1.1 Charakteristika okresu Okres Blansko leží v s
1.1 Charakteristika okresu
Okres Blansko leží v severní části Jihomoravského kraje. Sousedí s pěti okresy, na východě je to okres Žďár nad Sázavou z kraje Vysočina, na severu hraničí s okresem Svitavy z Pardubického kraje a na severozápadě sousedí s okresem Prostějov z Olomouckého kraje. Na jihovýchodě okres sousedí s územím okresu Vyškov a na jihu pak s okresem Brno - venkov, tedy dvěma okresy Jihomoravského kraje.
Povrch území okresu je členitý a převládají zde vrchoviny. Do západní části okresu zasahuje Hornosvratecká vrchovina, která je součástí Českomoravské vrchoviny. Od severu se středem okresu táhne Boskovická brázda, východní část okresu patří k Drahanské vrchovině. Oba tyto útvary jsou součástí Brněnské vrchoviny. Z hlediska regionálního členění reliéfu se směrem od Brna do okolí Sloupu a Holštejna táhne 3 až 5 kilometrů široký pruh silně zvrásněných devonských vápenců - Moravský kras. Vápence jsou zarovnány v plochý povrch, dosahující průměrné výšky 500 m nad mořem. Na styku vápenců s ostatními horninami vznikla řada krasových údolí a žlebů a tak tato oblast v podzemí skrývá celé komplexy krápníkových jeskyní.
Nejvýše položenou obcí okresu je Benešov s nadmořskou výškou 672 m, nejvyšším bodem s nadmořskou výškou 727 metrů jsou Skály na rozhraní okresu Blansko a Prostějov. Naopak nejnižším místem je údolí řeky Svitavy u Adamova s nadmořskou výškou 248 metrů. Právě řeka Svitava dominuje svou velikostí vodstvu okresu, tok řeky území okresu protíná od severu k jihu. V obci Jedovnice jsou pak dva největší rybníky okresu - rybník Olšovec s plochou 42 hektarů a rybník Budkovan s plochou 11 hektarů.
Rozlohou 942 km2 patří okres Blansko k menším okresům v Jihomoravském kraji, menší jsou okresy Brno-město a Vyškov. Přes 44 tisíc hektarů výměry, tedy 47 %, tvoří zemědělská půda, z toho více než 32 tisíc hektarů zabírá orná půda. Z hlediska bonity převažují hnědozemě, půdy jílovito-hlinité a jílovité, v povodí Svitavy jsou černozemě. Nezemědělské půdy je téměř 50 tisíc hektarů, z toho 41 tisíc hektarů, tedy 83 %, tvoří lesní plochy. Převážná většina území okresu náleží k mírně teplé klimatické oblasti, kde se průměrná roční teplota pohybuje v rozmezí 7 až 8 oC. Pouze nejvýše položené části Drahanské vrchoviny ve východní části okresu jsou chladnější, průměrná teplota zde dosahuje 6 až 7 oC.
Administrativně se okres Blansko člení na 130 obcí a dále pak na 193 částí obcí. Pouze 8 obcí má statut města. Celkem 107 obcí má pouze 1 část obce, 23 obcí se dělí na 2 a více částí obce, město Letovice má dokonce 17 částí obce.
Hospodářství v okrese má průmyslově - zemědělský charakter. V průmyslu je zaměstnáno více než 43 % ekonomicky aktívních obyvatel, v zemědělství je to téměř 6 %, neustále vzrůstá počet zaměstnanců ve službách. Registrovaná míra nezaměstnanosti dosáhla na konci roku 2001 7,39%, což byla po okrese Brno - venkov nejmenší míra nezaměstnanosti v rámci Jihomoravského kraje. Tomuto faktu napomáhá vcelku snadná dopravní dostupnost brněnských podniků. Z průmyslových odvětví má nejdůležitější postavení se svou stoletou tradicí strojírenství. Nejvýznamnější podniky jsou v blízkosti železniční tratě. Dvoukolejná rychlíková trať ve směru Brno - Česká Třebová vede údolím řeky Svitavy a je součástí železničního koridoru mezi Vídní a Berlínem.
Okres Blansko patří k ekologicky zachovalým okresům, k čemuž přispívá i velká plocha lesů. Ke zdravému ovzduší napomáhá i plynofikace okresu, když 70% trvale obydlených bytů je vybaveno plynem. V okrese je v provozu 26 čistíren odpadních vod, čímž došlo k podstatnému zvýšení čistoty povrchových vod.
Z hlediska cestovního ruchu je okres atraktivní oblastí pro tuzemské i zahraniční návštěvníky, je zde nespočet kulturních památek a přírodních krás. Nejzajímavější reliéfovou i krajinnou jednotkou blanenského okresu je již vzpomínaný Moravský kras, který byl vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí. Zaujímá území o délce téměř 25 km a šířce 3 - 5 km. Nejatraktivnější z toho jsou zpřístupněné jeskyně Punkevní s propastí Macocha, dosahující hloubky 138 m, dále jeskyně Balcarka, Kateřinská jeskyně a Sloupsko - Šošůvské jeskyně. Oblastí klidu jsou v okrese přírodní parky Halasovo Kunštátsko, Lysicko, Rakovecké údolí, Řehořkovo Kořenecko a Svratecká hornatina.
K nejvýznamnějším architektonickým památkám patří renesanční zámek v Blansku, zřícenina hradu a empírový zámek v Boskovicích, renesanční a raně barokní zámek v Kunštátě, renesanční zámek v Lysicích, klasicistní zámek v Rájci - Jestřebí. Zajímavé a umělecky hodnotné jsou sakrální památky, např. poutní kostel ve Křtinách, Sloupě, farní kostely v Boskovicích, Bořitově, Letovicích, Lomnici u Tišnova, filiální kostel ve Svaté Kateřině a další.
1.2 Vývoj sídelní struktury
Sídelní struktura okresu Blansko je silně ovlivněna danými přírodními podmínkami. Kopcovitý a zalesněný terén byl příčinou vzniku malých sídel nepříliš od sebe vzdálených. Nejhustší síť sídel je v jihozápadní části okresu a převládají zde malé obce do tří set obyvatel. Nejstarší sídelní struktura je v oblasti Boskovické brázdy v severovýchodní části okresu. První písemná zmínka obce Sebranice se datuje k roku 1043, obce Úsobrno k roku 1073 a Knínice u Boskovic k roku 1097.
Tab.1 Základní údaje o obcích
V roce 1961 byl okres členěn na 153 obcí, v nichž bylo 183 částí. Čtyři obce (Blansko, Boskovice, Letovice a Adamov) měly statut města. V následujících letech probíhala postupná integrace obcí do větších celků, jejím výsledkem bylo 113 obcí v roce 1991, počet částí se zvýšil na současných 193. V mezidobí před posledním sčítáním došlo k opětovnému osamostatnění dříve integrovaných obcí, takže v současnosti existuje 130 obcí, tedy stejně jako v roce 1980. Statut města má 8 obcí - Adamov, Blansko, Boskovice, Kunštát, Letovice, Olešnice, Rájec-Jestřebí a Velké Opatovice. Bylo již řečeno, že 23 obcí má více než jednu část obce, nejvíce částí mají Letovice - 17 částí a Blansko - 9 částí.
Počet obyvatel okresu se zvyšoval do roku 1980, následoval mírný pokles. Srovnáme-li současný stav obyvatel s rokem 1961, došlo ke zvýšení o 7 076 osob, což činí nárůst o 7,0%. Průměrný počet obyvatel jedné obce se v roce 2001 vlivem dezintegrace snížil na 828 osob při průměrné rozloze obce 725 hektarů, což jsou hodnoty srovnatelné s rokem 1980. Podíl městského obyvatelstva se za posledních 40 let neustále zvyšuje a v roce 2001 dosáhl hodnoty 51,6%, což představuje 55 627 osob.
Tab. 2 Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí podle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001
Pro srovnání velikosti obcí byly počty jejich obyvatel přepočteny na sídelní strukturu roku 2001. Nejmarkantnějším jevem je nárůst počtu obcí nejmenší velikostní skupiny na počet 45 obcí. Nejmenšími obcemi v této skupině je v roce 2001 Lhota u Olešnice s 37 obyvateli a Ústup s 39 obyvateli. Zajímavostí je, že v letech 1991 i 2001 má celkem 10 obcí méně než 100 obyvatel. V těchto obcích žilo v roce 2001 celkem 586 osob, což bylo o 82 osob, tj. o 12,3% méně, než v minulém sčítání. Dalším faktem je, že v obou sledovaných letech mělo celkem 110 obcí méně než 1000 obyvatel. V roce 2001 v nich žilo 34 921 obyvatel, což bylo o 733 osob, tj.o 2,1% méně, než v roce 1991. Do velikostní skupiny nad 20 tisíc obyvatel se dostalo v roce 2001 Blansko, do 20 tisíc obyvatel mají Boskovice, do 10 tisíc obyvatel pak Letovice. Z této skupiny se posunul níže oproti roku 1991 Adamov. Celkově se potvrzuje všeobecná tendence posledních let, a to vylidňování nejmenších obcí a přesun obyvatel do větších měst.
Tab. 3 Obyvatelstvo podle územních obvodů pověřených obecních úřadů podle stavu k 1. 3. 2001
Na území okresu Blansko působí 5 pověřených obecních úřadů. Nejvíce obcí (44,0%) spravují Boskovice, na druhé straně pak pod Blansko patří nejvíce obyvatel (46,9%). Tyto správní jednotky již nekopírují tradiční hranice okresu, důsledkem toho je 13 obcí zařazeno pod pověřený obecní úřad Tišnov a 1 obec je zařazena pod pověřený obecní úřad Šlapanice.