2.1 Vývoj počtu obyvatel K zásadním odlišnostem o
2.1 Vývoj počtu obyvatel
K zásadním odlišnostem oproti předchozím sčítáním patří, že ve výsledcích sčítání 2001 jsou do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti do dočasně přítomného obyvatelstva.
K 1. 3. 2001 žilo v Brně - městě celkem 376 172 trvale bydlících obyvatel. Od roku 1961 do roku 1991 se počet obyvatel neustále zvyšoval. Tento trend se změnil v uplynulém desetiletí, ve kterém došlo k poklesu počtu obyvatel o více jak 12 tisíc osob. Tato skutečnost byla ovlivněna nepříznivým vývojem přirozeného přírůstku (úbytku) obyvatelstva a v posledních pěti letech i záporným saldem migrace.
Tab. 2 Vývoj počtu obyvatelstva v městských částech podle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001
1) v roce 1961 až 1980 nepřepočteno na novou územní stukturu
Nejvýznamněji od roku 1991 klesl počet obyvatel v Brně - středu, úbytek tvořil 11,2%. Nejvýraznější pokles byl ovšem v této městské části zaznamenán v letech 1970 - 1980, kdy úbytek představoval 21,8% obyvatel. Pro vývoj počtu obyvatel jednotlivých městských částí má desetiletí 1970 - 1980 zvláštní význam. Byly dokončeny velké komplexy bytových domů v městských částech Bohunice, Starý Lískovec, Kohoutovice, Bystrc a Komín. To ovlivnilo stěhování obyvatel v rámci města Brna, přírůstky obyvatel v těchto městských částech byly v roce 1980 proti roku 1970 mnohonásobné. Samozřejmě, že na tomto zvýšení počtu obyvatel se projevila i migrace obyvatel do města Brna z jiných částí kraje a republiky. Stěhování do nových sídlišť se v tomto období projevilo v úbytku počtu obyvatel především v Brně - jihu (úbytek o 23,1%), Brně - Černovicích (22,6%), Brně - Židenicích (11,2%) a v Brně - Tuřanech (11,8%).
V desetiletí 1980 - 1991 pokračovala výstavba bytů v Kohoutovicích, Novém Lískovci, Bystrci a především na Vinohradech a v Líšni. To se opět odrazilo na vývoji počtu obyvatel ve všech městských částech Brna. Největší přírůstky obyvatel byly zaznamenány v Brně - Vinohradech (nárůst ze 416 obyvatel na 15 766 obyvatel) a Brně - Líšni (6 266 obyvatel na 26 476 obyvatel). Nejvíce (zhruba o jednu pětinu) klesl počet obyvatel v Brně - Židenicích a Brně - středu.
V letech 1991 - 2001 pokračovalo "zabydlování" Brna - Nového Lískovce, přírůstek byl téměř stoprocentní. Skoro o třetinu vzrostl počet obyvatel v Brně - Medlánkách. Relativně vysoký rozsah bytové výstavby (výlučně rodinné domy) zdvojnásobil počet obyvatel v nejmenší městské části Brně - Útěchově, tato městská část má spíše venkovský charakter a její podíl na obyvatelstvu města Brna činí pouze 0,1%. Procenticky značné přírůstky (kolem 45%) vykazují i okrajové části Brno - Ivanovice, Brno - Jehnice a Brno - Ořešín, ale jejich podíl obyvatel na celkovém počtu obyvatel Brna se pohybuje od 0,1% do 0,3%.
Tab. 3 Bilance pohybu obyvatelstva v letech 1991-2000
Celkový úbytek obyvatelstva města Brna mezi dvěma posledními sčítáními lze charakterizovat převahou přirozeného úbytku obyvatelstva a záporného migračního salda ve druhé polovině devadesátých let nad mírným migračním přírůstkem v první polovině devadesátých let. Z ročních výsledků pravidelného sledování pohybu obyvatelstva v rámci demografické statistiky vyplývá, že v letech 1991 - 2000 převažoval počet zemřelých nad počtem živě narozených. V letech 1991 - 1995 převládali přistěhovalí nad vystěhovalými, od roku 1996 se poměr obrátil.
2.2 Struktura obyvatelstva
V uplynulých 10 letech se projevilo značné stárnutí obyvatelstva, průměrný věk se zvýšil z 37,8 let v roce 1991 na 40,4 let v roce 2001. Nejnižší věkový průměr mají obyvatelé v Brně - Novém Lískovci (32,2 let), Brně - Vinohradech (33,9 let) a v Brně - Útěchově (35,8 let), nejvyšší věkový průměr mají obyvatelé v Brně - Žabovřeskách (44,9 let).
Tab. 4 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin
Snížil se podíl mladých lidí do 14 let na 14,4%, úbytek v období 1991 - 2001 činil 22 403 dětí, tj. 29,3%. Tím byla posílena skupina obyvatel produktivního věku 14 - 59 let na 65,1%, podíl populace ve věku 60 a více let zaznamenal pouze mírný přírůstek a činí více jak pětinu z celkového počtu obyvatel města Brna.
Údaje o rodinném stavu obyvatelstva ukazují posun věkové hranice při uzavírání prvního sňatku do vyšších věkových skupin. Z celkového počtu obyvatelstva ve věku 15 a více let bylo v roce 2001 26,0% svobodných, ženatých nebo vdaných 52,8%, 11,4% rozvedených a 9,0% ovdovělých. Proti výsledkům sčítání v roce 1991 se zvýšil podíl svobodných a rozvedených a klesl podíl ženatých nebo vdaných. Zatímco v roce 1991 svobodní lidé ve věku 20 - 29 let tvořili více než třetinu této věkové kategorie (38,6%) a ženatí nebo vdané téměř dvě třetiny (56,7%), v roce 2001 to bylo naopak - víc jak dvě třetiny svobodných (69,0%) a méně než jedna třetina ženatých nebo vdaných (27,2%).
Mezi muži a ženami se ve struktuře podle rodinného stavu projevují rozdíly. U mužů je větší podíl svobodných než u žen, podíl ženatých nebo vdaných je přibližně stejný. Značné rozdíly jsou u rozvedených (22 412 žen, 14 380 mužů) a hlavně u ovdovělých (24 591 vdov, 4 534 vdovců).
Národnost, ke které se občané přihlásili, do značné míry odpovídá jejich mateřskému jazyku. Při posledních dvou sčítáních měli možnost obyvatelé vyjádřit svou příslušnost k moravské, slezské a romské národnosti. Zde došlo za uplynulých 10 let k výrazným změnám. Téměř dvě třetiny obyvatel (60,9%) využilo tuto možnost a deklarovalo v roce 1991 svou příslušnost k moravské národnosti, podíl slezské a romské národnosti byl nevýznamný. Výrazný obrat nastal v roce 2001, kdy se k moravské národnosti hlásilo pouze 18,7% a podíl české národnosti se zvýšil z 35,8 % na 76,1%. Z národnostních menšin významnější zastoupení měli pouze Slováci, kteří tvořili 1,5% z celkového počtu obyvatel, celkově však je to snížení o 0,3 bodu proti roku 1991.
Odpověď na otázku náboženství byla ponechána na vůli občana, zda se o svém náboženském přesvědčení vyjádří či nevyjádří. I v Brně - městě se projevila celorepubliková sestupná tendence počtu věřících, k víře se přihlásilo 35,7% obyvatel, což je pokles proti roku 1991 o téměř 12 procentních bodů. K náboženskému vyznání se více hlásily ženy než muži. Stupeň religiozity se lišil i uvnitř věkového složení obyvatelstva. Starší občané jsou více nábožensky orientovaní než mladší generace, ve věku 50 a více let je téměř 60% věřících, ve věku 15 - 49 let se k víře hlásí jedna třetina obyvatelstva. Převážná většina věřících preferovala Církev římskokatolickou (83,1%). Zbývající církve byly uváděny méně často, přes 1 procento věřících se přihlásilo pouze k Církvi československé husitské (2,9%) a Českobratrské církvi evangelické (2,8%).
Tab. 5 Obyvatelstvo ve věku 15 let a více podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání
Vývoj za posledních deset let v oblasti vzdělání přesvědčivě vypovídá o růstu kvalifikovanosti obyvatel. V roce 2001 byli v populaci nejpočetnější skupinou obyvatelé se středním vzděláním s maturitou - jejich podíl činí 33,6%. Téměř 30% obyvatel má střední odborné vzdělání bez maturity (vč. vyučení). Ve struktuře této skupiny se projevily největší rozdíly za uplynulé desetiletí. Podíl učňovského vzdělání klesl z 23,7% v roce 1991 na 15,9% v roce 2001, proti tomu se výrazně zvýšil podíl obyvatel se středním odborným vzděláním bez maturity. V absolutních číslech odpovídá 18 117 obyvatelům s tímto vzděláním v roce 1991 plných 44 256 obyvatel se stejným vzděláním v roce 2001. Vysokoškolského vzdělání dosáhlo téměř 18% osob. O tom, že se úroveň vzdělání jednoznačně zvyšuje svědčí i to, že proti roku 1991 má podstatně méně obyvatel pouze základní vzdělání. Z hlediska pohlaví je vyšší podíl žen se základním vzděláním a úplným středním vzděláním s maturitou vč. nástavbového a vyššího odborného vzdělání.
Ze sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 vyplynulo, že 93,9% obyvatel Brna - města se narodilo v České republice. Osídlení okresu rodilými obyvateli je značné. Z celkového počtu obyvatel bydlí 60,5% v místě svého narození. Tím je myšleno trvalé bydliště matky v době narození sčítané osoby. Třetinu obyvatel města Brna tvoří občané narození v jiných okresech České republiky. Osob narozených v zahraničí bylo sečteno 16 913, z toho 64,7% osob bylo narozeno ve Slovenské republice. Podle věkových skupin je největší počet osob narozených na Slovensku (36,6%) ve skupině 60 a více let. Podíl mužů - rodáků (67,5%) je mezi tzv. rodáky vyšší než podíl žen (61,8%). To do značné míry souvisí se zvyklostí, že se žena po sňatku stěhuje za mužem. Z výsledků sčítání vyplynulo, že drtivá většina ze všech sečtených obyvatel Brna - města (96,8%) bydlela ve městě i rok před sčítáním.
2.3 Plodnost žen
V roce 2001 žilo v okrese Brno - město 171 501 žen ve věku nad 15 let, kterým se v průběhu života k datu sčítání živě narodilo 234 407 dětí.
Svobodných žen ve věku nad 15 let je v Brně - městě 38 065 (22,2% z celku) a z tohoto počtu je 25 515 žen, tj. 67,0%, bezdětných, 2 813 žen, což je 7,4%, má 1 dítě. V kategorii svobodných však 8 947 žen údaje o počtu dětí neuvedlo, na 1 svobodnou ženu tak připadá průměrně 0,17 živě narozených dětí.
Vdaných žen bylo k datu sčítání 85 368, což bylo 49,8% (pouze 1 921 žen neuvedlo údaje o dětech). Zde převažují ženy se dvěma dětmi, jejich podíl činil 52,0% a dosáhl počtu 44 362 žen. Bez dětí bylo 5 552 vdaných žen, což bylo 6,5%. Pro úplnost, jedno dítě má 22 698 žen (26,6%), 3 děti mělo 8 774 vdaných žen (10,3%) a 4 děti a více celkem 2 061 žen (2,4%). Průměrně na 1 ženu připadá 1,76 živě narozených dětí.
Rozvedených žen bylo 22 412, což je 13,1% žen starších 15 let. Opět převažují ženy se 2 dětmi - 9 297 (41,5%), následují ženy s 1 dítětem - 8 025 (35,8%), se 3 dětmi - 2 344 žen (10,5%), se 4 a více dětmi 736 žen (3,3%) a bezdětných v této kategorii bylo 1 439 žen (6,4%). Pouze 571 rozvedených žen údaje o dětech neuvedlo. V této kategorii na 1 ženu připadá 1,69 dětí.
Žen ovdovělých a s nezjištěným rodinným stavem bylo 25 656, což je 15,0% žen starších 15 let. Opět převažují ženy se 2 dětmi - 11 140 žen (43,4%), následují ženy s 1 dítětem - 6 441 žen (25,1%), se 3 dětmi - 3 459 žen (13,5%), se 4 a více dětmi 1 385 žen (5,4%) a bezdětných v této kategorii bylo 1 743 žen (6,8%). Celkem 1 488 ovdovělých žen údaje o dětech neuvedlo, na 1 ženu této skupiny připadá 1,88 živě narozených dětí.
Při pohledu na ženy podle pětiletých věkových skupin ve věkové skupině 20 - 24 let téměř 65,0% tvořily ženy bezdětné a 11,1% ženy s jedním dítětem. Ve věkové skupině 25 - 29 let byl stav poměrně vyrovnaný mezi ženami bezdětnými (36,7%) a s jedním dítětem (30,9%). Dvě děti v této věkové skupině mělo pouze 17,2% žen. Ve věkové kategorii 30 a více let téměř polovina žen měla dvě děti.
2.4 Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva
Údaj o počtu ekonomicky aktivních osob není plně srovnatelný na předchozí cenzy. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající mateřský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr. V roce 2001 sem byly započítány jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 respektive 37 týdnů, ostatní jsou zahrnuty do ekonomicky neaktivních.
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří zaměstnaní (zaměstnané osoby, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci, osoby na mateřské dovolené) a nezaměstnaní. Ke dni sčítání bylo v okrese Brno - město 194 436 ekonomicky aktivních, tj. 51,7% z celkového počtu bydlícího obyvatelstva. Na tomto počtu se podílely ženy 46,7%. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva klesá, v roce 1991 činil 52,5%. Větší pokles ekonomicky aktivních byl zaznamenán u žen, ze 49,0% v roce 1991 klesl jejich podíl na 45,9% v roce 2001. V absolutním vyjádření je největší počet ekonomicky aktivních u mužů ve věkové skupině 25 - 29 let, u žen ve věkové skupině 45 - 49 let.
Tab. 6 Obyvatelstvo podle pohlaví a ekonomické aktivity
1) v roce 1991 včetně osob na rodičovské dovolené
Srovnání výsledků posledních dvou sčítání u osob ekonomicky neaktivních ukazuje na jedné straně nárůst podílu nepracujících důchodců z 20,5% z celkového stavu obyvatel v roce 1991 na 22,8% v roce 2001 a na druhé straně pokles podílu dětí a studentů - z 26,2% na 16,9%. Tento vývoj ukazuje na již konstatované stárnutí populace okresu doprovázené úbytkem dětí a přírůstkem počtu důchodců.
2.5 Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva
Ve vzdělanostní struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva je největší podíl (37,6%) absolventů středných škol s maturitou vč. nástaveb a vyššího odborného vzdělání, následují absolventi učňovských a středních odborných škol bez maturity (31,4%). Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva se základním vzděláním vč. neukončeného činí 7,4% a vysokoškoláci se podílí 23,3% na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob.
Nově bylo v SLDB 2001 použito označení postavení v zaměstnání místo do roku 1991 užívaného označení společenská či socioprofesní skupina. Srovnání dat v časové řadě je velmi problematické, neboť došlo k podstatným změnám ve vymezení jednotlivých kategorií. K velkým přesunům došlo u osob samostatně výdělečně činných. I v roce 1991 byla kategorie "samostatně činní", ale nepatřili sem soukromí rolníci ani osoby svobodného povolání (ti byli uváděni v samostatných skupinách), do této kategorie se zařazují až nyní, kdy sem patří všechny osoby samostatně výdělečně činné, takže tato kategorie početně narostla.
Ve struktuře z pohledu postavení v zaměstnání tvoří největší skupinu zaměstnanci v pracovním a služebním poměru, a to 73,0% ekonomicky aktivních osob (68,9% u mužů a 77,8% u žen). Následuje skupina samostatně výdělečně činných - 12,8% (16,3% mužů a 8,8% žen). Zaměstnavatelé tvoří 4,1% ekonomicky aktivních (5,6% u mužů a 2,4% u žen). Postavení v zaměstnání nebylo zjištěno u 5,5% ekonomicky aktivních osob.
Plná srovnatelnost s předchozími sčítáními není ani u zařazování ekonomicky aktivních podle odvětví ekonomické činnosti. V roce 1991 byli vojáci základní služby zařazeni podle posledního vykonávaného zaměstnání, v roce 2001 uvedli v souladu s metodikou ILO (Mezinárodní organizace práce) zaměstnání voják základní (popř. náhradní, civilní) služby a byli zahrnuti do odvětví obrany, v případě náhradní nebo civilní služby byli zahrnuti do odvětví veřejné správy či sociálního zabezpečení. Již tradičně nejvíce ekonomicky aktivních osob v Brně - městě pracovalo v průmyslu (18,9%), kde značná část osob byla soustředěna ve výrobě strojů a zařízení. V obchodě a pohostinství pracovalo 17,1%, ve službách (činnosti v oblasti nemovitostí, zpracování dat, služby pro podniky apod.) pracovalo 9,8%, ve stavebnictví 9,6%, ve školství 7,6% a ve zdravotnictví rovněž 7,6% ekonomicky aktivních. Ekonomická aktivita nebyla zjištěna u téměř 7% všech ekonomicky aktivních.
Podle klasifikace zaměstnání jsou mezi ekonomicky aktivními osobami nejvíce zastoupeni techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci (26,5%), druhou největší skupinou jsou vědečtí a odborní duševní pracovníci (16,2%). Podíl řemeslníků, kvalifikovaných výrobců, zpracovatelů a opravářů činí 13,6% z celkového počtu ekonomicky aktivních osob. Zaměstnání nebylo zjištěno u 3,8% ekonomicky aktivních obyvatel.
Z ekonomicky aktivních obyvatel bylo 9,1% nezaměstnaných. Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl zaznamenán mezi pomocnými a nekvalifikovanými pracovníky (13,1%), u provozních pracovníků ve službách a obchodě (11,6%) a u kvalifikovaných dělníků v zemědělství, lesnictví a příbuzných oborech (9,6%). Na celkovém počtu nezaměstnaných se ženy podílí 48,5%. Z hlediska věkové struktury je v absolutním vyjádření nejvíce nezaměstnaných ve věkové kategorii 20 - 24 let, na celkovém počtu nezaměstnaných v této věkové skupině se ženy podílí 42,7%.
Téměř 88% všech zaměstnaných, kteří vyjíždí za prací, dojíždí do zaměstnání v rámci obce, tudíž neopouští Brno - město. Mimo město vyjíždí za prací 13 352 osob, což je 7,6% všech pracujících. Z tohoto celkového počtu pracujících mimo město Brno jich zhruba dvě třetiny vyjíždí za prací denně. Pouze 5% všech žáků a studentů vyjíždí do škol mimo město Brno. Dojížďce za zaměstnáním a do škol bude věnována samostatná publikace.
2.6 Ekonomická aktivita žen
K datu sčítání bylo v okrese 90 897 ekonomicky aktivních žen, z toho mělo 40 345 žen (tj. 44,4% z žen patnáctiletých a starších) závislé děti. Z tohoto počtu žen bylo 76,8% vdaných. Nejvíce převažují vdané ženy se 2 závislými dětmi, z nichž mladší bylo ve věku 6 - 14 let. Těchto žen bylo 8 255, tedy 20,5% z počtu všech ekonomicky aktivních žen se závislými dětmi. Druhou významnou skupinou jsou vdané ženy s 1 dítětem ve věku 15 let a více, jež tvoří 17,1% všech ekonomicky aktivních žen s dětmi (6 918 žen). Podíl nezaměstnaných žen se závislými dětmi představoval 9,5%, tj. 3 820 žen, u vdaných žen 7,3%. Z celkového počtu ekonomicky aktivních osob tvoří ženy 51,7% a ženy se závislými dětmi 20,7%. Podrobné údaje o ekonomické aktivitě žen se závislými dětmi jsou uvedeny v přílohových tabulkách.