Sídelní struktura Jihomoravského kraje je odedávna
Sídelní struktura Jihomoravského kraje je odedávna ovlivněna přírodními podmínkami. Na rozsáhlém území vznikla nepravidelná síť mnoha menších sídel, která odpovídá příhodným podmínkám pro zemědělství, větší sídla vznikla především u obchodních cest. O vývoji osídlení do 10. století nás informují výhradně archeologické nálezy. Písemné zprávy o existenci obcí pocházejí z 11. století, přičemž nejstarší sídelní struktura se nachází v oblasti Boskovické brázdy.
V roce 1961 byl kraj členěn na 725 obcí, v nichž bylo 855 částí, 22 obcí mělo statut města. V následujících letech probíhala postupná integrace obcí do větších celků, jejím výsledkem bylo 609 obcí v roce 1980. Po roce 1990, kdy existovalo 620 obcí, došlo k opětovnému osamostatnění dříve integrovaných obcí. V současnosti existuje 647 obcí, v nichž je 872 částí obcí, statut města má 47 obcí (45 v době sčítání). Počet základních sídelních jednotek se postupně zvyšoval, v roce 1970 jejich počet činil 1 159, v roce 1980 již 1 359, v roce 1991 se zvýšil na 1 494 a v roce 2001 dosáhl počtu 1 497. Brno - město má zvláštní postavení, je členěno na 29 částí, které jsou postaveny na úroveň obce. Celkem 9 těchto částí se dělí na části obce, nejvíce částí obce má Brno - střed, a to 9 částí. Pomineme-li Brno - město, pak dalších 77 obcí má více než jednu část obce, nejvíce částí mají Letovice z okresu Blansko, a to 17 částí a Vyškov, který má 14 částí.
Tab. 2.1.1 Základní ukazatele sídelní struktury podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Jihomoravský kraj tvoří 7 okresů a jeho současná podoba vznikla k 1. 1. 2000 podle ústavního zákona č. 347/1997 Sbírky. Ke konci roku 2002 byly zrušeny okresní úřady a část jejich kompetencí byla převedena na obce s rozšířenou působností, kterých je v kraji 21. Nejvíce obcí, a to 111 (17,2%), spravuje pověřený obecní úřad Znojmo, nejméně pak Kuřim (10 obcí - 1,5% z kraje). Nižším správním celkem jsou pověřené obecní úřady, v okrese Blansko, Břeclav, Vyškov a Znojmo působí 5 pověřených obecních úřadů, v okrese Brno - venkov 6 a v okrese Hodonín 7 těchto úřadů. Nejvyšší počet pověřených obecních úřadů je v Brně - městě, a to 29.
Tab. 2.1.2 Vývoj sídelní struktury podle velikostních skupin obcí podle územní struktury k 1. 3. 2001
Pro srovnání velikosti obcí byly počty jejich obyvatel přepočteny na sídelní strukturu roku 2001. Největší pohyb v počtech obcí byl ve dvou nejmenších velikostních skupinách. Celkem 107 obcí je ve skupině do 199 obyvatel, proti roku 1991 přibylo 8 obcí a počet obyvatel se zvýšil o 694 osob, když v roce 2001 dosáhl stavu 14 291 osob. V roce 2001 mělo 26 obcí méně než 100 obyvatel, žilo v nich 1 773 osob. V roce 1991 těchto malých obcí bylo 19 (1 282 osob), v roce 1980 jen 13 obcí (1 040 osob) a v roce 1961 byly obce do 100 obyvatel pouze 2, žilo zde 140 obyvatel. Nejmenšími obcemi v kraji v roce 2001 je Březina (okres Vyškov) se 7 obyvateli, Zálesná Zhoř (okres Brno - venkov) a Lhota u Olešnice (okres Blansko) s 37 obyvateli. Zajímavostí je, že v letech 1991 i 2001 mělo 480 obcí méně než 1 000 obyvatel. V těchto obcích žilo v roce 2001 celkem 206 982 obyvatel, což bylo o 121 osob, tj. o 0,1% méně než v roce 1991.
Tab. 2.1.3 Srovnání struktury a intenzity přírůstků obyvatel podle velikostních skupin obcí v období 1991 - 1995 a 1996 - 2000
Za posledních 10 let nedošlo k žádnému pohybu ve vyšších skupinách velikostní struktury. Do velikostní struktury nad 100 tisíc obyvatel v roce 2001 patří město Brno, počet obyvatel v roce 2001 dosáhl stavu 376 172 osob a byl o 12 124 osob, tj. o 3,1% nižší, než v roce 1991. Do skupiny 20 až 50 tisíc obyvatel patří města Znojmo, Hodonín, Břeclav, Vyškov a Blansko. V souhrnu se počet obyvatel v těchto 5 sídlech snížil proti roku 1991 o 1 109 osob, tj. o 0,8% a činil 132 940 osob. V obcích nad 5 tisíc obyvatel žilo v roce 1961 celkem 47,6% obyvatel. Vylidňování menších obcí a přesun obyvatel do velkých měst vedl ke zvýšení tohoto podílu až na 56,9% v roce 1991, tento proces se však v roce 2001 zastavil, když podíl dosáhl hodnoty 56,2%.
Proces snížení přírůstku obyvatel velkých měst je možno sledovat na údajích textové tabulky 2.1.3, kde je srovnání intenzity přírůstků obyvatel podle velikostních skupin obcí. V období let 1991 - 1995 byl celkový přírůstek obyvatel měst nad 5 tisíc obyvatel kladný (zásluhou přírůstku stěhováním, přirozený přírůstek byl záporný u největší velikostní skupiny), naproti tomu v dalším pětiletém období dosáhl záporných hodnot, (záporný byl přirozený přírůstek u všech sledovaných skupin a přírůstek stěhováním kromě skupiny do 20 tisíc obyvatel).
Tab. 2.1.4 Vývoj vnitřního stěhování mezi krajským městem a jeho zázemím
1) bez zahraničního stěhování
2) v letech 1991 - 1992 včetně údajů za ČSFR
Jiný pohled na pohyb obyvatel stěhováním dávají údaje o vývoji vnitřního stěhování mezi krajským městem a jeho zázemím, jímž rozumíme území okresu Brno - venkov. Do krajského města se v letech 1991 - 2000 přistěhovalo 38 566 osob, z toho 8 940 osob, tj. 23,2% bylo ze spádového území. Z města se v tomto období vystěhovalo 39 622 osob, z toho do Brna - venkova celkem 12 580 osob, tedy 31,8%. Dvouleté úhrny přistěhovalých celkem do krajského města se postupně snižovaly, naopak dvouleté úhrny vystěhovalých celkem se, pomineme-li první dva roky, zvyšovaly. Přírůstek obyvatel stěhováním za sledovaných 10 let je kladný u spádového území kromě souhrnu let 1991 a 1992, záporný je u krajského města od roku 1995.