Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomick
| Shrnutí základních tendencí sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje v 1. až 3.čtvrtletí 2008 OBYVATELSTVO Za tři čtvrtletí roku 2008 se v Jihomoravském kraji živě narodilo 10 135 dětí (5 188 chlapců a 4 947 děvčat) což bylo o 761 dětí více než ve stejném období minulého roku. Hrubá míra porodnosti (přepočet počtu živě narozených dětí na 1 000 obyvatel) činila 11,8 dětí na tisíc osob, touto hodnotou byl kraj nad republikovým průměrem (11,7) a spolu s Hl. m. Prahou obsadil 5. místo mezi kraji. Nejvyšší hrubá míra porodnosti byla zaznamenána ve Středočeském kraji (12,7 živě narozených na 1 000 obyvatel), naopak nejnižší ve Zlínském kraji (10,9 živě narozených na 1 000 obyvatel). Z okresů Jihomoravského kraje byl nejpříznivější stav v této oblasti v okrese Brno-venkov (13,0 živě narozených na 1 000 obyvatel), nejméně dětí podle přepočteného ukazatele se narodilo v okrese Hodonín (10,4 živě narozených na 1 000 obyvatel). Případ, kdy se matce narodilo první dítě, byl zaznamenán u 4 859 z živě narozených dětí, pro matku druhé dítě v pořadí představovalo 3 907 z živě narozených dětí a 1 369 dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě. Mimo manželství se ve sledovaném období narodilo 3 062 dětí, tedy 30,2 % z živě narozených. V mezikrajském srovnání byl tento podíl 3. nejnižší (po Zlínském kraji a kraji Vysočina - 27,2 % resp. 28,7 % z živě narozených dětí), naopak nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství byl zaznamenán v Karlovarském kraji (53,3 %). V okrese Brno-venkov byl podíl mimomanželsky narozených dětí v kraji nejnižší – 25,5 %, tento podíl byl dokonce mezi ostatními okresy České republiky čtvrtý nejnižší. Nejpříznivější situace v této oblasti byla v okrese Žďár nad Sázavou - 22,7 %, naopak v okrese Most tento podíl činil 58,3 %. Podíl dětí narozených mimo manželství je v posledních letech vysoký, v zásadě však nejsou rozlišeny případy, kdy je matka opravdu osamělá a nebo kdy se jedná o stále rozšířenější formu soužití partnerů bez uzavření sňatku. Do 30. září 2008 zemřelo v Jihomoravském kraji 8 316 osob (4 199 mužů, 4 117 žen), což bylo o 130 osob méně než ve stejném období minulého roku. Hrubá míra úmrtnosti (přepočet počtu zemřelých na 1 000 obyvatel) činila 9,7 zemřelých na tisíc osob a byla mezi kraji druhá nejnižší (po kraji Vysočina – 9,5 zemřelých na 1 000 obyvatel) spolu s Libereckým a Karlovarským krajem. Nejvyšší hrubá míra úmrtnosti byla zaznamenána v Ústeckém kraji (10,5 zemřelých na 1 000 obyvatel). Z okresů Jihomoravského kraje nejvíce lidí zemřelo v Brně-městě (2 781 osob), což znamenalo i nejvyšší úroveň úmrtnosti v relativním vyjádření (10,1 zemřelých na 1 000 obyvatel). Nejnižší úmrtnost (9,0 osob na 1 000 obyvatel) byla v okrese Brno-venkov. Ve struktuře zemřelých podle nejčastěji zastoupených příčin úmrtí první místo v kraji náleží nemocem oběhové soustavy, druhé místo nádorovým onemocněním a na třetím místě se v závislosti na pohlaví střídají vnější příčiny úmrtí (poranění, otravy apod.) u mužů a nemoci dýchací soustavy u žen. V letošním roce zemřelo v kraji na nemoci oběhové soustavy 1 946 mužů (46,3 % z celkového počtu zemřelých mužů) a 2 403 žen (58,4 % z celkového počtu zemřelých žen), na novotvary 1 171 mužů (27,9 %) a 957 žen (23,2 %). Třetí nejčastější příčinou úmrtí u mužů byly vnější příčiny, a to 311 případů (7,4 %), u žen v 202 případech nemoci dýchací soustavy (4,9 %). Celkem 14 žen a 73 mužů spáchalo od počátku letošního roku sebevraždu, proti stejnému období roku 2007 byl zaznamenán pokles o 12 sebevražd. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vcelku výrazně poklesl počet sňatků, v průběhu tří čtvrtletí roku 2008 bylo uzavřeno 4 890 sňatků, což znamenalo snížení o 324 sňatků. V relativním vyjádření (počet sňatků na 1 000 obyvatel), které dosáhlo hodnoty 5,7 sňatků na tisíc obyvatel, patří Jihomoravskému kraji páté místo v ČR (spolu s Plzeňským a Královéhradeckým krajem). U počtu rozvodů byla situace prakticky stejná jako v roce minulém, došlo k 2 550 rozvodům, což bylo o dva rozvody méně než v 1. až 3. čtvrtletí roku 2007. Relativní vyjádření, které činí 3,0 rozvodů na tisíc obyvatel, Do Jihomoravského kraje se do 30. 9. 2008 přistěhovalo 8 999 osob (4 876 mužů a 4 123 žen), počet přistěhovalých byl o 1 899 osob nižší než ve stejném období roku 2007. Z celkového počtu přistěhovalých se 3 944 osob přistěhovalo ze zahraničí, (o 2 424 méně než ve stejném období loňského roku). Nejvíce přistěhovalých z ciziny pocházelo z Ukrajiny – 1 111 osob, dále ze Slovenska – 566 osob a z Mongolska - 428 osob. Z kraje se od počátku roku vystěhovalo 5 947 osob (3 109 mužů a 2 838 žen), počet vystěhovalých byl o 909 osob nižší než ve stejném období loňského roku. Z celkového počtu vystěhovalých se 516 osob vystěhovalo za hranice republiky. Vývoj počtu obyvatelstva tedy určují dvě základní složky - přirozená měna a stěhování. Přirozená měna jako bilance počtu živě narozených a zemřelých (narození jsou tedy kladnou položkou, zemřelí položkou zápornou), migrace jako bilance počtu přistěhovalých a vystěhovalých (kladnou položkou jsou přistěhovalí, zápornou pak vystěhovalí). Výsledkem je celkový přírůstek nebo úbytek obyvatelstva. Za tři čtvrtletí roku 2008 se počet obyvatel Jihomoravského kraje zvýšil o 4 871 osob, přirozený přírůstek obyvatelstva činil 1 819 osob. Přírůstek obyvatelstva stěhováním činil 3 052 osob, je výsledkem kladného salda zahraničního stěhování (do kraje se z ciziny přistěhovalo o 3 428 osob více než se do ciziny vystěhovalo) a záporného salda stěhování v rámci ostatních krajů ČR (do kraje se z ostatních krajů ČR přistěhovalo o 376 osob méně než se do nich vystěhovalo). V rámci kraje (vnitrokrajské stěhování) změnilo v průběhu tří čtvrtletí své bydliště 13 931 osob, z Jihomoravských okresů se nejvíce lidí stěhovalo mezi obcemi okresu Brno-venkov (1 526 případů stěhování), nejméně pak mezi obcemi okresu Vyškov (679 případů stěhování). ZAMĚSTNANOST A MZDY V podnikatelských subjektech nad 20 zaměstnanců se sídlem v Jihomoravském kraji (bez ohledu na územní rozdělení jejich pracovišť) pracovalo ve sledovaném období 335 504 zaměstnanců (fyzické osoby). Meziročně tak zůstal jejich počet téměř na stejné úrovni (nárůst o 0,2 %), nejvíce zaměstnanců přibylo v tomto srovnání v Moravskoslezském (nárůst o 2,7 %), naopak v Plzeňském, Libereckém a Královéhradeckém kraji pokračoval úbytek zaměstnanců. Z celkového počtu 49 889 sledovaných subjektů v ČR jich připadlo na Jihomoravský kraj 11,6 % (5 778), počet zaměstnanců těchto vykazujících jednotek činil 10,0 % všech zaměstnaných fyzických osob ve sledovaných subjektech v České republice. Průměrná hrubá měsíční mzda fyzických osob vzrostla ve sledovaném období v Jihomoravském kraji meziročně o 8,7 %. Nejvyšší nárůst mzdy zaznamenali v mezikrajském srovnání v Hlavním městě Praze (o 9,4 %), nejméně vzrostla mzda zaměstnancům v Ústeckém kraji (o 6,7 %) . Průměrná hrubá měsíční mzda fyzických osob dosáhla v Jihomoravském kraji 20 926 Kč, tedy 91,2 % průměrné hrubé mzdy v ČR (22 942 Kč). Zaměstnanci subjektů se sídlem v Jihomoravském kraji pobírali v 1. až 3. čtvrtletí 2008 pátou nejvyšší průměrnou mzdu v ČR. Nejnižší průměrná mzda byla vyplácena zaměstnancům sledovaných podniků v Karlovarském kraji. VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS) Podle výběrového šetření pracovních sil pracovalo v Jihomoravském kraji ve 3. čtvrtletí 2008 celkem 534,1 tisíc osob v jediném nebo hlavním zaměstnání. Z celkového počtu takto zaměstnaných osob připadlo 57,9 % na muže. Meziročně se počet zaměstnaných v Jihomoravském kraji zvýšil o 0,4 tisíce osob. Růst zaměstnanosti byl v mezikrajském srovnání v Jihomoravském kraji nejnižší, v kraji Vysočina zůstala zaměstnanost na stejné úrovni a tři kraje (Olomoucký, Jihočeský a Zlínský) zaznamenaly pokles oproti 3. čtvrtletí 2007. Naopak nejvyšší nárůst zaměstnanosti zaznamenali podle výsledků výběrového šetření ve Středočeském kraji (o 19,1 tisíc osob). Míra ekonomické aktivity (vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob 15letých a starších), která dosáhla ve 3. čtvrtletí 2008 v Jihomoravském kraji 56,5 % a zařadila kraj na poslední místo v mezikrajském srovnání, klesla oproti stejnému období minulého roku o 1,1 procentního bodu. Ekonomická aktivita mužů klesla meziročně o 0,5 procentního bodu, u žen byl pokles o 1,8
Ve 3. čtvrtletí 2008 pracovalo ve druhém a dalším zaměstnání v Jihomoravském kraji 15,0 tisíc osob, což představovalo v mezikrajském srovnání nejvyšší počet takto zaměstnaných a meziroční nárůst o 6,3 tisíc osob, přičemž počet takto zaměstnaných mužů byl téměř dvojnásobný ve srovnání s ženami. Oproti 3. čtvrtletí 2007 vzrostl v Jihomoravském kraji počet mužů, pracujících ve druhém a dalším zaměstnání o 3,7 tisíc, u žen byl zaznamenán nárůst o 2,7 tisíc. Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu využilo v Jihomoravském kraji 28,5 tisíc osob (o 1 tisíc osob více než ve 3. čtvrtletí 2007), z tohoto počtu 72,6 % připadlo na ženy. Počet nezaměstnaných v Jihomoravském kraji ve sledovaném období dosáhl 23,5 tisíc osob a meziročně klesl o 5,9 tisíc, nezaměstnaných žen ubylo více jak 3 tisíce, počet nezaměstnaných mužů klesl o 2,8 tisíc. Meziroční úbytek nezaměstnaných zařadil ve 3. čtvrtletí 2008 Jihomoravský kraj na druhé místo po kraji Ústeckém (úbytek 6,2 tisíc osob). Ve 3. čtvrtletí 2008 byl v Jihomoravském kraji v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší počet nezaměstnaných osob po krajích Moravskoslezském (43,0 tisíc) a Ústeckém (29,9 tisíc). Ve sledovaném období klesla v Jihomoravském kraji obecná míra nezaměstnanosti o jeden procentní bod a činila 4,2 % (jde o obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky ILO – Mezinárodní organizace práce, kdy čitatel zahrnuje nezaměstnané podle ILO a jmenovatel zahrnuje pracovní síly podle ILO). Obecná míra nezaměstnanosti žen dosáhla 5,7 % a snížila se proti 3. čtvrtletí 2007 o 1,1 procentních bodů. V mezikrajském srovnání zaznamenali nejvyšší obecnou míru nezaměstnanosti v Karlovarském kraji (7,5 %), nejnižší nezaměstnanost zaznamenali opět v Hlavním městě Praze (2,0 %). Jihomoravskému kraji připadla v tomto srovnání pomyslná devátá příčka v pořadí od nejnižší obecné míry nezaměstnanosti. NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV) Podle údajů úřadů práce činila míra registrované nezaměstnanosti k 30. 9. 2008 v Jihomoravském kraji 6,09 % (meziročně poklesla o 0,92 procentního bodu). Jihomoravský kraj se tak v mezikrajském srovnání opět zařadil na páté místo v pořadí od nejvyšší míry registrované nezaměstnanosti a o 0,78 procentních bodů přesáhl republikový průměr. Nejvyšší míru registrované nezaměstnanosti zaznamenali opět v Ústeckém kraji (9,38 %), ačkoliv i v tomto kraji, stejně jako ve všech ostatních, došlo ke snížení. Nejnižší nezaměstnanost byla dosažena jako obvykle v Hlavním městě Praze (2,12 %). Ve srovnání s 30. 9. 2007 došlo k největšímu snížení míry registrované nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji, a to o 2,16 procentního bodu. K 30. 9. 2008 registrovaly úřady práce v Jihomoravském kraji 38 779 neumístěných uchazečů o zaměstnání, z toho 56,6 % připadlo na ženy. Oproti stejnému datu roku 2007 klesl počet neumístěných uchazečů o zaměstnání o 13,6 %. Z uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji bylo ke konci září 36 714 dosažitelných (94,7 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání). Meziročně se ze všech sledovaných skupin nejvíce projevil pokles nezaměstnanosti u žen, kterých bylo k 30. 9. 2008 registrováno na úřadech práce o 13,6 % méně než ke stejnému datu 2007. Také k 30. 9. 2008 se opět projevil v Jihomoravském kraji výrazný rozdíl v nezaměstnanosti žen a mužů. Míra registrované nezaměstnanosti žen byla o 3,38 procentních bodů vyšší než u mužů. Míra registrované nezaměstnanosti mužů byla k 30. 9. 2008 pátá nejvyšší v mezikrajském srovnání, nezaměstnanost žen zařadila Jihomoravský kraj na čtvrté místo v tomto srovnání. Při meziokresním srovnání byla v Jihomoravském kraji nejvyšší nezaměstnanost mužů i žen v okrese Hodonín. Ke sledovanému datu bylo uchazečům o zaměstnání nabízeno téměř o třetinu více volných pracovních míst než ke stejnému datu loňského roku. Úřady práce v Jihomoravském kraji evidovaly ve sledovaném období 16 544 volných pracovních míst, z nichž více jak polovinu nabízelo Brno-město. V tomto okrese vzrostla nabídka volných míst o 114,5 %. K podstatně menšímu navýšení nabídky pracovních míst došlo ještě v okresech Brno-venkov (o 32,2 %) a Znojmo (o 1,5 %), v ostatních okresech Jihomoravského kraje došlo ke snížení nabídky, a to především v okrese Blansko (o 54,6 %). Počet uchazečů na jedno pracovní místo se ve většině okresů snížil, především v okrese Brno-město, ve dvou okresech (Blansko a Hodonín) však na jedno pracovní místo připadalo v meziročním srovnání více uchazečů. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA K 30. 9. 2008 bylo v registru ekonomických subjektů (RES) v Jihomoravském kraji evidováno celkem 275 168 subjektů, což představovalo 10,9 % z celorepublikového registru. Oproti stejnému datu 2007 se počet jednotek v registru Jihomoravského kraje zvýšil o 2,5 %, to je v absolutním vyjádření o 6 584 subjektů. Největší počet registrovaných jednotek jako vždy připadl na Brno-město (41,9 %), v okrese Brno-venkov zaznamenali nejvyšší meziroční nárůst v meziokresním srovnání (o 4,0 %).
Přestože od 1. 7. 2008 došlo k novele živnostenského zákona, která subjektům provozujícím volnou živnost umožňuje nespecifikovat obory činností, nedošlo ve sledovaném období z hlediska odvětvové struktury RES k významným změnám. Více než čtvrtina (70 192) subjektů se zabývala obchodem, vč. oprav spotřebního zboží, 58 365 subjektů (21,2 %) zajišťovalo služby převážně pro podniky nebo podnikalo v oblasti nemovitostí, 37 777 subjektů (13,7 %) podnikalo v průmyslu a 32 154 subjektů (11,7 %) ve stavebnictví. Rovněž členění podle kategorie počtu zaměstnanců nezaznamenalo zásadní změny oproti předcházejícím obdobím. Nejpočetnější skupinou (87,0 %) byly jednotky, které neuvedly počty zaměstnanců nebo nemají žádného zaměstnance, 8,9 % jednotek zaměstnávalo 1 až 5 zaměstnanců a 30 firem zaměstnávalo 1 000 a více pracovníků. STAVEBNÍ POVOLENÍ Údaje o podaných stavebních ohlášeních a vydaných stavebních povoleních (SOP) jsou zpracovány na základě výkazů předkládaných jednotlivými stavebními úřady, odbory dopravy a životního prostředí krajských úřadů, pověřených obecních úřadů a újezdními úřady. Stavební ohlášení a stavební povolení odpovídají zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který stanoví závazné podmínky pro provedení a užívání stavby. Orientační hodnota staveb zahrnuje celkové náklady včetně technologie (v běžných cenách) vynaložené na přípravu, realizaci a uvedení stavby do provozu. Do 30. září 2008 evidovaly stavební úřady Jihomoravského kraje celkem 12 085 SOP, tedy druhý nejvyšší počet v mezikrajském srovnání po kraji Středočeském, kde bylo vydáno 16 831 SOP. Ve sledovaném období byl v Jihomoravském kraji zaznamenán meziroční nárůst jak počtu vydaných SOP (o 8,2 %), tak také orientační hodnoty staveb (o 26,8 %). Nejvíce SOP evidovaly jihomoravské stavební úřady opět v okrese Brno-venkov (3 834), na který připadlo 31,7 % z celkového počtu SOP v Jihomoravském kraji. Naopak v okrese Břeclav vydali ve sledovaném období nejméně SOP (1 010) a v tomto okrese také zaznamenali nejvyšší meziroční pokles v meziokresním srovnání (o 15,3 %). Nejvíce vzrostl meziročně počet SOP v okrese Vyškov, a to o 82,9 %. Z celkového počtu SOP v Jihomoravském kraji připadalo 53,7 % na stavby budov, na které bylo od počátku roku 2008 vydáno 6 487 stavebních povolení v orientační hodnotě 26,5 mld. Kč. Z tohoto počtu bylo nejvíce (62,0 %) povolení vydáno na změnu dokončených staveb bytových a nebytových budov. V meziokresním srovnání připadlo nejvíce SOP na stavby bytových budov na okres Brno-město, z nichž 88,4 % bylo vydáno na změny dokončených staveb. Naproti tomu v okrese Brno-venkov, kde vydali druhý nejvyšší počet SOP na stavby bytových budov v kraji, připadlo 55,3 % na novou výstavbu bytových budov. Orientační hodnota staveb (33,4 mld. Kč), která zařadila Jihomoravský kraj za uplynulá tři čtvrtletí na třetí místo v mezikrajském srovnání, vzrostla meziročně o 26,8 %. Nejvyšší orientační hodnotu staveb zaznamenali ve Středočeském kraji (36,6 mld. Kč), nejvyšší nárůst v porovnání se stejným obdobím roku 2007 vykázali v Plzeňském kraji (o 79,6 %). Orientační hodnota staveb vzrostla meziročně ve všech okresech Jihomoravského kraje, nejvíce v okrese Břeclav - o 186,9 % a v okrese Znojmo – o 110,7 %. V Brně-městě byla zaznamenána nejvyšší hodnota staveb, tvořila 34,5 % krajského úhrnu. Zároveň zde byla zjištěna také nejvyšší průměrná hodnota na jedno SOP, této hodnotě se blížili ještě v okrese Břeclav. Za tři čtvrtletí roku 2008 byIo v Jihomoravském kraji vydáno 3 204 ohlášení a povolení na stavby na ochranu životního prostředí, což byl nejvyšší počet v rámci České republiky. Oproti stejnému období roku 2007 vzrostl v kraji počet SOP na tento typ staveb o 14,0 %. Zatímco nejvyšší počet těchto SOP bylo vydáno v okrese Brno-venkov (1 516 SOP tvořilo 47,3 % krajského celku), orientační hodnota byla nejvyšší v okrese Znojmo (736 mil. Kč tvořilo 26,1 % celku). BYTOVÁ VÝSTAVBA Počtem 3 247 zahájených bytů za tři čtvrtletí roku 2008 se zařadil Jihomoravský kraj na třetí místo v mezikrajském srovnání. Více bytů zahájili jen ve Středočeském kraji (7 507) a v Hlavním městě Praze (5 199). Ve většině krajů byl zaznamenán meziroční nárůst zahájené výstavby (nejvyšší v Karlovarském kraji, a to o 39,5 %), Jihomoravský kraj však patřil mezi pět krajů, kde naopak došlo k poklesu. Meziroční pokles se projevil i ve třech okresech Jihomoravského kraje (nejvíce v Brně-městě o 54,2 %), naopak nejvyšší nárůst byl zaznamenán v okrese Blansko (o 55,1 %). V absolutním vyjádření bylo nejvíce bytů zahájeno v okrese Brno-venkov (1 000 bytů), na který i přes meziroční pokles tohoto typu výstavby připadl nejvyšší podíl z celkového počtu zahájených bytů v kraji – 30,8 %. Zahájená výstavba bytů v rodinných domech v kraji byla více jak dvojnásobná v porovnání s byty v bytových domech (1 726 resp. 729 zahájených bytů). Již tradičně nejvíce zahájených bytů v rodinných domech v Jihomoravském kraji připadlo na okres Brno-venkov, 619 bytů tvořilo 35,9 % krajského úhrnu. Ve sledovaném období bylo v Jihomoravském kraji dokončeno 3 301 bytů, tedy o 1,5 % více oproti stejnému období loňského roku. Byl to třetí nejvyšší počet v mezikrajském srovnání. Pouze čtyři okresy Jihomoravského kraje zaznamenaly meziroční nárůst dokončené výstavby, nejvíce okres Hodonín o 49,2 %. Ve třech okresech došlo k poklesu, a to především na Vyškovsku, kde bylo dokončeno o 38,0 % bytů méně než ve stejném období roku 2007. V Brně-městě bylo dokončeno nejvíce bytů, 1 488 bytů tvořilo 45,1 % krajského celku. V Jihomoravském kraji bylo v rodinných domech dokončeno o 70 bytů méně než v bytových domech. Zatímco 75,9 % dokončených bytů v bytových domech připadlo na Brno-město (1 050 bytů), 36,8 % z celkového počtu bytů v rodinných domech dokončili v okrese Brno-venkov (484 bytů). Meziročně byl v kraji zaznamenán nárůst dokončené výstavby bytů v rodinných domech o 12,5 %, v okrese Hodonín byl nárůst dokonce 50,5 %. Jihomoravský kraj měl k 30. 9. 2008 druhý nejvyšší počet rozestavěných bytů v České republice, 19 704 rozestavěných bytů byl počet o 4,1 % nižší než ve stejném období minulého roku. Téměř polovina rozestavěných bytů se nachází v okresech Brno-venkov a Brno-město – 24,9 % resp. 23,1 % z krajského počtu. V rozestavěnosti bytů k 30. 9. 2008 převažovaly v kraji byty v rodinných domech nad bytovými domy – 10 210 bytů v rodinných domech vs. 3 557 bytů v bytových domech. V 1. až 3. čtvrtletí 2008 byla v Jihomoravském kraji zahájena výstavba 91 bytů v domech s pečovatelskou službou, tedy o 77 bytů více než ve stejném období roku 2007. Po vysokém nárůstu modernizací bytového fondu v minulých letech dochází pomalu k útlumu této stavební činnosti. V Jihomoravském kraji bylo sice za tři čtvrtletí dokončeno o 10,1 % více modernizací než ve stejném období minulého roku, pokračoval však meziroční pokles zahájených modernizací (o 33,2 %). ZEMĚDĚLSTVÍ U výroby masa se v České republice v 1. až 3. čtvrtletí 2008 projevil meziroční pokles o 3,1%. Na Jihomoravský kraj, kde došlo meziročně ke snížení výroby masa o 10 %, připadlo z celkové republikové výroby masa 12,1 %. Výroba masa je v kraji zaměřena především na vepřové maso, kterého bylo v 1.až 3. čtvrtletí 2008 vyrobeno 32 987 tun (meziroční snížení o 9,1 %). Jihomoravský kraj si tak udržel třetí místo v mezikrajském srovnání. Z celkové výroby masa v Jihomoravském kraji připadlo ve sledovaném období 91,3 % masu vepřovému. Výroba hovězího a telecího maso činila 8,6 % celkové výroby v kraji a zbývající nevýznamný podíl připadl na maso skopové a koňské. Důležitou roli si Jihomoravský kraj i nadále zachoval v prodeji rostlinných výrobků. Prodej obilovin zařadil v 1. až 3. čtvrtletí 2008 Jihomoravský kraj opět na druhé místo v mezikrajském srovnání. Ve sledovaném období bylo v kraji prodáno 15,1 % z celkových 3 564 075 tun obilovin prodaných v ČR. Nejvíce obilovin prodali ve Středočeském kraji (22,1 % z celkového prodeje v ČR). Meziročně vzrostl prodej obilovin v Jihomoravském kraji o 9,7 %. Nejvýznamnější komoditou při prodeji obilovin v kraji byla opět pšenice, na kterou připadlo 60,5 % z celkového prodeje obilovin v Jihomoravském kraji. Přestože si Jihomoravský kraj zachoval mezikrajské prvenství v prodeji luštěnin, meziročně došlo k poklesu o 27,4 %. Zatímco prodej brambor meziročně vzrostl v Jihomoravském kraji o více jak dvě třetiny, tradiční komodity Jihomoravského kraje, ovoce a zelenina, zaznamenaly významný meziroční propad. U zeleniny to bylo snížení o 55,7 % a u ovoce o 22,9 %. PRŮMYSL V Jihomoravském kraji v 1. až 3. čtvrtletí roku 2008 sídlilo celkem 286 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Tímto počtem se Jihomoravský kraj řadí mezi kraji na první místo v České republice. Téměř 95 % podniků působilo ve zpracovatelského průmyslu, přičemž skoro polovina z nich působila ve třech nejvýznamnějších oborech v kraji – obor výroby a oprav strojů a zařízení jinde neuvedených (54 podniků), výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (42 podniků) a výroby elektrických a optických přístrojů a zařízení (37 podniků). Průmyslové podniky zaměstnávaly 82,5 tisíc zaměstnanců (přepočtené osoby), což byl třetí nejvyšší počet mezi kraji, průměrný evidenční počet zaměstnanců se proti stejnému období roku 2007 snížil o 2,2 tis. osob, tj. o 2,6 %. Průměrná měsíční mzda dosáhla v těchto podnicích částky 21 430 Kč, proti srovnatelnému období roku 2007 se zvýšila o 2 077 Kč, mezi ostatními kraji svou výší sice zaujímá až deváté místo, ovšem relativní nárůst o 10,7 % byl druhý nejvyšší (po Hl. m. Praze). Nejvyšší průměrné výdělky v Jihomoravském kraji vykazovaly průmyslové podniky, jejichž oborem je těžba nerostných surovin (27 795 Kč měsíčně), dále podniky v oblasti výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (27 217 Kč) a v oblasti výroby a oprav strojů a zařízení jinde neuvedených (23 229 Kč). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem v průmyslových podnicích za tři čtvrtletí tohoto roku přesáhly částku 160 miliard Kč (pátý nejvyšší objem mezi kraji), přičemž 86,7 % hodnoty bylo vytvořeno ve zpracovatelském průmyslu. Proti stejnému období loňského roku tyto tržby vzrostly o 12,6 miliardy Kč, což představuje nárůst o 8,5 %. Z jednotlivých oborů byl nejvyšší relativní nárůst tržeb zaznamenán u podniků zabývajícími se výrobou a rozvodem elektřiny, plynu a vody, zde se tržby zvýšily 2,7krát a dále v podnicích vyrábějících vlákninu, papír a výrobky z papíru, zde se tržby zvýšily o 16,2 %. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy dosáhly hodnoty více než 143 mld. Kč a proti hodnotě za tři čtvrtletí roku 2007 jejich objem poklesl o 0,5 %. K nejvyššímu nárůstu těchto tržeb došlo v podnicích vyrábějících vlákninu, papír a výrobky z papíru (o 16,1 %) a v podnicích zabývajícími se výrobou chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (o 15,1 %). Nejvýraznější pokles těchto tržeb byl zaznamenán v podnicích zařazených jako zpracovatelský průmysl jinde neuvedený (např. výroba nábytku, klenotů, sportovních potřeb) – pokles tržeb o 59,5 %. V přepočtu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy na jednoho zaměstnance se řadil Jihomoravský kraj na deváté místo v České republice. STAVEBNICTVÍ V průběhu třech čtvrtletí roku 2008 bylo v České republice 2 424 podniků s 20 a více zaměstnanci, jejichž hlavní činnost byla zaměřena na stavební výrobu. Z tohoto počtu bylo 295 subjektů (12,2 %) evidováno na území Jihomoravského kraje. V mezikrajském srovnání tak na Jihomoravský kraj připadl druhý největší počet těchto podniků po Hlavním městě Praze (370). Převážná většina stavebních podniků v kraji byla evidována v Brně-městě (147 podniků tvořilo 49,8 % krajského počtu). Oproti stejnému období 2007 se počet stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci se sídlem na území kraje nezměnil. K 30. 9. 2008 dosáhly stavební práce podle dodavatelských smluv („S“) i základní stavební výroba (ZSV) v Jihomoravském kraji nadprůměrného tempa růstu, přestože meziroční nárůst nedosáhl tak vysokého růstu jako ve stejném období roku 2007. Za tři čtvrtletí roku 2008 vykázaly stavební práce podle dodavatelských smluv meziroční nárůst o 8,8 % a základní stavební výroba se zvýšila o 11,7 %. Ve sledovaném období si Jihomoravský kraj připsal tradičně druhý nejvyšší objem stavebních prací po Hlavním městě Praze. Ze stavebních prací „S“ (46 841 mil. Kč) bylo ve sledovaném období v Jihomoravském kraji 95,4 % provedeno v tuzemsku. Tuzemské stavební práce vzrostly v kraji meziročně o 13,0 % a z jejich celkového objemu (44 707 mil. Kč) připadlo 93,7 % na novou výstavbu, rekonstrukci a modernizaci. Na tomto typu výstavby se podílelo hodnotou 20 366 mil. Kč pozemní stavitelství, u něhož však došlo meziročně k poklesu o 1,9 %. Stavební práce „S“ zaznamenaly meziroční nárůst téměř ve všech okresech Jihomoravského kraje (nejvíce v okrese Blansko, a to o 45,7 %), výjimkou byly pouze firmy sídlící v okrese Břeclav (pokles o 0,9 %) a Hodonín (pokles o 0,6 %). V absolutním vyjádření připadl nejvyšší objem prací „S“ i ZSV na Brno-město. Základní stavební výroba vzrostla meziročně ve všech okresech Jihomoravského kraje, a to především v okrese Blansko o 25,3 %.
Nárůst produktivity práce byl meziročně zaznamenán u většiny krajů. V Jihomoravském kraji vzrostla produktivita práce z prací „S“ o 9,0 % a u ZSV o 11,9 %. V mezikrajském srovnání produktivity práce z „S“ patřilo Jihomoravskému kraji prvenství mezi kraji a produktivitou práce ze ZSV se zařadil na třetí místo. CESTOVNÍ RUCH Oblast cestovního ruchu je pro rozvoj Jihomoravského kraje nazanedbatelná. V 1. až 3. čtvrtletí 2008 se v hromadných ubytovacích zařízeních Jihomoravského kraje v mezikrajském srovnání ubytoval druhý největší počet hostů (přes 934 tisíc hostů) po Hlavním městě Praze, na které připadlo 34,1 % všech ubytovaných v ČR. Rovněž počet nerezidentů (přes 372 tisíc hostů), ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních Jihomoravského kraje, byl ve sledovaném období druhý nejvyšší v mezikrajském srovnání a činil 39,8 % z celkového počtu takto ubytovaných hostů v kraji. Meziročně zaznamenal počet osob ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních Jihomoravského kraje pokles o 2,4 %. |