvyšší průměrná hodnota na jedno SOP v meziokresním srovnání, která byla v tomto okrese téměř dvojnásobná oproti krajskému průměru. V roce 2008 byIo v Jihomoravském kraji vydáno v mezikrajském srovnání nejvíce (3 765) ohlášení a povolení na stavby na ochranu životního prostředí. Meziročně však klesl jejich počet o 5,4 %. Zatímco nejvíce těchto SOP vydali v okrese Brno-venkov (1 632 SOP, což představovalo 43,3 % krajského celku), orientační hodnota byla nejvyšší v okrese Znojmo (1 232 mil. Kč, tedy 26,3 % z krajského celku). BYTOVÁ VÝSTAVBA V roce 2008 byl v Jihomoravském kraji zahájen třetí nejvyšší počet bytů (4 196) v mezikrajském srovnání. Více bytů zahájili jen ve Středočeském kraji (9 516 bytů) a v Hlavním městě Praze (6 810 bytů). V osmi krajích byl zaznamenán meziroční nárůst zahájené výstavby (nejvyšší v Karlovarském kraji, a to o 30,8 %), Jihomoravský kraj se však zařadil mezi pět krajů, kde naopak došlo k poklesu. Oproti roku 2007 se zde snížila zahájená výstavba o 25,3 %. Meziroční pokles se projevil také ve třech okresech Jihomoravského kraje (nejvíce v Brně-městě o 64,6 %), naopak nejvyšší nárůst zaznamenali v okrese Blansko (o 37,3 %). V absolutním vyjádření bylo nejvíce bytů zahájeno v okrese Brno-venkov (1 265 bytů), na který i přes meziroční pokles tohoto typu výstavby připadl nejvyšší podíl (30,1 %) z celkového počtu zahájených bytů v kraji. Zahájená výstavba bytů v rodinných domech (2 241 bytů) v kraji byla více jak dvojnásobná v porovnání s byty v bytových domech (861 bytů). Již tradičně nejvíce zahájených bytů v rodinných domech v Jihomoravském kraji připadlo na okres Brno-venkov, 809 bytů činilo 36,1 % krajského úhrnu. V meziročním porovnání byl nejvyšší nárůst zahájených rodinných domů zaznamenán v okrese Znojmo (o 35,2 %). Počet zahájených bytových domů klesl meziročně téměř ve všech okresech, s výjimkou okresu Hodonín a především Blanska, kde ve srovnání s rokem 2007 vzrostl počet zahájených bytů v bytových domech více jak třikrát.
Jihomoravský kraj měl k 31. 12. 2008 třetí nejvyšší počet rozestavěných bytů v České republice. Množství 19 401 rozestavěných bytů znamenalo meziroční pokles o 1,8 %. Téměř polovina z rozestavěných bytů připadala na okresy Brno-venkov (24,5 %) a Brno-město (23,1 %). K 31. 12. 2008 bylo v Jihomoravském kraji rozestavěno o 6 897 bytů v rodinných domech více než v domech bytových. V roce 2008 byla v Jihomoravském kraji zahájena výstavba 149 bytů v domech s pečovatelskou službou, tedy o 135 bytů více než v roce 2007. Počtem dokončených bytů v domech s pečovatelskou službou se Jihomoravský kraj řadí v posledních třech letech na první místo v mezikrajském srovnání. Relativně vysoký nárůst si udržela v kraji modernizace bytového fondu (na základě stavebního oznámení nebo povolení), ve srovnání s rokem 2007 bylo dokončeno o 21,6 % více modernizací bytů. Počet zahájených modernizací ale zaznamenal meziroční pokles o 30,8 %. ZEMĚDĚLSTVÍ Výroba masa v České republice v roce 2008 zaznamenala meziroční pokles o 5,5 %. Na Jihomoravský kraj, kde došlo meziročně ke snížení výroby masa o 12,5 %, připadlo z celkové republikové výroby masa 11,9 %. Výroba vepřového masa, která je v Jihomoravském kraji dominantní, poklesla v roce 2008 o 12,0 %. Bylo vyrobeno 43 265 tun vepřového masa a Jihomoravský kraj si tak udržel třetí místo v mezikrajském srovnání. Ze 47 400 tun výroby masa v Jihomoravském kraji připadlo 91,3 % masu vepřovému, 8,7 % masu hovězímu a telecímu. Důležité postavení si Jihomoravský kraj i nadále zachoval v prodeji rostlinných výrobků. Prodejem obilovin si v roce 2008 Jihomoravský kraj udržel druhé místo v mezikrajském srovnání. Ve sledovaném roce bylo v kraji prodáno 16,1 % z celkových 5 230 tisíc tun obilovin prodaných v ČR. Nejvíce obilovin prodali ve Středočeském kraji (21,0 % z celkového prodeje v ČR). Meziročně vzrostl prodej obilovin v Jihomoravském kraji o 16,6 %. Nejvýznamnější prodejní komoditou v kraji zůstala pšenice, na kterou připadlo 50,2 % z celkového prodeje obilovin v Jihomoravském kraji. Přestože si Jihomoravský kraj zachoval mezikrajské prvenství v prodeji luštěnin, meziročně došlo k poklesu o 17,1 %. V prodeji brambor nepatří Jihomoravskému kraji významné postavení, přesto se prodej meziročně více jak zdvojnásobil. K tradičním komoditám v Jihomoravském kraji patří ovoce, kterého se v roce 2008 prodalo o 71,8 % více než v předchozím roce a také zelenina, jejíž prodej však v roce 2008 zaznamenal útlum a snížil se meziročně téměř o třetinu. Největší sklizňová plocha připadla v roce 2008 obilovinám, přestože se meziročně jejich sklizňová plocha mírně snížila (o 0,8 %). Bylo však dosaženo meziročního nárůstu celkové sklizně obilovin (o 30,6 %) a také výnosy se ve srovnání s rokem 2007 téměř o třetinu zvýšily. Z celkové sklizňové plochy obilovin více jak polovina připadla na pšenici, jejíž sklizeň vzrostla meziročně o 25,8 % a výnosy se zvýšily o 27,8 % na 5,8 tun na hektar. Z dalších komodit, kterým patří významnější sklizňová plocha obilovin v Jihomoravském kraji nelze opomenout ječmen, na který připadlo 26,2 % této plochy a kukuřice na zrno s 18,6 % sklizňové plochy. Zatímco u některých obilovin i ostatních zemědělských plodin došlo k meziročnímu snížení sklizňových ploch, u všech plodin se meziročně zvýšily výnosy a s výjimkou luskovin také celková sklizeň. Přesto si i v roce 2008 si Jihomoravský kraj udržel republikové prvenství v produkci luskovin, bylo sklizeno 10 690 tun této plodiny (tedy 22,3 celkové produkce této plodiny v ČR) s výnosem 2,45 tun na hektar.
PRŮMYSL V Jihomoravském kraji v roce 2008 sídlilo celkem 286 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Tímto počtem se Jihomoravský kraj řadí mezi kraji na první místo v České republice (11,1 % z republikového počtu). Téměř 95 % podniků působilo ve zpracovatelského průmyslu, přičemž skoro polovina z nich byla zaměřena na tři nejvýznamnější obory v kraji – výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených (54 podniků), výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (42 podniků) a výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (38 podniků). Průmyslové podniky zaměstnávaly 82,0 tisíc zaměstnanců (přepočtené osoby), což byl čtvrtý nejvyšší počet mezi kraji, průměrný evidenční počet zaměstnanců se proti roku 2007 snížil o 2,8 tis. osob, tj. o 3,3 %. Průměrná měsíční mzda dosáhla v těchto podnicích částky 21 914 Kč, proti roku 2007 se zvýšila o 2 006 Kč, mezi ostatními kraji svou výší sice zaujímá až deváté místo, ovšem relativní nárůst o 10,1 % byl druhý nejvyšší (po Hl. m. Praze). Nejvyšší průměrné výdělky v Jihomoravském kraji vykazovaly průmyslové podniky, jejichž oborem je těžba nerostných surovin (30 063 Kč měsíčně), dále podniky v oblasti výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (28 137 Kč) a v oblasti výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (24 171 Kč). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy dosáhly hodnoty více než 191 mld. Kč a proti hodnotě roku 2007 jejich objem poklesl o 5,8 mld. Kč, tj. o 2,9 %. Nejvýraznější pokles těchto tržeb byl zaznamenán v podnicích zařazených jako zpracovatelský průmysl jinde neuvedený (např. výroba nábytku, klenotů, sportovních potřeb) – pokles tržeb o 59,7 % a v podnicích zabývajících se zpracováním dřeva a výrobou dřevěných výrobků – pokles tržeb o 21,8 %. Naopak k nejvyššímu nárůstu tržeb došlo v podnicích zaměřených na se výrobu chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (o 17,5 %) a v podnicích vyrábějících vlákninu, papír a výrobky z papíru (o 11,6 %). V přepočtu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy na jednoho zaměstnance se řadil Jihomoravský kraj na osmé místo v České republice. STAVEBNICTVÍ V roce 2008 bylo v České republice 2 446 podniků s 20 a více zaměstnanci, jejichž hlavní činnost byla zaměřena na stavební výrobu. Z tohoto počtu mělo 299 subjektů (12,2 %) sídlo na území Jihomoravského kraje. V mezikrajském srovnání tak i nadále na Jihomoravský kraj připadal druhý největší počet těchto podniků po Hlavním městě Praze (373). Převážná většina stavebních podniků v kraji byla evidována v Brně-městě (148 podniků tvořilo 49,5 % krajského počtu). Oproti roku 2007 vzrostl počet stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci se sídlem na území kraje o 3 subjekty. Ke konci roku 2008 dosáhly stavební práce podle dodavatelských smluv („S“) i základní stavební výroba (ZSV) v Jihomoravském kraji nadprůměrného tempa růstu, přestože meziroční nárůst byl ve srovnání s rokem 2007 o něco nižší. V roce 2008 vzrostl objem stavebních prací podle dodavatelských smluv meziročně o 8,9 % a základní stavební výroba se zvýšila o 8,7 %. Ve sledovaném období si Jihomoravský kraj připsal tradičně druhý nejvyšší objem stavebních prací po Hlavním městě Praze. Ze stavebních prací „S“ (68 674 mil. Kč) bylo ve sledovaném období v Jihomoravském kraji 95,1 % provedeno v tuzemsku. Tuzemské stavební práce vzrostly v kraji meziročně o 11,9 % a z jejich celkového objemu (65 325 mil. Kč) připadlo 93,2 % na novou výstavbu, rekonstrukci a modernizaci. Na tomto typu výstavby se podílelo hodnotou 27 831 mil. Kč pozemní stavitelství, u něhož však došlo meziročně k poklesu o 4,4 %. Stavební práce „S“ zaznamenaly meziroční nárůst ve všech okresech Jihomoravského kraje (nejvíce v okrese Znojmo o 34,1 %). V absolutním vyjádření připadl nejvyšší objem prací „S“ i ZSV na Brno-město. Základní stavební výroba vzrostla meziročně rovněž ve všech okresech Jihomoravského kraje, a to především opět v okrese Znojmo (o 18,7 %). V mezikrajském srovnání zaměstnávaly sledované stavební podniky v Jihomoravském kraji druhý nejvyšší počet zaměstnanců, a to po Hlavním městě Praze. Průměrný evidenční počet zaměstnanců, který činil 22 478 fyzických osob, vzrostl meziročně o 0,5 %. Jihomoravský kraj se tak zařadil mezi čtyři kraje v ČR s meziročním nárůstem zaměstnanců. Naproti tomu průměrná mzda vzrostla ve všech krajích ČR. V Jihomoravském kraji činila průměrná mzda zaměstnanců sledovaných stavebních podniků 25 189 Kč, tedy o 11,9 % více než v roce 2007. Vzhledem k vysokému počtu podniků v Brně-městě připadá na tentookres také nejvíce pracovníků (65,9 % z celkového počtu zaměstnanců v kraji), přestože zde došlo k meziročnímu snížení jejich počtu o 0,7 %. V Brně-městě také pobírali zaměstnanci stavebních firem nejvyšší průměrnou mzdu v kraji - 28 633 Kč, nejvyšší nárůst v porovnání let 2008 a 2007 však zaznamenala mzda ve stavebnictví v okrese Znojmo - o 16,6 %. Nárůst produktivity práce byl meziročně zaznamenán u většiny krajů. V Jihomoravském kraji vzrostla produktivita práce z prací „S“ o 8,3 % a ze ZSV o 8,2 %. V mezikrajském srovnání produktivity práce z „S“ patřilo Jihomoravskému kraji prvenství mezi kraji a produktivitou práce ze ZSV se zařadil na třetí místo. CESTOVNÍ RUCH Oblast cestovního ruchu je pro rozvoj Jihomoravského kraje zůstala nezanedbatelná také v roce 2008, kdy se v hromadných ubytovacích zařízeních Jihomoravského kraje v mezikrajském srovnání ubytoval druhý největší počet hostů (téměř 1 200 tisíc hostů). Nejvíce hostů se ubytovalo v hromadných ubytovacích zařízeních Hlavního města Prahy, na které připadlo 35,7 % všech ubytovaných v ČR. Počet nerezidentů (přes 451 tisíc hostů) ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních, zařadil Jihomoravský kraj v roce 2008 na třetí příčku v mezikrajském srovnání za Hlavní město Prahu a Karlovarský kraj a činil 38,1 % z celkového počtu takto ubytovaných hostů v kraji. Meziročně zaznamenal počet osob ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních Jihomoravského kraje nárůst o 0,7 %. |