Ve dnech 20. a 21. října 2006 proběhly v České rep

Předkládaná publikace si klade za cíl poskytnout základní informace o účasti voličů ve volbách a o výsledcích voleb do zastupitelstev obcí v souhrnné podobě podle jednotlivých krajů České republiky, podle okresů Jihomoravského kraje a v detailnějším pohledu podle všech obcí Jihomoravského kraje. Informace je rozšířena o souhrnné výsledky voleb podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji a také o srovnání účasti voličů ve volbách podle obcí v dlouhodobém pohledu od roku 1994 v platné územní struktuře obcí ke dni konání voleb 2006 (v souhrnných údajích za okresy, správní obvody obcí s rozšířenou působností a v tabulce podle obcí jsou uvedena data v retrospektivě o účasti ve volbách konaných jak v řádných, tak i mimořádných termínech). Pro kompletní informaci uživatele jsou uvedeny přehledy čísel, názvů a zkratek volebních a navrhujících stran, které kandidovaly v Jihomoravském kraji a číselník politické příslušnosti kandidátů.

Na území kraje bylo zvoleno celkem 698 zastupitelstev – 621 obecních, 47 městských, zastupitelstvo statutárního města Brna a 29 zastupitelstev městských částí. Ke dni voleb bylo v kraji celkem 673 obcí; obecních a městských zastupitelstev včetně statutárního města Brna bylo zvoleno 669, to znamená, že volby z důvodu nepostavení kandidátních listin se nekonaly (mimo vojenský újezd Březina v okrese Vyškov) v obcích Senetářov (okres Blansko), Borovník (okres Brno-venkov) a Těšetice (okres Znojmo). Poprvé se volilo v nové obci Ladná v okrese Břeclav, která získala v červenci samostatnost (dříve součást města Břeclav). Souhrnné tabulkové výstupy z výsledků voleb za volební strany jsou v předkládané publikaci publikovány za všechna zastupitelstva celkem.

Voliči měli možnost volit v 1 403 volebních okrscích, výsledky za jednotlivé okrsky (zápisy o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku) byly přebírány a zpracovány v kraji na 62 tzv. přebíracích místech při pověřených obecních úřadech.

Ve všech zastupitelstvech v kraji se volilo celkem 7 226 zastupitelů. Z registru kandidátů vyplývá, že o tyto mandáty se ucházelo 26 691 kandidátů, šanci být zvolen měl tak téměř každý čtvrtý kandidát (3,7 kandidátů v průměru na 1 mandát). Ve srovnání s předcházejícími volbami do zastupitelstev obcí v roce 2002 (při přepočtu na novou územní strukturu k 1. 1. 2005 – přesun 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje) se počet kandidátů zvýšil o 633, tj. o 2,4 %. Z celkového počtu kandidátů tvořily ženy 29,8 % (v roce 2002 to bylo 28,3 %), průměrný věk činil 45,3 let (v dlouhodobém pohledu se průměrný věk kandidátů významně nemění). Z celkového počtu volených zastupitelů bylo v kraji zvoleno 7 219 zastupitelů (tj. 99,9 %), ve čtyřech obcích v kraji nebylo zvoleno zastupitelstvo obce v plném počtu mandátů.

Volební výsledky (počet platných hlasů absolutně a relativně, počet získaných mandátů absolutně a relativně) podle volebních stran jsou pro přehlednost v tabulkových výstupech uváděny za politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a s ohledem na svůj význam v komunálních volbách také souhrnně za nezávislé kandidáty a sdružení nezávislých kandidátů – místní sdružení celkem včetně souhrnných údajů za tzv. „ostatní“ volební strany. Detailní údaje v územní struktuře o volbách podle jednotlivých volebních stran (ale také podle navrhujících stran a podle politické příslušnosti kandidátů) a podle jednotlivých druhů zastupitelstev lze získat na internetové adrese www.volby.cz.

Z hlediska struktury počtu platných hlasů podle volebních stran nejvyšší podíl v Jihomoravském kraji získala ODS (28,5 %) následována ČSSD (18,4 %). Z hlediska zisku mandátů byli nejúspěšnější nezávislí kandidáti a sdružení nezávislých kandidátů – místní sdružení celkem se ziskem téměř 44 % všech mandátů, druhý nejvyšší podíl mandátů získala KDU-ČSL (15,8 %).

Volební účast dosáhla v průměru za Jihomoravský kraj 49,4 % a byla tak vyšší než činil průměr za Českou republiku (46,4 %). Ze srovnání okresů Jihomoravského vyplývá, že nejvyšší účast byla v okrese Brno-venkov (57,2 %), nejnižší již tradičně v Brně-městě (40,6 %).

Věříme, že předkládaná publikace bude sloužit jako zdroj informací nejen politickým stranám a hnutím, ale také dalším zájemcům ze strany odborné i laické veřejnosti.