Jihomoravský kraj, který je pro svoji výhodnou pol
Jihomoravský kraj, který je pro svoji výhodnou polohu na hranicích s EU a na spojnici Středozemí se střední a severní Evropou nazýván křižovatkou Evropy, se v roce 2001 rozlohou řadil na čtvrté místo v České republice a počtem obyvatel na třetí místo. V rámci kraje lze rozlišit tyto základní krajinné typy: východní okraj České vysočiny s Českomoravskou vysočinou, Boskovickou brázdou, Brněnským masívem, Moravským krasem a Drahanskou vysočinou, dále moravské úvaly s Dyjsko-svrateckým a Dolnomoravským úvalem a Vyškovskou bránou a karpatské vysočiny zahrnující Pálavu a Dunajovické kopce, Ždánický les a Litenčické vrchy a Bílé Karpaty s podhůřím. Přírodní vlastnosti jednotlivých částí kraje, ať už z hlediska nerostného bohatství, kvality půdy pro zemědělství a lesnictví, zdrojů pitné vody a dopravní dostupnosti mají vliv na lidské aktivity a potenciály jejich využití.
Rozloha kraje představuje 7 066 km2, což je téměř 9% rozlohy celé České republiky. Kraj sousedí se Slovenskou republikou a členskou zemí EU Rakouskem a dále sousedí s pěti kraji České republiky - s krajem Jihočeským, Vysočinou, Pardubickým, Olomouckým a Zlínským. Území kraje je tvořeno územím sedmi okresů (Blansko, Brno - město, Brno - venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo). Ke konci roku 2002 byly zrušeny okresní úřady a část jejich kompetencí byla převedena na obce s rozšířenou působností, kterých je v kraji celkem 21. Na území kraje je celkem 647 obcí (desetina z celkového počtu obcí v České republice), z toho bylo v roce 2001 - v době konání sčítání - se statutem města 45 obcí.
Z celkové rozlohy kraje tvoří více jak 60% zemědělská půda, z níž 84,2% připadá na půdu ornou. Nejvyšší stupeň zornění (podíl orné půdy na půdě zemědělské) 91,8% mají v kraji okresy Vyškov a Znojmo, vysoký stupeň je ale rovněž v okresech Brno - venkov (86,1%) a Břeclav (81,0%). V celé ČR má stupeň zornění vyšší než 91,8% pouze okres Nymburk. Z hlediska výrobních oblastí je zemědělství zaměřeno především na obiloviny, řepku a cukrovku. Vzhledem k velmi příznivým klimatickým podmínkám má Jihomoravský kraj dávnou tradici a vysokou úroveň specializované zemědělské výroby, jako je vinařství, ovocnářství a zelinářství. V kraji je téměř 90% výměry všech vinic v ČR a více jak pětina výměry ovocných sadů. Vinohradnictví je rozvinuto v okresech Břeclav, Hodonín a Znojmo a částečně také v okrese Brno - venkov.
Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Vytvořený hrubý domácí produkt kraje představuje téměř desetinu hrubého domácího produktu České republiky. Dosažená výše podílu HDP ovšem neodpovídá podílu obyvatelstva kraje na obyvatelstvu ČR (dosahuje 11%). Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly připadající na 1 obyvatele Jihomoravského kraje dosáhl v roce 2001 ve srovnání s průměrem EU 55% (s výjimkou Hlavního města Praha, které přesahuje průměr EU, jsou pod průměrem tohoto srovnání všechny kraje ČR).
Důležitou pozici v ekonomice kraje má zpracovatelský průmysl, jehož podíl na celkové hrubé přidané hodnotě vytvořené v kraji dosahuje více jako 26%. Značný podíl na ekonomice kraje si udržuje také obchod a opravy spotřebního zboží (16,0%). K odvětvím s velkou vahou patří i tzv. komerční služby (správa a prodej nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj), které dosahují 13,1% a stavebnictví se 7,9%. Zemědělství, s bohatou tradicí zejména v jižních okresech kraje, představuje podíl 4,7%.
Vzhledem ke zvyšování požadavků na ekologii výroby dochází postupně ke snižování znečištění ovzduší. Životní prostředí ovlivňuje zejména koncentrace průmyslu, dopravy a stavebnictví, ale i zemědělství. Podle měrných emisí základních znečišťujících látek patří kraj mezi kraje s lepší kvalitou ovzduší. V rámci okresů Jihomoravského kraje dosahují nepříznivých hodnot měrných emisí znečišťujících látek zejména okresy Brno - město a Brno - venkov. Problémem zůstává nadále čistota vodních toků - střední a dolní úseky Moravy, Svratky a Dyje vykazují silné až velmi silné znečištění. Jednou z příčin je stále nedostačující intenzita čištění odpadních vod. Přestože počet kanalizačních sítí s čističkou odpadních vod se za poslední rok zvýšil, patří další výstavba čističek odpadních vod mezi priority kraje.
Na území kraje se nachází Národní park Podyjí a významné chráněné krajinné oblasti Pálava, Bílé Karpaty a Moravský kras. Na území kraje se dále rozkládá nebo do něj zasahuje 258 maloplošných chráněných území s řadou přírodních parků a národních přírodních rezervací.
V 647 obcích žilo ke konci roku 2001 celkem 1 124,5 tisíc obyvatel. Z tohoto počtu osob žilo ve 47 obcích se statutem města (Lanžhot a Velké Bílovice získaly statut města v červnu 2001) celkem 64% obyvatel. Podíl městského obyvatelstva tak nedosahuje průměru České republiky, i když hustota obyvatelstva (160 osob na 1 km2) je v rámci ČR třetí nejvyšší a převyšuje průměr ČR o 30 osob. Tři čtvrtiny všech obcí jsou ve velikostní struktuře do 1 000 obyvatel, v nichž žije 18,4% obyvatelstva kraje. V současnosti se významně projevují tendence dobrovolného zájmového seskupování obcí pro efektivní zabezpečení jejich obnovy a rozvoje, neboť sdružením prostředků a možností čerpání strukturních fondů EU podle konkrétních projektů mohou zastavit nepříznivý vývoj zejména v malých obcích - postupné vylidňování, nedostatek pracovních příležitostí apod. Vytváření mikroregionů představuje významný krok k naplňování hlavních směrů rozvoje kraje.
Velkoměstem s významným regionálním postavením a současně druhým největším městem v ČR je krajská metropole Brno. V tomto hospodářském, kulturním a správním centru jižní Moravy žije třetina všech obyvatel kraje. Význam města Brna přesahuje krajské hranice - je sídlem Ústavního soudu, Nejvyššího soudu ČR, Nejvyššího státního zastupitelství, Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, Kanceláře veřejného ochránce práv (ombudsmana), je místem konání mezinárodních veletrhů, je významným centrem vysokého školství a vědy. Pro rozvoj regionu je rovněž velmi významná spolupráce s vídeňským regionem.
Za posledních deset let od sčítání v roce 1991 se snížil počet obyvatel o více jak 9,1 tisíc (o 0,8%). Celkový úbytek je dán zejména přirozeným úbytkem - od roku 1994 převyšoval počet zemřelých celkový počet živě narozených v kraji. I když ve sledovaném období ve všech letech byl zaznamenám přírůstek obyvatelstva migrací (počet přistěhovalých převyšoval počet vystěhovalých), nestačil tento přírůstek vyrovnat úbytek obyvatelstva způsobený vyšší úmrtností, a tak od roku 1995 byl každoročně zaznamenán celkový úbytek obyvatelstva, nejvyšší byl v roce 2000 (pokles o 1 703 osob, tj. meziročně o 0,1%).
Z porovnání definitivních výsledků SLDB 2001 s předchozím sčítáním je patrno, že celková úroveň bydlení se zlepšuje. O tom svědčí průměrný počet 51,8 m2 obytné plochy na byt (bez ohledu na druh domu), stejně jako 18,7 m2 na osobu a průměrný počet 2,85 obytných místností na byt. Technická vybavenost bytů je rovněž na vyšší úrovni. Ke zlepšení došlo především u připojení obydlených bytů na plyn ze sítě a napojení na veřejnou kanalizaci. Téměř všechny byty jsou dnes vybaveny vodovodem v bytě, což příznivě ovlivňuje i počet vlastních koupelen a WC v bytě.
V Jihomoravském kraji bylo podle výsledků SLDB 2001 celkem 568,3 tisíc osob ekonomicky aktivních. Míra ekonomické aktivity obyvatelstva ve věku 15 a více let tak představuje 60% (u mužů 68,7%, u žen 52,0%). Z celkového počtu ekonomicky aktivních bylo 45,1% žen. Z hlediska odvětví ekonomické činnosti jich nejvíce pracovalo v průmyslu (27,6%), v obchodě včetně oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (11,0%) a ve stavebnictví (10,1%). Z ekonomicky aktivních bylo více jak 55 tisíc osob (tj. 9,7%) nezaměstnaných. Zjištěné údaje odpovídají údajům o nezaměstnanosti zjištěným ke konci roku 2001 z evidence úřadů práce.
Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance v Jihomoravském kraji (údaje bez podnikatelských subjektů ve velikosti do 20 zaměstnanců) dosáhla v roce 2001 13 619 Kč, dosaženou úrovní průměrné mzdy je Jihomoravský kraj výrazně pod průměrem za ČR (14 633 Kč), přestože je dosaženým podílem středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva na druhém místě v republice. Značné rozdíly v úrovni mezd jsou mezi jednotlivými okresy kraje. Nejvyšší mzdu 15 130 Kč vykazuje okres Brno - město, nejnižší mzdu vykazují okresy Znojmo a Hodonín, které jsou téměř na posledním místě v republice. V odvětvové struktuře kraje jsou tradičně nejvyšší mzdy dosahovány v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví. Výrazně nadprůměrné mzdy dosáhly rovněž zaměstnanci v odvětví dobývání nerostných surovin.
Nemalou důležitost má Jihomoravský kraj také z hlediska dopravy. Zvláštní význam části regionu dávají vazby mezi Brnem, Vídní a Bratislavou. Dopravní spojení těchto oblastí je součástí evropské dopravní infrastruktury. Nejvýznamnější dopravní uzel regionu je město Brno, které je nejen křižovatkou železničních tratí, ale je i přímo napojeno na dálnice D1 a D2. Civilní letiště Brno - Tuřany je schopno přijímat celoročně všechny typy letadel. Zatímco délky silnic a dálnic zůstávají téměř nezměněny, problémem je neustálé zvyšování počtu dopravních prostředků. V roce 2001 bylo v kraji evidováno téměř 363 tisíc osobních automobilů a více jak 39 tisíc nákladních a speciálních automobilů.
Podle informací hraničních přechodů se sídlem na území kraje překročilo v roce 2001 hranice se Slovenskou republikou v obou směrech 21,4 milionů návštěvníků, hranice s Rakouskem více jak 25 milionů. Zejména pro okresy Břeclav a Znojmo to znamená významný efekt z cestovního ruchu.
Z pohledu mezinárodního turismu mají na území kraje přední postavení krajinné a kulturně historické areály, a to Lednicko - valtický, jako jedna z devíti památek UNESCO v ČR, Moravský kras a Slavkovské bojiště. Podobné postavení se svými kulturními památkami zaujímá i metropole Brno. Mezi přírodními atraktivitami vyniká Národní park Podyjí.
Z celkového počtu ubytovacích zařízení v kraji připadá většina na hromadná ubytovací zařízení, jako jsou hotely, motely a kempy. V nich se v roce 2001 ubytovalo více jak 875 tisíc hostů a z tohoto počtu bylo 37% cizinců. Nezanedbatelné je však i individuální ubytování, které tvoří více jak 35% ubytovacích zařízení. K přednostem kraje z hlediska možností rozvoje cestovního ruchu patří vinařská turistika a nezaměnitelný charakter dodávají kraji folklórní tradice a lidová kultura.
Zdravotní péči v kraji zabezpečovalo v roce 2001 24 nemocnic s celkovým počtem 8,2 tisíc lůžek (údaje za všechny rezorty) a mnoho dalších ostatních zdravotnických zařízení, odborných léčebných ústavů a samostatných ordinací lékařů. Z hlediska zdravotního stavu obyvatelstva lze velmi příznivě hodnotit zvyšování průměrného věku (za posledních deset let se zvýšil z 36,6 let na 39,0 let) a zvyšování střední délky života, neboli naděje dožití, která v průměru let 2000 - 2001 činila u mužů 72,3 let a u žen 79,0 let. Relativně nepříznivě se ale vyvíjí pracovní neschopnost, v roce 2001 činilo průměrné procento pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz 7,155 a je nejvyšší od roku 1990, kdy činilo 4,766.
Síť předškolních a školských zařízení v kraji tvořilo v roce 2001 692 mateřských škol, 458 základních škol, 57 středních odborných učilišť a 125 středních odborných škol a gymnázií.
Jihomoravský kraj má významné postavení v systému vysokého školství. Na jeho civilních vysokých školách v Brně a v Lednici studuje pětina všech vysokoškolských studentů celé ČR. Kraj má významné postavení i jako centrum vysokého vojenského školství se školami v Brně a ve Vyškově, která disponuje rozlehlým výcvikovým prostorem s moderní infrastrukturou.