1.1 Charakteristika okresu Okres Vyškov leží ve v
1.1 Charakteristika okresu
Okres Vyškov leží ve východní části Jihomoravského kraje. Sousedí se šesti okresy, východním sousedem je okres Kroměříž, který je součástí kraje Zlínského, na severu a severovýchodě se rozkládá okres Prostějov z Olomouckého kraje. Následují 4 okresy Jihomoravského kraje, na západě sousedí s okresem Brno-venkov, na severozápadě s územím okresu Blansko, jižní hranice odděluje okres Vyškov od území okresů Hodonín a Břeclav. Nejdále na sever sahá katastrální území obce Nové Sady, na východ katastr obce Kožušice, na jih Bošovice a na západ Hostěrádky - Rešov.
Vyškovsko leží na rozhraní dvou horských systémů, Českého masívu a Karpat, geologická hranice mezi nimi jde Vyškovským úvalem, geograficky pak Vyškovskou bránou. Severozápadně od této hranice leží Drahanská vrchovina prvohorního stáří, jež je na okrajích rozlámaná v četná údolí, např. Rakovecké údolí, údolí Malé a Velké Hané. Na svazích údolí byly donedávna četné drobové kamenolomy, v nichž se zpracovával štěrk. Na jihovýchodní straně běží hranice okresu po hřebenech Ždánického lesa, podél Chřibů a napříč Litenčicko - Orlovické vrchoviny, jejímž pokračováním je řada kopců, které jdou středem území okresu. Nadmořská výška této pahorkatiny se pohybuje v rozmezí 250-300 metrů.
Nejvýše položenou obcí okresu je Krásensko s nadmořskou výškou 552 metrů, nejvyšším bodem s nadmořskou výškou 600 metrů je vrch Kojál u této obce a právě zde je umístěn televizní vysílač. Naopak nejnižším místem okresu je území u obce Šaratice se 199 metry nad mořem.
Rozlohou 889 km2 patří okres Vyškov k menším okresům Jihomoravského kraje, menší je pouze okres Brno - město. Přes 48 tisíc hektarů výměry, tedy téměř 55%, tvoří zemědělská půda, z toho více než 44 tisíc hektarů zabírá orná půda Z hlediska bonity půdy jsou nejúrodnější černozemě rovin a údolí, hnědozemě svahových hlín na úbočích kopců, méně úrodné jsou vápenité půdy karpatské části okresu a nejméně úrodné jsou křemičitopísčité půdy Drahanské vrchoviny. Nezemědělské půdy je více než 40 tisíc hektarů, z toho téměř 31 tisíc hektarů, což je 76%, tvoří lesní porosty. Převážná většina území okresu náleží k mírně teplé klimatické oblasti, kde se průměrná roční teplota pohybuje okolo 8 oC. Pouze nejvýše položené části Drahanské vrchoviny v západní části okresu jsou chladnější, průměrná teplota zde dosahuje 6 až 7 oC.
Administrativně se okres Vyškov člení na 81 obcí a dále pak na 119 částí obcí. Pouze 5 obcí má statut města. Celkem 67 obcí má pouze 1 část obce, 17 obcí se dělí na 2 a více částí obce, město Vyškov má dokonce 14 částí obce.
Hospodářství v okrese má průmyslově - zemědělský charakter. V průmyslu je zaměstnáno téměř 30% ekonomicky aktivních obyvatel, v zemědělství je to více než 6%, neustále vzrůstá počet zaměstnanců ve stavebnictví, dopravě a ve službách. Z průmyslových odvětví má nejdůležitější postavení dřevozpracující a kovodělný průmysl, zajímavý pro investory a následný rozvoj je region především pro blízkost dálnice. Registrovaná míra nezaměstnanosti dosáhla na konci roku 2001 8,94%, což se blíží průměru za Jihomoravský kraj. Tomuto faktu napomáhá přijatelná dopravní dostupnost brněnských podniků.
Okres Vyškov patří k ekologicky zachovalým okresům, k čemuž přispívá i velká plocha lesů. Ke zdravému ovzduší napomáhá i plynofikace okresu, když 78% trvale obydlených bytů je vybaveno plynem z veřejné sítě. Přesto lokální znečištění vzduchu při komunikační síti od Rousínova přes Vyškov k Ivanovicím na Hané bývá značné. K ozdravění přispívá vybudovaná dálnice od Brna směrem na Prostějov a zlepšení jistě nastane i po dokončení úseku dálnice směrem na Přerov.
Okres Vyškov není typickou rekreační oblastí. Návštěvníkům však poskytuje možnosti k zajímavým procházkám v přírodě i k prohlídce mnohých architektonických a kulturních památek. Z doby románské se dochovalo torzo rotundy z 11. století v Pustiměři, ve Vyškově, Račicích a Ivanovicích na Hané se nachází zámky vzniklé přebudováním původních gotických hradů. Renesanční sloh reprezentuje zámek s arkádovým nádvořím v Bučovicích a Nové Zámky u Nesovic. Barokní architekturu zastupuje zámek ve Slavkově u Brna, budovaném od konce 17. století. V zámku je umístěna napoleonská expozice, připomínající "bitvu tří císařů" a proslulá obrazárna. Lidová architektura je zastoupena typem žudrového hanáckého domu (Lysovice, Rostěnice, Kučerov) a typem chalup z podhorské oblasti Drahanské vrchoviny (Ruprechtov, Luleč). Technickými památkami jsou dva větrné mlýny holandského typu v Ruprechtově a Chvalkovicích u Bučovic. Objekty individuální rekreace jsou na okrese soustředěny u vodních ploch a v zalesněném prostředí, což jsou především obce Luleč, Račice-Pístovice a Ruprechtov.
1.2 Vývoj sídelní struktury
Sídelní struktura okresu Vyškov je odedávna ovlivněna přírodními podmínkami. Osídlení oblasti je značně nerovnoměrné, převážná část obcí leží v oblasti úvalů a pahorkatin (oblast Slavkov a Bučovice), ve Vyškovské bráně a jižní Hané. Je to důsledkem jednak komunikačního významu Vyškovské brány a jednak příhodných podmínek pro zemědělství. O vývoji osídlení do 10. století nás informují výhradně archeologické nálezy. Písemné zprávy o existenci obcí Pustiměř a Drnovice pocházejí z 11. století a řadí tato místa mezi nejstarší osady na Vyškovsku.
Tab.1 Základní údaje o obcích
V roce 1961 byl okres členěn na 94 obcí, v nichž bylo 119 částí. Tři obce (Bučovice, Slavkov u Brna a Vyškov) měly statut města. V následujících letech probíhala postupná integrace obcí do větších celků, jejím výsledkem bylo 77 obcí v roce 1991. V mezidobí před posledním sčítáním došlo k opětovnému osamostanění dříve integrovaných obcí, takže v současnosti existuje 81 obcí, počet částí obcí je stejný jako v roce 1961. Statut města má 5 obcí - Bučovice, Ivanovice na Hané, Rousínov, Slavkov u Brna a Vyškov. Bylo již řečeno, že 17 obcí má více než jednu část obce, nejvíce části má tedy Vyškov, a to 14 částí a Rousínov, který má 7 částí.
Počet obyvatel okresu za posledních 5 cenzů byl nejvyšší v roce 1961. Stav k datu sčítání v roce 2001 byl proti roku 1961 o 2 711 osob nižší, což představuje pokles o 3,0%. Průměrný stav obyvatel jedné obce, stejně jako průměrná výměra jedné obce, se za posledních 20 let snižuje. Ukazatel hustoty obyvatel na km2 má sestupnou tendenci v celém sledovaném období. Opačnou tendenci má hodnota podílu městského obyvatelstva. V roce 2001 ve městech žilo 42 542 obyvatel, což je 49,2% celkového počtu.
Tab. 2 Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí podle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001
Pro srovnání velikosti obcí byly počty jejich obyvatel přepočteny na sídelní strukturu roku 2001. Zjevné je, že za posledních 10 let nedošlo k žádnému pohybu ve velikostní struktuře a podstatný pohyb není zřetelný ani ve srovnání s rokem 1980. Počet obcí do tisíce obyvatel je na hodnotě 68 a je shodný ve všech sledovaných letech, počet obyvatel v těchto obcích ovšem klesá. Jestliže v roce 1980 v těchto obcích žilo 36 307 osob, potom v roce 2001 to bylo pouze 32 424 osob, což bylo o 3 883 osob méně, pokles činil 10,7%. Obcím s nejmenším počtem obyvatel vévodí Březina (vojenský újezd) se 7 obyvateli, následují Kožušice se 106 a Nové Sady se 117 obyvateli. Pomineme-li město Vyškov, které je v největší velikostní skupině, žije nejvíc obyvatel, a to 23,8%, v obcích od 500 do 1000 obyvatel. V okrese Vyškov není patrná tendence dalšího vylidňování nejmenších obcí a přesun obyvatel do větších měst. Tento trend, v jiných okresech doposud zřejmý, proběhl na Vyškovsku již v dřívějším období.
Tab. 3 Obyvatelstvo podle územních obvodů pověřených obecních úřadů podle stavu k 1. 3. 2001
1)VÚ - vojenský újezd (není zařazen do správního obvodu pověřeného obecního úřadu)
Na území okresu Vyškov působí 5 pověřených obecních úřadů a samostatný Vojenský újezd Březina. Nejvíce obcí (35,0%) spravuje Vyškov, patří sem i největší podíl obyvatelstva (43,6%). Tyto správní jednotky již nekopírují tradiční hranice okresu, důsledkem toho je obec Mouchnice zařazena pod pověřený obecní úřad Kyjov.