Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomick
| Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje v 1. čtvrtletí 2008 OBYVATELSTVO Podle předběžných výsledků demografické statistiky žilo k 31. březnu 2008 v Jihomoravském kraji 1 142 013 obyvatel, což je o 1 479 osob více než na konci loňského roku. Tento nárůst je však dlouhodobě způsobován stěhováním, nikoli přirozenou měnou, tedy vyšším počtem narozených než zemřelých. V mezikrajském porovnání měl Jihomoravský kraj ke konci 1. čtvrtletí 2008 druhý nejnižší (po Hlavním městě Praze) podíl mužů v populaci, pouze 48,7 % (556 188 mužů, 585 825 žen). Okres Brno-město měl podíl mužů ještě nižší (47,8 %, což je nejnižší podíl mužů nejen v Jihomoravském kraji, ale v rámci celé České republiky). V Brně-městě připadalo na 1 000 žen 916 mužů (v České republice téměř 961 mužů). V průběhu ledna až března 2008 se v Jihomoravském kraji živě narodilo 3 079 dětí (1 553 chlapců a 1 526 děvčat), což je o 286 dětí více než ve stejném období loňského roku. Mrtvě se narodilo 6 dětí, což z celkového počtu 73 mrtvě narozených v České republice představuje 8% podíl a staví tak Jihomoravský kraj v počtu mrtvě narozených dětí na páté až sedmé místo společně s kraji Libereckým a Pardubickým. V Jihomoravském kraji připadlo na 1 000 narozených celkem 1,9 narozených mrtvě, v České republice to bylo 2,6. Tuto hodnotu překračují v Jihomoravském kraji okresy Brno-město (3,0), Břeclav (3,6) a Hodonín (5,4). Od devadesátých let se projevuje rostoucí trend mimomanželsky narozených dětí. Například v Jihomoravském kraji v roce 1997 jejich podíl činil 14,2 %, zatímco v roce 2007 se zvýšil na 28,8 %. Z celkového počtu 3 079 živě narozených dětí v Jihomoravském kraji v 1. čtvrtletí letošního roku se 899 dětí narodilo mimo manželství, tedy téměř 30 dětí ze 100 se narodilo nesezdaným párům. Jejich podíl je v letošním prvním čtvrtletí o 9,5 % vyšší než ve stejném období loňského roku. Nejvíce mimomanželsky narozených dětí v ČR bylo zaznamenáno v okrese Most (59,3 %) a nejméně v okrese Zlín (21,0 %). Za první 3 měsíce letošního roku v Jihomoravském kraji zemřelo 2 619 osob (1 296 mužů, 1 323 žen), což je o 443 osob méně než ve stejném období minulého roku. Nejčastější příčinou úmrtí byly nemoci oběhové soustavy, na které zemřelo 610 mužů a 783 žen. Z nich nejčastější příčinou byly ostatní formy ischemické choroby srdeční (ve 437 případech), 284 osob zemřelo na cévní nemoci mozku (113 mužů a 171 žen) a u 255 úmrtí byl příčinou infarkt myokardu. Druhou skupinou nejčastějších úmrtí byly novotvary, na které zemřelo 660 osob, z toho šlo v 652 případech o novotvary zhoubné. Na zhoubné novotvary umřelo více mužů (355, z toho 84 mužů zemřelo na zhoubné novotvary průdušek a plic) než žen (297, u kterých se v 50 případech jednalo o zhoubný novotvar prsu). Třetí nejčastější příčinou úmrtí osob v Jihomoravském kraje byly nemoci dýchací soustavy (171, z toho 92 u mužů a 79 u žen). Během prvního čtvrtletí 2008 došlo k 25 sebevraždám (22 u mužů a 3 u žen). Oproti stejnému období loňského roku se v Jihomoravském kraji snížila jak kojenecká úmrtnost (z 2,9 na 1,0), což je nejnižší hodnota v mezikrajském srovnání, tak i novorozenecká úmrtnost (z 2,5 na 0,3), která je po Olomouckém kraji druhá nejpříznivější. V Jihomoravském kraji bylo uzavřeno 532 sňatků (o 59 méně než v 1. čtvrtletí 2007), což představuje 1,9 sňatku na 1 000 obyvatel. Z jihomoravských okresů bylo nejvíce sňatků v okrese Brno-město, a to 165 sňatků (zařazení do území se provádí podle trvalého bydliště ženicha), naopak nejméně manželství uzavřeli muži z okresu Vyškov, kde bylo uzavřeno pouze 33 sňatků (tj. 1,5 sňatku na 1 000 obyvatel a tato hodnota řadí okres Vyškov mezi posledních 5 okresů republiky s nejnižší sňatečností stejně jako ve stejném období loňského roku). V prvním čtvrtletí roku 2008 nabylo právní moci 743 rozhodnutí o rozvodu manželství a oproti stejnému období minulého roku se počet rozvodů v kraji snížil o 126. Z jihomoravských okresů bylo nejvíce manželství rozvedeno v Brno-město (245), dále pak v okrese Brno-venkov (176). Hrubá míra rozvodovosti (počet rozvodů na 1 000 obyvatel) byla nejvyšší v okrese Brno-venkov (3,6) a Vyškov (2,8). V okrese Brno-venkov připadalo na 100 manželství uzavřených v 1. čtvrtletí letošního roku 185 manželství rozvedených ve stejném období, nejméně rozvodů na 100 sňatků proběhlo v okrese Blansko (79). Pouze v 5 okresech ze 77 okresů ČR je vyšší počet sňatků než rozvodů a v okrese Semily byl počet sňatků i rozvodů v 1. čtvrtletí 2008 shodný (26). Do Jihomoravského kraje se v průběhu ledna až března 2008 přistěhovalo 3 147 osob (o 229 osob méně než ve stejném období minulého roku) a vystěhovalo se z něj 2 128 osob (o 24 více než v prvním čtvrtletí roku 2007), takže od počátku roku se počet obyvatel díky stěhování zvýšil o 1 019. Celkový přírůstek činil 1 479 osob. Mezi přistěhovalými do kraje převažovali v letošním 1. čtvrtletí přistěhovalí z ČR (1 750 osob, tj. 55,6 %), zatímco přistěhovalých z ciziny bylo pouze 44,4 % z celkového počtu přistěhovalých. Celkem se letos přistěhovalo 425 Ukrajinců, z toho převážná část (238) do Brna-města a 119 do Brna-venkova a 194 Vietnamců, z nichž polovina se usadila v okrese Brno-venkov. Nejméně cizinců se nastěhovalo do okresu Hodonín (40). Z celkového počtu vystěhovalých osob (2 128) se v 1 947 případech jednalo o stěhování v rámci České republiky, tedy do jiných krajů, pouze 181 osob se vystěhovalo do ciziny. V letošním 1. čtvrtletí došlo k 5 143 případům tzv. vnitřního stěhování, tedy ke stěhování mezi obcemi Jihomoravského kraje, což je o 286 více než v 1. čtvrtletí 2007. ZAMĚSTNANOST A MZDY V podnikatelských subjektech nad 20 zaměstnanců se sídlem v Jihomoravském kraji (bez ohledu na územní rozdělení jejich pracovišť) pracovalo ve sledovaném období 335 149 zaměstnanců (fyzické osoby). Meziročně tak zůstal jejich počet na stejné úrovni. Nejvyšší nárůst ve srovnání s 1. čtvrtletím 2007 zaznamenali v Jihočeském kraji (o 3,1 %), naopak v Libereckém a Královéhradeckém kraji došlo k úbytku zaměstnanců. Z celkového počtu 49 331 sledovaných subjektů v ČR jich připadlo na Jihomoravský kraj 11,7 % (5 767), počet zaměstnanců těchto vykazujících jednotek činil 10,1 % všech zaměstnaných v České republice. Průměrná hrubá měsíční mzda fyzických osob vzrostla ve sledovaném období v Jihomoravském kraji meziročně o 11,3 %, tedy nejvíce v mezikrajském srovnání. Průměrná hrubá měsíční mzda fyzických osob dosáhla v Jihomoravském kraji 20 568 Kč, tedy 91,3 % průměrné hrubé mzdy v ČR (22 531 Kč). Zaměstnanci subjektů se sídlem v Jihomoravském kraji pobírali v 1. čtvrtletí 2008 třetí nejvyšší průměrnou mzdu v ČR. Nejnižší průměrná mzda byla vyplácena zaměstnancům sledovaných podniků v Karlovarském kraji. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS) Podle výběrového šetření pracovních sil pracovalo v Jihomoravském kraji v 1. čtvrtletí 2008 celkem 533,6 tisíc osob v jediném nebo hlavním zaměstnání. Z toho 42,1 % připadlo na ženy. Oproti stejnému období 2007 se počet zaměstnaných zvýšil o 9,3 tisíce osob více (pátý nejvyšší nárůst v ČR). Ve všech krajích České republiky meziročně vzrostl počet zaměstnaných osob v jediném nebo hlavním zaměstnání. Výjimkou byl pouze Královéhradecký kraj, kde došlo ke snížení o 0,7 tisíc osob. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 1. čtvrtletí 2008 dosáhla míra ekonomické aktivity (vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob 15letých a starších) v Jihomoravském kraji 57,0 % a klesla oproti stejnému období minulého roku o 0,5 procentního bodu. Ekonomická aktivita mužů vzrostla meziročně o 0,7 procentního bodu na úroveň 67,5 %, u žen klesla o 1,7 bodu na 47,2 %. V mezikrajském srovnání se Jihomoravský kraj mírou ekonomické aktivity zařadil na jedenácté místo v posuzování od nejvyšší hodnoty v Hlavním městě Praze (61,1 %) po nejnižší v Moravskoslezském a Libereckém kraji (56,7 %) Ve druhém a dalším zaměstnání bylo po Hlavním městě Praze (11,1 tisíc osob) v Jihomoravském kraji zaměstnáno ve sledovaném období nejvíce osob (10,7 tisíc) v mezikrajském srovnání, přičemž počet takto zaměstnaných mužů byl o 2,5 tisíc vyšší než počet žen. Ve srovnání s 1. čtvrtletím 2007 pracovalo ve druhém zaměstnání o 2,5 tisíc osob více. Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu využilo v Jihomoravském kraji 29,1 tisíc osob (o 0,7 tisíc osob méně než v 1. čtvrtletí 2007), z tohoto počtu 73,5 % připadlo na ženy. Počet nezaměstnaných v Jihomoravském kraji ve sledovaném období dosáhl 26,3 tisíc osob a meziročně klesl o 9 tisíc, nezaměstnaných žen ubylo o 2,4 tisíc, počet nezaměstnaných mužů klesl o 6,7 tisíc. Nejvíce nezaměstnaných osob zaznamenali v Moravskoslezském kraji (49,9 tisíc) a Ústeckém kraji (35,2 tisíc), na Jihomoravský kraj připadlo třetí místo v tomto srovnání. V Ústeckém kraji došlo k nejvyššímu úbytku nezaměstnaných ve srovnání se stejným obdobím 2007, a to o 10,6 tisíc osob. Ve sledovaném období klesla obecná míra nezaměstnanosti o 1,6 procentních bodů a činila 4,7 % (jde o obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky ILO – Mezinárodní organizace práce, kdy čitatel zahrnuje nezaměstnané podle ILO a jmenovatel zahrnuje pracovní síly podle ILO). Obecná míra nezaměstnanosti žen dosáhla 6,3 % a snížila se proti 1. čtvrtletí 2007 o 0,8 procentních bodů. V mezikrajském srovnání zaznamenali opět nejvyšší obecnou míru nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (8,7 %), nejnižší nezaměstnanost zaznamenali již tradičně v Praze (1,7 %). Jihomoravskému kraji připadla v tomto srovnání pomyslná šestá příčka v pořadí od nejvyšší obecné míry nezaměstnanosti. NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV) Podle údajů úřadů práce činila míra registrované nezaměstnanosti k 31. 3. 2008 v Jihomoravském kraji 6,43 % (meziročně poklesla o 1,94 procentního bodu). Jihomoravský kraj se tak v mezikrajském srovnání zařadil na čtvrté místo v pořadí od nejvyšší míry registrované nezaměstnanosti a o 0,82 procentních bodů přesáhl republikový průměr. Nejvyšší míru registrované nezaměstnanosti zaznamenali už tradičně Ústeckém kraji (10,42 %), nejnižší nezaměstnanost byla opět Hlavním městě Praze (2,11 %). Míra registrované nezaměstnanosti žen (7,90 %) byla ve sledovaném období o třetinu vyšší oproti míře registrované nezaměstnanosti mužů (5,30 %). Na obě tyto skupiny připadla v mezikrajském srovnání čtvrtá nejvyšší hodnota, přičemž nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti mužů i žen byla zaznamenána v Ústeckém kraji. Při meziokresním srovnání byla v Jihomoravském kraji nejvyšší nezaměstnanost v okrese Znojmo. Na této hodnotě se podílela především vysoká míra registrované nezaměstnanosti žen okresu, která i přes meziroční pokles o 3,13 procentních bodů byla opět nejvyšší v kraji (13,30 %). K 31. 3. 2008 registrovaly úřady práce v Jihomoravském kraji 41 670 neumístěných uchazečů o zaměstnání, z toho 53,9 % připadlo na ženy. Oproti stejnému datu roku 2007 klesl počet neumístěných uchazečů o zaměstnání o 21,7 %. Z uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji bylo ke konci března 38 784 dosažitelných (93,1 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání). Meziročně se snížil počet uchazečů o práci u všech sledovaných skupin, především u absolventů škol, kterých se na úřadech práce ucházelo o zaměstnání o 30,8 % méně než ke stejném datu roku 2007. Ke sledovanému datu bylo uchazečům o zaměstnání nabízeno o 56,0 % více volných pracovních míst než v loňském roce. Z celkového počtu 15 549 volných pracovních míst připadla více jak polovina na Brno-město. Meziročně došlo v Jihomoravském kraji k poklesu nabídky volných pracovních míst u dvou okresů, (Blansko o 3,5 % a Hodonín o 9,2 %). Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo klesl ve sledovaném období kraji téměř o polovinu oproti 31. 3. 2007, nejvíce zájemců o práci evidovali v okrese Hodonín (8,8 uchazečů na 1 volné pracovní místo), nejlepší byla opět situace v okrese Brno-město s 1,5 zájemcem o práci na jedno volné pracovní místo. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA Registr ekonomických subjektů (RES) evidoval k 31. 3. 2008 celkem 271 846 jednotek, což představovalo 9,1 % subjektů z celorepublikového registru. Meziročně vzrostl počet jednotek v registru Jihomoravského kraje o 2,6 %, tedy o 6 820 subjektů. Nejvíce (41,9 %) registrovaných jednotek připadlo již tradičně na okres Brno-město, kde také meziročně vzrostl nejvíce počet jednotek (2 734, nárůst o 2,5 %). Z hlediska právní formy připadlo 77,3 % na fyzické osoby, a to především na fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona, jejichž počet 184 173 meziročně vzrostl o 2,0 %. Převážná část právnických osob připadla na obchodní společnosti (36 201, tj. 58,7 %), jejichž počet vzrostl ve srovnání se stejným obdobím 2007 o 2 200 subjektů. Většina těchto společností (90,2 %) byla zaregistrována jako společnost s ručením omezeným. Na soukromé rolníky a zemědělské podnikatele připadlo 6,4 % (13 550) z celkového počtu fyzických osob. Z hlediska odvětvové struktury RES se více než čtvrtina (70 118) subjektů se zabývala obchodem, vč. oprav spotřebního zboží, 57 852 subjektů (21,3 %) zajišťovalo služby převážně pro podniky nebo podnikalo v oblasti nemovitostí, 37 457 subjektů (13,8 %) podnikalo v průmyslu a 31 350 subjektů (11,5 %) ve stavebnictví. Při členění podle kategorie počtu zaměstnanců si RES zachoval obdobný trend jako v předcházejících obdobích. Nejpočetnější skupinou (87,4 %) byly jednotky, které neuvedly počty zaměstnanců nebo nemají žádného zaměstnance, 8,5 % jednotek zaměstnávalo 1 až 5 zaměstnanců a 29 firem mělo 1 000 a více zaměstnanců. STAVEBNÍ POVOLENÍ Stavební ohlášení a stavební povolení (dále jen SOP) odpovídají zákonu č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) se stanovením závazných podmínek pro provedení a užívání stavby. V 1. čtvrtletí 2008 bylo v Jihomoravském kraji vydáno 3 025 SOP, tedy v mezikrajském srovnání druhý nejvyšší počet, tj. 11,5 % z celkového množství 26 329 SOP, vydaných ve sledovaném období v České republice. Nejvíce SOP bylo vydáno ve Středočeském kraji (4 839). Počty SOP vzrostly meziročně pouze v části krajů, z nich nejvíce v Pardubickém kraji (o 21,7 %), u osmi krajů se naopak počty vydaných SOP snížily. Nejvýraznější snížení (o 13,8 %) bylo zaznamenáno v Jihomoravském kraji. Při meziokresním porovnání vydali nejvíce SOP v okrese Brno-venkov, na který připadlo 30,2 % z celkového počtu SOP v Jihomoravském kraji. Tento okres se však přiřadil k těm, ve kterých vydali méně SOP než v 1. čtvrtletí 2007. Naproti tomu v okrese Vyškov bylo vydáno nejméně SOP v Jihomoravském kraji (185), ale tento okres byl jedním ze tří, kde došlo v Jihomoravském kraji k meziročnímu navýšení. Z celkového počtu SOP v Jihomoravském kraji připadalo 1 750 (57,9 %) na stavby budov v celkové orientační hodnotě staveb 6,4 mld. Kč. Převážná část SOP na stavby budov byla vydána na změny dokončených staveb bytových i nebytových budov (65,3 %). Zatímco 69,2 % všech SOP na budovy v Brně-městě bylo vydáno na změny dokončených bytových budov, bylo nejvíce (40,7 %) SOP v okrese Brno-venkov vydáno na novou výstavbu bytových budov. U většiny krajů se projevil meziroční nárůst orientační hodnoty staveb. V Jihomoravském kraji, přestože zde byla vykázána čtvrtá nejvyšší orientační hodnota staveb v mezikrajském srovnání, došlo k meziročnímu snížení (o 5,2 %). Při meziokresním srovnání v Jihomoravském kraji činil podíl orientační hodnoty staveb v Brně-městě 35,0 % a v okrese Brno-venkov 29,6 % z celkové hodnoty v kraji. Nejvyšší průměrná hodnota na jedno stavební povolení a ohlášení připadla na Brno-město (4 720,3 tisíc Kč). Rovněž v 1. čtvrtletí 2008 se Jihomoravský kraj zaměřil na stavby na ochranu životního prostředí. Bylo zde vydáno 700 SOP na tento typ staveb, což bylo nejvíce v mezikrajském srovnání a z celkového počtu SOP vydaných na ochranu životního prostředí připadlo na Jihomoravský kraj 18,3 %. V meziokresním srovnání bylo vydáno nejvíce těchto SOP v okrese Brno-venkov, kde na 355 SOP na ochranu životního prostředí připadla hodnota 81 mil. Kč, nejvyšší orientační hodnota byla evidována v okrese Znojmo (121 mil. Kč na 142 SOP) a nejvyšší průměrná orientační hodnota na jedno SOP připadla u tohoto typu staveb na okres Břeclav (2,6 mil. Kč) BYTOVÁ VÝSTAVBA V 1. čtvrtletí 2008 došlo v Jihomoravském kraji k meziročnímu poklesu ve všech fázích výstavby, přestože počtem bytů se kraj řadí na jedno z předních míst v ČR. Ve sledovaném období bylo v Jihomoravském kraji zahájeno 835 bytů, tedy v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší počet, který však znamenal snížení o 34,0 % oproti stejnému období loňského roku. Meziroční snížení zahájené výstavby evidovali v polovině krajů, přičemž nejvíce se toto snížení projevilo v Ústeckém kraji. Naopak nejvyšší meziroční nárůst se projevil v Hlavním městě Praze, kde se na rozdíl od většiny ostatních krajů zaměřili na výstavbu bytových domů. Z celkového počtu zahájených bytů v Jihomoravském kraji připadlo 53,1 % na byty v nových rodinných domech. Na výstavbu rodinných domů se soustředili především v okrese Brno-venkov, kde zahájili 34,8 % z celkového počtu zahájených 443 bytů v rodinných domech. Ve sledovaném období bylo v Jihomoravském kraji zahájeno o 296 bytů v rodinných domech více než v bytových domech. V 1. čtvrtletí 2008 bylo v Jihomoravském kraji dokončeno 979 bytů (meziroční pokles o 7,6 %), tedy třetí nejvyšší počet v mezikrajském srovnání po Hlavním městě Praze a Středočeském kraji. Z meziokresního porovnání vyplývá, že 41,3 % z celkových 979 dokončených bytů v Jihomoravském kraji postavili v Brně-městě, kde se dokončená výstavba týkala především bytů v bytových domech (69,3 % z celkového počtu 404 dokončených bytů v tomto okrese). Ve sledovaném období bylo v kraji dokončeno o 90 bytů v nových rodinných domech více než v domech bytových. Na dokončení bytů v rodinných domech se zaměřili především v okrese Brno-venkov, na který připadlo 37,3 % ze všech dokončených bytů v rodinných domech Jihomoravského kraje. Nejvyšší meziroční nárůst dokončených bytů v rodinných domech zaznamenali v okrese Znojmo (o 50,0 %), naopak ke snížení tohoto typu výstavby došlo v porovnání s 1. čtvrtletím 2007 ve dvou okresech, a to Blansko (o 28,6 %) a Vyškov (o 8,9 %). Zatímco v 1. čtvrtletí 2008 nebyl dokončen v Jihomoravském kraji ani jeden byt v domě s pečovatelskou službou, dva okresy (Brno-město a Vyškov) Jihomoravského kraje zahájily výstavbu 52 těchto bytů pro seniory. Ve sledovaném období zůstalo v Jihomoravském kraji rozestavěno o 17,9 % modernizací bytového fondu více než ve stejném období minulého roku, počty zahájených a dokončených modernizací však meziročně poklesly. V uplynulém období byl zaznamenán meziročně nejvyšší nárůst zahájených modernizací v okrese Vyškov (o 203,8 %), nejvyšší nárůst dokončených modernizací připadl Brno-venkovu (o 121,4 %). ZEMĚDĚLSTVÍ V oblasti prodeje rostlinných výrobků potvrdil Jihomoravský kraj ve sledovaném období svoji významnou roli především při prodeji obilovin. Z celkových 813 880 tun prodaných v ČR připadlo na Jihomoravský kraj 108 601 tun, tedy druhé největší množství po Středočeském kraji. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku to bylo o 3,3 % méně. Z celkového prodaného množství této komodity v Jihomoravském kraji připadlo 53,7 % na pšenici, 24,2 % na kukuřici na zrno a 19,9 % na prodej ječmene. Dominantní postavení si Jihomoravský kraj v uplynulém období udržel při prodeji luštěnin, naopak meziroční snížení o dvě třetiny zaznamenal prodej zeleniny a o 45,4 % klesl prodej ovoce. Ve výrobě masa se Jihomoravský kraj zařadil v 1. čtvrtletí 2008 k těm krajům, kde došlo meziročně ke snížení výroby. Výroba 12 840 tun masa znamenala pokles o 8,5 %. Na množství vyrobeného masa v kraji se z 91,2 % podílelo vepřové maso, jehož výroba zařadila Jihomoravský kraj i přes meziroční pokles o 7,1 % na druhé místo v ČR. PRŮMYSL V Jihomoravském kraji v prvním čtvrtletí roku 2008 sídlilo celkem 287 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Tímto počtem se Jihomoravský kraj řadí mezi kraji na první místo v České republice. Téměř 95 % podniků působilo ve zpracovatelského průmyslu, přičemž téměř polovina z nich působila ve třech nejvýznamnějších oborech v kraji – obor výroby a oprav strojů a zařízení (54 podniků), výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (42 podniků) a výroby elektrických a optických přístrojů (37 podniků). Průmyslové podniky zaměstnávaly 83,1 tisíc zaměstnanců (přepočtený počet), což byl třetí nejvyšší počet mezi kraji, průměrný evidenční počet zaměstnanců se proti stejnému období roku 2007 snížil o 2,0 tis. osob, tj. o 2,4 %. Průměrná měsíční mzda dosáhla v těchto podnicích částky 21 156 Kč, proti 1. čtvrtletí roku 2007 se zvýšila o 2 605 Kč, Mezi ostatními kraji svou výší zaujímá sedmé místo, ovšem relativní meziroční nárůst o 14,0 % byl po Hl. m. Praze druhý nejvyšší. Nejvyšší průměrné výdělky v Jihomoravském kraji vykazovaly průmyslové podniky, jejichž oborem je těžba nerostných surovin (29 930 Kč měsíčně), dále podniky vyrábějící ostatní nekovové minerální výrobky (26 337 Kč) a podniky působící v oblasti výroby a oprav strojů a zařízení jinde neuvedených (22 740 Kč). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem v průmyslových podnicích v prvním čtvrtletí tohoto roku přesáhly částku 56 miliard Kč (pátý nejvyšší objem mezi kraji). Proti stejnému období loňského roku tyto tržby vzrostly o 6,8 miliardy Kč, což představuje nárůst o 13,6 %. Z jednotlivých oborů byl nejvyšší relativní nárůst tržeb zaznamenán u podniků zabývajícími se výrobou a rozvodem elektřiny, plynu a vody, zde se tržby zvýšily jedenapůlkrát a dále v podnicích vyrábějících vlákninu, papír a výrobky z papíru, zde se tržby zvýšily téměř o pětinu. Výší dosažených tržeb z průmyslové činnosti v přepočtu na jednoho zaměstnance se řadil Jihomoravský kraj na deváté místo v České republice. STAVEBNICTVÍ Z celkového počtu 2 358 podniků s 20 a více zaměstnanci v České republice, které mají hlavní činnost zaměřenou na stavební výrobu, bylo 280 (tj. 11,9 %) subjektů v 1. čtvrtletí 2008 evidováno na území Jihomoravského kraje. V mezikrajském srovnání je to druhý nejvyšší počet po Hlavním městě Praze, na jehož území bylo registrováno 365 stavebních podniků. Oproti 1. čtvrtletí 2007 klesl v Jihomoravském kraji počet organizací s hlavní činností zaměřenou na stavebnictví meziročně klesl o 6 subjektů. Více jak polovina sledovaných stavebních podniků v Jihomoravském kraji měla sídlo v Brně-městě. Základní ukazatele stavební výroby vykazovaly ve sledovaném období v Jihomoravském kraji opět nadprůměrné tempo růstu. Stavební práce podle dodavatelských smluv („S“) vzrostly meziročně o 9,8 % a základní stavební výroba (ZSV) vzrostla o 10,9 %. Přestože se tempo růstu stavebních prací v Jihomoravském kraji oproti stejnému období loňského roku zpomalilo, objemem stavebních prací S připadlo Jihomoravskému kraji v mezikrajském srovnání druhé místo po Hlavním městě Praze a 16,8 % z celkového objemu těchto stavebních prací v republice. Ze stavebních prací S (10 096 mil. Kč) bylo 95,1 % provedeno v tuzemsku. U tuzemských stavebních prací (v objemu 9 597 mil. Kč) došlo ve sledovaném období k meziročnímu nárůstu o 14,8 %. Z jejich celkového objemu připadlo 95,3 % na novou výstavbu, rekonstrukci a modernizaci, přičemž většina z těchto prací byla provedena v tuzemsku (60,6 %). Stavební práce S i ZSV vzrostly meziročně ve všech okresech Jihomoravského kraje s výjimkou okresu Břeclav. Zatímco nejvyšší nárůst zaznamenali v okrese Blansko (o 96,1 u stavebních prací podle dodavatelských smluv a o 50,7 % u ZSV), objemem stavebních prací dominuje okres Brno-město, kde na stavební práce S připadlo 82 % z celkového objemu těchto prací v kraji. Ve sledovaném období zaměstnávaly stavební podniky v Jihomoravském kraji druhý nejvyšší počet zaměstnanců po Hlavním městě Praze. Průměrný evidenční počet zaměstnanců těchto podniků v Jihomoravském kraji činil 21 632 fyzických osob (14 % z celkového počtu za ČR) a oproti 1. čtvrtletí 2007 se snížil o 388 osob. Nejvíce (66,5 %) zaměstnanců z celkového počtu v kraji zaměstnávaly podniky se sídlem v Brně-městě, meziročně to však znamenalo propad o 4,1 %. Také průměrná měsíční mzda byla v Jihomoravském kraji opět druhá nejvyšší v ČR po Hlavním městě Praze a při nárůstu o 15,0 % oproti stejnému období 2007 dosáhla hodnoty 25 711 Kč. Nadprůměrnou mzdu pobírali v Jihomoravském kraji zaměstnanci sledovaných podniků v Brně-městě (30 181 Kč), relativně nejvyšší nárůst však zaznamenali v okrese Brno-venkov (o 18,9 %). Produktivita práce u stavebních prací podle dodavatelských smluv vzrostla oproti stejnému období loňského roku o 11,8 % a u základní stavební výroby byl meziroční nárůst produktivity práce 12,8 %. V mezikrajském srovnání produktivity práce z „S“ a ZSV se Jihomoravský kraj zařadil na jedno z předních míst v České republice. CESTOVNÍ RUCH V 1. čtvrtletí 2008 se v ubytovacích zařízeních Jihomoravského kraje ubytovalo více jak 193 tisíc hostů. V mezikrajském srovnání to znamenalo třetí největší počet hostů po Hlavním městě Praze a Královéhradeckém kraji. Meziročně se počet hostů ubytovacích zařízení v Jihomoravském kraji zvýšil o 12 %. Ze všech hostů, kteří se ubytovali ve sledovaném období v ubytovacích zařízeních Jihomoravského kraje, bylo 39,4 % hostů nerezidentů. Jejich počet (76 tisíc) zařadil Jihomoravský kraj na čtvrté místo v mezikrajském srovnání, přičemž více jak polovina všech hostů nerezidentů v ČR se ubytovala v Hlavním městě Praze. |