4.1 Vývoj domovního fondu Do celkového počtu domů
4.1 Vývoj domovního fondu
Do celkového počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení (bez ohledu na obydlenost), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování (např. dětské domovy, domovy důchodců). V neobydleném domě nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Při hodnocení obydlenosti domů se nově ve sčítání 2001 objevuje kategorie přechodně obydlené domy - jde o domy, ve kterých je pouze přechodně obydlený byt (nebo byty) a současně žádný trvale obydlený byt ani trvale či dlouhodobě bydlící osoba. Nárůst celkového počtu rodinných domů za posledních deset let byl částečně ovlivněn metodikou sčítání v roce 1991, kdy rodinné domy využívané k rekreačním účelům byly zařazeny do rekreačních objektů, i když nebyly vyčleněny z domovního fondu a částečně změnou metodiky při členění domů na bytové a rodinné domy. Celkové hodnocení stáří domovního fondu je ovlivněno tím, že v roce 2001 se zjišťovalo nejen období výstavby, ale také rekonstrukce.
Domovní fond Brna - města tvořilo ke dni sčítání celkem 37 051 domů. Z tohoto počtu je 34 359 domů trvale obydlených, 2 692 domů (7,3%) bylo v době sčítání neobydlených. Celkový počet domů vzrostl proti roku 1991 o 724, tj. o 2,0%. V dlouhodobé řadě je tento nárůst domovního fondu nejmenší od roku 1970. V letech 1970 - 1980 bylo zvýšení o 5,5%, v letech 1980 -1991 o 3,4%.
V posledním desetiletí došlo ke stagnaci ve výstavbě velkých panelových domů, přírůstek domovního fondu byl ovlivněn zejména výstavbou rodinných domů. Počet rodinných domů se od roku 1991 zvýšil o 1 442 domů, tj. o 5,5%, naopak došlo k úbytku bytových domů o 6,4% (602 domů) a ostatních domů o 14,3% (116 domů). Počet všech trvale obydlených domů vzrostl za posledních deset let o 395 domů, tj. o 1,2%. Naopak počet neobydlených domů se zvýšil téměř o 14%, toto zvýšení je výhradně ovlivněno růstem počtu neobydlených rodinných domů (za posledních deset let o více jak jednu třetinu).
Mezi nejvýznamnější důvody neobydlenosti domovního fondu patří ta skutečnost, že dům je obydlen přechodně - týká se zhruba čtvrtiny trvale neobydlených domů. Mezi další příčiny patří přestavba domu (16,6%), nezpůsobilost k bydlení (14,0%), využívání k rekreaci (5,1%), pozůstalostní nebo soudní řízení (4,2%) a další.
Tab. 11 Základní údaje o domovním fondu
1) v roce 1970 bez promítnutí územních změn
4.2 Charakteristika trvale obydlených domů
Z pohledu vlastnictví připadá nejvíce trvale obydlených domů na domy, kde je vlastníkem soukromá fyzická osoba (76,2%, tj. 26 179 domů). Jedná se především o rodinné domy (24 541 domů). Stát a obec (město) vlastní celkem 3 920 domů, 1 844 domů patří stavebním bytovým družstvům a 2 416 domů má jiného vlastníka (právnické osoby, kombinace vlastníků, popř. nezjištěno). Bytových domů je nejvíce ve vlastnictví obce (města) a státu (41,4%, tj. 3 602 domů) a stavebních bytových družstev (21,1%, tj. 1 840 domů).
Podle období výstavby byla postavena zhruba jedna třetina trvale obydlených domů v letech 1920 - 1945. Do roku 1919 bylo postaveno 13,5% domů, velká výstavba byla i v letech 1946 - 1980 (31,2% ze všech trvale obydlených domů). V letech 1981 až 2001 byla vystavěna nebo zrekonstruována zhruba pětina veškerého domovního fondu. Průměrné stáří domů je v Brně - městě 51,0 let, nejstarší domovní fond má městská část Brno - střed (66,6 let), Brno - Královo Pole (61,7 let), Brno - Židenice (61,6 let) a Brno - Černovice (61,4 let), naopak průměrně nejmladší domovní fond má městská část Brno - Vinohrady (15,6 let), Brno - Útěchov (22,3 let) a Brno - Ivanovice (27,7 let).
Převládajícím materiálem nosných zdí jsou cihly, tvárnice a cihlové bloky. Je z nich postaveno 78,8% domů, následují stěnové panely - 9,3%, z kamene a cihel je postaveno 7,1% domů. Stěnové panely se používaly především v letech 1946 - 1980, je z nich postaveno 34,7% všech bytových domů. Největší část bytových domů (60,0%) je postavena z cihel, tvárnic, popřípadě cihlových bloků.
Vysoké zastoupení rodinných domů způsobuje, že v trvale obydleném domovním fondu převládají domy nízkopodlažní. Domy s jedním až dvěma nadzemními podlažími tak tvořily 70,4% trvale obydleného domovního fondu v Brně - městě. U bytových domů jsou nejvíce zastoupeny čtyřpodlažní domy (30,3%), 13 a více podlaží má v Brně - městě 1,2% (106) bytových domů.
Výstavba nových a rekonstrukce a modernizace stávajících domů se kladně projevuje na vývoji technického vybavení trvale obydlených domů. Na plyn je napojeno 96,5% domů, 99,1% domů je vybaveno vodovodem, 90,1% domů je připojeno na kanalizační síť. Ústřední nebo dálkové topení má 70% všech domů.
Tab. 12 Charakteristika a technické vybavení trvale obydlených domů v městských částech
4.3 Vývoj bytového fondu
Bytový fond Brna - města představoval v roce 2001 celkem 165 366 bytů, proti roku 1991 se zvýšil o 6 811 bytů (o 4,3%). Nárůst celkového bytového fondu byl ovlivněn zejména růstem počtu bytů v rodinných domech; zde ovšem může být nárůst ovlivněn i rozdílným (proti roku 1991) deklarováním druhého bytu, i když k žádným stavebním úpravám nedošlo. Z celkového počtu bytů je 91,7% trvale obydlených bytů (151 724 bytů) a 8,3% neobydlených (13 642 bytů). Za posledních deset let se počet trvale obydlených bytů výrazně nezměnil, naopak se téměř zdvojnásobil počet neobydlených bytů, a to zejména bytů v trvale obydlených domech, jejichž počet dosáhl 10 452 bytů (v roce 1991 těchto bytů bylo pouze 3 955). Do neobydlených bytů jsou započítávány i byty sloužící k rekreaci. Již zmíněný přírůstek neobydlených bytů v období 1991 - 2001 byl také mírně ovlivněn rozdílnou metodikou započítání bytů sloužících k rekreaci při sčítání v letech 1991 a 2001. V roce 1991 byly tyto byty, i když nebyly vyjmuty z bytového fondu, zapsány do "Soupisů objektů individuální rekreace" a nepodléhaly proto sčítání. V roce 2001 byty sloužící k rekreaci, ale nevyčleněné z bytového fondu, sečteny byly. Vysoký podíl neobydlených bytů je zapříčiněn tím, že z hlediska sčítání nejsou sice trvale obydleny, ale ve skutečnosti jsou tyto byty (ať už v rodinných nebo bytových domech ) obydleny přechodně. Jejich podíl na neobydlených bytech celkem tvoří 43,5%.
Tab. 13 Základní údaje o bytovém fondu
1) v roce 1961 bez promítnutí územních změn
2) v letech 1961 a 1970 bez promítnutí územních změn
3) v letech 1961 a 1970 včetně osob s přechodným pobytem v bytě
4.4 Charakteristika trvale obydlených bytů
Trvale obydlené byty je možno charakterizovat z hlediska vlastnictví a druhu domu, obdobím výstavby, podle právního důvodu užívání bytu, podle obytné plochy, počtu obytných místností nebo technického vybavení a kategorie bytu. Ve srovnání s rokem 1991 se u bytů liší ukazatel obytné plochy bytu - v roce 2001 byly do obytné plochy zahrnuty i místnosti s plochou 4 - 7,9 m2, které v předchozím sčítání byly zařazeny do plochy ostatních prostor (předsíň, příslušenství apod.). Z důvodu metodických změn také nejsou plně srovnatelné údaje o převládajícím způsobu vytápění. V roce 2001 byly všechny druhy vytápění se zdrojem tepla umístěným mimo byt zahrnuty do ústředního topení, v předchozím sčítání převážně u rodinných domů, ve kterých byl tepelný zdroj umístěn mimo byt ve sklepě, komoře apod., byly tyto byty zařazeny do bytů s etážovým topením.
Z celkového počtu 151 724 trvale obydlených bytů připadá 33,4% (50 738 bytů) na byty v domech, jejichž vlastníkem je obec (město) nebo stát. Jedná se především o 50 370 bytů v bytových domech, ale také o 146 bytů v rodinných domech a 222 bytů v ostatních domech. Druhou nejčastější formou vlastnictví (27,2%) jsou byty v domech, kde je vlastníkem soukromá fyzická osoba (41 307 bytů). Jsou to především byty v rodinných domech (29 747 bytů), v bytových domech je to 11 401 bytů a v ostatních domech 159 bytů. Více jak pětina trvale obydlených bytů je ve vlastnictví stavebních bytových družstev, jde o 32 964 bytů převážně v bytových domech. Častá je i forma kombinace vlastníků bytů - této formě vlastnictví odpovídá 20 436 bytů, což je 13,5% ze všech trvale obydlených bytů a vyskytuje se převážně u bytových domů.
Z hlediska právního důvodu užívání bytu je 44,4% bytů nájemních, 24,5% bytů jsou byty členů stavebních bytových družstev, 17,9% bytů je užíváno z důvodu vlastnictví domu. V osobním vlastnictví je 8,7% bytů, podíl bezplatně užívaných bytů tvoří 1,8% ze všech trvale obydlených bytů. V bytových domech představují největší podíl byty nájemní a byty členů stavebních bytových družstev, u rodinných domů převažuje bydlení ve vlastním domě a ostatní bezplatné užívání (např. byt dětí v domě rodičů nebo naopak).
Náročnější požadavky na kvalitu bydlení se projevily i lepším technickým vybavením bytů proti sčítání v roce 1991 a tím zařazení bytů do vyšší kategorie. Do I. kategorie bytů bylo v roce 2001 zařazeno 144 926 bytů (95,5%). V roce 1991 představovaly byty I. kategorie 77,9%. Zde je nutné připomenout pouze částečnou srovnatelnost v důsledku změny metodiky pojmu etážové topení. Část bytů z II. kategorie v roce 1991 přešla změnou metodiky v roce 2001 do I. kategorie.
Nejvýraznější nárůst kvality bytů z hlediska I. kategorie byl zaznamenán u rodinných domů (nárůst počtu těchto bytů od roku 1991 o 38,5%). Byty I. kategorie v nich tvořily 92,5%, 4,6% byly byty II. kategorie a 2,0% představovaly byty III. a IV. kategorie. U bytových domů bylo zjištěno 96,3% bytů I. kategorie, 2,2% představovaly byty II. kategorie, podíl bytů III. a IV. kategorie činil 1,1%.
Největší část bytů připadá na domy s obdobím výstavby nebo rekonstrukce 1920 - 1945 a 1971 - 1980, jejich podíl tvoří 45,2% ze všech trvale obydlených bytů. Značná část bytů je v domech pocházejících z let 1946 - 1970 (21,1%) a 1981 - 1990 (16,8%). V letech 1991 - 2001 výstavou a rekonstrukcí domů přibylo pouze necelých 6% trvale obydlených bytů.
Tab. 14 Struktura trvale obydlených bytů podle stáří domu v % v městských částech
S nárůstem vyšší kategorie bytů se zvýšilo i technické vybavení bytů. V roce 2001 bylo v Brně - městě 97,4% bytů připojeno na veřejnou kanalizační síť (v roce 1991 to bylo 95,6%), vodovod v bytě mělo zavedeno 99,5% bytů, což je shodné s rokem 1991. Zvýšilo se vybavení bytů vlastní koupelnou, sprchovým koutem z 94,8% v roce 1991 na 97,2% v roce 2001. Ve stejném srovnání se zvýšil podíl bytů s vlastním splachovacím záchodem z 96,4% na 97,9%. Poklesl počet bytů, které mají zavedený plyn ze sítě z 90,6% v roce 1991 na 88,4% v roce 2001 na úkor elektrické energie.
Při porovnání jednotlivých městských částí je u výše zmíněných ukazatelů (kromě zavedení plynu) stoprocentní vybavenost v městské části Brno - Vinohrady. Průměrné stáří trvale obydlených domů neovlivňuje zásadním způsobem technické vybavení bytů. Výjimka je pouze u Brna - středu (nejstarší domovní fond v Brně - městě), kde u ukazatele způsobu vytápění je nejmenší podíl ústředního, etážového topení (62,9%) ze všech 29 městských částí. Nejmenší procento bytů s vodovodem v bytě je v Brně - Žebětíně (96,9%), tomu odpovídá i nejmenší podíl bytů vybavených vlastním splachovacím záchodem (92,2%), stejný podíl vykazuje i městská část Brno - Bosonohy. Tyto městské části vykazují i nejnižší podíl bytů připojených na veřejnou kanalizační síť (Brno - Bosonohy 32,1% a Brno - Žebětín 55,3%).
Tab. 15 Technické vybavení trvale obydlených bytů v městských částech
Od posledního sčítání v roce 1991 se změnila i struktura trvale obydlených bytů podle počtu obytných místností. Jak u rodinných, tak i u bytových domů se snížil počet (a také jejich podíl) bytů dvoupokojových ve prospěch vícepokojových bytů (tři pokoje a více). V bytových domech vzrostl počet se třemi a více pokoji od minulého sčítání o 3,1%, v rodinných domech dokonce o 7,2%.
Rozdíly mezi rodinnými a bytovými domy se nejvýrazněji projevují v ukazatelích, charakterizujících tzv. úroveň bydlení, tj. u obytné plochy na 1 byt, obytné plochy na 1 osobu a u počtu osob na 1 trvale obydlený byt. V roce 2001 připadalo na jeden byt v průměru 2,45 osob, u rodinných domů to bylo 2,73 osob, u bytových domů jen 2,38 osob. Ještě větší rozdíly byly u obytné plochy na jeden byt, ta činila ve městě Brně 44,0 m2. U rodinných domů byl zaznamenán tento ukazatel podstatně vyšší - 62,6 m2, u bytových domů byla obytná plocha na jeden byt pouze 39,3 m2. Tomu odpovídá i vyšší celková plocha na jeden byt a vyšší počet obytných místností s plochou 8 m2 a více u rodinných domů.
Ovšem nejvýraznější rozdíly podle druhu domu se projevily u obytné plochy v m2 připadající na jednu osobu. U rodinných domů připadalo na jednu osobu 22,7 m2, u bytových domů jen 16,5 m2, celkem za Brno - město představovala obytná plocha na 1 osobu 17,9 m2. Je to logické vzhledem k vyššímu počtu obytných místností s plochou 8 m2 a více u rodinných domů (3,23 proti 2,28 v bytových domech). To potvrzuje i nižší počet osob na obytnou místnost 8 m2 a větší u rodinných domů (0,85 osob) než u bytových domů (1,05 osob). V bytech za domy celkem připadalo na obytnou místnost 8 m2 a větší v průměru 1,00 osob.
Tab. 16 Charakteristika trvale obydlených bytů a úrovně bydlení v městských částech
Z porovnání základních charakteristik úrovně bydlení jednotlivých městských částí vyplývá zvýšení obytné plochy v m2 na 1 byt ve všech 29 městských částech (navýšení o obytné místnosti s plochou 4 - 7,9 m2, v roce 1991 byly tyto zahrnuty v ostatních prostorách bytu). Ke zvýšení počtu obytných místností nad 8 m2 na 1 byt došlo pouze v polovině městských částí, ve zbývajících městských částech byl zaznamenán pokles. Nejvíce se zvýšil počet těchto místností v Brně - Ořešíně a v Brně - Útěchově. V této městské části je také největší obytná plocha v m2 na 1 byt a na 1 osobu.
4.5 Úroveň bydlení
Úroveň bydlení je ovlivňována jednak počtem osob a složením cenzových domácností v bytě, jednak druhem domu, počtem bytů, počtem obytných místností a jejich velikostí.
Vývoj v bytové výstavbě (včetně přestaveb a rekonstrukcí) směřuje k výstavbě bytů s více pokoji a s větší obytnou plochou. Podle výsledků sčítání v roce 2001 nejpočetnější skupinu tvořily byty s 40,0 - 49,9 m2, ale trend postupuje ke stále větším bytům. Ve srovnání s rokem 1991 klesl v rodinných domech podíl bytů s plochou do 59,9 m2 a zvýšil se podíl bytů s plochou 60,0 m2 a více, z toho relativně významně podíl bytů s plochou 120,0 m2 a více. U bytových domů rovněž dochází k zvyšování podílu bytů s plochou od 50,0 m2, ale v porovnání s rodinnými domy je toto zvyšování pomalejší.
Obyvatelé bytů, kde bydlí pouze 1 cenzová domácnost, mají vyšší úroveň bydlení, u 2 a více cenzových domácností se ukazatele úrovně bydlení přiměřeně snižují. U 2 a více cenzových domácností je větší počet osob na 1 obytnou místnost nad 8 m2 a více, ukazatel dosahuje hodnoty 1,37 osob. U bytů s 1 cenzovou domácností je to 0,95 osob. Značný rozdíl je také u obytné plochy připadající na 1 osobu. V bytě s 1 cenzovou domácností dosahuje tento ukazatel hodnoty 18,6 m2, v bytě se 2 a více cenzovými domácnostmi je to jen 13,4 m2. Podstatné jsou rozdíly mezi rodinnými a bytovými domy. U rodinných domů s 1 cenzovou domácností připadá na 1 osobu 24,4 m2 obytné plochy (u bytových domů 17,1 m2) a se 2 a více cenzovými domácnostmi 16,3 m2 obytné plochy (u bytových domů 11,9 m2).
Ze všech bytových domácností tvoří 91,0% domácnosti, kde žije jedna cenzová domácnost. Zde úroveň bydlení záleží na typu cenzové domácnosti. Na úplnou rodinu bez závislých dětí připadá 18,9 m2 obytné plochy na osobu, na úplnou rodinu se závislými dětmi pouze 13,7 m2 obytné plochy na osobu. U neúplných rodin dosahuje tento ukazatel hodnoty 18,2 m2 na osobu. Nejkvalitnější úroveň bydlení vykazují domácnosti jednotlivců, na osobu zde připadá 32,9 m2 obytné plochy a na jednu obytnou místnost 8 m2 a více připadá pouze 0,55 osob.
Rozdíly v úrovni bydlení mezi jednotlivými městskými částmi jsou dány strukturou domovního fondu. V městských částech, kde převažují byty v bytových domech, jsou ukazatele úrovně bydlení nižší než v městských částech s převahou bytů v rodinných domech. Nejnižší průměrná obytná plocha na 1 byt připadá na městskou část Brno - Bystrc (38,8 m2) a Brno - Starý Lískovec (39,3 m2), naopak nejvyšší je v městské části Brně - Útěchově (82,9 m2) a v Brně - Ivanovicích (76,9 m2).
4.6 Bydlení mimo byty a v zařízeních
Kromě nejčastějšího způsobu bydlení (tj. v bytech), byly zjišťovány i ostatní způsoby, tj. bydlení mimo byty. Nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti a podobně. Rekreační chata, chalupa se uváděla v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci vč. vyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků. Naopak do celkového počtu obyvatel bydlících mimo byty nepatří osoby trvale či dlouhodobě bydlící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). Při zpracování výsledků SLDB 2001 byly tyto osoby zařazeny do samostatné kategorie "osoby v zařízeních".
Z celkového počtu 3 083 osob bydlících v zařízení jich byla převážná část sečtena v domovech důchodců (1 246 osob), ve svobodárnách, ubytovnách (525 osob) a ve studentských kolejích (462 osob). Ve městě Brně bylo také sečteno 1 872 osob bydlících mimo byty a zařízení. Do tohoto počtu patřilo např. 217 osob bydlících v provozních budovách, 157 osob bydlících v rekreačních objektech, 126 bydlelo v nouzovém obydlí a dokonce 2 osoby byly sečteny v mobilním obydlí.