1.1 Charakteristika okresu Okres Brno - venkov vz
1.1 Charakteristika okresu
Okres Brno - venkov vznikl po reformě státní správy v roce 1960 a tvoří široký pás obklopující ze všech stran město Brno. Nejstarší osídlení okresu je doloženo nálezy z mladší doby kamenné u Šlapanic a Bílovic nad Svitavou, z doby bronzové v okolí Rebešovic, Deblína, Bratčic. Zbytky několika hradů a hradišť po starobylých středověkých sídlech se dochovaly v okolí Tetčic (hradisko Bučín), Čučic a Ketkovic (Ketkovický hrad Levnov), Ivančic (Réna - jevišovická kultura) a Pozořic (hrad Vildenberk).
Okres leží na rozhraní jihomoravských úvalů a prvních kopců Českomoravské a Drahanské vrchoviny. Hraničí se sedmi okresy: na severozápadě s okresem Žďár nad Sázavou, na severu s okresem Blansko, na východě s okresem Vyškov, na jihovýchodě s okresem Břeclav, na jihozápadě s okresem Znojmo, na západě s okresem Třebíč a uvnitř svého území s okresem Brno - město.
Rozložením okresu v krajině jsou dány jeho přírodní podmínky. Nejnižší nadmořská výška je kolem 180 m n. m. na jihu okresu (oblast Přísnotice, Unkovice) a na severu a severozápadě okresu naopak přesahuje až 550 m n. m. (Babí lom 563 m n. m., oblast Tišnovsko, Deblín, Zbraslav). Převážná část okresu leží v nadmořské výšce od 250 do 450 m n. m. Z klimatického hlediska převládá teplejší podnebí s průměrnou roční teplotou v létě +14,8 oC a v zimě +2,1 oC. Převládají větry severozápadního směru. V porovnání se sousedními okresy je území okresu Brno - venkov sušší, protože je pod vlivem dešťového stínu Českomoravské vysočiny. Otevřenou jižní část okresu ovlivňují teplé výsušné větry. Průměrné množství ročních srážek je 491 mm.
Celková plocha okresu Brno - venkov je 110 802 ha. Jeho severní částí protékají dvě velké řeky Svratka a Svitava a po jejich soutoku pokračují jako řeka Svratka jižní částí okresu. K dalším významnějším vodním zdrojům patří řeka Jihlava, do které se u Ivančic zprava vlévá Rokytná a zleva Oslava. Celková délka vodních toků v okrese činí 785,5 km. Na území okresu leží devět přírodních parků (např. Bobrava, Říčky, Údolí Bílého potoka) a padesát maloplošných chráněných území, z nichž nejvýznamnější je jižní část CHKO Moravský kras o rozloze 920 ha (jeskyně Švédův stůl, Pekárna a Ochozská). Svým přírodním bohatstvím, množstvím lesů o rozloze více než 36 tisíc hektarů, členitostí i rozmanitostí krajinných prvků je okres Brno - venkov vyhledávanou oázou klidu, odpočinku a rekreace.
Okres Brno - venkov nemá vlastní okresní město. Z územně správního pohledu je rozdělen na 137 obcí, z nichž 11 má statut města. Sídla správních orgánů jsou rozmístěna jednak ve vybraných městech a obcích okresu, jednak na území krajského města Brna. K nejmladším městům patří Rajhrad, který statut města obdržel 27. 10. 2000. Největším městem okresu, měřeno jak rozlohou 4 758 ha, tak počtem obyvatel 9 350, jsou Ivančice, které vznikly na místě pravěkých sídlišť a poprvé jsou uváděny již v 11. století. Město bylo střediskem husitského revolučního hnutí v okolí Brna. Byla zde založena bratrská tiskárna a pravděpodobně v roce 1578 zahájen tisk Bible Kralické.
Vedle přírodních zajímavostí zvyšuje turistickou přitažlivost okresu množství stavebně-historických památek, rozmístěných po celém jeho území. Najdeme mezi nimi památky všech stavebních slohů od románského až po moderní architekturu 20. století, včetně technických památek a památek lidového stavitelství.
Na území okresu se dochovalo přes 400 významných kulturních a uměleckých památek. Mezi nejznámější a nejnavštěvovanější patří evropské unikáty, jako cisterciácký klášter Porta coeli v Předklášteří u Tišnova, Benediktinský klášter v Rajhradě u Brna, zámek a zámecký park v Židlochovicích nebo Mohyla Míru na Prateckém kopci (památník Bitvy tří císařů). Z technických památek železniční most na trati Střelice-Hrušovany, kovárna v Těšanech a Stará huť v Josefovském údolí.
Vzhledem ke své poloze má Brno - venkov značnou intenzitu dopravy. Silniční doprava (dálnice Brno - Praha - Bratislava - Ostrava) i železniční trasy zákonitě procházejí územím okresu a tím kladně ovlivňují hospodářství i rozvoj podnikatelských aktivit.
Okres Brno - venkov zůstal i přes strukturální změny v hospodářství v posledním desetiletí okresem průmyslově zemědělským. Díky příznivým půdním a klimatickým podmínkám má na území okresu bohatou tradici zemědělství, které je zaměřeno na výrobu obilovin, okopanin a na pěstování ovoce, zeleniny i vinné révy. Zemědělská půda zabírá 56,4% z celkové plochy okresu.
Z celkového počtu 159 169 trvale bydlících osob je 78 292 ekonomicky aktivních. Z nich je 31,6% zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu a výrobě elektřiny, 11,4% ve stavebnictví, 11,3% v obchodě, 6,6% v odvětví doprava, pošty a telekomunikace, 5,3% ve zdravotnictví, veterinárních a sociálních činnostech, 5,1% ve školství, stejné procento ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení. V zemědělství a lesnictví pracuje 4,8% ekonomicky aktivních stejně jako v činnosti v oblasti nemovitostí a služeb pro podniky. Registrovaná míra nezaměstnanosti ke konci roku 2001 dosáhla 7,2%.
1.2 Vývoj sídelní struktury
Při sčítání v roce 1961 bylo v okrese 150 obcí a 158 částí obcí. K největším změnám v počtu obcí došlo v průběhu let 1970 - 1991 v důsledku integrací a dezintegrací obcí. V současnosti existuje 137 obcí, které se člení na 157 částí. V roce 1996 byla převedena do okresu Brno - venkov obec Nosislav z okresu Břeclav. Okres Brno ? venkov nemá vlastní okresní město. Statut města má 11 obcí - Dolní Kounice, Ivančice, Kuřim, Modřice, Oslavany, Rajhrad, Rosice, Šlapanice, Tišnov, Zbýšov a Židlochovice. Největším městem okresu jsou Ivančice. Nejvíce částí má město Tišnov (6) a město Ivančice (7).
Tab.1 Základní údaje o obcích
Průměrná rozloha obce zůstala stejná jako při sčítání v roce 1991 a činí 809 hektarů. Průměrný počet obyvatel na 1 obec se nepatrně zvýšil a dosáhl 1 162 osob. Více jak třetina všech obyvatel žije v obcích se statutem města, podíl městského obyvatelstva se za posledních deset let zvýšil o téměř 5 bodů.
Tab. 2 Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí podle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001
Pro srovnání velikosti obcí byly počty jejich obyvatel přepočteny na sídelní strukturu roku 2001. Téměř 30% všech obyvatel okresu (stejně jako v roce 1991) žije v obcích do 1 000 obyvatel, těchto obcí je celkem 93 a žije v nich 46 713 osob. Za posledních deset let v této velikostní skupině obcí poklesl počet obyvatel v nejmenších obcích do 500 obyvatel (o 2 265 osob, tj. o 14,7%) a naopak vzrost počet obyvatel v obcích ve velikostní skupině 500 až 1 000 obyvatel (o 3 340 osob, tj. o 11,1%). Absolutně i relativně nejvyšší nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán ve velikostní skupině 5 000 až 10 000 obyvatel, v pěti obcích této velikostní skupiny žije zhruba čtvrtina obyvatelstva okresu. Obcím s nejmenším počtem obyvatel vévodí Zálesná Zhoř s 37 obyvateli, Skalička s 89 a Litostrov se 100 obyvateli.
Tab. 3 Obyvatelstvo podle územních obvodů pověřených obecních úřadů podle stavu k 1. 3. 2001
Na území okresu Brno - venkov působí 6 pověřených obecních úřadů (POÚ). Pověřený obecní úřad Šlapanice spravuje nejvíce obcí (40). Největší přírůstek obyvatel od roku 1991 o 4,5% zaznamenal územní obvod POÚ Kuřim. Vzhledem k tomu, že správní jednotky již nekopírují hranice okresu, POÚ Tišnov spravuje 13 obcí okresu Blansko a POÚ Šlapanice spravuje 1 obec okresu Blansko.